|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
|
|
Rodinné strategie sedláků ve vsi Vítkov 1700-1850
ČERNÝ, Václav
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou uplatňování rodinných strategií v selských rodinách ve vsi Vítkov v letech 1700-1850. Práce je založena na analýze evidenčních a pojišťovacích pramenů, zejména matričních a gruntovních knih, urbářů a soupisů poddaných. Metodologicky práce vychází z prolnutí historické demografie s mikrohistorií a genealogií. Hlavním předmětem výzkumu se staly převody selských gruntů a při nich uplatňovaná dědická praxe. V sekundární rovině se práce zaměřila na studium vstupu členů selských rodin do manželství, výběr životního partnera a sňatkové migrace. Rovněž byly nastíněny možnosti uplatnění těch členů selských rodin, kteří neměli nárok na převzetí otcovského gruntu. Podařilo se také doložit, jak odlišné i podobné mohly být rodinné strategie ve dvou různých od sebe nepříliš vzdálených částech jižních Čech. Zásadní přínos práce představuje potvrzení prospěšnosti propojení historické demografie a genealogie při studiu dějin českého venkova, včetně možností využití vybraných genealogických programů.
|
|
|
Radosti a strasti vesnice očima venkovských kronikářů na příkladu farnosti Bohumilice. Příspěvek k dějinám každodennosti v letech 1922-1948
MALÁ, Vladimíra
Diplomová práce se snaží v mikrohistorickém a historickoantropologickém přístupu na základě záznamů v dochovaných kronikách farnosti Bohumilice rekonstruovat každodenní život lidí v regionu v období let 1922 - 1948. Na pozadí historických skutečností velkých dějin je na základě výpovědí individuálních aktérů vymezeného prostoru rozkrývána pestrá mozaika lidského chování, jednání a prožívání venkovského člověka, každodenní život a lidová kultura venkova ve vymezeném období. Práce je rozdělena do šesti kapitol, kdy v první kapitole autorka přibližuje vymezený region z pohledu geografie, hospodářství a vývoje správy a následně v kapitole druhé seznamuje s historií centra farnosti, obcí Bohumilice, kostelem a školou v Bohumilicích. Třetí až pátá kapitola se zabývá stavem kronikářství regionu. Nejprve je uveden popis všech dochovaných kronik, dále nastíněn charakter záznamů jednotlivých kronik ve vymezeném období a nakonec představeny osobnosti kronikářů. V šesté kapitole se pak autorka snaží na základě výpovědí kronikářů rekonstruovat každodenní život vesnice, chování, jednání a především prožívání jejích obyvatel.
|
|
|
Panství Hluboká nad Vltavou - proměny hospodářských a sociálních struktur během 17. a 18. století (sonda)
VOVSOVÁ, Pavla
Uvedená bakalářská práce se zaměřuje na rozbor hospodářských a sociálních struktur na území panství Hluboká nad Vltavou. Časový rozsah této práce zaujímá období mezi lety 1654 - 1714. Mezi hlavní prameny patřily nejstarší české katastry, to znamená berní rula, revizitace berní ruly a tereziánský katastr. Na základě těchto pramenů bylo analyzováno hospodářství a sociální poměry poddanské společnosti po třicetileté válce. Hospodářský a sociální vývoj panství Hluboká nad Vltavou byl porovnán jak s obecnými trendy vývinu poddanské společnosti, tak i s dalšími lokalitami na území Čech. Kromě katastrů bylo využito i dalších pramenů, například matrik, soupisu obyvatel podle víry a pozemkových knih. Na základě těchto materiálů byl vypracován mikrohistorický rozbor rodiny Mičků z Levína.
|
host ::
RSS.