|
|
Měření a porovnání emisí z chovů skotu
ŠEBELKA, Jan
V této diplomové práci se zabýváme problematikou znečišťování životního prostředí a hledají se opatření na její redukci. Dále se tato práce zabývá skleníkovými plyny a zátěžovými plyny jako jsou amoniak, metan a další, které jsou z velké části produkovány v zemědělské živočišné výrobě. Vlastní práce se zabývá stanovením a měřením koncentrací zátěžových plynů jako jsou amoniak a metan. Následně je vypočtena výrobní měrná emise, která je na konci této práce diskutována a navrhnuto opatření na její redukování. K měření bylo poskytnuto zimoviště s hlubokou podestýlkou, kde celé 24. hodinové měření probíhalo. Pro správné měření mikroklimatu jsme použili měřící přístroj INNOVA a další speciální přístroje pro vyhodnocení výsledků.. Dále jsou v práci uvedeny návrhy prostředků na snižování emisí plynů.
|
|
|
Zhodnocení vybrané "správné zemědělské praxe" ve vybraném provozu s chovem skotu
POSPÍCHAL, Lukáš
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou znečišťování ovzduší skleníkovými plyny a amoniakem vznikající při chovu skotu s tržní produkcí mléka. Celosvětově je zemědělství považováno za jednoho z největšího produkce amoniaku. V práci jsou popsány jednotlivé složky životního prostředí, zákony a legislativa spojená s tímto tématem. Dále jsou v práci popsány plyny, které byly měřeny a vyhodnocovány. Vlastní měření probíhalo v ZD Skalka na farmě Lipí, kde jsou chovány krávy pro produkci mléka. Hlavní měřicí přístroj byl od značky INNOVA spolu s rozdělovačem odběrných míst. Dále se práce zabývá prostředky, jak snižovat emise stájových plynů.
|
|
|
Pěstování Silphium perfoliatum L. pro energetické účely a hodnocení produkčních schopností
MALINA, David
Předmětem této bakalářské práce je "Pěstování Silphium perfoliatum L. pro energetické účely a hodnocení produkčních schopností". Jedním z nejvýznamnějších obnovitelných zdrojů energie je energie fytomasy. V poslední době došlo k významnému rozvoji pěstování energetických rostlin, jako suroviny pro výrobu bioplynu v bioplynových stanicích. V podmínkách České republiky se jedná především o kukuřici setou. Pěstování kukuřice je však v mnoha ohledech nežádoucí. Nese s sebou environmentální problémy spojené například s vodní erozí. Jednou z možností, jak tyto problémy eliminovat, je náhrada kukuřice jinými rostlinami, vhodnými k těmto účelům. Možnou alternativu představuje pěstování víceletých energetických rostlin. Jednou z nich je také mužák prorostlý (Silphium perfoliatum L.), který je v podmínkách ČR pěstován jen sporadicky. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit produkční schopnosti mužáku prorostlého a posoudit možnosti jeho zavedení jako alternativy při pěstování kukuřice seté.
|
|
|
Toky metanu (CH4) z vrb (Salix sp.)
JANEBOVÁ, Klára
Cílem práce bylo studium toku metanu (CH4) z vrb, konkrétně vrby křehké (Salix fragilis) a z vrb pětimužných (Salix pentandra) a jejich přilehlých půd na ekosystémové stanici Mokré Louky u Třeboně (49°01s. š.; 14°46v. d.). Výzkum byl proveden v květnu 2016. Metan je jeden z důležitých skleníkových plynů, který může být emitován rostlinami do atmosféry. Toky metanu z vrb a ani faktory, které je ovlivňují, však doposud nejsou dostatečně zmonitorovány. Práce se stala součástí celoročního monitoringu těchto toků prováděného Ústavem výzkumu globální změny AV ČR pod vedením odborné konzultantky Dr. rer. nat. Mgr. Macháčové. Toky CH4 byly měřeny pomocí manuálních statických komorových systémů umístěných ve třech výškových úrovních a on-line přenosným laserovým plynovým analyzátorem. Toky byly zpracovány, statisticky vyhodnoceny a z výsledků byly vytvořeny přehledné tabulky a grafy. Z výsledků je zřejmé, že všechny studované stromy uvolňovaly ze svých kmenů CH4 a CO2, avšak nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dopoledními a odpoledními toky. U S. fragilis byly výrazně vyšší emise než u S. pentandra, zároveň u obou druhů dramaticky klesaly s výškou kmene. Tedy nejvyšší emise byly detekovány ihned u povrchu půdy. Zároveň byly naměřeny emise CH4 i CO2 z půdy.
|
|
|
Testování zbytkové produkce bioplynu z fermentačních zbytků
Havelka, Kamil
Tato diplomová práce se zabývá testováním zbytkové produkce bioplynu z fermentačních zbytků. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se sestává z několika kapitol, zabývajících se problematikou tvorby bioplynu, rozdělením fermentačního zbytku podle výstupu z bioplynové stanice, nakládáním s fermentačním zbytkem aj. Praktická část vychází z části teoretické. Sestává se z laboratorního měření produkce bioplynu a interpretace výsledků.
|
|
|
Aktivita a výskyt metanotrofních bakterií v povrchových vodách řeky Labe
MATOUŠŮ, Anna
Během této doktorské práce byl na podélném transektu významné evropské řeky Labe studován význam metan-oxidujících bakterií (metanotrofů) a jejich ekologické nároky. Před zahájením terénních doběrů však bylo nezbytné upravit metodické postupy pro přesné měření oxidace metanu v tak proměnlivém vodním prostředím, jakým je řeka. Na základě laboratorních pokusů i terénních měření tak bylo stanoveno či upřesněno několik klíčových metodických doporučení pro plánování měření rychlosti oxidace metanu v neznámém prostředí. V souladu s variabilitou říčních habitatů byla zjištěna i značná variabilita v naměřených datech koncentrace metanu a jeho bakteriální oxidace. Pravděpodobně jedny z nejdůležitějších informací, získaných během mnoha terénních odběrových kampaní, spočívají v tom, že místa s nejvyší koncentrací metanu obvykle vykazovala velmi nízkou aktivitu metanotrofních bakterií (z čehož plynou i vyšší emise metanu). Jedná se převážně o člověkem do značné míry modifikované úseky řeky, jako jsou zdymadla, jezy, přístavy a kanály. Naopak volně tekoucí části řeky, kde byly pro lepší splavnost vybudovány pouze tzv. výhony, vykazovaly koncentraci metanu na nízké úrovni a to po celé délce takto upraveného toku. Výhony by tak mohly představovat efektivnější a "přírodě blízké" řešení pro splavnění řek.
|
|
|
Wood ants of genus Formica as important ecosystem engeneers
Jílková, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Bonkowski, Michael (oponent)
Tato práce se skládá z jedné kapitoly přijaté k publikaci v knize a čtyř článků publikovaných v mezinárodních časopisech s impakt faktorem. Všechny části se zabývají rolí lesních mravenců v toku energie a živin v lesních ekosystémech. Hnízda lesních mravenců jsou známa jako významná centra produkce oxidu uhličitého (CO2) a předpokládá se, že také ovlivňují tok metanu (CH4). V hnízdech mravenců jsou udržovány stabilní vysoké teploty dokonce i v chladných oblastech. Tato práce je zaměřena na kvantifikaci toků CO2 a CH4 v hnízdech lesních mravenců, příspěvek mravenců a mikroorganismů k produkci CO2, vlastnosti materiálu hnízd ovlivňujících produkci CO2 a na roli mravenců a mikroorganismů v udržování teploty hnízda. Výzkum byl prováděn v temperátních a boreálních lesích obývaných lesními mravenci (Formica s. str.). Toky plynů byly měřeny jednak pomocí infračerveného analyzátoru plynů nebo pomocí statických komor. Mravenci a materiál hnízd byli také inkubováni v laboratoři. Zároveň byly stanoveny vlastnosti materiálu hnízda potenciálně ovlivňující tok CO2, jako vlhkost, obsah živin nebo teplota. Podle výsledků byla oxidace CH4 v hnízdech nižší než v okolní lesní půdě, což naznačuje, že některé vlastnosti hnízd zabraňují oxidaci CH4 nebo naopak podporují produkci CH4. Hnízda lesních mravenců jsou významnými...
|
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
|
Vznik organických molekul iniciovaný procesy o vysoké hustotě energie v planetárních atmosférách
Kamas, Michal ; Civiš, Svatopluk (vedoucí práce) ; Zelinger, Zdeněk (oponent)
Fokusovaný laserový svazek výkonového laserového systému PALS byl použit pro laboratorní simulaci děje o vysoké hustotě energie (např. dopadu mimozemského tělesa nebo bleskového výboje) v různých planetárních atmosférách. Jako modelová atmosféra byla zvolena jednak mírně redukční raná zemská atmosféra (CO-N2-H2O) a dále atmosféra Saturnova měsíce Titanu resp. silně redukční raná zemská atmosféra (CH4-N2-H2O). In situ diagnostika laserem indukovaného plazmatu byla provedena pomocí UV-Vis emisní spektrometrie (OES), která nám poskytla informace především o krátce žijících, vysoce reaktivních intermediátech. Stabilní produkty laserového ozařování byly analyzovány pomocí metody pokročilé hmotnostní spektrometrie (SIFT-MS) a infračervené FT spektroskopie. Chemické následky dopadu rychlého tělesa na povrch molekulárního ledu (methanol, voda, formamid), představujícího laboratorní model ledem pokrytého povrchu měsíců vnějších planet Sluneční soustavy, byly studovány pomocí fokusovaného svazku laserového systému SOFIA. Jím vytvořené plazma bylo in situ zkoumáno pomocí OES. Stabilní reakční produkty byly analyzovány metodami plynové chromatografie (GC/MS) a pokročilé hmotnostní spektrometrie (SIFT-MS).
|
|
|
Emise skleníkových plynů ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin arktických půd
HAJŠMANOVÁ, Klára
Práce se zabývá emisemi skleníkových plynů metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin z různých typů půd na Svalbardu. Vlivem oteplování se z půdy do ovzduší může uvolňovat velké množství uhlíku (C) a dusíku (N) ve formě skleníkových plynů, což může přispívat ke změnám klimatu na planetě. Měření emisí skleníkových plynů a odběry půdy byly provedeny na pěti odlišných typech lokalit v srpnu v letech 2014 a 2015. Sledované plochy se lišily obsahem živin a také celkovým pokryvem vegetace, ale nelišily se v emisích sledovaných skleníkových plynů.
|
host ::
RSS.