|
Studium změn v barvě masa jatečných zvířat v závislosti na vlivu zvolených faktorů
Dračková, Eliška
Cílem disertační práce bylo stanovit barvu masa zvolených druhů hospodářských zvířat (skot, jehňata, prasata, kuřata a bažanti) a změny v barvě masa z pohledu některých působících vlivů biologického charakteru (plemeno, věk v době porážky, porážková hmotnost, pohlaví, obsah vnitrosvalového tuku, výživa apod.). Parametry barevného spektra (L*, a*, b*, C* a h) v systému CIELab byly zjištěny pomocí spektrofotometru Konica Minolta CM 2600d u všech analyzovaných vzorků masa. U vybraných vzorků byla barva masa stanovena remisí za použití fotokolorimetru Spekol 11 s remisním nástavcem a obsahem barevných pigmentů modifikovanou metodou podle Hornseye. U vepřového masa byly parametry barvy masa ovlivňovány zvolenými biologickými faktory v nejmenším rozsahu. Při měření barvy vepřového masa v závislosti na pohlavní kategorii a otcovské linii nebyly stanoveny významné rozdíly (p > 0,05) u žádného sledovaného parametru. Skupina s nejvyšším obsahem tuku (5,04 až 9,50 %) vykazovala signifikantně (p < 0,05) nejsvětlejší maso (L* 62,53). U jednotlivých věkových kategorií skotu působí zvolené faktory na změny v barvě intenzivněji. Měřením parametru světlosti L* u býků, jalovic a volů bylo zjištěno nejsvětlejší maso kříženců s masným plemenem Charolais (L* = 36,22; 37,91 a 37,19). Při hodnocení masa krav byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly (p < 0,01) světlosti masa (L*) mezi skupinou krav s podílem masného plemene (L* 36,89) a skupinou krav mléčného typu (L* 31,94), respektive skupinou krav kombinovaného typu (L* 33,57). Mezi sledovanými genotypy Českého strakatého plemene byl v obsahu svalových pigmentů mezi skupinami býků s podílem C 50 -- 74 % (3,94 mg.g-1) a C 100 % (3,57 mg.g-1) prokázán vysoce signifikantní rozdíl (p < 0,01). Mezi plemennou příslušností jehňat nebyla u parametrů barvy průkaznost rozdílů mezi skupinami prokázána (p > 0,05). Zastoupení lihovarských výpalků (DDGS) ve výživě brojlerů mělo signifikantní vliv na barvu masa (p < 0,05). Nejsvětlejší prsní svalovina (L* = 55,58) byla stanovena u skupiny kuřat s přídavkem 10 % DDGS v krmné dávce. Barva kuřecího masa nebyla ovlivněna pouze přídavkem DDGS, ale i extrudovanou sójou (EPS). Prsní svalovina byla signifikantně tmavší (p < 0,01) u skupiny EPS (L* 52,58) ve srovnání se skupinou s přídavkem DDGS (L* 55,74). V prsní svalovině bažantů nebyly prokázány průkazné diference (p > 0,05) mezi sledovanými parametry barvy masa mezi kohouty a slepicemi. Stehenní svalovina vykazovala vysoce signifikantní diference (p < 0,01) mezi pohlavím u parametru světlosti (L*), podílu červeného spektra (a*) a odstínového úhlu (h). V závislosti na typu chovu (příroda a voliéra) byly v prsní svalovině u parametrů a*, b*, C* a h zjištěny vysoce průkazné rozdíly (p < 0,01). Stehenní svalovina byla signifikantně tmavší (p < 0,01) u bažantů z volné přírody než u bažantů z voliéry.
|
|
Metody hodnocení jakosti masných výrobků
Zedníčková, Martina
Bakalářská práce Metody hodnocení jakosti masných výrobků je zaměřena především na šunky a drobné tepelně opracované masné výrobky. První část pojednává o mase a masných výrobcích ve vztahu k výživě člověka a je uvedena produkce i spotřeba. V další části je popsána masná výroba, která je směřována zejména k současné technologii a také k inovacím, které jsou orientovány především na produkci nutričně hodnotnějších masných výrobků. Dále je rozpracován sortiment masných výrobků v České republice. Další kapitola je věnována vyhlášce, která se týká masných výrobků a také změnám, ke kterým v této vyhlášce docházelo. Poslední část popisuje laboratorní a senzorické metody používané při posuzování jakosti masných výrobků.
|
| |
|
Technologie výroby a kontrola jakosti šunek
Poukarová, Anna
Práce se zabývá masnými výrobky s označením "šunka". V ČR tvoří největší podíl z této skupiny šunky dušené patřící mezi tepelně opracované masné výrobky. Při výrobě šunek je potřeba vycházet z kvalitní vepřové kýty. Důležité je ovládat správný technologický proces - výběr suroviny, její zpracování, solení, tenderizaci, masírování, tepelné opracování a chlazení. Velmi důležitý je obsah čistých svalových bílkovin a jejich chemická a mechanická aktivace. Nejznámější českým výrobkem z této oblasti je Pražská šunka, jejíž počátek výroby spadá až do 60. let 19. století. V současné době je Českým svazem zpracovatelů masa žádáno o její zařazení mezi Zaručené tradiční speciality. Pro kontrolu jakosti hotového výrobku je využíváno mnoho laboratorních metod -- fyzikálně-chemické, senzorické i instrumentální. Senzorické hodnocení je nejstarším a bezpodmínečným způsobem jakostní kontroly. V posledních letech se jeho součástí stává i hodnocení instrumentální. Fyzikálně-chemické metody poskytují nejobjektivnější výsledky hodnocení.
|
| |
| |
|
Nakupní chování spotřebitelů na trhu s masem v České republice
Hanák, Vít
Hanák, V. Nákupní chování spotřebitelů na trhu s masem v České republice. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Tato bakalářská práce se zabývá nákupním chováním na trhu s masem v České republice. Analyzuje faktory, které ovlivňují spotřebitele při jejich nákupním procesu. Dále určuje, kde spotřebitelé své nákupy realizují a proč. Pro sběr dat je využit marketingový výzkum.
|
| |
|
Přenos radioaktivní zátěže prostředí na populaci prasete divokého ve vybraných lokalitách jihozápadní části České republiky
KOUBA, František
Kontaminace potravního řetězce černé zvěře postčernobylským radioaktivním spadem je stále aktuálním problémem v lesních ekosystémech určitých lokalit v ČR. Tato disertační práce je zaměřena na vyhodnocení výsledků hodnot radioaktivní kontaminace (137Cs) masa (zvěřiny) prasat divokých, ulovených v lokalitách Novohradských hor a Národního parku Šumava v období prosince 2012 až prosince 2019. Cílem práce bylo zhodnotit výskyt radioaktivní zátěže u prasat divokých, identifikace případných sezónních trendů v naměřených hodnotách 137Cs a možných rozdílů ve vybraných lokalitách a zhodnotit přítomnost radiocesia v surovinách živočišného původu, konkrétně ve zvěřině volně žijící zvěře, jako možného zdroje kontaminace potravního řetězce člověka. V průběhu sledovaného období od prosince 2012 do prosince 2019 byla změřena aktivita 137Cs celkem u 1607 vzorků zvěřiny, z toho 654 vzorků z Novohradských hor v Jihočeském kraji a 953 vzorků z Národního parku Šumava ? Jihočeský a Plzeňský kraj. Prahová hodnota 600 Bq/kg z celkové sumy cesia byla překročena u 763 vzorků z celkového počtu 1607, což je 47,5 %. Maximální hodnota hmotnostní aktivity 137Cs byla 22 540 Bq/kg, mediánová hodnota 522,4 Bq/kg a průměrná hodnota 1368,2 Bq/kg. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny mezi lokalitami Novohradské hory a NP Šumava. Ve vzorcích z Novohradských hor byla prokázána nadlimitní hodnota137Cs u 238 z celkem 654 vzorků, to znamená překročení limitní hodnoty 600 Bq/kg ve zvěřině u 36,4 % ulovených prasat divokých. Ve vzorcích z Národního parku Šumava byla naměřena nadlimitní hodnota 137Cs u 525 z celkem 953 vzorků, což je 51,1 % vzorků s nadlimitními hodnotami. Při posuzování sezónnosti naměřených hodnot aktivity 137Cs u ulovených prasat divokých byly prokázány statisticky významné rozdíly, kdy v zimním období (listopad ? duben) aktivity 137Cs dosahovaly vyšších hodnot. Průměrná hodnota v zimním období z celkového počtu hodnocených měření činila 1674,23 Bq/kg, mediánová hodnota 741,87 Bq/kg, zatímco v letním období (květen-říjen) činila průměrná hodnota 1022,69 Bq/kg a mediánová hodnota 376,51 Bq/kg. Odlišné hodnoty jsou též patrné s přihlédnutím k ročnímu období. V době od prosince do května (každý sledovaný rok) je patrný nárůst naměřených hodnot v lokalitách Novohradských hor, oproti tomu v lokalitě Národního parku Šumava se tato sezonnost neprojevuje. Obecně vyšší naměřené hodnoty hmotnostní aktivity 137Cs vykazovaly vzorky z lokalit uzavřených lesních ekosystémů s žádným, či minimálním podílem pastvin a zemědělsky obdělávané půdy.
|
|
Analýza poptávky po mase v České republice
Dlasková, Karolína ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Polák, Petr (oponent)
Maso a masné výrobky tvoří největší podíl na výdajích českých domácností za potraviny. Tato práce nabízí komplexní pohled na trh s masem v České republice a detailně mapuje determinanty poptávky po něm. Přináší přehled nejpoužívanějších poptávkových modelů, z nichž pro empirickou analýzu volí log-log model odhadovaný metodou nejmenších čtverců. Jádrem práce je odhad vlastních cenových a důchodových elasticit poptávky po mase a jeho jednotlivých druzích ze statistik rodinných účtů za roky 2000 až 2012. Odhady jsou až na cenovou elasticitu poptávky po hovězím mase, která je rovna 0,13, konzistentní s předchozími studiemi na toto téma. Domácnosti za sledované období vykazují jednotkovou důchodovou elasticitu poptávky po mase a cenovou elasticitu rovnu -1,2. Vývoj elasticit se pro jednotlivé druhy masa různí. Analyzovány jsou i významné sociodemografické vlivy na množství poptávaného masa, jako je přítomnost ženy v čele domácnosti, výše dosaženého vzdělání, věk a další.
|