|
|
Nutriční stav u pacientů s Huntingtonovou nemocí a nutriční podpora
Kosheleva, Svetlana ; Klempíř, Jiří (vedoucí práce) ; Růžičková, Lucie (oponent)
Huntingtonova nemoc je autozomálně dominantně dědičné neurodegenerativní onemocnění projevující se poruchami hybnosti, kognitivních funkcí, chování a váhovým úbytkem, který je podmíněn multifaktoriálně. Cílem práce bylo zjistit, zda se u Huntingtovy nemoci vyskytují poruchy výživy, jaká je jejích etiologie a závažnost. U 10 pacientů bylo provedeno neurologické škálování, antropometrické vyšetření, hodnocení třídenního záznamu jídelníčku, měření manuálním dynamometrem, bioimpedanční analýza, nepřímá kolorimetrie a predikce výdeje energie. Aplikovali jsme algoritmy pro diagnostiku sarkopenie a malnutrice. U všech pacientů byl pozorován nechtěný pokles tělesné hmotnosti a u 4 z 10 se prokázala podvýživa. Nebyl nalezen rozdíl hodnot měřeného klidového metabolismu a vypočítaného dle prediktivní rovnice. Ukázalo se však, že striktní nutriční doporučení založené na těchto podkladech mohou v případě některých pacientů s HN být zavádějící, protože reálná spotřeba energie může být výrazně vyšší. Všichni pacienti měli pozitivní energetickou bilanci. Osvědčil se nový diagnostický algoritmus pro časnou diagnostiku sarkopenie. Pomocí bioimpedanční analýzy a vyšetření sily stisku ruky jsme identifikovali pravděpodobnou sarkopenii a již přítomnou sarkopenii u poloviny pacientů v našem souboru. Při screeningovém vyšetření...
|
|
|
Vliv cílené nutriční intervence na pooperační výsledky u pacientů po střevních resekcích
Hlaváčková, Iva ; Šerclová, Zuzana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na pacienty, kteří plánovaně podstupují chirurgický výkon - střevní resekci. U chirurgického pacienta je častým a významným negativním faktorem malnutrice, která má vliv na pooperační morbiditu i letalitu. Pro prevenci a léčbu malnutrice má správná nutriční péče nezastupitelnou roli. Právě nutričními elementy jsou součástí perioperační péče moderního konceptu ERAS, který vede ke snížení frekvence pooperačních komplikací a zkrácení délky hospitalizace. Koncept klade důraz na časnou pohybovou rehabilitaci a zkrácení doby lačnění kolem operace, čímž dochází k významnému šetření tělesného proteinu. Teoretická část popisuje jednotlivá onemocnění, která vedou k chirurgické léčbě, zvláštní pozornost je věnována idiopatickým střevním zánětům a kolorektálnímu karcinomu. Součástí jsou také aktuální doporučení odborných společností. Primární cílem praktické části je porovnat dvě skupiny pacientů, kteří podstoupili střevní resekci. Zjistit, zda má cílená nutriční intervence (před, během a po operaci) vliv na pooperační rekonvalescenci, frekvenci komplikací a na celkovou délku hospitalizace. Cílem bylo také zlepšení kvality jídel nemocničního stravování - zvýšit atraktivitu podávaných pokrmů (vzhledově i obsahem kvalitních živin). Celkem bylo pozorována 64 pacientů z IBD a...
|
|
|
Komparace a validita nových diagnostických kritérií malnutrice dle GLIM v klinické praxi
Boček, Petr ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Topinková, Eva (oponent)
Cíl práce: Cílem tohoto výzkumu byla komparace standardizovaných nutričních screeningů a nových diagnostických kritérií malnutrice dle GLIM s praktickým zjištěním svalové hmoty pomocí BIA v klinické praxi. Metody: K výzkumu byli vybráni vhodní, nově přijatí pacienti ve věku 60+ na Geriatrické klinice VFN v Praze a 1. LF UK. U těchto pacientů byl zjištěn věk, hmotnost, výška a následně BMI. Byl u nich proveden standardizovaný dotazník MUST (dle BAPEN), MUST v modifikaci VFN, MNA-SF, SGA, zhodnocení dle nových kritérií dle GLIM s použitím BIA pro stanovení závažnosti sarkopenie. Výsledky: Dle GLIM kritérií (hodnota SMI [kg/m2 ] pro diagnózu sarkopenie je u mužů 10,76, pro těžkou 8,51 a u žen 6,76, pro těžkou pak 5,76) bylo 80,4 % pacientů sarkopenických. U mužů průměrné SMI činilo 8,6 ±1,0 u žen 6,3 ±1,1. Dotazník MUST dle VFN měl celkově velmi nízkou senzitivitu k SGA - 61 %. MNA-SF měl naopak vysokou senzitivitu - 91 % ve srovnání k SGA. Nejlepší validitu pro podvýživu a sarkopenii udává propojení nových GLIM kritérií (senzitivita k SGA 96 %) a SGA. Závěr: Jako nejlepším dotazníkem se může zdát MNA-SF, nýbrž kvůli svojí nízké specifitě bychom spíše volili nástroj SGA jako "semi-gold". Ten je ale limitován zkušenostmi a precizností vyšetřujícího a časovou náročností. Nová kritéria dle GLIM korelují...
|
|
|
Komplikace sondové enterální výživy u idiopatických střevních zánětů
Polachová, Monika ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Šatný, Marek (oponent)
Diplomová práce je věnována komplikacím enterální výživy u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Incidence těchto onemocnění v posledních letech vzrůstá. Nutriční podpora je významnou součástí léčby a možností zlepšení stavu výživy pacientů, což hraje důležitou roli i v samotné odpovědi na jinou formu léčby či v předoperační přípravě. Všechny formy umělé výživy mohou přinášet i určité komplikace. Předmětem této práce je sledovat komplikace enterální výživy, jejich řešení a také možnosti jejich předcházení.
|
|
|
Klinická realita - nutriční screening a stav výživy.
Mikhaylova, Olga ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
(v ČJ) Malnutrice je závažné onemocnění, které zvyšuje morbiditu i mortalitu pacientů. Je důležité, abychom včas zachytili pacienty v riziku malnutrice a mohli zahájit nutriční podporu. Nutriční screening má být srozumitelný, jednoduchý a nenáročný, s cílem vyhledat co nejvíce jedinců v riziku podvýživy. Současné nutriční screeningy - např. NRS 2002, MUST, MNA, které používáme v klinické praxi selhávají. Tématem mé bakalářské práce je zhodnocení nutričních screeningu na interním oddělení neselektovaného interního příjmu. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnocení nutričního screeningu NRS 2002 doporučeného pro nutriční screening dospělých pacientů dle ESPEN guidelines a nových kritérií pro diagnostiku malnutrice dle GLIM. V teoretické části se práce zabývá problematikou malnutrice. Zaměřuje se na příčiny, mechanismy vzniku, důsledky a diagnostiku malnutrice. Jsou zde podrobně popsány existující nutriční screeningy, jejich struktura, využití v praxi a výsledky studií srovnávajících jejich efektivitu. Stěžejním bodem teoretické části je seznámení s novými kritérii GLIM pro diagnostiku malnutrice z roku 2018. Praktická část se zabývá hlavním cílem, jehož obsahem je srovnání výsledků hodnocení nutričního stavu hospitalizovaných pacientů. Je zde rozebrána metodologie sestavování dotazníku a analýzy dat,...
|
|
|
Dietní opatření při onemocnění jater
Holcová, Zuzana ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Diplomová práce shrnuje nejnovější poznatky v oblasti výživy při onemocnění jater. Teoretická část se v jednotlivých kapitolách věnuje fyziologii jater a etiologii vybraných jaterních onemocnění, jako např. hepatitidy, cirhóza, toxická poškození jater aj. Vzhledem ke skutečnosti, že celosvětově hlavní příčinou chronických onemocnění jater je alkohol, je této problematice věnována samostatná kapitola, která popisuje patogenezi alkoholového poškození jater, vliv alkoholu na hepatocyty a ostatní neparenchymové jaterní buňky. Diplomová práce dále přináší ucelený pohled na problematiku malnutrice a výživová doporučení při jednotlivých onemocněních jater. Praktická část této diplomové práce dotazníkovým šetřením ověřuje přehled znalostí zdravotnických pracovníků - lékařů a sester - ve vybrané nemocnici o nejnovějších doporučeních týkajících se výživy při jaterních onemocněních. Klíčová slova: onemocnění jater, malnutrice, alkohol, výživa, dieta, cirhóza, fyziologie jater
|
|
|
Aplikace screeningu nutričního rizika u hospitalizovaných dětských pacientů
Baliková, Marieta ; Tláskal, Petr (vedoucí práce) ; Boženský, Jan (oponent)
Teoretická část studie shrnuje poznatky, které umožňují hodnotit týkající se hodnocení růstu a vývoje dětí (antropometrická vyšetření, stanovení biologického věku a určení nutričního stavu). Další kapitola teoretické části je věnována nutričnímu screeningu v dětském věku. Vyjmenovaná je většina dostupných nutričních screeningových dotazníků v zahraničí a zmíněna je i situace v České republice. Praktická část je realizována ve Fakultní nemocnici v Motole na dětských klinikách. Cílem práce je posouzení dvou screeningových dotazníků, které byly postupně zavedeny ve FN Motol ke stanovení nutričního rizika hospitalizovaných dětských pacientů.
|
|
|
Vliv enterální výživy na průběh Crohnovy choroby
Homzová, Nikola ; Lukáš, Milan (vedoucí práce) ; Bortlík, Martin (oponent)
Úvod: Crohnova choroba je onemocnění trávicího traktu nejasné etiologie, které může z mnoha příčin ohrožovat nutriční stav pacientů. Malnutrice pak může zhoršovat odpověď pacienta na léčbu základního onemocnění. Možnosti optimalizace výživového stavu jsou rozmanité, zahrnují dietní úpravy, enterální i parenterální výživu a jejich vzájemné kombinace. Za účelem zajištění co nejvyšší míry šetrnosti a efektivity výživy je potřebné zajistit zcela individuální přístup k jednotlivému pacientovi. Metody: Sledován byl vliv enterální výživy na průběh Crohnovy nemoci. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 84 malnutričních pacientů s aktivní formou Crohnovy choroby. Ti byli rozděleni do 2 skupin s ohledem na typ a dávkování enterální výživy. Do první skupiny byli řazeni pacienti, kteří užívali doplňkovou enterální výživu formou sippingu o energetické hodnotě 1200 kcal/den. Zbylou energetickou potřebu hradili pacienti bezezbytkovou dietou obohacenou o rozpustnou vlákninu. Druhá skupina zahrnovala pacienty, u nichž byla podávána po dobu osmi týdnů exkluzivní oligomerní enterální výživa nasojejunální sondou dle energetické potřeby pacienta, která byla stanovena u obou skupin pomocí Harris- Benediktovy rovnice. Přechod na exkluzivní enterální výživu byl postupný, stejně jako návrat k pevné stravě. U vybraných...
|
|
|
Skrytá malnutrice u pacientek v pokročilých stádiích ovariálního karcinomu
Ožanová, Michaela ; Tuček, Štěpán (vedoucí práce) ; Kostková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem skryté malnutrice u pacientek v pokročilém stádiu ovariálního karcinomu. Nádorová onemocnění jsou velmi často provázená podvýživou (malnutricí). V případě ovariálního karcinomu malnutrice může být skrytá, především ascitem, který tělesnou hmotnost může zkreslovat. Ve zkoumaném souboru mělo ascites 32 % pacientek. Základním vyšetřením nutričního stavu v nemocnici může být nutriční screening, prováděný u každého hospitalizovaného pacienta, sloužící k odhalení rizika malnutrice. K detekci malnutrice slouží i další metody jako jsou antropometrická měření, laboratorní hodnoty, bioimpedanční analýza nebo méně využívané zobrazovací metody. Cílem této práce je zhodnotit, zda jsou nutriční screening a pravidelná kontrola tělesné hmotnosti u pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem dostatečné k diagnostice malnutrice. Výsledky ukázaly, že zařazení antropometrických měření mezi rutinní vyšetření může být přínosem pro odhalení většího množství malnutričních pacientů. Také to, že posun hranice BMI v nutričním screeningu pro pacienty nad 65 let by značně navýšil záchyt pacientů v riziku malnutrice. Dalším cílem bylo zjistit, zda přítomnost ascitu může malnutrici skrýt, případně které jednoduše dostupné metody mohou skrytou malnutrici odhalit. Toto tvrzení bylo...
|
|
|
Výživa při onkologickém onemocnění
Strejčková, Vendula ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Aschermannová, Alexandra (oponent)
Dostatečná a kvalitní výživa při onkologickém onemocnění, je velmi důležitou podporou při zvládání náročné onkologické léčby a vysilující nemoci. Edukace veřejnosti o riziku malnutrice v souvislosti s onkologickým onemocněním a významu vyvážené stravy, je tím závažnější, čím vyšší je výskyt nových malignit každým rokem. V roce 2015 onemocnělo zhoubným novotvarem více než 94 000 lidí a celkově v roce 2015 žilo téměř 542 000 osob s diagnózou rakovina. (LINKOS, 2018) Nejen mezi pacienty, je obecně rozšířená představa, že podvýživa je něco, co se nás nemůže týkat, protože se máme dobře. Mnoho pacientů nemá náhled na svůj výživový stav, nepomýšlejí nad tím, že by jim hrozila podvýživa. Ale pokud někdo onemocní rakovinou, dříve nebo později se u něj projeví příznaky nemoci a spolu s náročnou léčbou, která s sebou nese také mnoho nežádoucích účinků, ho mohou omezovat v příjmu stravy a váhový úbytek se dostaví. V teoretické části jsou popsány příčiny onemocnění, jeho vliv na organizmus s celkovými projevy, jaké jsou nejčastěji druhy léčby spolu s nežádoucími účinky a typy, jak je lépe zvládnout. Druhá polovina teoretické práce se věnuje hodnocení nutričního rizika u onkologických pacientů, výživovým doporučením a v případě nedostatečné výživy, z jakéhokoliv důvodu, i nutriční podpoře. Cíl praktické práce...
|
host ::
RSS.