|
|
Tvorba báze znalostí pro diagnostikování nemoci
Macháček, Daniel ; Steinerová, Kateřina (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby báze znalostí. Popisuje základy expertních systémů, jejich funkci a možné využití v dnešním světě. Výsledkem práce je báze aplikovaná ve webovém rozhraní NPS se schopností diagnostikovat nemoci v oboru hematoonkologie, což dokládá reálné využití expertního systému v praxi. Báze znalostí byla vytvořena ve spolupráci s experty v daném odvětví lékařství a obsahuje skutečná data.
|
|
|
The Role of oncogenic microRNA - 155 and proto - oncogen MYB in chronic lymphocytic leukemia
Vargová, Karina
(CZ) B-buněčná lymfocytární chronická lymfatická leukémie (B-CLL) představuje nádorové onemocnění, pro které je význačná akumulace B-buněk v periferní krvi, kostní dřeni, lymfatických uzlinách a slezině v důsledku poruchy programované smrti. Klinický průběh B- CLL je značně heterogenní, což dokazuje i fakt, že u některých pacientů toto onemocnění rychle progreduje, zatímco jiní pacienti přežívají několik let bez nutnosti léčby. I když se onemocnění charakterizuje stanovováním několika prognostických parametrů, jež jsou typické pro B-CLL, chybí spolehlivá indikace začátku včasné terapie. Z popsaného důvodu je v současnosti velice intenzivně studována nejenom biologická role malých nekódujících RNA (tzv. mikroRNA), ale také spojitost těchto molekul se vznikem a průběhem leukemických onemocnění včetne B-CLL. Proto jsme se zaměřili na studium miR-155, která reguluje diferenciaci buněk krvetvorby, zánětlivých reakcí a produkci protilátek. Zvýšená exprese miR- 155 se objevuje v leukemogenezi, kde se předpokládá, že má vliv na zástavu buněčné diferenciace a narušení normální funkce B-buněk. Naše výsledky potvrdily zvýšenou expresi jejího primárního transkriptu miR-155 a také maturované formy u pacientů s B-CLL. Analýza expresních dat kohorty 239 pacientů s B-CLL naznačuje, že vzorky pacientů s nepříznivou...
|
|
|
Studium mechanismů agresivity akutní myeloidní leukemie v myším modelu nesoucím mutace genů Spil (PU.1) a Trp53.
Bašová, Petra
Snížení hladiny PU.1 v hematopoetických kmenových a progenitorových buňkách (HSPCs) je primárním mechanismem pro rozvoj akutní myeloidní leukémie (AML) u myší s homozygotní delecí "upstream regulatory element" (URE) genu PU.1. p53 je tumor supresorový gen, který je často mutovaný u lidských hematologických malignit (včetně AML) a přispívá k jejich agresivitě; navzdory tomu jeho genetická delece nezpůsobuje u myší AML. Delece p53 u myší PU.1ure/ure (PU.1ure/ure p53-/- ) způsobuje agresivní formu AML se zkrácenou dobou celkového přežití. PU.1ure/ure p53-/- progenitory exprimují signifikantně nižší hladinu PU.1. Zaměřili jsme se proto na mechanismy, jež za nepřítomnosti p53 přispívají ke snižování hladiny PU.1 v PU.1ure/ure p53-/- progenitorech. Nalezli jsme vliv onkogenů: Myb a jeho cíle mikroRNA miR-155 na downregulaci PU.1 u agresivní myší AML. Inhibicí onkogenů Myb nebo miR-155 in vitro dochází u AML progenitorů k znovuobnovení hladin PU.1 a ztrátě leukemického buněčného růstu podobně jako při obnově exprese PU.1. Transientní potlačení exprese p53 ukázalo, že dráha MYB/miR-155/PU.1 je cílem p53, která se aktivuje brzy po ztrátě p53. Deregulace MYB a miR-155 spojená s poklesem hladiny PU.1 byla také pozorováná v lidské AML, což naznačuje, že nově objevená onkogenní dráha p53/MYB/miR- 155/PU.1 může...
|
|
|
Systém rehabilitační péče o děti s leukémií v České republice a vybraných zemích Evropy
Dostálová, Markéta ; Jevič, Filip (vedoucí práce) ; Ptáková, Karolína (oponent)
Leukémie je nejčastějším onkologickým onemocněním v dětském věku, tvoří v České republice (ČR) 30-35 % všech onkologických onemocnění u dětí. Nejčetnější formou leukémie u dětských pacientů je akutní lymfoblastická leukémie (ALL). Tato forma tvoří 80 % leukémie u dětí. Mezi další typy patří akutní myeloblastická leukémie (AML), myelodysplastický syndrom (MDS) a chronická myeloidní leukémie (CML). Léčba se odvíjí od typu a podtypu diagnostikované leukémie a obvykle trvá 1-2 roky, za předpokladu, že nedojde k relapsu. Primární léčba s sebou nese mnoho nežádoucích účinků mimo jiné i na pohybovém aparátu, příkladem je chemoterapií indukovaná polyneuropatie (CIPN) či svalová myopatie jako nežádoucí účinek léčby glukokortikoidy. Součástí komplexní léčby je podpůrná léčba, do které spadá i rehabilitace (RHB). Cílem této práce je zjistit a porovnat, zda a za jakých podmínek RHB u dětských hematoonkolgických pacientů probíhá v ČR a vybraných zemích Evropy, kdo a podle čeho u pacientů RHB indikuje a zda mají kliniky nějaké programy týkající se RHB u těchto pacientů. Obecná část přibližuje problematiku dětských pacientů s leukémií včetně možností a nežádoucích účinků léčby. Speciální část se věnuje průzkumu vycházejícím z komunikace s klinikami z ČR a vybraných zemí Evropy, zpracování výsledků a stručnému...
|
|
|
Sledování vlivu quambalarinu B na aminokyselinový metabolismus leukemických buněčných linií
Matoušková, Zuzana ; Kavan, Daniel (vedoucí práce) ; Prošková, Veronika (oponent)
Leukémie je nejčastější onkologické onemocnění u pacientů dětského věku, avšak ani u starších pacientů není toto onemocnění vzácné. To je hlavní důvod, že se v posledních letech výzkum zaměřil na vývoj specifických antileukemických léčiv. Klíčové se zdají být abnormality metabolismu nádorových buněk na které se dá cílit při léčbě. Přírodní 1,4-naftochinony, mezi něž patří i quambalarin B produkovaný jako sekundární metabolit basidiomycetami Quambalaria cyanescens, jsou známé pro své léčebné účinky. Není tak překvapením, že i u quambalarinu B bylo prokázáno, že u některých leukemických buněčných linií inhibuje buněčnou proliferaci a následně způsobuje buněčnou smrt. V předkládané práci jsem se pomocí aminokyselinové analýzy s fluorescenční detekcí snažila pozorovat změny metabolismu aminokyselin, a to sledováním aminokyselinových hladin v intracelulárním a extracelulárním prostředí leukemických buněk po ošetření quambalarinem B. Pozorování bylo prováděno u buněčné linie Jurkat, Ramos a THP-1, přičemž každá z těchto linií představuje jiný typ leukemického onemocnění. Klíčová slova Aminokyselinová analýza, metabolismus aminokyselin, quambalarin B, leukémie
|
|
|
Vliv vybraných cytostatik určených pro terapii leukémie na aktivitu lidských enzymů redukujících karbonylovou skupinu
Šmídlová, Monika ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Wsól, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Monika Šmídlová Školitel: RNDr. Eva Novotná, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vybraných cytostatik určených pro terapii leukémie na aktivitu lidských enzymů redukujících karbonylovou skupinu Klíčová slova: reduktázy, leukémie, cytostatika, inhibice K léčbě akutních myeloidních leukémií (AML) i akutních lymfoidních leukémií (ALL) se stále hojně používají anthracyklinová antibiotika, především daunorubicin. I přes vysokou efektivitu těchto léčiv je léčba limitována kvůli kardiotoxicitě a rezistenci nádorových buněk vůči anthracyklinům. Mezi mechanismy, které se podílí na vzniku anthracyklinové rezistence patří metabolická přeměna (redukce) anthracyklinů na méně účinné sekundární alkoholy, která je katalyzovaná enzymy ze skupiny aldo-ketoreduktas (AKR) a dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem (SDR). Objevení vhodných inhibitorů AKR a SDR enzymů by tak mohlo pomoci k překonání anthracyklinové rezistence i ke snížení kardiotoxicyty způsobené těmito léčivy. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda kyselina all-trans-retinová, cyklofosfamid, cytarabin, kladribin a prednisolon inhibují anthracyklinreduktasy AKR1A1, AKR1B10, AKR1C3 a AKR7A2 a CBR1. Metodika diplomové práce zahrnovala in vitro inkubace...
|
|
|
Regulatory mechanisms in normal and malignant granulopoiesis
Kardošová, Miroslava ; Alberich Jorda, Meritxell (vedoucí práce) ; Stopka, Tomáš (oponent) ; Balounová, Jana (oponent)
Neutrofily, známé hlavně jako klíčové buňky přítomné při obraně proti patogenům, představují nedílnou součástí přirozené ataké adaptivní části imunitního systému. Nepřetržitá produkce velkého množství neutrofilů je zajišťována komplexním procesem zvaným granulopoeza. Aby bylo možné udržovat stabilní počet neutrofilů, granulopoeza musí být přesně regulována. Narušená regulace granulopoezy může vést k poškození funkčnosti kostní dřeně, a nakonec až k vzniku akutní myeloidní leukemie (AML). Ani desetiletí výzkumu neobjasnili mechanizmy regulace granulopoezy úplně. Bylo však prokázáno, že rodina transkripčních faktorů zvaná CCAAT/enhancer binding protein (C/EBP) je v tomto procesu důležitá. Transkripční faktor C/EBPα funguje jako jeden z hlavních regulátorů granulopoezy tím, že řídí expresi mnohých genů zabezpečujících diferenciaci granulocytů. Pro pochopení molekulárních mechanizmů regulujících granulopoezu je proto důležitá charakterizace nových genů, které jsou řízené transkripčním faktorem C/EBPα. V předchozí studii jsme prokázali, že jiný člen C/EBP rodiny, CEBPG, je cílovým genem transkripčního faktoru C/EBPα. V první části této práce jsme zkoumali dosud neznámou roli transkripčního faktoru C/EBPγ v granulopoeze. Naše pozorování ukázala, že Cebpg knockout (KO) myši, které měly gen Cebpg...
|
|
|
Studium cytotoxicity vybraných chemoterapeutik určených pro léčbu leukémie na lidských nádorových buněčných liniích.
Štorkánová, Jesika ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Jansová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Jesika Štorkánová Školitel: RNDr. Eva Novotná, Ph.D. Název diplomové práce: Studium cytotoxicity vybraných chemoterapeutik určených pro léčbu leukémie na lidských nádorových buněčných liniích Leukémie představují rozmanitou skupinu maligních onemocnění projevující se poruchou hematopoetického systému s různými prognózami. Jelikož výskyt pacientů s leukémií přibývá, je na snaze zásadním způsobem stanovit léčbu, která bude vést k úspěšné terapii. Jedním ze základních přístupů pro léčbu leukémií se považuje chemoterapie. Dnes je známo, že účinnost samotné chemoterapie je ovlivněna řadou faktorů, které mohou významně ovlivnit léčebnou strategii a tak rozhodnout o výsledku samotné léčby. Důležitým přístupem u chemoterapie je výběr cytostatik s maximální účinností pro dané onkologické onemocnění a též eliminace cytostatik, vůči kterým jsou buňky rezistentní, na základě zjištění v in vitro podmínkách. Cílem této diplomové práce bylo stanovit inhibiční účinky in vitro vybraných chemoterapeutik na buněčných nádorových liniích. Pro stanovení inhibičního účinku jsme zvolili buněčné linie HCT116, HepG2 a HL-60 s využitím kolorimetrické metody založené na stanovení množství metabolicky aktivních buněk (MTT a XTT...
|
|
|
NK buňky a KIR receptory: jejich význam v transplantacích hematopoetických kmenových buněk u leukemií
Ledvinková, Anna ; Vraná, Milena (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent)
NK buňky a KIR receptory: jejich význam v transplantacích hematopoetických kmenových buněk u leukemií Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o významu NK (natural killer) buněk u leukémií. Je zaměřena na strukturu a reaktivitu NK buněk, a především pak na transmembránové KIR receptory (killer cell immunoglobuline-like receptors) NK buněk, které hrají důležitou roli v likvidaci leukemických buněk (reakci štěpu proti leukemii, GvL) a tedy v celkové prognóze nemoci. Aktivační a inhibiční receptory KIR svou kooperací řídí cytotoxickou aktivitu NK buněk. Typizací genů pro KIR receptory u dárců hematopoetických kmenových buněk tak lze předpovědět úspěšnost léčby. Vyšetření genů KIR se využívá především u pacientů diagnostikovaných akutní myeloidní leukémií. Klíčová slova: KIR receptor, NK buňky, transplantace hematopoetických kmenových buněk, HSCT, leukémie, donor, recipient
|
|
|
Mutační status a jiné chromozomální změny u chronické lymfatické leukémie
ŠLOUFOVÁ, Martina
Tato práce je zaměřena na mutační status a jiné chromozomální změny u chronické lymfatické leukémie. CLL je lymfoproliferativní onemocnění s nízkou malignitou, jehož podstatou je klonální proliferace maligně transformovaných B lymfocytů. Přestože se jedná o nejčastější zhoubné onemocnění v západní populaci, příčina vedoucí k jeho vzniku zatím nebyla jednoznačně určena. Identifikace prognostických markerů má zásadní význam pro stanovení prognózy onemocnění, volbu léčebné strategie a ovlivňuje celkové přežití pacientů. Cílem této práce je popis frekvence nejčastějších mutací u pacientů s CLL a zhodnocení biologického chování choroby. Veškeré výsledky pacientů s CLL byly získány v Nemocnici České Budějovice, a.s v letech 2016 a 2018.
|
host ::
RSS.