|
|
Rizikové faktory v chovu králíka domácího
HOŘEJŠOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá chovem králíků. Popisuje správné postupy v chovu králíků a upozorňuje na rizika s ním spojené. V úvodní části popisuje historický vývoj domestikace králíka. V dalších částech popisuje správné postupy při chovu králíků a upozorňuje na rizika, která jsou s chovem spojená. V poslední části jsou vypsány nejčastější nemoci králíků. Zmíněny jsou i jejich klinické příznaky a terapie, kterou ovšem vždy musí určit veterinární lékař. Práce je doplněna o vlastní fotografie.
|
|
|
Analýza masné užitkovosti u plemene Český strakáč
KLEČÁKOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce bylo porovnat masnou užitkovost u králíků plemene český strakáč chovaných v různých typech ustájení. Jedna skupina králíků byla chovaná venku v boudách s výběhem a druhá v klasické kryté králíkárně. Sledováno bylo celkem 38 králíků z toho 19 venku a 19 v králíkárně. Mezi králíky v králíkárně a venku nebyl rozdíl v délce výkrmu (141,47 dne respektive 142,32 dne) a dosaženou živou hmotností před porážkou (2,62 kg respektive 2,61 kg). Naopak u ostatních ukazatelů byl rozdíl vysoce významný, např. mezi hmotností jatečně opracovaného těla, kdy králíci venku měli nižší hmotnost (1,70 kg) než v králíkárně (1,78 kg). Příznivější byly výsledky u králíků chovaných v králíkárně. Při sledování ukazatelů masné užitkovosti dle pohlaví byl zjištěn vysoce významný rozdíl (P 0,001) pouze u délky výkrmu. Doba výkrmu byla u samců kratší (140,05 dne) než u samic (144,06 dne). Nevýznamný byl i v živé hmotnosti. Ostatní ukazatele byly příznivější pro samce.
|
|
|
Vyhodnocení přírůstků a jatečné hodnoty králíků v malochovu
HAMPLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá hmotnostními přírůstky a jatečnou výtěžností vybraných kombinací masných plemen králíků v drobnochovu. Pokud chceme, aby králík byl zdrojem kvalitního masa, srsti a kůže, rozhodujícím činitelem je především výživa a krmení. Nejvhodnější je použití krmných směsí podle kategorií. Hlavním cílem výkrmu je zisk jatečně zralých králíků v co nejkratším čase. Nejkvalitnější maso získáváme z mladých zvířat, která jsou poražena ve věku 3 až 4 měsíce. Nejrychleji dosáhli jatečné zralosti králíci kombinace siamský velký x vídeňský modrý, jejichž výkrm trval 109 dní, králíci kombinace kalifornský x vídeňský modrý dosáhli porážkové hmotnosti ve věku 123 dní a nejdéle trval výkrm kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 137 dní. Naopak nejplodnější byla samice plemene kuní velký, která vrhla a odchovala nejvíce mláďat. Průměrná jatečná výtěžnost všech vrhů se pohybovala v rozmezí 52 až 58%. Nejlepších hodnot jatečné výtěžnosti dosáhli králíci kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 57,05 %.
|
|
|
Postnatální vývoj sleziny králíka
ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
Slezina je největší sekundární lymfatický orgán, jehož vývoj probíhá v krátkém postnatálním období. Informace o postnatálním vývoji sleziny králíka jsou v dostupných literárních zdrojích minimální. Předložená diplomová práce se zabývá hmotnostními, morfometrickými a histologickými změnami sleziny králíků ve věku 0, 5, 10, 14, 19, 27, 32 a 39 dní. V průběhu postnatálního vývoje králíků došlo ke statisticky významnému (P < 0,01) zvýšení hmotnosti, délky a šířky sleziny. Slezina novorozených králíků představovala relativně drobný orgán o průměrné délce 1,03?0,12 cm, šířce 0,2?0,01 cm a hmotnosti 52,50?9,69 g. Ve stáří 39 dnů odpovídala velikostně a tvarově slezině dospělých jedinců (průměrná délka 4,97?0,73 cm, šířka 0,9?0,18 cm a hmotnost 1078,40?143,35 g). Mezi hmotnostními a morfometrickými parametry byly pozorovány vysoké korelační koeficienty v rozmezí od 0,891 do 0,989. Růst sleziny byl doprovázen zvyšující se celulizací parenchymu, zesilováním vazivového pouzdra (z 8,04?1,50 m na 31,30?5,51 m) a postupným výskytem vazivových trámců v parenchymu. U novorozených králíků převládala v parenchymu sleziny červená pulpa s vysokým podílem erytrocytů. Lymfatická tkáň tvořila pouze malé nepravidelné agregace bazofilních mononukleárních buněk okolo nečetných centrálních arterií. Zastoupení bazofilních buněk a cév se v průběhu věku zvyšovalo a docházelo k postupnému formování bílé pulpy. U 14denních králíků byla dobře patrná marginální zóna a prvně formovány primární lymfatické noduly tvořené CD 79+ buňkami. Od 14. do 39. dne docházelo ve slezině k postupnému zvyšování četnosti a velikosti jednotlivých kompartmentů, přičemž ojedinělá germinální centra byla pozorována v lymfatických nodulech až 39. den. V celém průběhu pozorování byla ve slezině patrná extramedulární hematopoéza o různé intenzitě.
|
|
|
Vyhodnocení masné užitkovosti králíků v drobnochovu
BOUCHALOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí králíků v drobnochovu u velkých plemen, a to konkrétně u německého obrovitého strakáče a belgického obra. Pro porovnání bylo použito střední plemeno kalifornského králíka. U drobnochovatelů spíše převládají střední plemena králíků pro jejich velmi dobrou jatečnou výtěžnost a krátkou dobu výkrmu. Nejdůležitější při výkrmu je v co nejkratším čase dosáhnout jatečné zralosti. V našem pokusu trval výkrm králíka kalifornského 149 dní, přičemž průměrná porážková hmotnost činila 3144 g. U německého obrovitého strakáče byl výkrm prováděn 171 dní, avšak nejdéle trvající byl výkrm belgického obra, který trval celých 184 dní. Průměrná porážková hmotnost u německého obrovitého strakáče byla 4566 g a u belgického obra 4744 g. Nejnižší jateční výtěžnosti, tedy 48,6 % dosáhla v našem pokusu samice německého obrovitého strakáče, oproti tomu nejvyšší jateční výtěžnost vykazoval samec kalifornského králíka, a to 56,7 %.
|
|
|
Postnatální změny vybraných krevních parametrů králíka
LAŠTOVKOVÁ, Kristýna
Králík je významné laboratorní zvíře, které se využívá v celé řadě experimentů. Do těchto experimentů se zařazují jedinci různého stáří a různé intenzitě metabolické aktivity, která se odráží v hematologických a biochemických parametrech. V dostupných literárních zdrojích se vyskytují zřídka informace o hodnotách a změnách hematologických a biochemických parametrů u králíků v časném postnatálním období života. Předkládaná bakalářská práce se zabývá změnami vybraných hematologických a biochemických parametrů v průběhu 39 dní postnatálního života králíků. Získaná data ukazují, že v období od narození do 39. dne věku dochází k vzestupu průměrných hodnot počtu erytrocytů (z 2,81 ? 0,28 na 4,86 ? 0,52 T/l), hematokritové hodnoty (z 0,285 ? 0,025 na 0,34 ? 0,02 l/l) a obsahu hemoglobinu (z 99,3 ? 2,0 na 111,6 ? 9,9 g/l). Naproti tomu počet leukocytů v průběhu věku klesl z 9,25 ? 3,0 na 5,04 ? 0,66 G/l tak jako procentuální zastoupení neutrofilních granulocytů. Nejvyšší obsah plazmatických bílkovin (78,2 ? 4,27 g/l) byl zaznamenán 5. den a mezi plazmatickými bílkovinami a močovinou byla vypočítána negativní závislost (-0,25). U králíčat byla pozorována fyziologická hypercholesterolémie. V průběhu vývoje byl zaznamenán podobný průběh obsahu Ca a Mg v krevní plazmě. Alkalická fosfatáza a gama glutamyl transferáza vykazovaly v průběhu vývoje vysokou aktivitu.
|
|
|
Studium molekulární organizace systému cytochromu P450
Holý, Petr ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblas, Tomáš (oponent)
V metabolismu velkého množství endogenních látek i xenobiotik hraje zásadní roli systém oxygenas se smíšenou funkcí (MFO systém). Tento membránový systém je tvořen cytochromy P450, NADPH:cytochrom P450 oxidoreduktasou (CPR), cytochromem b5 a NADH:cytochrom b5 oxidoreduktasou (b5R). Cytochrom P450 katalyzuje monooxygenaci substrátu a CPR a cytochrom b5 představují jeho redoxní partnery. Cytochrom b5, jehož redoxním partnerem je b5R, ovlivňuje reakce katalyzované MFO systémem, a to ne zcela objasněným mechanismem. Tato práce se zabývá purifikací b5R a CPR z jater králíka domácího. Diferenční centrifugací bylo získáno 18 ml mikrosomální frakce o obsahu proteinů 42 mg/ml. Z prvního dílu mikrosomální frakce byla pomocí chromatografie na kolonách DEAE- Sepharosy, CM-Sepharosy a 5'-ADP agarosy izolována b5R s výtěžkem 0,3 % ferrikyanid- reduktasové aktivity a obsahující několik kontaminantů o molekulových hmotnostech 50-70 kDa. Při druhé purifikaci b5R byla použita kombinace chromatografie na koloně DEAE-Sepharosy s přímým napojením na kolonu 5'-ADP agarosy, z níž byla získána b5R s výtěžkem 10,9 % a obsahující rovněž několik kontaminantů v intervalu molekulových hmotností 50-70 kDa. Preparát redukoval cytochrom b5 v přítomnosti NADH. Při obou purifikacích byla rovněž získána CPR pomocí chromatografií na...
|
|
|
Zdravotní problematika v chovech králiků
Skácel, Pavel
Cílem této bakalářské práce je poskytnout rešeršní literární přehled častých, či naopak neobvyklých nemocí, se kterými se může každý chovatel v praxi nezřídka setkat a poskytnout ucelené informace o etiologii, klinických příznacích, terapii, prevenci a prognóze těchto nemocí. Práce dále porovnává podmínky velkochovů a malochovů z hledisek chovných prostor, krmení, hygieny ale i jiných aspektů. V poslední části poskytuje praktický příklad ekonomiky malochovu v porovnání s velkochovem a odůvodnění vertikálních procesů, které za ekonomickými daty stojí.
|
|
|
Mikrobiologická kvalita masa králíků
Suchomelová, Lenka
Králičí maso má významné nutriční a senzorické vlastnosti a patří mezi masa lehce stravitelná a dietní. Tato diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou králičího masa se zaměřením na mikroorganismy, které způsobují jeho kažení. K mikrobiologické analýze byla použita jatečně upravená těla králíků pocházející z domácí porážky, z hypermarketu mrazená a balená ve vakuu a z brněnských řeznictví. Celkem bylo k analýze použito 20 kusů jatečně upravených králičích těl. Z mikrobiologických ukazatelů byl sledován celkový počet mikroorganismů, počet bakterií mléčného kvašení, bakterií čeledi Enterobacteriaceae, psychrotrofních mikroorganismů a počet plísní a kvasinek. Z hlediska uvádění králičího masa do oběhu byl nejvyšší počet mikroorganismů zjištěn u jatečně upravených těl pocházejících z řeznictví a nejnižší počet mikroorganismů u jatečně upravených těl pocházejících z domácí porážky. Z hlediska místa odběru vzorků, byl potvrzen známý fakt, že povrch jatečně upraveného těla je více kontaminován mikroorganismy než svalovina a nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi mikrobiologickou kontaminací přední a zadní částí jatečně upraveného těla králíků.
|
|
|
Chov angorských králíků v podmínkách drobnochovu
Makovičková, Adéla
V mé bakalářské práci na téma Chov angorských králíků v podmínkách drobnochovu jsem se zabývala původem tohoto plemene a jeho anatomií a fyziologií, která se nijak zvlášť nelišila od jiných plemen králíků. Další kapitola se týkala chovu a ustájení, zaměřená především na plemenitbu a udržení čisté vlny. Kapitola o výživě angor se zabývá vhodnými krmivy. Z hlediska chovu angor je nejdůležitější především kapitola o produkci vlny. Podrobně popisuji stavbu chlupu a stříhání srsti. Poslední část mé bakalářské práce se zabývá nemocemi angorských králíků.
|
host ::
RSS.