|
|
Jeskyně
Šindelářová, Alice ; Maixner, Miroslav (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Procesuální projekt zabývající se fenoménem jeskyně v souvislosti s pravěkým uměním. Zaobírá se kořeny zobrazivého umění, jeho výklady. Zkoumám otázky péče a konzervace kulturního dědictví. Zohledňuji formy prezentace archeologických nálezů a artefaktů v rámci muzejních expozic a sbírek. Postupnymi kroky studiem literatury, terénním výzkumem, koncipuji výsledné dílo, které reflektuje téma jeskyně a překlání oblouk času od prehistorie k současnosti.
|
|
|
Hodnocení vlivu návštěvnosti na vybrané jeskyně s využitím GIS
Kukla, Jaroslav ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Jeskyně představují cenné lokality z geologického, paleontologického i biologického hlediska. Jsou významnými biotopy vzácných a ohrožených druhů. Jejich ekosystém bývá zcela specifický a často velice nezávislý na okolním prostředí. Proto jsou jeskyně již od počátků přírodních věd předmětem výzkumů a postupně také předmětem ochrany. Jeskyně mohou být rovněž velice atraktivními cíli cestovního ruchu. V České republice existuje 14 veřejnosti zpřístupněných krasových jeskyní, které mají regulovanou návštěvnost, a jejich provoz je podřízen zájmům ochrany přírody. Na druhou stranu existuje také celá řada jeskyní, které nejsou nikterak zabezpečeny a mohou se stát cílem neregulovaného turismu. Tato diplomová práce pojednává o hodnocení a vlivu návštěvnosti na nekrasové jeskyně v Národní přírodní rezervaci Kaňon Labe, které jsou volně přístupné. Práci jsem rozdělil do tří dílčích částí. V první části jsem se zabýval kvantifikací návštěvnosti všech jeskyní v zájmovém území. Na základě získaných dat jsem provedl užší výběr jeskyní, kterým jsem se později věnoval podrobněji. V druhé části práce jsem se zaměřil na získání informací o návštěvnících a jejich motivacích pomocí anketního šetření provedeného ve vybraných jeskyních. Ve třetí části jsem se pokusil analyzovat dopady návštěvnosti na prostředí jeskyně a...
|
|
|
Jeskyně a jejich ochrana v právu
Chvátalová, Eva ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat českou právní úpravu ochrany jeskyní, a to jak z obecného hlediska ochrany jeskyní jako podzemních prostorů a součástí přírody, tak i z hlediska souvisejících oborů právních (např. horní právo) a zčásti i neprávních (např. geologie či karsologie). Pozornost je nejprve věnována samotnému vymezení pojmu jeskyně a navázání této definice na přírodní vědy, dále vývoji právní úpravy ochrany jeskyní a samotného přístupu k jeskyním jako věcem v právním slova smyslu. Ke srovnání českého přístupu k rozebírané problematice je zvolen příklad právní úpravy speleologické velmoci Republiky Slovinsko, jež platí za velmi kvalitní a propracovanou. Z praktického hlediska je pak v této práci rozebrána péče o konkrétní českou jeskyni se snahou názorně vysvětlit reálné fungování ochranných právních nástrojů včetně jejich vzájemných přesahů, a jediný český judikát zabývající se právní povahou jeskyně.
|
|
|
Taxonomy, diversity and clinical relevance of the genus Aspergillus
Hubka, Vít ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Labuda, Roman (oponent) ; de Beer, Wilhelm (oponent)
Aspergillus je druhově bohatý rod zahrnující téměř 400 druhů, který má velký ekonomický význam v oblastech medicíny, potravinářství, farmakologii a biotechnologických disciplínách. Výzkum zahrnutý v této práci se zaměřuje na aktuální problémy týkající se rodového konceptu, podrodové klasifikace a delimitace druhů. Práce reaguje na potřebu taxonomických revizí některých sekcí a druhových komplexů, a poskytuje nové informace o etiologii aspergilózy. Citlivosti k běžně užívaných antimykotikům jsou poskytnuty pro některé méně běžné oportunní patogeny. Taxonomická část práce přispěla k taxonomické stabilitě a novému konceptu rodu Aspergillus, který se změnil v reakci na přerušení duální nomenklatury u hub. Byl shromážděn dostatek argumentů (např. ověření monofilie, jednotící fenotypové znaky) pro zachování širokého pojetí rodu a vyhnutí se jeho rozdělení na několik rodů. Všechny rody typifikované jmény teleomorf a mající anamorfu Aspergillus byly synonymizovány s rodem Aspergillus, a byla vybrána vhodná jména podle pravidel priority; byly vytvořeny nové kombinace pro teleomorfní druhy, které postrádaly příslušná jména v rodě Aspergillus. Tato práce také přispěla ke zdokonalení podrodového členění prostřednictvím návrhu čtyř nových sekcí v podrodu Circumdati, které byly vytvořeny pro druhy s dosud...
|
|
|
Mikroskopické houby v jeskyních a jiných podzemních prostorách
Horáková, Karolína ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Hujslová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se diverzitou mikroskopických hub v jeskyních, popřípadě v podzemních prostorách vytvořených člověkem. Jeskyně představují unikátní prostředí pro život organismů charakterictické specifickými mikroklimatickými podmínkami a omezeným zdrojem živin. V práci jsem se podrobněji zaměřila na mikromycety, které byly v prostředí jeskyní izolované ze sedimentů, z ovzduší, z mrtvého hmyzu a z exkrementů. V další části práce se podrobněji věnuji druhu Geomyces destructans, který způsobuje u hibernujících netopýrů nemoc zvanou syndrom bílého nosu - geomykózu. Je to problematika, která v poslední době vzbuzuje velkou pozornost vědců z řad mykologů, zoologů i parazitologů.
|
|
|
Actinobacteria communities in natural and anthropogenic environments
Faitová, Andrea ; Marečková, Markéta (vedoucí práce) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent) ; Yurado Lobo, Valme (oponent)
12 Abstrakt (In Czech) Actinobacteria jsou významnou bakteriální skupinou účastnící se různých ekosystémových procesů, zejména při rozkladu komplexních organických sloučenin. Jejich schopnosti jim umožňují přežít v drsných podmínkách oligotrofních habitatů, jako jsou jezera, pouště, stěny jeskyní nebo odolný a nerozložitelný rostlinný opad v půdě, kde aktinobakterie často dominují. Ačkoliv jsou známy určité biotické a abiotické faktory ovlivňující výskyt aktinobakterií v těchto habitatech, vliv antropogenního tlaku na jejich společenstvo je zřídka znám. Hlavním cílem této práce je tedy určit rozdíly v aktinobakteriálních společenstvech pod přímým (lidští návštěvníci měnící mikroenvironmentální prostředí jeskyň, část 1) a nepřímým (faktory klimatické změny jako jsou změny srážek nebo kvality rostlinného opadu, část 2) vlivem člověka ve dvou habitatech, rostlinném opadu v půdě a stěnách jeskyň, kde aktinobakterie hrají významnou roli a kde dominují. V první části disertace jsme sledovali aktinobakteriální společenstva na zdech francouzských vápencových jeskyní odlišně ovlivněných člověkem (přírodní versus antropizované jeskyně). K identifikaci významných druhů (např. potenciálních patogenů nebo pigmenty produkujících aktinobakterií) pomocí amplikonového sekvenování environmentální DNA (Illumina MiSeq), jsme...
|
|
|
Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy
Promna, Denisa ; Odvárka, Antonín (oponent) ; Žalmanová, Petra (vedoucí práce)
Hlavní myšlenkou bylo zvolit si dítě jako měřítko návrhu. Zahloubat se v jeho světě a jeho vnímání prostoru - mít na paměti jeho potřeby. Jak vypadalo místo, kam by se jelo zotavit z dýchacích obtíží? Bylo v nemocnici? Co to bylo za místnosti? Co to bylo za místo? Hrála v tom příroda nějaký význam? Chtělo by se tam vrátit? Jak na něj vzpomíná? Cílem bylo vytvořit místo, které co nejméně připomíná nemocniční prostředí, je v přímém kontaktu s přírodou a láká poznávat ji více. Pobyt v léčebně má připomínat spíše trávení prázdnin na škole v přírodě. Jak se vyhnout strohým nemocničním prostorám? Existuje vůbec takový návod? Mám čerpat inspiraci někde jinde? Kam chodíváme nabrat sílu od každodenních starostí? V přírodě, jistě. A jak se tato potřeba propíše do architektury? A máme vůbec takovou architekturu? Odpovědí na pokládané dotazy mi byla chata. Dům stvořený pro pobyt v přírodě. Jak ji ale pozvednout na něco bohatšího a zajímavějšího? Bylo tu ještě něco, co mě jako dítě trávicí čas v Luhačovicích fascinovalo - lázeňské prostředí. Jak tyto dvě formy propojit?
|
|
|
Jeskyně Na Turoldu - cíl turistů nebo atraktivita "mimoděk" ?
Opravilová, Lucie
Bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem v souvislosti s krasovou turistikou, konkrétně s Jeskyní Na Turoldu. Jejím cílem je potvrdit či naopak vyvrátit hypotézu, že je Jeskyně Na Turoldu doplňující atraktivitou k městu Mikulov a jeho okolí. K tomu využívá výsledků kvantitativního šetření realizovaného v průběhu roku 2015 mezi návštěvníky jeskyně. Výsledky šetření jsou poté diskutovány v kontextu celkového cestovního ruchu v Mikulově, a plyne z nich mj. nutnost větší a cílenější propagace jeskyně.
|
|
|
Vliv ČOV na kvalitu vod v jeskynních systémech Moravském krasu
Poláček, Marek
Diplomová práce s názvem Vliv ČOV na kvalitu vod v jeskynních systémech Moravském krasu se v první částí zabývá legislativou čistíren odpadních vod a popisem zájmové oblasti sběru dat. Dále jsou v první části uvedeny vlastnosti povrchových vod, popis probíhající intenzifikace na povodí Jedovnického potoku. V druhé části jsou uvedena a vyhodnocena data získána během pěti odběrů a porovnána s obdobnými pracemi, legislativními požadavky a normou ČSN 75 7221. V praktické části bylo analyzováno: teplota, volný kyslík, elektrolytická konduktivita, oxidačně redukční potenciál, vodíkový exponent, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku, dusičnany.
|
|
|
Mapy jeskyní a jejich mapové znaky v publikacích Speleo a Speleofórum
Benešová, Karolína ; Kratochvíl, Radim (oponent) ; Weigel, Josef (vedoucí práce)
V rámci této bakalářské práce byla řešena problematika mapových znaků použitých v mapách zobrazující jeskyně, jeskynní systémy a jim podobné přirozeně vytvořené jevy. Byly analyzovány dvě publikace zabývající se touto problematikou, a to sborník Speleo a Speleofórum. U časopisu Speleo bylo analyzováno 74 vydaných čísel v letech 1990–2019 a u časopisu Speleofórum 23 čísel vydaných v letech 1989–2019. Celkově bylo zaznamenáno více něž 1 000 map a jejich mapové značky. Pro sborník Speleo bylo evidováno 264 znaků a pro Speleofórum 340 znaků. Značky byly tříděny do kategorií a překresleny do digitální podoby. Většina map postrádala legendu, tudíž mapové znaky byly identifikovány v rámci textové části článku (pouze 134 map ze všech analyzovaných obsahovalo legendu). Mapy s legendou se začínají objevovat více v posledních pěti letech, díky dostupnějším digitálním technologiím jako je např. program Therion, který automaticky poskytuje unifikovanou legendu.
|
host ::
RSS.