|
| |
|
|
Lokální hydrogeologie CHKO Blanský les
Čečka, Jan ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Čurda, Jan (oponent)
Chráněnná oblast Blanský les se nalézá v Jihočeském kraji 12 km jihozápadně od Českých Budějovic. Většinu území tvoří granulitový komplex Blanského lesa s tělesy ultrabazik, menší část zaujímá pestrá série českokrumlovská s biotiticko-sillimanitickou pararulou a vložkami krystalických vápenců, erlánů, kvarcitů, amfibolitů a grafitických pararul. Tato práce se pokouší shrnout dosavadní poznatky o hydrogeologii této oblasti a vypracovat komplexní charakteristiku hydrogeologického prostředí. Zabývá se predispozicemi jednotlivých druhů hornin k vedení podzemní vody jako je charakter a hloubka rozpukání a intenzita tektonického postižení, dále na základě těchto údajů předkládá názory různých autorů na propustnost zastoupených hornin. V další části popisuje oběh podzemní vody. Z různých zpracovaných analýz pak chakraterizuje zastoupené horniny hydraulickým parametrem indexu transmisivity Y a v diskuzi porovnává tyto výsledky s výše uvedenými názory na hydraulickou vodivost zastoupených hornin. Další část popisuje chemicko - fyzikální parametry podzemní vody, její ovlivnění důlní činností, vodní hospodářství a využití v minulosti a v současné době. Taktéž bylo provedeno orientační hydrogeologické mapování. Jako poslední část byla provedena rešerše posudků všech vybudovaných hydrogeologických vrtů v...
|
|
|
Problematika zasakování odpadních vod do malých povodí
Pleskotová, Nikola ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem vsakování odpadních vod se zaměřením na zájmovou lokalitu v Řevničově a související obecnou problematiku, jako jsou například chemické změny, kolmatace horninového prostředí, ale i nepříznivá legislativa v ČR. Jednotlivé kapitoly kromě důkladného přiblížení charakteristik sledované oblasti popisují zkušenosti s tímto tématem v Čechách, ale především jinde ve světě. Hlavní část práce se zaměřuje na posouzení kvalitativního a kvantitativního dopadu infiltrace odpadních vod do horninového prostředí. Tyto dopady jsou vyvozeny ze sledování změn jakosti podzemní vody na síti monitorovacích vrtů na experimentálním povodí Řevničov. Přirozená atenuace horninového prostředí má značný vliv na výsledné složení kontaminovaných vod, které je porovnáno s příslušnými zákonnými limity pro podzemní a pitné vody. Dále se uskutečnilo několik stopovacích zkoušek, které mají prokázat předpokládané proudění odpadní vody do monitorovacího vrtu PR. Získaná data upřesňují situaci na zájmové lokalitě, popřípadě mohou sloužit jako poučení pro případné další studie zabývající se obdobnou tématikou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Thermal relations leading to the formation of gaseous phase within the ice covering lakes and ponds
Hrubá, Jolana ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Dědeček, Petr (oponent)
Jak led na rybnících a jezerech roste, objevuje se v něm často plynná fáze v podobě malých bublin (plynných inkluzí). Jejich výskyt v ledu souvisí s obsahem rozpuštěných plynů ve vodě, ze které led vzniká. Jak se voda postupně mění v led, rozpuštěné plyny jsou v závislosti na poměru nasycení mezi plynem a vodou zachyceny a uspořádány na rozhraní voda-led. Jestliže zde jejich koncentrace dosáhne kritické hodnoty, voda na rozhraní se stává nasycenou a dochází ke tvorbě bublinek. Ty postupně rostou až do pouhým okem viditelné velikosti. Bubliny, vytvořené na rozhraní voda-led, mohou být začleněny do krystalu ledu, a tak se podílet na jeho pórovitosti, nebo mohou být uvolněny zpět do vody. To, ke kterému procesu dojde, je ovlivněno mnoha faktory. Plynné bubliny v ledu mohou být charakterizovány koncentrací, tvarem a velikostí. Tyto vlastnosti závisí na rychlosti růstu daného ledu, množství rozpuštěných plynů ve vodě a obsahu pevných částic ve vodě, které mohou sloužit jako nukleační centra. Tato práce je zaměřena na vztah mezi výskytem bublin v ledu a rychlostí jeho růstu. Pro studii byl použit led vytvořený přirozenou cestou na rybníku Dolní Tušimy v Mokrovratech. Ve vzorcích ledu byly pozorovány zřetelné vrstvy bublin přisuzované vysokým rychlostem růstu ledu. Ty v tomto případě byly okolo 1 μm/s....
|
|
|
Zatápění dolu Hamr I a posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku
Rozman, David ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Hlavním úkolem diplomové práce je posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku. Zájmové území v severních Čechách je charakterizováno dvěma pískovcovými kolektory cenomanského a turonského stáří, které jsou horizontálně oddělené spodnoturonským poloizolátorem. Soustředil jsem se na analýzu hladiny podzemní vody a především na hydrogeologický projev zlomů, žil neovulkanitů a poruch masivu způsobených pracemi v rámci těžby uranu. První část diplomové práce se věnuje obecnému popisu geologických a hydrogeologických poměrů oblasti a shrnutí dosavadních výzkumů a zpráv. Popsal jsem také umělé hydraulické zásahy, které významně ovlivňují stav hladin podzemní vody. V další části jsem na základě údajů z vybraných vrtů vypracoval mapy izolinií hladiny podzemní vody a pozoroval jejích tvar a časový vývoj. Korelaci hladin jsem ověřil komunikaci mezi zvodněmi a přetok přes významnou strukturu zlomového pásma strážského zlomu. Výsledky práce potvrzují těsnící efekt zlomového pásma ve studovaném úseku. Na konkrétních příkladech jsem potvrdil bariérový efekt žil neovulkanitů a zaznamenal příklady zvýšené propustnosti v důsledku porušenosti prostředí zlomy. Korelací hladin cenomanské a turonské zvodně komunikace mezi kolektory zjištěna nebyla. Klíčová...
|
|
|
Charakter proudění a šíření hydraulické odezvy ve vybraných jeskyních Moravského krasu
Kůrková, Iva ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Knížek, Martin (oponent)
Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části se zabývám stopovacími zkouškami provedenými na několika lokalitách v Moravském krasu. V případě, že na stejném místě je k dispozici více stopovacích zkoušek provedených za různých průtoků, je možné zjistit závislosti rychlosti proudění, průměrné plochy průtočného řezu, podélné disperzivity a Pecletova čísla na průtoku. Z tohoto srovnání jsem interpretovala vlastnosti krasových kanálů, například, zda se jedná o plně zaplavený kanál, kanál s volnou hladinou nebo se v úseku nacházejí paralelní kanály. Dále jsem se zaměřila na srovnání mých výsledků s odbornými články věnujícími se stejné problematice jinde ve světě. V druhé části se věnuji záznamu hladiny a teploty vody ze tří čidel umístěných na různých místech jeskynního systému. Cílem bylo zjistit závislost rychlosti šíření hydraulické odezvy na průtoku. Bohužel výsledky tuto závislost nepotvrzují, rychlost šíření hydraulické odezvy pravděpodobně ovlivňuje řada dalších parametrů, např. změna délky plně zaplavených úseků.
|
|
| |
|
|
Výzkum nenasycené zóny v severní části Moravského krasu
Gregorová, Anita ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kamas, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá prouděním vody svrchní částí nenasycené zóny v krasových oblastech. Na základě izotopového a chemického složení jeskynních skapových vod, srážek a vody zachycené pomocí lyzimetrů byly zjištěny informace o distribuci dob zdržení vody v prostředí a některých chemických reakcích, ke kterým během průstupu zkoumanou zónou dochází. Pomocí sledování intenzity skapů a měření objemů vody zachycené sledovanými objekty byla na lokalitě provedena také vodní bilance a odhadnuta rychlost šíření hydraulického rázu prostředím. K výzkumu byla využita Němcova jeskyně č. 1, která se nachází přibližně 13 m pod povrchem v severní části Moravského krasu poblíž vesnice Suchdol. Terénní práce probíhaly v průběhu hydrologického roku 2010/2011. Informace o stavbě prostředí mezi terénem a jeskyní byly získány pomocí geoelektrických a elektromagnetických měření. Studované prostředí se skládá z 0,5 - 1,5 m pokryvných útvarů, 0,5 - 3,5 m mocné zóny epikrasu a vrstvy masivního vápence, která dosahuje mocnosti až 10 m. V jeskynních skapech převládá voda s dobou zdržení větší než 4 roky, která tvoří 70 - 90 %. Distribuci dob zdržení ve zbývající mladší vodě nejlépe vystihuje exponenciální model, neboli model dobře promíšeného rezervoáru, kde je nejvíce zastoupena nejmladší voda a se stářím její zastoupení...
|
|
|
Hydrologie Amatérské jeskyně a ponorných toků se zaměřením na stopovací zkoušky
Gregorová, Anita ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Anna (oponent)
Práce stručně shrnuje metodiku stopovacích zkoušek v krasových oblastech (jejich provedení a vyhodnocení). Dále se zabývá severní částí Moravského krasu v okolí obce Sloup, která je zde na základě literatury dostupné k tomuto tématu charakterizována po stránce geologické, hydrogeologické a hydrologické. Poznatky o této oblasti jsou rozšířeny na základě vlastních terénních měření, jejichž výsledky jsou zde prezentovány a lze je využít jako podklad k případnému dalšímu výzkumu.
|
|
|
Geochemické, mineralogické a izotopické aspekty procesů přirozené atenuace ropných uhlovodíků
Topinková, Barbora ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Holoubek, Ivan (oponent) ; Černík, Miroslav (oponent)
1 Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Geochemické, mineralogické a izotopické aspekty procesů přirozené atenuace ropných uhlovodíků autoreferát disertační práce Mgr. Barbora Topinková Praha, 2010 2 Lokalita Hněvice leží cca 50 km SZ od Prahy, v blízkosti Roudnice nad Labem. Od r. 1943 se tu nachází velkosklad pohonných hmot, který díky havarijním únikům skladovaných motorových olejů, leteckého benzínu a nafty způsobil ve studovaném území rozsáhlou ekologickou zátěž. Kontaminace lokality má směsný charakter a kromě BTEX je tvořena směsí dalších aromatických uhlovodíků, především trimethylbenzenem a ethyltoluenem. Kontaminační mrak o rozloze cca 0,7 km2 je vázán na kvartérní štěrkopískový kolektor a koncentrace ropných uhlovodíků zde dosahuje až 9 mg/l a 8 800mg/kg. Vzhledem k povaze kontaminantu (LNAPL's) se nejvýznamnější podíl znečištění nachází ve svrchní části kolektoru při hladině podzemní vody a cca 2 m pod ní a směrem k bázi kolektoru klesá koncentrace ropných uhlovodíků až k pozaďovým hodnotám. Zájmová část lokality Hněvice studovaná v rámci této disertační práce a mezinárodního projektu CORONA byla vzhledem k ostatním podobným studiím provedeným na jiných lokalitách ve světě (např. Beminji, Vejen, Banisveld) netypicky umístěna na...
|
host ::
RSS.