|
|
Vodohospodářská problematika Aralského jezera
Chupík, Jan ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Tato práce se v úvodu zabývá přehledem původních přírodních poměrů Aralského jezera. Pozornost je proto věnována klimatickým poměrům, morfologii, hydrogeologii i využití tamní krajiny. Protože oblast střední Asie byla historicky zaklíněna mezi tři říše, je na místě přiblížit i historicko-politický vývoj regionu. Těžiště práce pak spočívá v analýze příčin hydrologických změn, kdy má vysychání Aralského jezera katastrofický dopad na ekosystém i lidskou společnost v regionu. Návrat stavu Aralského jezera do situace před šedesáti lety je bohužel nereálný, ale přesto jsou uskutečňována různá nápravná opatření, která mají za cíl situaci v rámci možností co nejvíce zlepšit. Děje se tak i prostřednictvím různých mezinárodních projektů. Nastíněna je tudíž i vize budoucího vývoje regionu v okolí Aralského jezera. Ve světě existují i analogické případy, z nichž asi nejznámější je Mrtvé moře. Práce dochází k závěru, že alespoň trochu reálnou naději na záchranu má bohužel jen severní část Aralského jezera, kdežto pro jižní část je nejspíše navždy ztracena.
|
|
| |
|
|
Problematika farmak v podzemních vodách
Šrot, Martin ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování koncentrací vybraných druhů léčiv v životním prostředí v okolí obce Horní Beřkovice. Jako prostředek k dosažení tohoto cíle slouží monitoring obsahů některých léčiv v povrchových a podzemních vodách lokality Horní Beřkovice. Monitorovací síť je schopna detekovat průchod znečištění od zdroje znečištění, přes čistírnu odpadních vod, nesaturovanou zónu, kolektor až po možného uživatele znečištěné podzemní vody. Práce vychází z terénních dat projektu TAČR. Ve své diplomové práci jsem analyzoval data z šesti odběrů na lokalitě Horní Beřkovice z hlediska obsahu sledovaných léčiv, případně jejich reziduí v povrchových a podzemních vodách. Výsledky byly porovnány z ČOV v povodí Želivky. Klíčová slova: podzemní vody, povrchové vody, čistírna odpadních vod, léčiva, kontaminace
|
|
| |
|
|
Lokální hydrogeologie CHKO Blanský les
Čečka, Jan ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Čurda, Jan (oponent)
Chráněnná oblast Blanský les se nalézá v Jihočeském kraji 12 km jihozápadně od Českých Budějovic. Většinu území tvoří granulitový komplex Blanského lesa s tělesy ultrabazik, menší část zaujímá pestrá série českokrumlovská s biotiticko-sillimanitickou pararulou a vložkami krystalických vápenců, erlánů, kvarcitů, amfibolitů a grafitických pararul. Tato práce se pokouší shrnout dosavadní poznatky o hydrogeologii této oblasti a vypracovat komplexní charakteristiku hydrogeologického prostředí. Zabývá se predispozicemi jednotlivých druhů hornin k vedení podzemní vody jako je charakter a hloubka rozpukání a intenzita tektonického postižení, dále na základě těchto údajů předkládá názory různých autorů na propustnost zastoupených hornin. V další části popisuje oběh podzemní vody. Z různých zpracovaných analýz pak chakraterizuje zastoupené horniny hydraulickým parametrem indexu transmisivity Y a v diskuzi porovnává tyto výsledky s výše uvedenými názory na hydraulickou vodivost zastoupených hornin. Další část popisuje chemicko - fyzikální parametry podzemní vody, její ovlivnění důlní činností, vodní hospodářství a využití v minulosti a v současné době. Taktéž bylo provedeno orientační hydrogeologické mapování. Jako poslední část byla provedena rešerše posudků všech vybudovaných hydrogeologických vrtů v...
|
|
|
Problematika zasakování odpadních vod do malých povodí
Pleskotová, Nikola ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem vsakování odpadních vod se zaměřením na zájmovou lokalitu v Řevničově a související obecnou problematiku, jako jsou například chemické změny, kolmatace horninového prostředí, ale i nepříznivá legislativa v ČR. Jednotlivé kapitoly kromě důkladného přiblížení charakteristik sledované oblasti popisují zkušenosti s tímto tématem v Čechách, ale především jinde ve světě. Hlavní část práce se zaměřuje na posouzení kvalitativního a kvantitativního dopadu infiltrace odpadních vod do horninového prostředí. Tyto dopady jsou vyvozeny ze sledování změn jakosti podzemní vody na síti monitorovacích vrtů na experimentálním povodí Řevničov. Přirozená atenuace horninového prostředí má značný vliv na výsledné složení kontaminovaných vod, které je porovnáno s příslušnými zákonnými limity pro podzemní a pitné vody. Dále se uskutečnilo několik stopovacích zkoušek, které mají prokázat předpokládané proudění odpadní vody do monitorovacího vrtu PR. Získaná data upřesňují situaci na zájmové lokalitě, popřípadě mohou sloužit jako poučení pro případné další studie zabývající se obdobnou tématikou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Thermal relations leading to the formation of gaseous phase within the ice covering lakes and ponds
Hrubá, Jolana ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Dědeček, Petr (oponent)
Jak led na rybnících a jezerech roste, objevuje se v něm často plynná fáze v podobě malých bublin (plynných inkluzí). Jejich výskyt v ledu souvisí s obsahem rozpuštěných plynů ve vodě, ze které led vzniká. Jak se voda postupně mění v led, rozpuštěné plyny jsou v závislosti na poměru nasycení mezi plynem a vodou zachyceny a uspořádány na rozhraní voda-led. Jestliže zde jejich koncentrace dosáhne kritické hodnoty, voda na rozhraní se stává nasycenou a dochází ke tvorbě bublinek. Ty postupně rostou až do pouhým okem viditelné velikosti. Bubliny, vytvořené na rozhraní voda-led, mohou být začleněny do krystalu ledu, a tak se podílet na jeho pórovitosti, nebo mohou být uvolněny zpět do vody. To, ke kterému procesu dojde, je ovlivněno mnoha faktory. Plynné bubliny v ledu mohou být charakterizovány koncentrací, tvarem a velikostí. Tyto vlastnosti závisí na rychlosti růstu daného ledu, množství rozpuštěných plynů ve vodě a obsahu pevných částic ve vodě, které mohou sloužit jako nukleační centra. Tato práce je zaměřena na vztah mezi výskytem bublin v ledu a rychlostí jeho růstu. Pro studii byl použit led vytvořený přirozenou cestou na rybníku Dolní Tušimy v Mokrovratech. Ve vzorcích ledu byly pozorovány zřetelné vrstvy bublin přisuzované vysokým rychlostem růstu ledu. Ty v tomto případě byly okolo 1 μm/s....
|
|
|
Hydrochemické a hydrogeologické hodnocení vody v pramenech západní části Lužických hor a Žitavské pánve
Palkovičová, Veronika ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce vznikla v rámci projektu "Prameny spojují krajiny a státy - environmentální vzdělávání a kooperace v regionu Liberec - Zittau". Studovaná oblast leží v příhraniční oblasti České republiky a Spolkové republiky Německo, v místě bývalých Sudet. Oblast zasahuje do dvou úmoří a čtyř geologických jednotek, takže je z morfologického hlediska velmi pestrá a dává vzniknout různým typům podzemních vod.
Od března do prosince roku 2016 probíhalo terénní měření vody vyvěrající z vybraných pramenů západní části regionu Liberec - Zittau. Přímo v terénu byly měřeny zakladní fyzikálně-chemické parametry (teplota, pH, elektrická konduktivita, redoxní potenciál, rozpuštěný kyslík a vydatnost) a odebrány vzorky vody, jež se dále zpracovávaly v laboratoři. Koncentrace většiny aniontů (SO42-, Cl-, NO3-, PO43-, ...) byla změřena vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (Dionex ICS-1100). Kationty (Ca2+, Na+, Mg2+, Fe3+, Al3+, K+, ...) byly měřeny v závislosti na předpokládané koncentraci pomocí emisní nebo hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES, ICP-MS).
Změřená data byla následně zprůměrována a roztříděna pomocí geologické mapy do čtyř kategorií dle geologického podloží (krystalinikum, křída, kvartérní sedimenty, vulkanity). Dále byla data vyhodnocena pomocí demoverze komerčně dostupného hydrochemického softwaru AquaChem (Piperův a Stiffův diagram) a také ve statistickém programu R. Průměrné koncentrace u většiny pramenů potvrdily příslušnost k danému geologickému podloží, přičemž u některých lze předpokládat výrazné ovlivnění zemědělskou činností. Z grafického zobrazení koncentrace vybraných iontů je také patrné, že kvartérní sedimenty Žitavské pánve byly pravděpodobně sneseny z okolního krystalinika.
|
|
|
Zatápění dolu Hamr I a posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku
Rozman, David ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Hlavním úkolem diplomové práce je posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku. Zájmové území v severních Čechách je charakterizováno dvěma pískovcovými kolektory cenomanského a turonského stáří, které jsou horizontálně oddělené spodnoturonským poloizolátorem. Soustředil jsem se na analýzu hladiny podzemní vody a především na hydrogeologický projev zlomů, žil neovulkanitů a poruch masivu způsobených pracemi v rámci těžby uranu. První část diplomové práce se věnuje obecnému popisu geologických a hydrogeologických poměrů oblasti a shrnutí dosavadních výzkumů a zpráv. Popsal jsem také umělé hydraulické zásahy, které významně ovlivňují stav hladin podzemní vody. V další části jsem na základě údajů z vybraných vrtů vypracoval mapy izolinií hladiny podzemní vody a pozoroval jejích tvar a časový vývoj. Korelaci hladin jsem ověřil komunikaci mezi zvodněmi a přetok přes významnou strukturu zlomového pásma strážského zlomu. Výsledky práce potvrzují těsnící efekt zlomového pásma ve studovaném úseku. Na konkrétních příkladech jsem potvrdil bariérový efekt žil neovulkanitů a zaznamenal příklady zvýšené propustnosti v důsledku porušenosti prostředí zlomy. Korelací hladin cenomanské a turonské zvodně komunikace mezi kolektory zjištěna nebyla. Klíčová...
|
|
|
Charakter proudění a šíření hydraulické odezvy ve vybraných jeskyních Moravského krasu
Kůrková, Iva ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Knížek, Martin (oponent)
Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části se zabývám stopovacími zkouškami provedenými na několika lokalitách v Moravském krasu. V případě, že na stejném místě je k dispozici více stopovacích zkoušek provedených za různých průtoků, je možné zjistit závislosti rychlosti proudění, průměrné plochy průtočného řezu, podélné disperzivity a Pecletova čísla na průtoku. Z tohoto srovnání jsem interpretovala vlastnosti krasových kanálů, například, zda se jedná o plně zaplavený kanál, kanál s volnou hladinou nebo se v úseku nacházejí paralelní kanály. Dále jsem se zaměřila na srovnání mých výsledků s odbornými články věnujícími se stejné problematice jinde ve světě. V druhé části se věnuji záznamu hladiny a teploty vody ze tří čidel umístěných na různých místech jeskynního systému. Cílem bylo zjistit závislost rychlosti šíření hydraulické odezvy na průtoku. Bohužel výsledky tuto závislost nepotvrzují, rychlost šíření hydraulické odezvy pravděpodobně ovlivňuje řada dalších parametrů, např. změna délky plně zaplavených úseků.
|
host ::
RSS.