|
|
Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele dojnic ve vybraném chovu holštýnského skotu
ŠLECHTOVÁ, Sylva
Téma diplomové práce se zabývá analýzou a hodnocením mléčné užitkovosti a její korelací s reprodukčními ukazateli holštýnského skotu. Analyzovaly se dojnice chované v Měcholupské zemědělské, a.s., Předslav v letech 2013 2015. Tento podnik se nachází v podhůří Šumavy. Chová jak skot na mléko tak na maso a dále má chov prasat. Management podniku má zájem na dosažení dobré úrovně produkce mléka. Věnuje této problematice soustavnou pozornost, takže průměrná užitkovost se zvedla od roku 2013 z 8 726 kg mléka na 9 093 kg mléka na dojnici v roce 2015. Nejvyšší užitkovosti dosahovaly krávy na 4. a vyšší laktaci v roce 2015 9 649 kg mléka. Protože v roce 2015 Evropská unie zrušila mléčné kvóty a situace na trhu s mlékem se ještě zkomplikovala zákazem vývozu mléka do Ruska (anexe Krymu Ruskem), je snahou managementu vyprodukovat mléko za co nejnižších nákladů. Snaží se co nejvíce omezovat brakaci, takže řeší problematiku mastitid a reprodukce na co nejvyšší úrovni. Ke každé krávě, která je léčena, má individuální přístup, stejně tak zootechnik má konkrétní požadavky na plemenářský podnik, co se týká kvality semene. Výsledky ukázaly, že nejvíce byly vyřazovány dojnice s ostatními zdravotními problémy (38,6 % za rok 2013-2015), a to s poruchami metabolismu a problémy s paznehty. Problematika mastitid je řešena velice efektivně, takže nepatří mezi závažné problémy stáda (7,24 % za rok 2013 -2015). Management snaží vyřadit problémovou dojnici v co nejnižším věku a naopak, pokud je zvíře zdravé, tak se snaží ho zdržet ve stádě co nejdéle, protože takové zvíře má největší ekonomický efekt. Reprodukční ukazatelé nepatří k příliš vyhovujícím, ale management nemá zájem na hormonálně řízené reprodukci, upřednostňuje aktivní vyhledávání říjících se krav ošetřovatelským personálem. Aktivně spolupracuje s plemenářskými organizacemi a požaduje na každou připouštěnou krávu dodání semene přesně podle svých požadavků.
|
|
|
Vybrané vlivy na reprodukci u stáda holštýnského skotu
KOZÁKOVÁ, Tereza
Cílem práce bylo zpracování literárního přehledu o charakteristice, reprodukčních vlastnostech holštýnského skotu a vlivech ovlivňujících reprodukci skotu. Dalším cílem práce bylo u vybraného souboru dojnic ze sledovaného stáda skotu vyhodnotit vybrané vlivy na jejich reprodukci. Data byla zpracována a vytříděna dle genotypu, úrovně mléčné užitkovosti, pořadí laktace, délky doby stání na sucho, délky inseminačního intervalu, obtížnosti porodů, věku při prvním otelení a synchronizace říje (Ovsynch). Při hodnocení vlivu genotypu na reprodukční ukazatele bylo zjištěno, že mezi čistokrevnými holštýnskými dojnicemi (H100) a kříženkami (H50-88C) nebyly zaznamenány žádné statisticky významné rozdíly. Dále byl hodnocen vliv úrovně mléčné užitkovosti za laktaci na reprodukční ukazatele. Z výsledků vyplývá, že s rostoucí užitkovostí se hodnoty reprodukčních ukazatelů (inseminačního indexu, inseminačního intervalu a servis periody) zvyšovaly. Průkazně nejnižší hodnoty inseminačního indexu (1,70) a inseminačního intervalu (96 dní) byly detekovány u dojnic s užitkovostí do 8 000 kg. Servis perioda (122 dní) byla průkazně nejnižší u skupiny dojnic s užitkovostí od 8001 do 10 000 kg mléka za laktaci. Naproti tomu nejvyšší průkazné hodnoty inseminačního indexu, intervalu a servis periody byly detekovány u skupiny dojnic s užitkovostí nad 12 001 kg mléka. Z výsledků je dále patrné, že hodnoty ukazatele zabřezávání po první inseminaci se s rostoucí užitkovostí zvyšovaly. Nejnižší hodnota (27,14%) byla detekována u skupiny dojnic s nejvyšší užitkovostí (nad 12 001 kg mléka). Při hodnocení vlivu pořadí laktace na ukazatele reprodukce nebyly detekovány významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami dojnic. Dále byl hodnocen vliv délky doby stání na sucho. Průměrná doba stání na sucho ve sledovaném stádě byla 69 dní. Zabřezávání po první inseminaci bylo lepší u skupiny s dobou stání na sucho nad 61 dní (40,38%). Naproti tomu hodnoty servis periody a mezidobí byly nižší u dojnic s dobou stání na sucho do 60 dní (119, resp. 394 dnů). Dále byla sledována délka involuce dělohy pomocí hodnocení délky inseminačního intervalu. Nejvíce krav ve sledované skupině dojnic (25,29%) bylo poprvé inseminováno 66. 87. den po otelení. Při hodnocení vlivu věku při 1. otelení a obtížnosti porodů na reprodukční ukazatele nebyly detekovány žádné statisticky významné rozdíly. Dále bylo sledováno použití metod řízené reprodukce (Ovsynch), které se ve sledovaném stádě aplikují jen v případě výskytu reprodukčních poruch dojnic. Za sledované období byla metoda Ovsynch použita pouze u 10 dojnic a průměrná servis perioda byla 140 dnů.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na dlouhověkost dojnic holštýnského skotu
HUBÁČEK, Tomáš
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv vybraných faktorů ovlivňujících mléčnou užitkovost a dlouhověkost vybraného stáda dojnic holštýnského skotu ve firmě PRIMA AGRI a.s. Sledované ukazatele dojnic holštýnského skotu byly genotyp, mléčná užitkovost, pořadí laktace, věk při 1. otelení, délka mezidobí a servis periody, celoživotní užitkovost a důvody vyřazení. Data byla od dojnic, které měly ukončenou minimálně první laktaci v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016. Do sledování bylo zařazeno 385 dojnic s uzavřenou laktací. U vlivu genotypu na mléčnou užitkovost byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi první a čtvrtou a třetí a čtvrtou skupinou na hladině významnosti (P<0,01). Vliv věku při 1. otelení na mléčnou užitkovost v kg mléka na 1. laktaci nebyl statisticky průkazný (P>0,05). U vlivu pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky vysoce významný rozdíl na hladině významnosti (P<0,001), mezi skupinami na 1. laktaci a ostatními laktacemi. Mezi 2. laktací a 4. a vyšší laktací byl zjištěn statisticky významný rozdíl na hladině významnosti (P<0,05). Vliv genotypu na délku mezidobí a vliv pořadí laktace na délku mezidobí nebyl statisticky průkazný (P>0,05). Vliv genotypu na délku servis periody byl statisticky významný na hladině významnosti (P<0,01) mezi skupinou H2 a skupinou H3. Statisticky významný rozdíl (P<0,05), byl zjištěn mezi skupinami H1 a H3, H1 a H4 a také mezi skupinami H2 a R. Vliv pořadí laktace na délku servis periody byl statisticky vysoce významný na hladině významnosti (P<0,001) mezi skupinami na 1. laktaci a ostatními laktacemi a mezi skupinami na 2. a 4. a vyšší laktaci. Vliv genotypu vyřazených dojnic na celoživotní užitkovost v kg mléka byl statisticky vysoce významný na hladině významnosti (P<0,001) mezi skupinami H1 a H2, H1 a H3, H2 a H3, H2 a R, H3 a R. Průměrný počet vyřazených dojnic činil 28,65 %. Nejvíce vyřazených dojnic bylo z důvodu poruch plodnosti a to 35 %. Dlouhověkost u vyřazených dojnic činila 2,7 laktace.
|
|
|
Výživa jalovic do 7. měsíce březosti
FIC, Josef
Odchov jalovic představuje jednu z nejdůležitějších aktivit, vykonávaných v rámci provozu farmy mléčného skotu. K hlavním společným principům chovatelské a veterinární péče, umožňujících při něm dosáhnout úspěšného výsledku, patří zabezpečení pečlivé, trvalé a systematické pozornosti odchovu (optimálnímu růstu) jalovic v době od jejich narození až do období počátku jejich druhé laktace vycházející z přijatého programu jejich chovu, představující garanci jejich plnohodnotného vývoje v obdobích. Cílem této práce bylo zpracování literární studie zabývající se výživou a krmením jalovic do 7. měsíce březosti. V literárním přehledu je zpracována v ZD Staré Hobzí výživa jalovic do 7. měsíce březosti, složení krmné dávky, zastoupení jednotlivých komponentů a jejich živinové složení. V závěru jsou navržena možná řešení, která by vedla ke zlepšení živinového složení krmné dávky a zdravotního stavu jalovic.
|
|
| |
|
|
Ekonomická analýza produkce mléka u dvou užitkových typů skotu
DAŇHELOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo provést vyhodnocení ukazatelů mléčné užitkovosti a reprodukce u plemen Českého strakatého a Holštýnského skotu chovaných ve vybraném zemědělském podniku a stanovit možný rozdíl v nákladovosti na produkci mléka mezi jednotlivými užitkovými typy skotu. Podklady pro vypracování práce byly získány v zemědělském podniku STAGRA, spol. s r. o., který chová dojný skot. Vzhledem ke stanoveným cílům práce byly ukazatele mléčné užitkovosti (kg mléka, % a kg tuku, % a kg bílkovin) a reprodukce (věk při prvním otelení a délka mezidobí) posuzovány samostatně na stáji Heřmaneč (H2 dojnice Holštýnského skotu, 210 ks) a na stáji Skrýchov (H1 dojnice Holštýnského skotu, 24 ks a C1 dojnice Českého strakatého plemene, 59 ks). Ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce byly hodnoceny za kontrolní rok 2014/2015. Z účetnictví za kalendářní rok 2014 byly získány nákladové položky na chov dojnic a z provozních důvodů byly sledovány dvě stáje a to Heřmaneč s chovem Holštýnského plemene (H2) a stáj Skrýchov s převahem plemenic Českého strakatého skotu (C1). Datové soubory byly zpracovány příslušnými statistickými metodami. Bylo zjištěno, že dojnice skupiny H2 dosáhly nejvyšší produkce mléka (10 395,17 kg)s průměrnou délkou mezidobí (369 dní). Naproti tomu dojnice Českého strakatého skotu dosáhly nejvyššího procentního zastoupení bílkovin (3,64 %) a tuku (4,16 %) v mléce. Dojnice skupiny H1 naopak dosáhly nejnižšího věku při prvním otelení (25 měsíců a 18 dní). Při porovnání nákladů na produkci mléka u sledovaných užitkových typů bylo zjištěno, že náklady na litr mléka byly vyšší ve stáji Skrýchov, naopak náklady na krmný den byly vyšší ve stáji Heřmaneč.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti stáda skotu v ZD Rodvínov
TLACHNOVÁ, Nikola
Analýza vybraných ukazatelů mléčné užitkovosti a reprodukce byla prováděna v Zemědělském družstvu Rodvínov u 198 dojnic chovaných ve stejných podmínkách a spadajících do období kontrolních let 2012/2013, 2013/2014 a 2014/2015. Kritériem pro výběr dojnic byla normální dokončená druhá a vyšší laktace. Dojnice českého strakatého skotu, jejich kříženky a kříženky holštýnského skotu byly rozděleny dle plemenného původu do 7 skupin (C50, C51-74, C75-87, C88-100, H51-74, R51-74, R45-49CM) a dle pořadí laktace. Byl hodnocen vliv plemenného původu a pořadí laktace na produkci mléka, mléčných složek, rovnoměrnosti produkce mléka, délku SP, inseminačního intervalu, věku 1. otelení a mezidobí. Mezi plemennými skupinami byl zjištěn statisticky vysoce významným rozdíl ( = 0,001; p < 0,001) v produkci mléka, obsahu mléčných složek a produkci mléčných složek. Nebyly zaznamenány významné rozdíly ve vybraných reprodukčních ukazatelích. Ze statistického vyhodnocení lze konstatovat, že mezi sledovanými plemennými skupinami jsou v produkci mléka, tuku a bílkovin nejvýhodnější skupiny dojnic s polovičním a nadpolovičním zastoupením krve holštýnského skotu. Nejnižší produkci vykazovaly dojnice plemenné skupiny C88-100. Dojnice plemenných skupin s hlavním podílem českého strakatého skotu a dojnice skupiny R45-49CM měly vyšší obsah mléčných složek než dojnice s nadpolovičním zastoupením holštýnského skotu. Na 1. laktaci byla zjištěna významně nižší produkce mléka, 2. laktace je maximální. Produkce tuku a bílkovin v závislosti na pořadí laktace byla významně rozdílná mezi 1. a 2.-4. laktací, během nichž docházelo k zvyšování produkce. Statisticky významný rozdíl v tučnosti mléka sledovaného souboru byl zaznamenán mezi 1. a 2. laktací, kde došlo k výraznému snížení. Obsah bílkovin se významně snižoval až do 3. laktace.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu
DRÁBKOVÁ, Nikola
Základem každého úspěšného chovu dojnic je prosperující reprodukce, ta patří k nejdůležitějším faktorům, které rozhodují o efektivnosti chovu skotu. V České republice dochází k trvalému zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů. Cílem této práce bylo zpracovat literární přehled o reprodukci plemenic, využívání metody OVSYNCH, ukazatelích a hlavních faktorech ovlivňujících reprodukci dojnic. U vybraného souboru dojnic sledovaného stáda holštýnského skotu vyhodnotit vybrané vlivy na sledované ukazatele plodnosti a statisticky je vyhodnotit. Ve zvoleném chovu byly vyhodnoceny tyto sledované ukazatele: délka servis periody, délka mezidobí, užitkovost za prvních 100 dní laktace, úroveň mléčné užitkovosti za celou laktaci, věk při 1. otelení, vliv PH pro plodnosti býka, pořadí laktace.
|
|
|
Porovnání mléčné užitkovosti genotypů českého strakatého a holštýnského skotu chovaných ve stejných podmínkách
NOVÁKOVÁ, Hana
Základním předpokladem ekonomické prosperity zemědělského podniku, který se zabývá chovem dojnic, je maximální produkce mléka a potažmo mléčných složek při vynaložení minimálních nákladů. K tomu je zapotřebí chovat dojnice, které mají potenciál dosáhnout v chovatelských podmínkách konkrétního zemědělského podniku co nejvyšší mléčné užitkovosti. Cílem práce bylo zhodnocení vlivu genotypu, pořadí laktace a věku dojnice při prvním otelení na parametry mléčné užitkovosti. Sledování bylo prováděno ve společnosti CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov. Pro analýzu byla použita data dojnic z kontroly užitkovosti, které byly zapojeny do kontroly užitkovosti v období od října 2012 do února 2015 a v tomto období ukončily alespoň jednu laktaci v rozmezí 240 305 dnů. Těmto vstupním parametrům odpovídalo celkem 495 dojnic, které ukončily dohromady 997 laktací. Soubor těchto laktací byl následně tříděn podle genotypu a pořadí laktace a poté podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení. U takto vytříděných skupin byla zjišťována průměrná produkce mléka, mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci a procentuální obsah tuku a bílkovin v mléce. Získané výsledky byly podrobeny statistické analýze. Nejvyšší průměrné produkce mléka za laktaci (9 283 litrů) dosáhly dojnice genotypu H100, které se poprvé otelily ve věku nad 27 měsíců, nejnižší produkci mléka (6 239,2 litrů mléka) zaznamenaly prvotelky C100. U souboru laktací tříděného podle pořadí laktace nebyly rozdíly statisticky významné (P>0,05), mezi skupinami laktací, které byly tříděné podle věku dojnice při prvním otelení, byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05). Při vyhodnocování procentuálního obsahu mléčných složek i celkové produkce mléčných složek za laktaci u souboru laktací vytříděných podle genotypu a pořadí laktace nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami (P>0,05). V souboru laktací tříděných podle genotypu a věku dojnic při prvním otelení byly zjištěny statisticky méně významné rozdíly (P<0,05) mezi skupinami při vyhodnocování celkové produkce mléčného tuku a mléčných bílkovin za laktaci. Při sledování procentuálního obsahu tuku v mléce v závislosti na genotypu a věku dojnice při prvním otelení byly zaznamenány mezi skupinami statisticky středně významné rozdíly (P<0,01).
|
|
|
Zemědělská stavba
Bank, Martin ; Burianová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je projektová dokumentace zemědělské stavby. Jedná se o novostavbu stáje pro chov dojnic holštýnského skotu a příslušenství nutné k zajištění jejího provozu. Stavba se nachází v katastrálním území obce Chromeč, okres Šumperk. Zázemí tvoří jeden stavební objekt a stáj tvoří druhý stavební objekt. Tyto dva objekty jsou provozně spjaty a jsou spojeny přeháněcí uličkou. Stáj je navržena pro maximálně 278 kusů holštýnského skotu. Stáj je jednopodlažní halová stavba. V zázemí se nacházejí místnosti a vybavení nutné k zajištění provozu stáje. Zázemí je zděný objekt se dvěma podlažími. V přízemí se nachází čekárna, dojírna, technické zázemí, místnosti pro výrobu sýrů a prodejna sýrů. V podkroví se nachází zázemí zaměstnanců, které je pouze nad částí tohoto objektu. Střechy jsou šikmé sedlové. Stavební pozemek se nachází v rovinatém terénu.
|
host ::
RSS.