|
|
Histologické vyšetření mozku na Alzheimerovu chorobu
HAVELKOVÁ, Kristýna
Ve své bakalářské práci se zabývám histologickým vyšetřením mozku na Alzheimerovu chorobu. Výzkum jsem prováděla na Oddělení patologie v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s. Práce je rozdělena do dvou částí teoretická a praktická část. V teoretické části se zabývám tím, co je vlastně histologie a histologické vyšetření, histologickou stavbou nervového systému a především mozku. Dále se zabývám Alzheimerovou chorobou, jejím popisem, druhy, příznaky, terapií a prevencí. Také zde zmiňuji Českou alzheimerovskou společnost a mýty o Alzheimerově chorobě. Na závěr teoretické části uvádím příklady jiných demencí. V praktické části jsem prováděla histologické vyšetření mozku metodami Impregnace nervových vláken podle Palmgrena a Průkaz senilních drúz podle A. v. Braumühla na zmrazených řezech. Tyto dvě metody slouží k obarvení nervových struktur (včetně drúz, které jsou typické pro Alzheimerovu chorobu), díky čemuž lze potvrdit či vyvrátit toto onemocnění. Dále jsem provedla základní barvení Hematoxylin-eosinem. Těmto barvením předcházelo zpracování biologického materiálu jako je fixace, přikrojení, zabalení, zalévání do parafínu, krájení a napínání preparátu na podložní sklo. Po barvení se preparát zamontoval pod krycí sklo a následně jsme provedly vyhodnocení pomocí mikroskopu. Cílem mé bakalářské práce bylo napsat odbornou rešerši na dané téma, popsat zpracování mozku v histologické laboratoři, provést metody, které jsou typické pro průkaz Alzheimerovy choroby u zemřelých osob, vyhodnotit a porovnat preparáty zdravého a nemocného mozku.
|
|
|
Postnatální vývoj sleziny králíka
ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
Slezina je největší sekundární lymfatický orgán, jehož vývoj probíhá v krátkém postnatálním období. Informace o postnatálním vývoji sleziny králíka jsou v dostupných literárních zdrojích minimální. Předložená diplomová práce se zabývá hmotnostními, morfometrickými a histologickými změnami sleziny králíků ve věku 0, 5, 10, 14, 19, 27, 32 a 39 dní. V průběhu postnatálního vývoje králíků došlo ke statisticky významnému (P < 0,01) zvýšení hmotnosti, délky a šířky sleziny. Slezina novorozených králíků představovala relativně drobný orgán o průměrné délce 1,03?0,12 cm, šířce 0,2?0,01 cm a hmotnosti 52,50?9,69 g. Ve stáří 39 dnů odpovídala velikostně a tvarově slezině dospělých jedinců (průměrná délka 4,97?0,73 cm, šířka 0,9?0,18 cm a hmotnost 1078,40?143,35 g). Mezi hmotnostními a morfometrickými parametry byly pozorovány vysoké korelační koeficienty v rozmezí od 0,891 do 0,989. Růst sleziny byl doprovázen zvyšující se celulizací parenchymu, zesilováním vazivového pouzdra (z 8,04?1,50 m na 31,30?5,51 m) a postupným výskytem vazivových trámců v parenchymu. U novorozených králíků převládala v parenchymu sleziny červená pulpa s vysokým podílem erytrocytů. Lymfatická tkáň tvořila pouze malé nepravidelné agregace bazofilních mononukleárních buněk okolo nečetných centrálních arterií. Zastoupení bazofilních buněk a cév se v průběhu věku zvyšovalo a docházelo k postupnému formování bílé pulpy. U 14denních králíků byla dobře patrná marginální zóna a prvně formovány primární lymfatické noduly tvořené CD 79+ buňkami. Od 14. do 39. dne docházelo ve slezině k postupnému zvyšování četnosti a velikosti jednotlivých kompartmentů, přičemž ojedinělá germinální centra byla pozorována v lymfatických nodulech až 39. den. V celém průběhu pozorování byla ve slezině patrná extramedulární hematopoéza o různé intenzitě.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Histologické metody používané v diagnostice kolorektálního karcinomu.
Kowaliková, Šárka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Josková, Věra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na nádorová onemocnění tlustého střeva, především na zpracování bioptického materiálu získaného odběrem při kolonoskopickém vyšetření a při kolektomii. V teoretické části je popisována obecná anatomie střeva a dále předpoklady vzniku nádoru v této lokalitě. Zaměřena je zejména na rizikové faktory, které mohou být neovlivnitelné např. dědičnost a věk, ale i ovlivnitelné, jako jsou nedostatečná fyzická aktivita, nadměrná konzumace červeného masa, nízký příjem vlákniny, kouření, konzumace alkoholu, nadváha a další. Také na možnosti prevence, která úzce souvisí s rizikovými faktory. Dále pak jsou uváděny charakteristiky odběru bioptických vzorků a následného laboratorního zpracování. V praktické části jsou popsány přesné metody používané ve zpracování tkání a v barvení histologických preparátů se zaměřením na výhody metody rychlejšího zpracování tkáně kontinuálním tkáňovým procesorem. Zabývá se i imunohistochemickým vyšetřením, které je neoddělitelnou součástí histopatologického diagnostického postupu. Cílem bakalářské práce bylo porovnat, jak mohou určité metody v histologickém zpracování urychlit a hlavně upřesnit diagnózu a s tím spojenou následnou léčbu. Klíčová slova: tlusté střevo, kolorektální karcinom, patologie, nádorové onemocnění, kolonoskopie, kolektomie,...
|
host ::
RSS.