|
|
Vývoj duální technologie pro ošetření osiva řepky ozimé a ječmene jarního
OLŠAN, Pavel
Dizertacní práce se zabývá problematikou využití nízkoteplotního plazmatu a biologického ošetrení osiva repky ozimé a jecmene jarního jako alternativního postupu k chemickému morení, a to v návaznosti na vyhlášku o integrované ochrane rostlin 205/2012 Sb. Technologie ošetrení osiva je koncipována jako dvoufázová, kdy v prvním kroku je využito nízkoteplotního plazmového výboje typu Gliding Arc zapáleného ve vzduchu za atmosférického tlaku, v druhém kroku je následne na ošetrené osivo nanesen biologický preparát obsahující spory hub Trichoderma virens. Ošetrení plazmovým výbojem umožnuje zvýšit smácivost povrchu semene, což zlepšuje prilnavost biologického preparátu v druhém kroku ošetrení. Plazma zároven umožnuje aktivovat vybrané procesy probíhající v semenech, které podporují jejich klícivost a následný rust. Obsah dizertacní práce je clenen do ctyrech dílcích celku, které na sebe vzájemne navazují: 1. stanovení parametru plazmového výboje pro následné aplikace v navrhované technologii 2. realizace laboratorních experimentu s cílem posoudit vliv plazmatu na osivo, 3. realizace polních experimentu s cílem porovnat výnosy z porostu založených pro ruzné varianty ošetrení osiva, 4. návrh narízení pro ošetrení semen v kontinuálním režimu plazmovým výbojem s následným nanesením preparátu a výroba funkcního vzorku. Práce je svým zamerením výrazne mezioborová a zasahuje do oblasti fyziky plazmatu, chemie, rostlinné produkce a konstrukce technických zarízení. Z dosažených výsledku je možno uvést krátký souhrn: 1. Ošetrení osiva repky ozimé a jecmene jarního plazmovým výbojem vede ke zvýšení smácivosti povrchu semen. 2. Behem experimentu nebyl pozorován rozdíl v nasákavosti plazmatem ošetrených a neošetrených semen. 3. Vyvinutá duální technologie ošetrení semen má potenciál zvýšit výnos. Dizertacní práce byla realizována v rámci projektu TA04021252 ? ?Vývoj zarízení pro fyzikálního ošetrení semen a sladu pomocí nízkoteplotního plazmatu.?
|
|
|
Experimentální studium ekologie kriticky ohroženého druhu rozchodníku huňatého
DILLINGEROVÁ, Hana
Cílem této diplomové práce bylo zpracování literární rešerše a především experimentální studium ekologických nároků kriticky ohroženého druhu rozchodníku huňatého (Sedum villosum). Lokality, na kterých se S. villosum původně vyskytovalo, zanikaly převážně kvůli destrukci jeho stanovišť při odvodňování a rozorávání rašelinných luk nebo ústupem od tradičního managementu s následným zapojením vegetace a hromaděním biomasy. Tato práce měla přispět k doplnění znalostí o vlivu zástinu a konkurence okolní vegetace na klíčení semen a kvetení tohoto druhu, které mohou být dále využity při realizaci záchranného programu (možnosti repatriace, posilování populací, stanovištní nároky). V práci byl zjištěn významný negativní vliv vysokého zástinu a přítomnosti okolní vegetace (ostřice, hnědé mechy a rašeliníky) na klíčení a kvetení Sedum villosum. Dále bylo zjištěno, že S. villosum je schopno klíčit i přímo na vodě, klíčivost semen byla dokonce vyšší než na vlhké zemině. Pokusné výsevy, výsadba a následný monitoring klíčení, růstu a přežívání S. villosum na asanované lokalitě Knížecí Pláně (NP Šumava) ukázaly, že je možné posílit populaci S. villosum výsevem i výsadbou autochtonního materiálu na připravené plochy se strženým drnem. Vhodným nástrojem se také jeví použití mulče z pokoseného porostu v místě výskytu původní populace. Obdobný postup lze využít v budoucnu pro obnovu historických lokalit druhu.
|
|
|
Hodnocení změn obsahu vybraných bioaktivních látek v semenech lnu setého (\kur{Linum usitatissimum} L.) během klíčení
HAŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá určením vlivu klíčení na obsah některých bioaktivních látek lněného semene (Linum usitatissimum L.). Použita byla odrůda Libra, která byla nakličována po deset dní ve dvou variantách: ve tmě a při plném osvětlení 24 h denně. Vzorky byly odebrány 2., 4., 6., 8. a 10. den. Zjišťován byl obsah sušiny, tuku, celkových dusíkatých látek, bílkovin, bílkovinné spektrum, obsah chlorofylu, celkových polyfenolických látek a antioxidační aktivita. Sušina v průběhu klíčení klesala, stejně tak obsah lipidů, bez ohledu na světelné podmínky. Obsah dusíkatých látek se během klíčení příliš neměnil. Zaznamenán byl nárůst bílkovin v závislosti na délce klíčení a osvětlení. Analýza bílkovinných spekter potvrdila probíhající hydrolýzu bílkovin. Obsah chlorofylu se klíčením zvyšoval pouze u semen klíčených na světle. Klíčením se zvýšil i obsah celkových polyfenolů a antioxidační aktivita. U posledních dvou jmenovaných bylo pozorováno zhruba dvojnásobné navýšení v obsazích po odtučnění.
|
|
|
Mechanismy regulující fyziologickou dormanci semen
Řezková, Natálie ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Fyziologická dormance je důležitá vývojová vlastnost zajišťující, že semeno nevyklíčí, když jsou vhodné podmínky pouze dočasné. Přechod semene z dormance ke klíčení je regulován velkým množstvím faktorů. Zásadní roli zde hraje fytohormon kyselina abscisová (ABA). Zvýšení míry biosyntézy a odezvy na ABA je stěžejním mechanismem při navození a udržení dormance. Protichůdně vůči ABA působí gibereliny (GA). Jejich biosyntéza a naopak katabolismus ABA jsou pozitivními regulátory klíčení. Ukazuje se, že do regulace dormance, popř. klíčení, jsou zapojeny i další fytohormony. Z těch je nejlépe popsán vliv etylénu, který stejně jako GA podporuje klíčení. Na molekulární úrovni může být dormance ovlivněna prostřednictvím remodelace chromatinu, dále geny, jejichž produkty se uplatňují výhradně při dormanci např. nebo geny jejichž produkty zprostředkovávají odpověď semene na podmínky prostředí. Navození, hloubka nebo zrušení dormance závisí nejen na podmínkách prostředí, kterým je vystaveno zralé semeno, ale také na podmínkách během zrání semene na mateřské rostlině, kdy dochází k navození primární dormance. Konkrétní požadavky ke zrušení dormance a indukci klíčení se v závislosti na druhu mohou výrazně lišit. Fyziologická omplexně řízený proces, který odráží vlivy většího množství faktorů.
|
|
|
Effect of climate on germination and selection of different genotypes
Duongová, Thuy Lien ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
K úspěšnému popsání budoucího vývoje rostlinných společenstvech je potřeba porozumět odpovědi druhů na klimatické změny a jejich schopnosti se těmto změnám přizpůsobit. Cílem práce je odhalit vnitrodruhovou variabilitu v klíčení v různých klimatických režimech druhu Festuca rubra (kostřava červená) původem z různých lokalit. Tato práce se dále zabývá efekty rozdílných klimatických režimů na selekci odlišných genotypů. Festuca rubra je široce rozšířená klonální rostlina rostoucí na severní polokouli. Rostlinný materiál v této studii pochází z 11 lokalit na klimatickém gradientu v západním Norsku, kde jsou podmínky teploty a vlhkosti faktoriálně zkříženy. Studie probíhala v klimaboxech. Klíčení bylo rozděleno mezi faktoriálně zkombinované 2 režimy teploty a 2 režimy vlhka. Vyklíčená semena byla poté přesazena do květináčků ve stejných režimech jako ve kterých vyklíčila. Semenáče na jedné Petriho misce při klíčení poté dále rostly ve stejném květináči. Pouze jedna populace, původem z nejchladnější a nejsušší oblasti, rostoucí v teplém-vlhkém a studeném-vlhkém režimu klimaboxu byla geneticky zanalyzována za použití mikrosatelitů. Semena klíčila rychleji a ve větší míře v teplém režimu než-li ve studeném režimu. To znamená, že klíčení druhu bylo podpořeno vyššími teplotami. Semena klíčila ve větší míře...
|
|
|
Plodnost, vitalita a klíčivost semen jalovce obecného (Juniperus communis)
OKROUHLÁ, Ilona
Práce se zaměřuje na plodnost a vitalitu semen jalovce obecného (Juniperus communis). Otestovány byly náhodné vzorky galbulů ze dvou lokalit. Byly porovnány počty semen na galbulus, plnost semen, vitalita barvící metodou a hmotnost a byl uskutečněn i pokus na zrušení dormance kyselinou giberelovou GA3 s cílem dopěstovat semenáče. Výsledky byly porovnány se semenářskými hodnotami a s poznatky dalších autorů. Když bude objasněn problém malé plnosti semen a vitality, tak bude možno vypracovat vhodnější metody množení a podpory obnovy populací jalovců.
|
|
|
Struktura a funkce invazního aparátu mikrosporidií
Dohnálek, Vít ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Mikrosporidie jsou obligátní intracelulární parazité, kteří jsou významní z medicínského a hospodářského hlediska. Vyvinul se u nich vysoce specializovaný invazní aparát, který nemá u žádných jiných organismů obdoby. Při invazi dochází k uvolnění sporoplasmy z obalu spory a jejímu přenosu polární trubicí do cytoplasmy hostitelské buňky. Současný výzkum tohoto aparátu je zaměřen především na polární trubici, která je jeho nejviditelnější strukturou. Funkčně neméně významný polaroplast a posteriorní vakuola zůstávají mimo hlavní zájem výzkumu, přestože hrají klíčovou roli v aktivaci a exekuci invaze. Při optimální kombinaci vnějších faktorů dochází ke změnám v organizaci polaroplastu, zvětšování objemu posteriorní vakuoly a vystřelení polární trubice. Sporoplasma je následně vytlačena rostoucí posteriorní vakuolou skrze trubici do hostitelské buňky. Mechanismus tohoto procesu zatím není objasněn, ale existuje řada teorií snažících se průběh germinace vysvětlit. V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky a teorie o struktuře a funkci jednotlivých částí invazního aparátu. Klíčová slova: Mikrosporidie, invaze, polární trubice, intracelulární parazitismus, germinace
|
|
|
Studiu klíčivosti a vzcházivosti semen technického konopí
ŘEZÁČOVÁ, Veronika
Konopí se dnes řadí mezi mnohostranně využitelné plodiny, je zdrojem vlákna, oleje, potravy i léčiv. Cílem práce bylo zjistit optimální podmínky pro klíčení semen konopí setého v laboratorních i polních podmínkách a navrhnout možnost využití získaných poznatků. Semena konopí setého byla rozděleno do dvou velikostních frakcí a to nad 3 mm a 2 - 3 mm. Velikostně rozdělená semena byla skladována při vlhkosti 6, 9 a 12 % a teplotě 0, 8 a 20 ? 1 °C po dobu půl roku. V dvouměsíčních intervalech byla vyhodnocena klíčivost, energie klíčení a rychlost klíčení, dále pak životaschopnost semen a laboratorní vzcházivost. Z dalších vlivů byl testován vliv sucha, zamokření, autotoxicity, vliv exudátů vytrvalých plevelů, vliv ošetření osiva výluhem z přesličky rolní a stimulátorem růstu. Nejlepší klíčivost i laboratorní vzcházivost měla semena skladovaná při teplotě 0 °C. Test životaschopnosti semen potvrdil výrazný pokles podílu životaschopných semen už po 4 měsících skladování i při teplotě 0°C. Nejlepší klíčivosti dosáhla velikostní frakce semen 2 - 3 mm. Konopí potřebuje pro klíčení dostatečné množství vody. Výluhy z oddenků pýru plazivého inhibovaly klíčivost konopí setého o 10 %. Stimulátor klíčivost naopak statisticky průkazně podpořil.
|
|
|
Agrotechnická opatření při pěstování a sklizni Stévie sladké (Stevia Rebaudiana Bertoni) v polních podmínkách
HAUSEROVÁ, Tereza
Stévie sladká neboli Stevia rebaudiana Bertoni je rostlina s velice zajímavým a doposud s málo využitým potenciálem. Je to subtropická rostlina s až 300x vyšší sladivostí, než je sladivost sacharózy. Často se využívá jako náhrada cukru sladidlo, vhodné pro diabetiky a lidi trpící nadváhou. Do práce je zapracována charakteristika rostliny, botanický popis, podmínky pěstování a chemické složení rostliny. Praktická část se zabývá sledováním růstu rostlin Stévie sladké během vegetace, její klíčivostí, rozmnožováním, pěstování v polních podmínkách a přezimováním. Cílem práce bylo rozšíření poznatků z hlediska pěstování, způsobu rozmnožování a možnosti přezimování rostlin Stévie sladké. Byl založen polní pokus, se zaměřením na teplotní ukazatele během vegetačního období a její vliv na celkové množství přezimovaných rostlin. Byl hodnocen výnos suché hmoty rostlin z jednotky plochy a statistické zpracování s vyhodnocením výsledků.
|
|
|
Klíčivost a vzcházivost semen kosatce sibiřského (Iris sibirica L.) v závislosti na typu managementu
HOŘEJŠÍ, Edita
Touto prací navazuji na bakalářskou práci, která se věnovala produkčním vlastnostem kosatce sibiřského. Pozornost v diplomové práci byla věnována hlavně reprodukčním vlastnostem. Byla zkoumána klíčivost semen kosatce sibiřského sebraných v letech 2015 a 2016 na lokalitě pod rybníkem Dolní Stržený u Dlouhé Lhoty v okrese Tábor. Před testem klíčivosti byla semena rozdělena do několika skupin. Každá skupina podstoupila určitý druh ošetření ponechání bez zásahu, skarifikace (mechanické narušení osemení), tepelná stratifikace a chladová stratifikace. Dále byl proveden terénní pokus vzcházivosti semen, který byl založen na téže lokalitě. Tento pokus probíhal od září 2016 do srpna 2017. Cílem bylo zjistit nejvhodnější druh managementu (bez zásahu, kosení s odstraněním biomasy, kosení s odstraněním biomasy a disturbance povrchu), který by podporoval klíčení semen a následné uchycení semenáčků. Na lokalitě byly také provedeny fytocenologické snímky. Díky testu klíčivosti na Petriho miskách bylo zjištěno pozitivní působení skarifikace na klíčení semen. Během měření bylo zjištěno, že semena z roku 2016, hodně plesnivěla. Semena z roku 2015, která byla uchována delší dobu, vykazovala lepší klíčivost. Toto zjištění ukazuje, že semena potřebují být skladována po určitou dobu, než budou vyseta. Při testu vzcházivosti semen v lučních podmínkách vzešlo po jednom roce pozorování šest jedinců kosatce sibiřského, a to na čtverci, který byl ponechán bez zásahu. Na zbylých čtvercích s různými managementovými zásahy semenáčky nevzešly. Výsledek z lučního přisévání nelze zevšeobecňovat. Na druhou stranu, na základě laboratorních testů, lze konstatovat, že skarifikace semen by mohla pomoci v cílené repatrializaci tohoto druhu v přírodě. Všechna získaná data byla předmětem diskuse a byla formulována doporučení.
|
host ::
RSS.