|
|
Analýza geomorfologických projevů neotektoniky na zlomech pohoří Cordillera Blanca
Burkytová, Šárka ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent)
Práce se zabývá analýzou geomorfologických projevů neotektonické aktivity podél úpatního zlomu jihoamerického pohoří Cordillera Blanca. Obsahuje základní fyzickogeografickou charakteristiku pohoří s důrazem na geologii, geomorfologii a teoretický koncept týkající se tvarů na zlomových svazích a neotektonické aktivity. V praktické části práce je mapováno vybrané území pohoří pomocí snímků aplikace Google Earth na základě něhož, jsou analyzovány a inventarizovány tvary související s aktivními tektonickými procesy pohoří Cordillera Blanca. Dále jsou z digitálního modelu terénu vytvořeny a analyzovány podélné profily vodních toků, které protékají napříč zlomovou oblastí. Analyzována je i bloková stavba pohoří. Klíčová slova Cordillera Blanca, geomorfologie, morfometrie, neotektonika, Peru
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
|
Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země
Kusák, Michal ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent) ; Novotný, Ján (oponent)
- Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země Soubor morfometrických analýz údolních sítí, lineamentů a zlomů získaných z digitálního modelu reliéfu (DEM) umožnil nejen potvrdit většinu závěrů o morfotektonickém vývoji Etiopské vysočiny z dosavad publikovaných výsledků stratigrafických, strukturně-geologických, petrologických, tektonických a geochronologických studií realizovaných v Etiopské vysočině, ale umožnil jejich rozšíření o nové poznatky. Údolní segmenty i lineamenty jsou orientované ve směrech odpovídajících orientaci zlomů a odpovídajících publikovaným konceptům tektonického vývoje území. Nejvíce zastoupené jsou lineární prvky reliéfu odrážející pliocenní změnu tektonického napětí ze směru SV-JZ do SSV-JJZ směru (rotace napěťového pole o ~40ř) související se vznikem a vývojem Hlavního Etiopského Riftu (HER). Nejvýraznější morfologické projevy rozšiřování HER a Afarské deprese jsou dobře patrné na hranici Etiopské vysočiny a HER, kde dominance toků prvního řádu poukazuje na krátké působení napětí v tomto směru a aktivní zpětnou erozi. Paleogenní SZ-JV a ZSZ-VJV směry tektonického napětí tvoří nejstarší části Etiopské vysočiny, tj. nejvyvinutější údolí vysokých řádů (nejnižší hodnoty SOLR) a relikty radiální paleo-údolní sítě. Ta byla před pozdním miocénem...
|
|
|
Inventariraze a analýza rizikových geomorfologických procesů v chilské části Patagonie
Chotěborová, Markéta ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Zájmovou oblastí této práce je chilská část Patagonie. Ta se rozprostírá přes chilské regiony Los Lagos, Aysén a Magallanes. Zdejší prostředí je ovlivněno hned několika jevy, které zde působí jak zvlášť, tak převážně společně. Místní tektonické procesy, zejména subdukce litosférické desky Nazca pod desku Jihoamerickou, ovlivňují rizikové procesy zemětřesení (a na ně navazující tsunami a sesuvy) a vulkanismus. Tektonika se také podílela na tvorbě místního reliéfu, který má společně s klimatem (a jeho změnami) vliv také na specifický druh povodní, vznikajících náhlým uvolněním tavné vody z glaciálního jezera, známý pod anglickou zkratkou GLOF. Tyto geomorfologické procesy probíhají na Zemi již miliony let, některé z nich se ovšem ve chvíli, kdy se v okruhu jejich působnosti usadil člověk, staly rizikovými. Klíčová slova: rizikové geomorfologické procesy, Patagonie, zemětřesení, tsunami, vulkanismus, sesuvy, GLOF
|
|
|
Lichenometrie jako metoda a její význam
Pelant, Filip ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Halda, Josef (oponent)
Lichenometrie je stále se vyvíjející metoda (resp. soubor metod) určování relativního i absolutního stáří zejména geologických útvarů na základě analýzy porostu korovitých lišejníků. Pracuje s předpokladem, že čím je stélka lišejníku větší, tím je lišejník starší. Vztah mezi velikostí a stářím (označovaný jako růstová křivka lišejníku) ovšem není kvůli různým vlastnostem prostředí ani zdaleka lineární, pročež se lichenometrie snaží odjakživa zjistit, jak jej co nejpřesněji a v ideálním případě i nejobecněji vyjádřit. K tomu využívá metod přímých a nepřímých - buď měřením rychlosti růstu týchž jedinců, již jsou zároveň použiti pro určení stáří útvaru, nebo srovnáním s jedinci, jejichž stáří jsme schopni odvodit jiným způsobem (např. radiokarbonovou metodou). Již od svého vzniku působí lichenometrie mezi vědeckou obcí jistou kontroverzi, zejména v novém tisíciletí se pak objevuje kritika poukazující přímo na základní aspekty metody, a tudíž i relevantnost veškerých lichenometrických studií a jejich výsledků. Cílem této práce je představit lichenometrii a její formy s historickým vývojem, který často reflektoval právě připomínky kritiků, a zároveň nastínit současné trendy v metodice, které by mohly vést ke zpřesnění lichenometrie, "očištění" jejího jména v očích vědecké veřejnosti, a tudíž i k dalšímu...
|
|
|
Metodické přístupy konstrukce pracovních listů pro účely terénní výuky geomorfologie
Lorencová, Markéta ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Konstrukce pracovních listů pro účely terénní výuky geomorfologie Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda se při tvorbě pracovních listů s přírodovědnou tématikou dodržují určité postupy a vztahy a dále analyzovat potenciál Prahy pro terénní výuku z geomorfologie. K řešení bylo využito analýzy 101 pracovních listů s přírodovědnou tématikou, které byly hodnoceny na základě předem daných kategorií vycházejících z rešerše literatury. Data analýzy byla dále zpracovávána statistickými metodami. Rešerší literatury pak byly stanoveny geomorfologické zajímavosti nacházející se na území Prahy, které byly dále analyzovány z hlediska jejich potenciálu pro terénní výuku. Analýza pracovních listů poukázala na větší rozmanitost provedení u pracovních listů, které nebyly určeny pro použití při terénní výuce. Pracovní listy určené pro terénní výuku pak byly shledány více homogenními z hlediska jejich délky, počtu otázek a podílu jednotlivých složek plochy pracovního listu. Na území Prahy se nachází několik geomorfologicky zajímavých lokalit, které mají potenciál pro využití...
|
|
|
VYUŽITÍ METOD OPTICKÉHO SKENOVÁNÍ V GEOMORFOLOGICKÝCH ANALÝZÁCH
Šiková, Zuzana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Hodač, Jindřich (oponent)
Využití metod optického skenování v geomorfologických analýzách Abstrakt Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit, zda lze metodu "Structure from motion" použít pro analyzování geomorfologických objektů, a pokud ano, tak za jakých podmínek. Testování proběhlo na čtyřech geomorfologických objektech nacházejících se ve třech lokalitách v okrese Plzeň-sever. Objekty mají různou velikost a byly měřeny za různých světelných podmínek. Všechny použité datové sady (snímky) byly vytvořeny výhradně autorkou této práce. Nejprve byly načteny do programu Profesional Edition v1.1.6 a VisulSFM v0.5.26, pomocí kterých byly ze snímků vygenerovány 3D modely. Tyto modely byly dále zpracovány v programu CloudCompare v2.6.1 a MeshLab v1.3.3, kde byly nejprve slícovány a oříznuty. V dalším kroku byly převedeny do reálného měřítka a následně byly vypočteny rozdílové modely. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky z jednotlivých lokalit. Klíčová slova: Structure from motion (SfM), SIFT, RANSAC
|
|
|
INVENTARIZACE A ANALÝZA RIZIKOVÝCH GEOMORFOLOGICKÝCH PROCESŮ V CHILSKÉ ČÁSTI PATAGONIE S VYUŽITÍM DPZ
Chotěborová, Markéta ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Zájmovou oblastí této práce je chilská část Patagonie. Ta se rozprostírá přes chilské regiony Los Lagos, Aysén a Magallanes. Místní krajinu tvoří průzračně modrá jezera, ledovce, fjordy a zasněžené vrcholky hor. Na vytváření této krajiny se podílí mnoho vnitřních i vnějších geomorfologických procesů. Tyto procesy probíhají na Zemi již miliony let, některé z nich se ovšem ve chvíli, kdy se v okruhu jejich působnosti usadil člověk, staly rizikovými. Mezi tyto rizikové geomorfologické procesy v zájmovém zemí patří zemětřesení a s ním spojené vlny tsunami, vulkanismus, svahové pohyby a specifický druh povodní, vznikající náhlým uvolněním tavné vody z glaciálního jezera, známý pod anglickou zkratkou GLOF. Práce obsahuje také kapitolu o dálkovém průzkumu země a jeho možném uplatnění při předcházení vzniku rizikových procesů nebo při jejich monitorování. Práci uzavře kapitola s vlastním hodnocením těchto procesů. Metodika práce je založena na rešerši na rešerši zahraniční literatury. Klíčová slova: rizikové geomorfologické procesy, Patagonie, zemětřesení, tsunami, vulkanismus, sesuvy, GLOF, dálkový průzkum
|
|
|
Geomorfologické znalosti v antice
Leglerová, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
V 7. století př. Kr. začala v antickém Řecku vznikat filosofie a docházelo k významnému rozvoji vědy. Přestože v té době geomorfologie jako samostatná věda ještě neexistovala, začaly se objevovat první vysvětlení a popis geomorfologických procesů a tvarů. Bakalářská práce seskupuje zmínky o geomorfologických fenoménech z děl antických filosofů, přírodovědců, dějepisců a dalších autorů. Snaží se poukázat na správné poznatky a vysvětlit příčiny chybných výkladů. Fenomény, kterými se učenci zabývali nejvíce, byly zemětřesení, vulkanismus a záplavy na Nilu, ke kterým každý rok docházelo. Dále si uvědomovali, že se zemský reliéf neustále vyvíjí, a dokázali ho využít během válečných tažení, v zemědělství nebo při zakládání měst. Byli schopni kriticky hodnotit názory svých předchůdců, a přestože se tehdejší chápání určitých geomorfologických jevů lišilo od dnešních vysvětlení, antická věda je důležitým obdobím pro vývoj nejen geomorfologie, ale i vědy obecně. Klíčová slova: geomorfologie, antika, Středomoří
|
host ::
RSS.