|
|
Strategie zvládání strachu před operačním výkonem
ROSOVÁ, Monika
Diplomová práce pojednává o strategiích, které sestra ve své praxi využívá ke zmírnění předoperačního strachu u pacientů. Čekání na operační výkon nebo odvoz na operační sál můžou být stresující události pro pacienta. Celkové psychické rozpoložení pacienta má významný vliv na pooperační výsledek, zejména pak na délku hospitalizace nebo na vznik infekce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají očekávání pacienti od sester a jejich postoj k sesterským intervencím ke zvládání strachu, faktory ovlivňující pacientův strach, komunikační techniky sester a informace, které sestry poskytují pacientům v předoperačním období. Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Získaná dala byla analyzována technikou otevřeného kódování s následným rozdělením do kategorií a podkategorií. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny dotazovaných. Prvním výzkumným vzorkem byly všeobecné sestry pracující na chirurgickém oddělení. Druhý výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří byli hospitalizovaní na chirurgickém oddělení z důvodu operačního výkonu. K rozhovoru se všeobecnými sestrami bylo použito 21 otevřených otázek, které byly zaměřeny na předávané informace všeobecnou sestrou v předoperačním období, opatření vztahující se k pandemii COVID 19 a jejich vliv na předoperační přípravu, ale také na využívané intervence sestrou pro zmírnění strachu u pacientů. K rozhovoru s pacienty bylo použito 24 otevřených otázek, které byly zaměřeny na vliv nemocničního prostředí, na faktory ovlivňující pacientův strach, informovanost v předoperačním období nebo na opatření COVID 19 a jejich působení na pacienta. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zásadní vliv na snížení strachu má zdravotnický personál, rodina a prostředí nemocnice. Pro dotazované pacienty má nezastupitelnou úlohu pro snížení předoperačního strachu přístup všeobecných sester, vliv spolupacientů, rodina a informovanost. Dotazované sestry považují za nejdůležitější intervenci individuální a empatický přístup, řádnou edukaci s vysvětlením všech rizik. K edukaci využívají edukační karty nebo nástěnky. Měřící nástroje strachu nejsou v praxi používány. Vyslovená důvěra pacienta ve zdravotnický personál má zásadní vliv na snížení předoperačního strachu. Výstupem práce je vytvoření nové škály pro měření předoperačního strachu. Tato škála by měla velmi jednoduše a rychle zjistit, jak velký strach pacient prožívá.
|
|
|
Terapeutická hypotermie z pohledu ošetřovatelské péče
SOUKUPOVÁ, Dominika
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaká jsou specifika péče o pacienty léčené pomocí terapeutické hypotermie. Na základě tohoto cíle byly vytvořeny dvě výzkumné otázky, které se k cíli vztahují. První výzkumná otázka je: "Jaké jsou zkušenosti sester v péči o pacienty léčené pomocí terapeutické hypotermie?" Druhá výzkumná otázka je: "Jaká jsou specifika péče o pacienty léčené pomocí terapeutické hypotermie?" Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou definovány teoretické základy, které se týkají terapeutické hypotermie, kardiopulmonální resuscitace a ošetřovatelské péče. Následuje empirická část zpracovaná pomocí kvalitativního výzkumného šetření prováděného polostrukturovanými rozhovory se sestrami. Na otázky odpovídalo celkem pět všeobecných sester, které pracují v různých nemocnicích v Jihočeském kraji. Sestry pracují na odděleních JIP a ARO. Rozhovory byly zpracovány metodou otevřeného kódování technikou "tužka, papír". Výsledky výzkumného šetření byly rozděleny do kategorií a kvůli přehlednosti také do podkategorií. Tyto kategorie ukazují zkušenosti a znalosti dané problematiky a samotnou ošetřovatelskou péči. Výsledky ukazují způsob péče o pacienta léčeného pomocí terapeutické hypotermie. Z výzkumného šetření je patrné, že všechny sestry mají s terapeutickou hypotermií zkušenosti a v problematice se dobře orientují. Zkušenosti sester jsou ovlivněny nejrůznějšími faktory,například délkou praxe sestry, druhem oddělení, na kterém pracují, nebo velikostí nemocnice. Dále také sestry uvedly, že ošetřovatelská péče o pacienta léčeného terapeutickou hypotermií probíhá téměř shodně jako o jakéhokoliv jiného pacienta v intenzivní péči. To například znamená, že péče o vyprazdňování pacienta nebo o žilní vstup a podobně je stejná jako u jiných pacientů a péče je poskytovaná standardním způsobem. Péče o takového pacienta je vždy komplexní.
|
|
|
Vzájemná očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních
KLAUSOVÁ, Klára
Bakalářská práce se věnuje vzájemnému očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaká jsou vzájemná očekávání sester a studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních. Text bakalářské práce je rozdělen na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části práce se věnujeme historii vzdělání sester, současným podmínkám studia oboru Všeobecná sestra, kompetencím Všeobecné sestry, praktické výuce, mentorství a specifikům ošetřovatelské péče na vybraných odděleních. V části empirické bylo využito kvantitativní výzkumné šetření, které probíhalo pomocí dvou variant dotazníků. Jedna varianta dotazníků byla rozdána sestrám na chirurgickém, interním a psychiatrickém oddělení. Druhá varianta dotazníků byla rozdána studentům druhého a třetího ročníku oboru Všeobecná sestra. Pro splnění cíle práce bylo sestaveno šest hypotéz. H1: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních ovlivňuje stupeň jejich dosaženého vzdělání. H2: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno vzděláním sester. H3: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno specifiky vybraného oddělení. H4: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno délkou praxe sestry na vybraném oddělení. H5: Očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných odděleních je ovlivněno předchozím vzděláním studenta. H6: Očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno předchozím vzděláním studenta. Z výsledků vyplynulo, že očekávání sester při praktické výuce studentů oboru Všeobecná sestra na vybraných odděleních je ovlivněno stupněm jejich dosaženého vzdělání a také předchozím vzděláním studenta. Na očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných oddělení mají vliv specifika vybraného oddělení. Dále bylo zjištěno, že na očekávání studentů oboru Všeobecná sestra při praktické výuce na vybraných oddělení nemá vliv vzdělání sester ani předchozí vzdělání studenta. Výsledky práce mohou využít studenti před nástupem na praktickou výuku, ale také sestry jako zpětnou vazbu.
|
|
|
Zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti sester s agresivním chováním klientů v domovech pro seniory. Na základě tohoto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky v následujícím znění: "S jakým typem agresivního chování ze strany klientů se sestry pracující v domovech pro seniory setkávají?", "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci předcházení agresivnímu chování klientů?" a "Jaké postupy volí sestry pracující v domovech pro seniory v rámci zvládání agresivního chování klientů?" Empirická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet otázek, z toho první tři otázky sloužily k zjištění identifikačních údajů informantů. V případě potřeby byly kladeny také doplňující otázky. Podklad pro rozhovor je součástí této práce jako příloha č.1. Otázky byly koncipovány tak, aby co nejlépe odhalily zkušenosti sester v oblasti problematiky agrese klientů. Zaměřeny byly především na jednání s agresivním klientem, prevenci a příčiny agrese, dopad agrese na psychickou pohodu sester a také na znalosti sester v oblasti dané problematiky. Výzkumný soubor byl tvořen celkem sedmi všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly v různých domovech pro seniory. Rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou začleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií, do kterých byly rozděleny pro lepší přehlednost. Tyto kategorie přehledně popisují jednotlivé zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na ošetřovatelkou péči o agresivního klienta v domově pro seniory. Z výzkumného šetření vyplývá, že každá z dotazovaných sester se již s agresivním chováním klienta setkala, převážně s agresí verbální. Informantky udávají, že agresi řeší především individuálně na základě předchozích zkušeností s klientem, stejně tak volí i prevenci.
|
|
|
Muž pracující v profesi všeobecná sestra
DAŇKOVÁ, Klára
Téma této bakalářské práce je "Muž pracující v profesi všeobecná sestra". Cílem práce bylo zmapovat práci muže v této profesi. Zajímalo nás, jak na tyto muže nahlíží laická i odborná veřejnost a jak svou práci vnímají sami muži. Byl aplikován kvalitativní i kvantitativní výzkum. Oba druhy výzkumu byly zvoleny proto, aby poskytly ucelený náhled na toto téma. V části kvalitativního výzkumu jsou vytyčeny následující výzkumné otázky: Jaké jsou důvody, proč se muž rozhodne pracovat v profesi všeobecná sestra? Jak vnímá muže pracujícího v profesi všeobecná sestra odborná veřejnost? Jak vnímá muže pracujícího v profesi všeobecná sestra laická veřejnost? S jakými překážkami se setkává muž pracující v profesi všeobecná sestra? Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány s osmi muži pracujícími v profesi všeobecná sestra. V části kvantitativního výzkumu jsou vytyčeny tyto hypotézy: 1. Náhled na muže pracujícího v profesi všeobecná sestra se liší dle pohlaví. 2. Náhled na muže pracujícího v profesi všeobecná sestra se liší dle věku. Sběr dat probíhal formou dotazníku. Výzkumný soubor se skládá z 218 osob, které nepracují ve zdravotnickém prostředí. Obecně bylo zjištěno, že názor na muže v profesi všeobecná sestra není závislý na věku ale na pohlaví ano. Vzhledem ke stálé feminizaci tohoto oboru je tato práce přínosná jak laické veřejnosti, a to přiblížením problematiky tématu, tak mužům, kterým by mohla práce pomoci při výběru profese.
|
|
|
Dodržování legislativy zdravotnickými pracovníky na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
Šašková, Marcela ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Slanina, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je dodržování legislativy v oblasti kompetencí, odborných sesterských výkonů, všeobecných sester a sester pro intenzivní péči na anesteziologicko- resuscitačním oddělení. Cílem šetření bylo zmapovat, jak sestry na anesteziologicko- resuscitačním oddělení dodržují legislativu v oblasti svých kompetencí a zda je situace něčím ovlivňována. Výsledky ukázaly situaci ve dvou směrech - situaci na konkrétním oddělení, tzn., zda sestry své kompetence překračují, zda sestry vědí o svých kompetencích a o kompetencích lékařů, popř. proč sestry kompetence překračují, jaký je názor lékařů na téma dodržování kompetencí zdravotníky, jaký je postoj managementu k překračování kompetencí sestrami. Dále pak situaci celkovou, tj. existenci dalších regulačních opatření, která hrají roli v působení sester na oddělení. Na základě těchto zjištění je vytvořeno doporučení pro vedení oddělení. V první části práce je vysvětlena legislativa vztahující se k tématu práce, popis jednotlivých výkonů, přehled řízení systému kvality ve zdravotnictví. V analyticko-výzkumné části je popsán průběh, výsledky výzkumu a na jejich základě doporučení pro vedení oddělení. Pro zjištění souvislostí jevů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Klíčová slova Kompetence, všeobecná sestra, sestra pro intenzivní péči,...
|
|
|
Management znalostí všeobecných sester uvnitř učící se organizace
Bendová, Šárka ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Čajko Eibicht, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem učení, managementem znalostí a konceptem učící se organizace jakožto strategickými směry v oblasti vzdělávání, učení a rozvoje zaměstnanců. Teoretická část popisuje znalostní management jako nezbytnou součást řízení úspěšně fungující a kontinuálně rozvíjející se organizace, která je vystavena stále většímu tlaku konkurence, náročnosti klienta a ekonomické zátěži. Neméně důležité je v tomto případě nastavení firemní kultury směrem k učící se organizaci. Jelikož v takto smýšlející organizaci je vytvořeno vhodné prostředí pro efektivní rozvoj znalostí, dovedností a zkušeností. A to nejen v klasické formě celoživotního vzdělávání, které je u všeobecných sester dáno legislativou, ale především je kladen důraz na vznik, rozvoj a přenos znalostí mezi jednotlivci a v týmu. V praktické části zkoumám vybranou organizaci z pohledu konceptu učící se organizace s cílem identifikovat méně rozvinuté oblasti a navrhnout konkrétní opatření pro jejich posílení a rozvoj. K tomu využívám analytický nástroj Learning Organization Survey, analýzu organizačního systému, procesů vzdělávání a rozvoje zaměstnanců a mapuji individuální postoje zdravotních sester vybraného oddělení. Na základě informací a zjištění formuluji výsledná doporučení. Klíčová slova: Management znalostí, znalost,...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o seniora na oddělení ARO, JIP
Svitáková, Jana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Mrákava, Vlastimil (oponent)
Všeobecné sestry v rámci své profese poskytují ošetřovatelskou péči pacientům různých věkových skupin. Poměrně hojně zastoupenou skupinu tvoří senioři. Tato skutečnost je dána prodlužující se průměrnou délkou života, pokrokem medicíny a také polymorbiditou seniorů, která se často stává příčinou jejich hospitalizace. Ošetřovatelská péče o seniory je náročná zejména vzhledem k výskytu řady geriatrických symptomů, omezení kognitivních funkcí a neschopnosti sebepéče. Mnohem náročnější situace pak nastane, pokud stav geriatrického pacienta vyžaduje péči na odděleních ARO či JIP. Označení problematických oblastí v intenzivní ošetřovatelské péči o seniora vede k vyvození případných opatření pro praxi. V rámci bakalářské práce bylo realizováno kvantitativní výzkumné šetření formou dotazníku. Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry na odděleních intenzivní péče, tedy oborových jednotkách intenzivní péče (JIP) a anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO). Z celkového počtu 120 rozdaných dotazníků (100 %) se vrátilo 94 dotazníků (78,33 %), které bylo možné použít. Realizace výzkumného šetření proběhla v únoru roku 2012. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, praktické a teoretické. Hlavním cílem práce bylo zmapovat problematiku poskytování ošetřovatelské péče seniorům na ARO a JIP. Cíl byl splněn....
|
|
|
Časová náročnost ošetřovatelské péče o pacienta na JIP po operaci bronchogenního karcinomu
Karasová, Veronika ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Úvod: Tato diplomová práce se zabývá časovou náročností ošetřovatelské péče o pacienta na JIP po operaci bronchogenního karcinomu. Léčba pacientů s touto diagnózou vyžaduje multidisciplinární přístup všech členů zdravotnického týmu. Cíle a metodologie: Cílem této diplomové práce bylo zmapovat časovou náročnost ošetřovatelské péče o pacienta, který je první den po operaci karcinomu plic, a to s ohledem na aktuální doporučené postupy ošetřovatelské péče. Dále pak bylo cílem zjistit, jestli je pro sestry dostupný na oddělení metodický pokyn nebo standard, který definuje pooperační péči o pacienta po operaci karcinomu plic. Okrajově bylo zjišťováno také to, jak vnímají zdravotní sestry své pracovní podmínky a vztahy na pracovišti. V neposlední řadě bylo cílem diplomové práce zmapovat time management v ošetřovatelské péči u pacienta s karcinomem plic, to vše na jednotce intenzivní péče v devíti zdravotnických zařízeních, které se zúčastnily výzkumného šetření. Výsledky: Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na chirurgických jednotkách intenzivní péče 1., 2. a 3. stupně a kardiochirurgické jednotce intenzivní péče ze čtyř fakultních nemocnic, 3 krajských nemocnic a 2 ostatních nemocnic. Celkem bylo distribuováno 330 dotazníků. Návratnost činila 209 dotazníků (63,3 %). Výsledky výzkumu byly zpracovány...
|
|
|
Motivační a demotivační faktory při výkonu povolání všeobecné sestry
Hanousková, Jindřiška ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivačními a demotivačními faktory, které ovlivňují práci všeobecných sester a jejich spokojenost. Cílem výzkumu je zmapování motivačních a demotivačních faktorů, které ovlivňují pracovní výkonnost všeobecné sestry v Oblastní nemocnici Kolín a. s. Pro výzkum byla vybrána metoda kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník je vlastní konstrukce a představuje písemně sestavené otázky na předem připraveném formuláři. K tvorbě dotazníku byly použity výstupy z několika výzkumů s podobnou problematikou. Na základě mého výzkumu jsem zjistila, že mezilidské vztahy u všeobecných sester patří mezi velmi silné motivační faktory, ale pokud jsou vztahy špatné a nefunkční působí demotivačně a sestry je označily jako důvod pro změnu zaměstnavatele. Za nejsilnější motivační faktor bylo sestrami označeno uznání od pacienta. Vzhledem k tomu, že výzkum byl kvantitativní povahy a zpracovával výsledky z celé nemocnice, bych doporučovala výzkum zopakovat s odstupem času a zaměřit se na preference jednotlivých oddělení a specifika jejich motivačních a demotivačních faktorů. Dále doporučuji výzkum doplnit o zjištění faktorů pracovní spokojenosti zaměstnanců, tak jak jsou uspokojovány zaměstnavatelem. klíčová slova: všeobecná sestra, výzkum, motivace, demotivace, spokojenost sester,...
|
host ::
RSS.