|
|
Landscape structure, habitat properties, species traits or chance: What determines distribution of grassland plants in abandoned fields?
Knappová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hájek, Michal (oponent) ; De Bello, Francesco (oponent)
Polopřirozené trávníky patří mezi nejohroženější evropské biotopy, zejména kvůli opouštění tradičních způsobů obhospodařování a celkově kvůli změnám ve využití půdy. V posledních desetiletích bylo provedeno množství výzkumů ve snaze dobře popsat příčiny velké druhové bohatosti evropských trávníků a poskytnout tak vodítka pro jejich efektivní ochranu. Bohužel díky velmi pomalé reakci vytrvalých rostlin na změny v krajinné struktuře je velmi obtížné přesně určit, proč se jednotlivé druhy někde vyskytují a jinde ne. Opuštěná pole jsou považována za potenciální stanoviště druhů ohrožených trávníků a mnoho z nich skutečně opuštěná pole osidluje. Další druhy ovšem na opuštěných polích zcela chybějí a otázkou zůstává, co jejich úspěšnému uchycení brání. Navíc pokud zodpovíme tuto otázku, může nám to zároveň pomoci lépe pochopit rozšíření druhů na samotných trávnících. Osidlování opuštěných polí je totiž proces probíhající v současnosti a není ovlivněn a zamlžen historickými změnami v krajinné struktuře. Základním cílem mé disertační práce tedy bylo popsat status quo trávníkových druhů na opuštěných polích. Následně jsem se snažila co nejpodrobněji určit, které faktory úspěšnou kolonizaci polí omezují, ať už jde o podmínky prostředí nebo druhově specifické vlastnosti. Prokázala jsem, že opuštěná pole ve...
|
|
|
Hnízdní fidelita u vrubozobých ptáků
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato literární rešerše se týká tématu hnízdní fidelity a je zaměřena na řád Anseriformes, konkrétně na čeleď Anatidae. Právě u této skupiny ptáků vykazuje hnízdní fidelita zajímavý rys, kterým je její prokazatelně vyšší míra u samic. U jiných ptačích druhů (např. pěvci), u nichž byla hnízdní fidelita zkoumána, byla zjištěna vyšší míra fidelity naopak u samců. Práce se snaží objasnit tento paradox a zmiňuje faktory, které mohou fidelitu ovlivnit. Mezi nejvýznamnější faktory patří zejména předchozí reprodukční úspěšnost a vliv okolního prostředí. Dále práce srovnává 40 studií týkající se hnízdní fidelity u čeledi Anatidae.
|
|
|
Možnosti šíření sladkovodních plžů
Buďová, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Sladkovodní plži (Mollusca: Gastropoda) patří do dvou tradičních taxonomických skupin: předožábří (Prosobranchia) a plicnatí (Pulmonata). Většina těchto plžů je charakteristická nízkou vagilitou, a proto se spoléhají především na pasivní dispersi. Jejich nejčastějšími vektory jsou ptáci a voda. Ţivočichové můžou plže přenášet jak externě, tak interně. Šíření můžeme sledovat pomocí metod přímých (metody zpětných odchytů, radiové sledování) a genetických. Pro genetické studie můžeme využít celou řadu markerů, z nichž v současnosti nejpoužívanější jsou mikrosatelity. Z výsledků studií z poslední doby vyplývá, že disperse sladkovodních plžů zřejmě není tak častá a rozšířená, jak se dříve předpokládalo. Klíčová slova: sladkovodní plži, disperse, vektory disperse, capture - mark - recapture, molekulární markery, populační genetika
|
|
|
Vývoj společenstva zooplanktonu v nově vytvořených tůních
Vondrák, Daniel ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Devetter, Miloslav (oponent)
Otázka míry vlivu lokálních a regionálních faktorů na vývoj společenstva je jedním ze základních témat současné ekologie. Práce založené na studiu nově vytvořených akvatických habitatů nám mohou pomoci těmto procesům lépe porozumět. Cílem této práce bylo sledování rychlostí kolonizace a vývoje složení společenstva zooplanktonu u souboru 20 nově vytvořených periodických tůní na území CHKO Kokořínsko. Tento region je charakteristický výskytem zahloubených údolí, extenzivním využíváním, malým ovlivněním lidskou činností, nízkou migrační aktivitou vodního ptactva a téměř úplnou absencí velkých vodních ploch. Sledované periodické tůně byly po skončení první hydroperiody dále přebudovány do permanentní podoby. Oproti očekávání jsme jak u periodických tak u permanentních tůní pozorovali okamžitou kolonizaci oběma hlavními skupinami zooplanktonu (korýši a vířníky), avšak pouze vířníci (Rotifera) byly schopni úspěšně založit životaschopné populace. Naproti tomu perloočky (Crustacea: Cladocera) a klanonožce (Crustacea: Copepoda) jsme pozorovali jen vzácně a obvykle jen v nízkých abundancích (< 1 ind-l ). 10 měsíců po naplnění permanentních tůní byl zaznamenán též jediný zástupce lasturnatek, druh Notodromas monacha (Crustacea: Ostracoda). V průběhu 8 měsíců existence periodických tůní jsme celkově...
|
|
|
Disperzní a letová aktivita vodního hmyzu: mechanismy a důsledky pro utváření společenstev.
VEBROVÁ, Lucie
Vodní hmyz představuje převážnou složku společenstva osídlujících sladkovodní habitaty. Jednou z nejdůležitějších schopností hmyzu je přenos mezi jednotlivými lokalitami či populacemi. Pochopení mechanismu disperze je klíčové pro objasnění mnohých ekologických a evolučních procesů, jako je například kolonizace či udržování biologické diverzity. Cílem této práce je shrnutí znalostí spjatých s disperzí a vlivem faktorů, které ji ovlivňují. V rámci experimentální části byl vyhodnocen vliv environmentálních faktorů na letovou aktivitu vodního hmyzu.
|
|
|
Mravenci jako roznašeči semen v luční vegetaci
KONEČNÁ, Marie
Byl pozorován roznos semen pomocí mravenců. Byla porovnávána vegetace a životaschopná semenná banka semenná banka plošek s mraveništi a plošek kontrolních. Byla pozorována reakce mravenců na přítomnost elaiosomu myrmekochorní rostliny Pedicularis sylvatica.
|
host ::
RSS.