|
| |
|
|
Jak nová média ovlivňují řeč dětí a mladistvých
Lokvencová, Lenka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci, která nese název Jak nová média ovlivňují řeč dětí a mladistvých, se zaměřuji na měnící se trendy v řeči současné mladé generace. Dnešní děti a mladiství se velmi často ve své řeči uchylují ke zkratkovitosti, dávají přednost cizojazyčným slovům před jejich českými ekvivalenty a pro komunikaci velmi často užívají zprostředkovatele místo přímé mezipersonální interakce. Dle mých hypotéz mohou za tyto změny především nová média či média všeobecně, která doprovázejí současnou generaci již od prvních měsíců jejich života. Dle názorů mnoha odborníků formují média malé děti stejně velkou částí jako rodina a bezprostřední okolí. Pomocí dotazníkového šetření ve vybraných skupinách ve věku od 11 do 15 let se pokusím zjistit, zda k těmto změnám skutečně dochází a do jaké míry jsou do tohoto formování zapojena média, ať již klasická, či tzv. nová média. Dotazník se nebude zaměřovat pouze na jednu oblast šetření, ale pokusí se postihnout všechny oblasti řeči, od slovní zásoby, přes významy slov, užití českých a zahraničních ekvivalentů až po to, jaký způsob komunikace je pro děti a mladistvé primární, ke kterým médiím se uchylují nejčastěji. U změn v řeči dětí a mladistvých se také pokusím najít důvod či specifický prostředek či médium, které může tuto změnu způsobit.
|
|
|
Čas a prostor v psaných dětských projevech
Švarcová, Hana ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak žáci pátých a devátých tříd ztvárňují v psaném vyprávění čas a prostor. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první z nich jsou shrnuty poznatky z oblasti naratologie, vývojové psychologie a výzkumu osvojování jazyka s ohledem na věkovou skupinu žáků druhého stupně ZŠ. V praktické části jsou analyzovány psané projevy žáků pátých a devátých tříd. Postupně jsou charakterizovány oblasti jako koherence projevu, čas, prostor a postava. V závěru této části práce jsou obě věkové skupiny srovnány. Diplomovou práci uzavírají náměty pro školní výuku formulované na základě poznatků získaných z analýzy žákovských vyprávění.
|
|
|
Vyjadřování komunikačních záměrů (raná dětská řeč)
Uhlířová, Markéta ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Filippová, Eva (oponent)
Tato práce představuje pragmaticky orientovanou analýzu zaměřenou na repertoár komunikačních záměrů a prostředků jejich vyjadřování v řeči dítěte ve věku 23 až 29 měsíců. Základem práce je případová studie vybraného dítěte. Teoretická část práce, kterou představují kapitoly 1-3, vychází ze studia odborné literatury, zejména literatury o komunikačních záměrech, pragmatických funkcích a prostředcích jejich vyjadřování a relevantní literatury o jazyce a komunikaci dětí daného věku. Před začátkem sběru materiálu jsme získali informovaný souhlas rodičů dítěte, jehož komunikaci jsme sledovali. Základním materiálem k analýze byly videonahrávky přirozené komunikace dítěte v různých komunikačních situacích, materiál byl doplňován metodou pozorování a rozhovoru s rodiči. Videonahrávky jsme transkribovali podle zásad systému CHAT korpusu CHILDES a následně jsme (v kapitolách 4 a 5) materiál analyzovali z hlediska zaznamenaných komunikačních situací, komunikačních záměrů vyjadřovaných dítětem a prostředků, které dítě k vyjádření komunikačních záměrů používá. Výsledky srovnáváme s dosavadními poznatky odborné literatury.
|
|
|
Diagnostikování verbálních schopností dětí pohledem lingvistiky
Benešová, Andrea ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou verbálních subtestů vybraných inteligenčních testů (Analytický inteligenční test, Kaufmanova hodnotící baterie pro děti, Váňův inteligenční test a Wechslerova inteligenční škála pro děti) z hlediska toho, jaké jazykové schopnosti a komunikační dovednosti jsou testy zkoumány a jaké typy úkolů jsou v této oblasti využívány. Práce se soustřeďuje na testy užívané při diagnostikování verbálních schopností česky hovořících dětí do cca 12 let věku. Teoretická část zahrnuje základní pojmy z teorie inteligence a intelektových schopností a základní poznatky o vývoji dítěte. Stěžejní je období tzv. předškolního věku, kdy si dítě osvojuje jazyk a kdy se vyvíjí jeho komunikační schopnosti a dovednosti na úrovni lexikálně-sémantické, morfologicko-syntaktické, foneticko-fonologické a pragmatické, a období tzv. mladšího školního věku, které je spojeno s otázkou školní zralosti / připravenosti. Klíčová slova verbální schopnosti, diagnostické testy, slovní zásoba, dětská řeč, komunikační dovednosti
|
|
|
Rozvíjení slovní zásoby u dětí mladšího školního věku
Fojtíčková, Eva ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Filippová, Eva (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vývoje slovní zásoby dětí mladšího školního věku. V první části jsou představena teoretická východiska z oblasti vývojové psycholingvistiky. Teoretická část se věnuje standardnímu vývoji řeči u dětí, přístupům k osvojování řeči, aspektům ovlivňujícím vývoj dětské řeči, odchylkám od normy v souvislosti se znevýhodněními. Dále jsou v první části představeny dotazníky, které zjišťují rozsah slovní zásoby dětí. Teoretická část se podrobněji vztahuje k poznatkům o řeči dětí ve věku 6 - 8 let. V praktické části práce je testována aktivní a pasivní slovní zásoba dětí navštěvujících 1. až 3. třídu základní školy. V rámci šetření byly testovány intaktní děti a děti se specifickými poruchami učení a chování a dítě s dětskou mozkovou obrnou. Pro účely práce byl sestaven obrázkový test v rozsahu 15 obrázků, zahrnující konkrétní substantiva z různých sémantických kategorií. Klíčová slova: dětská řeč, předškolní období, stadiální vývoj, pasivní a aktivní slovní zásoba, sémantické pole, synonymie, vývoj dětské řeči a komunikace, specifické poruchy učení, dětská mozková obrna, postižení.
|
host ::
RSS.