|
|
Barové sezení
Frödová, Kristýna
Závěrečná práce se zabývá barovým sezením, které je určeno do veřejného prostoru. Velký důraz je kladen na ergonomii, která je podtržena designem a jednoduchými tvary, které zajišťují funkčnost a variabilitu. První část je zaměřena na stručnou historii sezení a vývoj stoliček. Dále na ukázku druhů barových židlí a barových pultů, včetně nových materiálů. Druhá část je zaměřena nejprve na výrobu modelu, a poté na samotnou výrobu prototypu. Je zaznamenán postupný vývoj tvaru barové židle, modelace v 3DS Maxu, díky kterému byla vytvořena vizualizace barové židle, která je použita v různých interiérech.
|
|
|
Vliv technologických faktorů na tvrdost dřeva
Šafaříková, Lenka ; Gašparík, Miroslav (vedoucí práce) ; Ruman, Daniel (oponent)
V diplomové práci byl zjišťován vliv vybraných faktorů (dřevina, tloušťka, zhuštění) na tvrdost dřeva. Měření tvrdosti proběhlo metodou podle Brinella na zkušebních vzorcích ze dvou druhů dřevin a naměřené hodnoty byly zpracovány do statistických grafů. Cílem práce bylo posoudit změnu a velikost statické tvrdosti v závislosti na působení zmiňovaných faktorů. Z experimentu vyplývá, že s mírou zhuštění dřeva roste i jeho tvrdost. Tato skutečnost platí pro oba zkoumané druhy, kterými je buk lesní, představitel tvrdého dřeva a topol osika, jako zástupce měkkých dřevin.
|
|
|
Vývoj morfologických znaků kořenových systémů prostokořenných a krytokořenných sazenic dubu a buku
Becher, Vladimír ; Kupka, Ivo (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci na téma Srovnání morfologických a ekonomických parametrů různých typů sadby, při které došlo k výsadbě prostokořenných a krytokořenných sazenic buku lesního (Fagus sylvativa Linné) a dubu letního (Quercus robur Linné) při obnově lesních porostů v září 2011 a dubnu 2012.
V rámci diplomové práce bylo v březnu 2015 provedeno na vytyčených zkusných plochách měření výšky a tloušťky kořenového krčku sazenic, zjišťována případná mortalita od kontroly zalesnění v červenci 2012. Dále bylo ze země vyrýpnuto celkem 154 sazenic, 84 krytokořenných a 70 prostokořenných sazenic, na kterých byl posuzován vývoj kořenového systému, jeho případná deformace a následně zjištěn objem xylometrickou metodou. Údaje zjištěné v terénu byly zpracovány do tabulek a porovnány společně s výsledky zjištěnými v rámci bakalářské práce.
Z průměrných hodnot pro výšku, tloušťku kořenové krčku a objem kořenového systému byl zjištěn téměř rovnoměrný vývoj prostokořenných a krytokořenných sazenic v porostu, a to i přesto že při měření jednotlivých sazenic byly jednotlivé hodnoty značně variabilní. Při kontrole vývoje kořenového systému byly zjištěny nepřípustné deformace hlavního kůlového kořenu u 25 % krytokořenných a 20 % prostokořenných sazenic. Zbylé sazenice byly bez deformace nebo s přípustnými deformacemi hlavního kůlového kořenu (zvlněný kůlový kořen, panohy, nesouměrný kůlový kořen s osou nadzemní části). Dále došlo ke zjištění, že krytokořenné sazenice byly snáze vyjmutelné ze země, sazenice nebyla v zemi dostatečně fixována a její kořenový systém byl v některých případech méně rozvinutý, nežli tomu bylo u prostokořenné sazenice. Tato skutečnost může být ovlivňována několika faktory, např. vliv bohatosti kořenového systému na jemné kořínky, znemožnění vývoje kořenového systému utužením okolní půdy při výsadbě štěrbinovou metodou.
U prostokořenných sazenic, zejména dubu letního, byl pozorován vývoj kořenového systému do větší hloubky, což je velmi důležité nejen pro fixaci, ale i jako důležitý faktor v období sucha a extrémních letních teplot, kdy dochází k rychlému odčerpání vlhkosti v horním horizontu půdy vlivem odparu.
Bohužel nebylo možné toto zjištění ověřit na větším počtu vzorků, neboť by došlo k poškození založeného lesního porostu.
|
|
|
Příkladová studie hospodářské úpravy mýtních bukových porostů s uplatněním přirozené obnovy na kyselých půdách 5. vegetačního stupně
Heclová, Petra ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Dragoun, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce ukazuje možnost řešení obnovy bukových porostů pomocí třífázových clonných sečí v rámci obnovy lesního hospodářského plánu (LHP) na lesním hospodářském celku Jezeří.
V šetřených porostních skupinách se vyskytuje buk lesní s příměsí břízy bělokoré. Pro účely této práce byly vybrány přestárlé porostní skupiny, které měly v jednotlivých částech zastoupení buku lesního v různém poměru. V terénu byly umístěny zkusné plochy, každá o velikosti 0,05 ha, ve dvou porostních skupinách 452 A 17 a 452 C 17. Byly změřeny základní dendrometrické charakteristiky: tloušťka v prsní výšce, výška stromu a výška první zelené větve (báze koruny). Každý strom byl dále zatříděn do kvalitativní třídy a byl zjištěn stav zmlazení na zkusných plochách. Na základě vyhodnocení je patrné, že obě porostní skupiny prošly podobným vývojem a jejich výchova byla silně zanedbaná. Z hlediska korun je patrné, že variabilita délky korun je vysoká a není zde závislost délky koruny na ostatních dendrometrických charakteristikách. U obou porostních skupin byla výrazná dominance kvalitativní třídy B. Celkově LHP udává výrazně nižší údaje, než které byly ve skutečnosti změřeny. Sice obě šetřené porostní skupiny ukazují zcela jasné překmenění, ale i tak je zde patrná závislost (nepřímá úměra) mezi počtem nových jedinců a zakmeněním. Závěry z vyhodnocení dat jsou uplatněny v návrhu obnovy těchto porostních skupin.
|
|
|
Vyhodnocení změn v produkci a dřevinné skladbě porostu vzniklého z liniových výsadeb
Veinerová, Kristina ; Šálek, Lubomír (vedoucí práce) ; Krykorková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se týká vyhodnocení dospělé bukové porostní skupiny v přírodní lesní oblasti Středomoravské Karpaty. Tato porostní skupina vznikla řadovými výsadbami a její počáteční dřevinné složení bylo smrk 50%, buk 25%, dub 13%, modřín 12. Během vývoje byly odstraňovány hlavně smrk a dub, současná dřevinná skladba je buk 96%, modřín 3% a smrk 1%. Současná porostní zásoba dosahuje 796 m3/ha. Tato porostní skupina byla sledována během vývoje a výsledky byly v jednotlivých periodách publikovány. Při porovnání výsledků, můžeme konstatovat, že buk na živných stanovištích v oblasti Karpat dosahuje mimořádných dimenzí a při řádné výchově také mimořádné kvality
|
|
|
Mechanické vlastnosti lamelového materiálu
Vokatý, Vojtěch ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Babiak, Marian (oponent)
Tato práce hodnotí experimentální výzkum vlivu vybraných faktorů (druh dřeviny, tloušťka, zhuštění, počet cyklických namáhaní) na určené materiálové charakteristiky (mez pevnosti v ohybu, mez úměrnosti v ohybu, modul pružnosti v ohybu a koeficient ohýbatelnosti). Naměřené hodnoty byly statisticky vyhodnoceny a vyjádřeny pomocí tabulek a grafů. Za zástupce tvrdých dřevin byl vybrán buk lesní (Fagus Sylvatica L.), z měkkých byl zkoumán topol osika (Populus Tremula L.).
Druh dřeviny ovlivňuje všechny pozorované charakteristiky. Z výsledků je patrné, že modul pružnosti s rostoucím zhuštěním materiálu stoupá, ale se vzrůstající tloušťkou materiálu klesá. Podobná závislost je pozorována i u meze pevnosti a meze úměrnosti, na kterou má vliv i počet cyklů. Koeficient ohýbatelnosti je ovlivněn tloušťkou materiálu.
Existuje předpoklad, že na základě vyhodnocení dosažených výsledků bude možné navrhnout materiál s cílenými vlastnostmi.
|
|
|
Vliv složení směsi UF lepidla a disperzního PVAc lepidla na pevnost lepeného spoje
Haškovec, Ivo
Diplomová práce se zabývá vlivem složení směsi směsného a disperzního lepidla na pevnost lepeného spoje, který je namáhán na smyk v tahu. K testování byly vybrány dvě hospodářsky velmi významné dřeviny (smrk a buk), které se hojně využívají v oblasti konstruktérství, nábytkářství i stavebnictví. Jednotlivé vzorky byly rozděleny do skupin podle typu použitého lepidla a podle výše teploty, jejíž působení byly vystaveny po dobu 28 dní. Veškeré vzorky byly slepeny lepidlem o nánosu 120 g/m2. Po slepení, zalisovaní a aklimatizaci na požadovanou teplotu byly vzorky podrobeny zkoušce, která zkoumala pevnost lepeného spoje ve smyku. Diplomová práce se zabývá porovnáním výsledků a zkoumá, zda má složení směsi lepidel vliv na pevnost lepeného spoje.
|
|
|
Stav a vývoj segmentu lesa v NPR Habrůvecká bučina jako podklad pro přírodě blízké lesnické hospodaření
Pekárek, Petr
Práce byla zpracována na území ŠLP ML Křtiny. NPR Habrůvecká bučina má 85,2 ha a v bezzásahovém režimu se nachází od r. 1959. Hlavním cílem bylo zjistit stav a vývoj struktury lesa jako podklad pro přírodě blízké hospodaření v okolních převážně listnatých porostech. Za tímto účelem byla v rezervaci založena nová trvalá výzkumná plocha TVP (200 x 200 m), jejíž součastí jsou TVP (2 x 0,5 ha) založené Ing. Truhlářem v r. 1973. Na TVP bylo inventarizováno veškeré a zachycen stav přirozené obnovy. V současné době na ploše rezervace stále dominuje jedna (horní) tloušťkově diferencovaná etáž buku lesního z původního hospodářského lesa. Pomístně se však objevuje podrost o výšce 5-12 metrů. Odumírání dospělých stromů probíhá jednotlivě (mortalita v průměru 0,7 stromu / rok). Vysoká porostní zásoba okolo 890 m3/ha a zjištěný roční objemový přírůst okolo 9,5 m3/ha/rok ukazují na vysoký produkční potenciál stanoviště a tudíž vhodný základ pro efektivní a výnosové lesnické hospodaření, které LTV umožňuje. Pomístně je možné vytypovat tloušťkovou strukturu blížící se výběrnému lesu bukového typu s nárostem (10--18 cm) a s odrůstající obnovou. Zásoba mateřského porostu takové struktury se pohybuje okolo 650 m3/ha, respektive výčet. základna okolo 31 m2/ha. Přirozená obnova převážně buku se vyskytuje ve skupinách o ploše 350 m2 (84 až 1 535 m2). Nejčastější velikost porostních mezer se pohybuje mezi 25-100 m2 (tj. přibližně korunová projekce jednoho stromu). Jako vhodný hospodářský cíl pro listnatý les trvale tvořivý se jeví forma lesa s nepravidelnou mozaikovou (skupinovou) texturou, tzn. v pěstební praxi upřednostnění skupinového výběru s aktivní podporou kompaktních skupin zmlazení o různých velikostech až do 0,15 ha.
|
|
|
Rekonstrukce přípravných porostů podsadbami
Janák, Jakub
Cílem diplomové práce bylo porovnat odrůstání sazenic buku lesního v různých podmínkách pod přípravnými porosty olše lepkavé a břízy bělokoré na LS LČR Šternberk. Celkem bylo vyhodnocováno 15 ploch (8 pod přípravným porostem olše a 7 pod přípravným porostem břízy), na kterých byl proveden různým způsobem zásah v přípravném porostu. Bylo měřeno celkem 7 parametrů (celková výška sazenice, výška sazenice v loňském roce, přírůst za poslední rok, délka a šířka listu, průměr kořenového krčku a vychýlení kmínku od svislé osy). Na základě váhového hodnocení bylo zjištěno, že každý z přípravných porostů má na podsazované kultury jiný vliv. Pod březovým přípravným porostem byly zjištěny nejlepší podmínky na ploše, kde bylo zakmenění přípravného porostu sníženo na 0,3. Pod olšovým přípravným porostem byly nejlepší podmínky zjištěny pod přípravným porostem s plným zakmeněním. Naopak nejhorší podmínky pro podsazované kultury byly zjištěny na plochách bez přípravného porostu (na holinách).
|
|
|
Návrh, výroba a charakterizace překližované desky s využitím skelného vlákna v povrchových vrstvách
Svatoň, Kryštof
Tato bakalářská práce se zabývá výrobou a možností vyztužení překližovaných materiálů pomocí sklených vláken, za učelem zlepšení mechanických vlastností. První část práce se zabývá vlastnostmi překližek, připravou suroviny a samotnou výrobou překližek. Dále použivanými materiály na výrobu, možnostmi výztuže a dnes vyráběným překližkám s výztužnými materiály. V duhé části je zmíněny použitý postup výroby a způsob testování vzorků na hustotu, bobtnání, ohyb a smykovou pevnost středové dýhy a lepené spáry. Následuje samotné statické vyhodnocení výsledku
|
host ::
RSS.