|
|
HODNOCENÍ PLODNOSTI HŘEBCŮ V PŘIROZENÉ PLEMENITBĚ
ZÁHOROVÁ, Pavla
Cílem práce bylo zpracovat informace o reprodukci koní a na určené stanici hřebců posoudit výsledky zapouštění klisen a plodnosti hřebců. Z literárních údajů jsou zpracovány informace o vlivech působících na plodnost a výsledky práce zahrnují údaje o plodnosti tří hřebců v sezoně 2018. Bylo zjištěno, že využití hřebců na stanici je nerovnoměrné a intenzita využití souvisí především se zájmem chovatelů. Frekvence využití hřebců se odvíjí od intenzity říje klisen a nejčastěji byli hřebci využíváni v průběhu května a června. Jednotlivé klisny byly v průběhu říje zapouštěny průměrně třikrát. Úspěšnost zabřezávání klisen byla 59% a vyšší. Průměrná doba ejakulace byla 9 sekund a byly zjištěny významné rozdíly v době přípravy hřebce k zapuštění klisny, které se odvíjí od individuálního zájmu hřebce o některé klisny. Hřebci působící zároveň v plemenitbě i ve sportu mají významně vyšší požadavky na množství a kvalitu krmiva, aby u nich nedošlo ke zhoršení kondičního stavu případně ke zhoršení plodnosti. Oblíbenost hřebců u majitelů klisen je dána především jejich sportovními výsledky v minulých sezonách.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukčních ukazatelů u otcovských a mateřských plemen prasat se zaměřením na efekt superplodné linie
Válek, Libor
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu reprodukčních vlastností u plemen prasat ČBU, ČL, BO, D a H 84 ve šlechtitelském chovu. Sledovanými parametry byl počet všech a živě narozených selat, množství dochovaných selat, mléčnost prasnic, délku mezidobí, počty vrhů na prasnici za rok, procento zabřezlých. U superplodných linií (SPL) vyhodnocování počtu všech a živě narozených selat na prasnici, porodní hmotnost, mezidobí, vyrovnanost vrhu. Vyhodnocení reprodukčních ukazatelů u kanců dle plemenné příslušnosti. Analyzoval jsem procento zabřeznutí a produkci selat, všech a živě narozených. Byla sledována i porodní hmotnost selat v závislosti na pohlaví a použitého kance. Získané údaje byly vyhodnoceny vhodnými matematicko,statistickými metodami. U mateřského plemene ČBU jsou lepší výsledky u všech narozených selat 3,5 ks ve vrhu, u živě narozených 1,7 ks ve vrhu a dochovaných 1,3 ks na vrh. V parametru mléčnosti byl rozdíl 2,8 kg. Výsledky zabřezávání po 1. Inseminaci byly nejlepší u prasnic ČBU a to 87,3 %. U superplodných linií prasnic byly lepší výsledky u všech (2,1ks) a živě (1,3ks) narozených selat a vyrovnanosti vrhu (0,7%) u prasnic plemene ČBU. Plemeno ČBU mělo nejvyšší procento úhynu 13,7 %, nejnižší procento plemeno Bílé otcovské 11% . U plemene ČBU byl nejlepším kancem v zabřezávání kanec EDL 23 s rovnými 100%. Nejvíce všech a to 17,4 ks selat a živě 15,4 ks narozených selat bylo po kanci DSU 21. Mezi kanci mateřských plemen byli ve výsledcích zabřezávání úspěšnější kanci plemene ČL s 89,38%. U plemene ČBU byla nejvyšší hmotnost kanečků po kanci BTK 45 (1,52 kg) a u prasniček po kanci FMB 46 (1,54kg). U kanců plemene ČL byla nejvyšší průměrná hmotnost u kanečků (1,99kg) po kanci AGC 33 a u prasniček (1,77)kg po kanci EJR 27. Nejlepších výsledků u selat plemene Duroc vykazuje kanec EDG 21a to 1,91 kg u kanečků a 1,71kg u prasniček. Po kanci H84-158 jsou hmotnosti u kanečků 2,46 kg a prasniček 1,9 kg. Vyhodnocením vlivu kanců na hmotnost živě narozených selat, byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl porodní hmotnost kanečků a prasniček. U hmotností byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly na hladinách významnosti
|
|
|
Faktory ovlivňující zabřezávání a trvání gravidity u skotu
Vošalíková, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu faktorů ovlivňujících délku březosti a mezidobí ve stádě českého strakatého skotu. Sledování bylo provedeno na 800 plemenicích. Délka březosti byla ovlivněna interakcí parity a měsíce otelení. Délka mezidobí byla ovlivněna počtem inseminací potřebných k zabřeznutí. Zkoumání těchto faktorů je třeba věnovat zvláštní pozornost, protože správná úroveň reprodukce ve stádě zajišťuje dosahování požadovaných výsledků v mléčné užitkovosti skotu.
|
|
|
Faktory ovlivňující délku březosti skotu
Štěpánková, Hana
Bakalářská práce se zaměřovala na analýzu faktorů, které ovlivňují trvání březosti holštýnského skotu. Délku březosti ovlivnil rok a měsíc zabřeznutí plemenic. Dále se mezi důležité faktory řadilo pohlaví narozeného telete, parita plemenic, dvojčata a mrtvě narozená telata. Jak je patrné z výsledků, délka březosti je ovlivněna mnoha faktory, z čehož některé jsou zatím málo prozkoumané. Přitom poznatky týkající se březosti a celkově reprodukce jsou v intenzivním chovu skotu velmi důležité a budou významné nadále i v budoucnosti, protože na nich závisí ekonomika chovu. Z toho vyplývá, že porozumění tomuto tématu je nezbytné a je vhodné pro další výzkum.
|
|
|
Faktory ovlivňující trvání gravidity skotu
Michnová, Sára
Bakalářská práce byla zaměřena na analýzu faktorů ovlivňujících délku březosti u mléčného skotu. Byl sledován hlavně vliv roku, měsíce, parity, dvojčat a mrtvě narozených telat. Plodnost výrazně ovlivňuje ekonomiku chovu skotu. Působí na ní mnoho nejrůznějších faktorů, jejichž pochopení umožní lépe využívat reprodukční schopnosti vysokoužitkových plemenic.
|
|
|
Vliv tělesné kondice na kvalitu reprodukce a mléčnou užitkovost krav
BRŮŽKOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit údaje o tělesné kondici dojnic a posoudit souvislost mezi změnami zdravotního stavu mléčné žlázy, produkcí a kvalitou mléka dojnic. Sledování probíhalo ve vybraném podniku od října 2015 do září 2016 u dojnic plemene české strakaté. U dojnic bylo zjišťováno bodové kondiční skóre, jehož hodnocení probíhalo měsíčně při ranním dojení, současně s kontrolou užitkovosti. Z údajů kontroly užitkovosti byly použity hodnoty pro mléčnou užitkovost (množství nadojeného mléka, % tuku, % bílkoviny, % laktózy, PSB). Dále byly použity údaje o reprodukci sledovaného stáda, pořadí laktace, datum posledního otelení a věk. Sledováno bylo 482 dojnic. Při hodnocení bodového kondičního skóre byl zjištěn průměrný stupeň tělesné kondice krav 2,18. Minimum tělesné kondice ve sledovaném období bylo 1,25, maximum 3,75. Korelační analýzou vztahu mezi kondicí a množstvím nadojeného mléka byla zjištěna negativní závislost (-0,21). Dále byla sledována kvalita mléka. Obsah tuku v mléce byl u sledovaných dojnic 4,16 % a bílkoviny 3,63 %. Složkou, na kterou měla kondice vliv, byl zjištěn tuk (r = 0,14). Nejvíce kondicí ovlivněnou složkou vyplynula bílkovina (0,28). Vyplynul i nepatrný vliv březosti, hodnotou r = 0,06. Dalším vyhodnoceným ukazatelem kvality mléka byl počet somatických buněk (PSB). Vliv kondice na PSB byl mírně průkazný (-0,05). Průměrný počet somatických buněk za sledované období byl 287,75 tis./ml. Plodnost ve stádě se jeví jako nevyhovující. V rámci populace se stádo projevilo lepší v zabřeznutí po 1. inseminaci (46,7%) naopak po všech inseminacích slabší (44%). Následně byl vyhodnocen vliv tří faktorů: den březosti, den otelení a věk ve dnech na kondici. U dojnic na 1. laktaci byl zjištěn jeden průkazný vliv a to věk s hodnotou korelačního koeficientu 0,23. Zatímco u krav na vyšší laktaci byl prokázán vliv všech tří sledovaných faktorů. Závislost mezi dnem březosti a BCS se projevila jako negativní (-0,06) ale velmi slabá. Vyšší absolutní hodnota korelačního koeficientu byla pozorována mezi věkem ve dnech a BCS (-0,14). Hodnota BCS byla přímo úměrná dnů od otelení (0,16). Práce vznikla za podpory projektu GAJU 019/2016/Z Výživa a technika chovu jako cesta k pohodě zvířat a kvalitě produktů.
|
|
|
Úroveň zabřezávání jalovic po inseminaci konvenční a sexovanou dávkou
Ulbrichová, Michaela ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Cílem práce bylo porovnat výsledky zabřezávání jalovic na základě typu použité inseminační dávky, přesněji konvenční a sexované. Hypotézou byl předpoklad vyšší úrovně zabřezávání po inseminaci konvenční dávkou než při použití dávky sexované.
Hodnocení probíhalo v období od 25. 6. 2013 do 2. 11. 2015 v zemědělském podniku ZEAS Podorlicko a.s. a celkem bylo sledováno 988 jalovic. Podklady pro vyhodnocení byly zpracovány z faremní evidence, ze které byla vytvořena databáze zabřezávání jalovic vzhledem k typu inseminační dávky. Ke statistickému zpracování byl použit program SAS 9.3.
V souboru jalovic byl sledován vliv měsíce inseminace, roku inseminace, pořadí inseminace a typu inseminační dávky na věk při první inseminaci a její výsledek.
Na hladině významnosti (P < 0,001) byla zjištěna negativní korelace roku inseminace na věk při první inseminaci (r = -0,195).
Dále bylo dokázáno, že rok inseminace ovlivňuje její výsledek (r = 0,068) a výsledek inseminace měl pozitivní vliv na věk při první inseminaci. Tyto dva jevy byly zjištěny na hladině významnosti (P < 0,05). Vyplývá z toho tedy, že v roce 2015 bylo dosaženo lepší úrovně zabřezávání než v letech předcházejících (2013 a 2014) a také byla prokázána vyšší úroveň úspěšného zabřezávání se stoupajícím věkem při první inseminaci.
Na základě statistické průkaznosti (P < 0,001) se zjistilo, že jalovice lépe zabřezly po konvenční inseminační dávce (65,69 %) než po sexované (37,28 %). Také byl nalezen statisticky průkazný rozdíl mezi měsícem inseminace a jejím výsledkem. Naproti tomu nebyl zaznamenán statisticky průkazný vliv pořadí inseminace na výsledek inseminace.
Podle zjištěných výsledků lze potvrdit hypotézu lepšího zabřezávání jalovic, které byly oplodněny konvenční inseminační dávkou oproti sexované. Z dalších zjištěných výsledků lze soudit, že je potřebné se zaměřit na reprodukci v jednotlivých částech roku, zvláště pak v měsíci září, říjnu, listopadu a prosinci, kde byla úspěšnost zabřezávání nejnižší.
|
|
|
Výsledky zabřezávání dojnic podle způsobu detekce říje
Němečková, Lucie ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem této práce bylo zpracovat literární rešerši týkající se problematiky reprodukce skotu, faktorů ovlivňujících plodnost a popsání jednotlivých typů detekce říje. Součástí práce je i provozní sledování, které bylo založeno na vlastním porovnání výsledků zabřezávání dojnic v závislosti na typu detekce říje. Hypotézou bylo, že výsledky vizuálního pozorování budou dosahovat nižší úrovně reprodukce, než detekce říje pomocí aktivometrů.
Porovnání probíhalo v rámci podniku ZOD Roztoky Kruh, který se nachází v Roztokách u Jilemnice a podniku Zetka Strážník, a.s. ve Studenci u Horek. Údaje o výsledcích reprodukce a užitkovosti byly v obou podnicích čerpány za období 2012 až 2015 z Analýzy stáda registrovaného v plemenné knize českého strakatého skotu a z uzávěrek kontroly užitkovosti. Následně byly výsledky reprodukce vyhodnoceny graficky za každý podnik zvlášť a poté porovnány za oba podniky mezi sebou a v rámci celé populace. Vybrané ukazatele reprodukce k porovnání: procento zabřezávání krav po všech inseminacích, inseminační interval, servis periodu, inseminační index a délku mezidobí.
Srovnání ukázalo, že oba podniky se liší téměř ve všech ukazatelích reprodukce, kromě mezidobí, jehož délka byla v obou podnicích téměř stejná, a to v průměru 394 až 396 dnů. V podniku ZOD Roztoky Kruh se délka servis periody pohybovala v průměru okolo 99,9 dnů, což je považováno za nevyhovující. Oproti tomu však došlo ke zkrácení délky inseminačního intervalu v průměru o 8,5 dne od počátku sledování. Procento zabřezávání krav po všech inseminacích se pohybovalo v průměru okolo 52,6%, což je o 4,7% méně, než v podniku Zetka Strážník, a.s., kde bylo 57,3%. Inseminační index krav byl průměrně 1,75. V podniku Zetka Strážník měli průměrnou délku servis periody 94,9 dnů. Inseminační interval se však prodloužil v průměru o 5,6 dne od roku 2012. Inseminační index u krav měl průměrnou hodnotu 1,55. Tento ukazatel však není ovlivněn detekcí říje.
Hypotéza byla potvrzena i přesto, že rozdíl není natolik markantní. Podnik využívající k detekci říje aktivometry, dosahoval lepších výsledků úrovně reprodukce. Tím se tedy ukázalo, že detekce říje pomocí vizuálního pozorování není tak efektivní, jako použití aktivometrů, které snímají pohybovou aktivitu ve stáji po celý den.
|
|
|
Vliv faktorů na trvání gravidity u skotu
Dehnerová, Michaela
Diplomová práce byla zaměřena na analýzu vybraných faktorů na délku březosti u skotu Holštýnského plemene. Na délku gravidity plemenic měl významný vliv měsíc jejich zapuštění. Rovněž byla délka březosti ovlivněna narozením živého či mrtvého telete. Na délku březosti měla také vliv parita plemenic, pohlaví narozeného telete a dvojčata. Z výsledků je patrné, že délka gravidity plemenic může být ovlivněna celou řadou faktorů.
|
|
|
Faktory ovlivňující trvání gravidity u skotu
Janštová, Veronika
Bakalářská práce se soustředila na analýzu faktorů, které ovlivňují délku březosti mléčného skotu holštýnsko-fríského plemene. Na délku březosti měl vliv rok a měsíc zabřeznutí plemenic, pohlaví telat a parita plemenic. Délku březosti také ovlivnilo narození jedináčků a dvojčat a rovněž živě či mrtvě narozených telat. Jak vyplývá z výsledků, na délku březosti plemenic působí mnoho faktorů, které však dosud nebyly všechny zcela objasněny. V souvislosti s potřebou předvídání nástupu porodu je ovšem zapotřebí věnovat výzkumu těchto faktorů dostatečnou pozornost.
|
host ::
RSS.