Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 142 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Aktivizující programy pro dlouhodobě hospitalizované pacienty
HLAVÁČOVÁ, Lucie
Aktivita je pro lidský život nepostradatelná. Během hospitalizace dochází k omezení či úplnému přerušení jakýkoliv činností, na které byl pacient zvyklý z domácího prostředí. Proto je tak velice důležité a potřebné tyto aktivity navrátit zpět do každodenního rytmu a v tom nám pomáhají aktivizující programy. Práce si klade za cíl zmapovat jaké aktivizující programy se v praxi využívají, dále jaké potřeby v této oblasti mají samotní pacienti. Také se práce zaměřuje na samotné benefity aktivizujících programů a na požadavky poskytovatelů těchto programů. Metodu výzkumného šetření jsme zvolily kvalitativní formu pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly realizovány s deseti vybranými sestrami pracujícími na oddělení následné péče v jedné jihočeské nemocnici a deseti vybranými pacienty hospitalizovanými na stejném oddělení. Výzkum ukazuje, že se aktivizující programy v praxi využívají poměrně málo. Velký vliv na tuto skutečnost má i aktuální emidemiologická situace panující po celém světě. Potřeby pacientů přesahují momentální nabídku aktivizačních programů v nemocnici. Ve výzkumném šetřní jsou široce zastoupeny výhody aktivizačních činností jak pro samotné pacienty tak i pro ošetřující personál. Na základě našeho výzkumného šetření bychom navrhovaly nový koncept aktivizačních činností. V tomto konceptu by si mohl pacient zvolil sám dle svého zájmu a fyzických zdatností konkrétní činnost. Jednalo by se o aktivizující činnosti, které mohou sestry pacientům nabídnout a tuto aktivitu s nimi provozovat. Tyto aktivity by byly nenáročné tak aby je sestra v rámci své směny byla schopna s pacientem provozovat. Jako tyto aktivity bychom doporučovaly např. účelovou konverzaci s pacinetem na jeho oblíbené téma, předčítání pacientům, společné sledování televize, zpěv, malování, drobná manuální činnost, společné procházky. Sestra jako poskytovatel této aktivity by byla řádně na danou aktivitu proškolena a edukována. Za tímto účelem byla vytvořena informační brožura s nabízejícími aktivitami, která je součástí příloh této diplomové práce. Tato brožura bude prezentována vrchním sesterám z oddělení následné péče.
Kontaktní centrum pro seniory a osoby se zdravotním postižením POSEZ Benešov
PLAČKOVÁ, Ivana
Diplomová práce se zabývá kontaktními místy projektu POSEZ a jejich činností. Cílem této práce bylo zmapovat poskytované služby jednotlivých kontaktních míst POSEZ. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jaká jsou specifika poskytovaných služeb POSEZ ve vybraných kontaktních místech? Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Část teoretická pojednává o problematice stárnutí, potřebách seniorů, aktivním životě. Dále je zde popsána seniorská problematika a její ukotvení v rámci České republiky. Pro lepší orientaci v tématu je zde přiblížen i projekt POSEZ. V praktické části byly stanoveny čtyři dílčí výzkumné otázky. Byl zvolen kvalitativní výzkum, byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen čtyřmi vedoucími pracovníky vybraných kontaktních míst POSEZ. K jednotlivým dílčím výzkumným otázkám byly stanoveny podotázky. Za účelem zodpovězení výzkumných otázek byla získaná data zpracována metodou trsů a následně interpretována dle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Výzkumem byla zmapována specifika poskytovaných služeb jednotlivých vybraných kontaktních míst POSEZ. Tato specifika se týkala oblasti provozu kontaktních míst, základních a nadstandardních aktivit projektu a specifik dalšího rozvoje. Díky projektu Středočeského kraje s názvem POSEZ se podařilo v jednotlivých městech pomoci seniorům z domácností aktivně trávit svůj volný čas, získali místo, kam si mohou přijít pro radu a vyzkoušet i řadu možných aktivit, jako je vzdělávání, ale i aktivizační činnosti nebo různé druhy poradenské činnosti. Každé z těchto míst je velmi unikátní, neboť jeho činnost a výběr aktivit se odvíjí od mnoha různých faktorů v daných lokalitách, jako jsou například potřeby seniorů v jednotlivých městech nebo dostupnost služeb pro seniory v těchto lokalitách, prostory, personální a provozní možnosti a jiné. Některá kontaktní místa vznikla v závislosti na jiné fungující službě, jinde kontaktní místa vznikají i nezávisle, pod záštitou např. sociální služby či jiné organizace zabývající se seniorskou problematikou. Kontaktní místa se do budoucna plánují i nadále rozvíjet, neboť jejich obliba mezi klienty stoupá stejně jako povědomí o důležitosti doplňování sociálních služeb pomocí podobných projektů. Výsledky této diplomové práce budou sloužit nejnovějším a budoucím kontaktním místům. Práce je vhodná i jako materiál pro zakládání nového kontaktního místa POSEZ, ale může sloužit i jako inspirativní předloha pro vznik dalších služeb ve všech kontaktních místech. Dále diplomová práce může posloužit jako zpětná vazba pro autora projektu a jednotlivá kontaktní místa, ale může poskytnout i cenné informace studentům a osobám zabývajícím se tímto tématem.
Sociální práce a aktivizace osob trpících demencí
ZAJÍČKOVÁ, Marie
Práce se zabývá různými způsoby aktivizace činnosti pro osoby s demencí a možnost pomoci, kterou poskytují sociální služby. Popisuje fáze demence a onemocnění, která k ní vedou. Zabývá se možnostmi léčby, popisuje, jak by měla být péče o nemocného uzpůsobena a i aktivizační techniky. Také jsou představeny sociální služby a sociální dávky, které mohou pomoci v péči o nemocného.
Využití canisterapie v SeneCura SeniorCentru Písek
ZEMANOVÁ, Tereza
Práce se zabývá využitím canisterapie v seniorském domě SeneCura Písek. Teoretická část charakterizuje, co je canisterapie, jaké jsou její formy, metody, techniky a efekty a kde je možné canisterapii využívat. Dále popisuje seniora jeho potřeby a typy sociálních služeb, které může využívat, konkrétně se pak zaměřuje na SeneCura SeniorCentrum Písek. Praktická část se zabývá otázkou, jaký vliv má využívání canisterapie v rezidentní formě na klienty a jak celý proces vnímají senioři i zaměstnanci.
Aktivizace uživatelů s duševní poruchou
SPÁLENKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá poskytováním aktivizačních činností pro uživatele s duševní poruchou. Jejich aktivizací a motivací, kterou jim mohou poskytovat sociální a další pracovníci. Hlavním cílem bylo zmapovat poskytování aktivizace lidem s duševní poruchou v organizaci Fokus České Budějovice, z.ú. Dílčím cílem bylo zmapovat motivaci uživatelů s duševní poruchou k zapojení do aktivizačních činností a aktivizace. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V teoretické časti pojednává bakalařská práce o duševních poruchách a možnostech sociální práce s osobami s duševními poruchami. Praktická část měla za cíl odpovědět na HVO: Jak probíhá poskytování aktivizačních činností u uživaelů s duševní poruchou? DVO1: Jaká je motivace uživatelů k aktivizaci a jakým způsobem jsou motivováni? DVO2: Jaké mohou být překážky v aktivizaci? DVO3: Jaké přínosy aktivizace zmiňují uživatelé a pracovníci? Z výsledků vyplývá, že aktivizační činnosti a aktivizace v organizaci Fokus je poskytována v rámci konceptu moderní komunitní péče, ale do aktivizace uživatelů by se měla více zapojovat rodina. Motivace uživatelů probíhá prostřednictvím blízkého vztahu mezi pracovníkem a uživatelem, ve kterém panuje bezpodmínečné přijetí. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro organizaci, ale také může být nápomocná jiným organizacím, pracujícím s uživateli s duševní poruchou, pro srovnání poskytované služby a možnosti aktivizace a motivace uživatelů.
Využití hudby v pobytových zařízeních pro seniory Hudební aktivita versus muzikoterapie
SOUKUPOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá prací s hudbou v pobytových zařízeních pro seniory. Hudba má na člověka pozitivní až léčivý účinek a dá se využívat u všech věkových kategorií včetně seniorů. Práce s hudbou u seniorů může mít různou podobu. Bakalářská práce vymezuje hudební aktivitu a muzikoterapii a rozdíly mezi nimi, protože jak v odborné literatuře, tak i v praxi je vnímání obou pojmů nejednoznačné. Součástí práce je i popis dvou konkrétních příkladů práce s hudbou, kde se na základě předem stanovených kriterií určí, o jaký druh práce s hudbou se jedná a jaká pozitiva přináší.
Závislost aktivace aerosolu na meteorologických podmínkách
Zíková, Naděžda ; Pokorná, Petra ; Sedlák, Pavel ; Ždímal, Vladimír
V šesté hodnotící zprávě IPCC byla nejvyšší hodnota aerosolového forcingu připsána tzv. nepřímému aerosolovému efektu, tedy interakci mezi atmosférickým aerosolem (AA) a oblačností (Arias a kol., 2021). Tato interakce závisí na množství aktivovaných oblačných jader, což je veličina, kterou je náročné měřit i modelovat. Proto byl zkoumán vliv velikostně diferencované aktivace AA na meteorologických veličinách a jevech.
Plný tet: Stáhnout plný textPDF
Podpora duševního zdraví a aktivizace osob s duševním onemocněním z pohledu speciálního pedagoga
Cimbálová, Lucie ; Janyšková, Kristýna (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na formy a metody podpory jedinců s duševním onemocněním, jejichž cílem je pomoci těmto lidem k návratu do běžného života. Jednotlivé kapitoly diplomové práce se zabývají historickými mezníky vzniku psychiatrie, klasifikací duševních onemocnění a problematikou kvality života. Proto jsou v textu vymezeny nejvyužívanější terapeutické metody a strategie práce s klientem, které vedou k osvojení vhodných denních návyků, zlepšení duševního zdraví a tím i kvality života. Práce se věnuje i mezioborové spolupráci, která kromě medicíny prostupuje do dalších oborů, konkrétně do psychologie, sociální práce a speciální pedagogiky. Téma mého výzkumu je aktuální, protože stále větší množství osob s duševním onemocněním vyhledává odbornou pomoc. Proto by všichni členové týmu měli mít dostatečné znalosti o symptomatologii a charakteru jednotlivých psychiatrických diagnóz. Aby mezioborová spolupráce splňovala svůj význam, musí být jasně stanoveny kompetence jednotlivých odborníků. Díky tomu vzniká propojený komplex služeb, jehož cílem je co nejsnazší zařazení člověka do společnosti a běžného života. KLÍČOVÁ SLOVA Duševní onemocnění; podpora duševního zdraví; aktivizace; terapie; denní stacionář; stigma psychiatrie; mezioborová spolupráce
Aktivizace seniorů v domácím prostředí - příklad pečovatelské a odlehčovací služby Charity Příbram
Toužimská, Zuzana ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Čížková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou aktivizace seniorů v domácím prostředí, kteří využívají odlehčovací službu Charity Příbram. Práce je rozdělena do dvou částí, a to teoretické a empirické. Teoretická část má celkem 7 kapitol pojednávajících o tématech jako je stáří, změny s tímto životním obdobím spojené, demence jako jedna z možných zdravotních postižení ve stáří. Uvádí druhy sociálních služeb a péče určené pro seniory, seznamuje s aktivitami, které lze při práci se seniory realizovat. Důležité je zaměření na individuální plánování jako nedílnou součást poskytování sociální služby. Práce dále popisuje poskytovatele sociální služby Charitu Příbram a její odlehčovací službu. Praktická část je postavena na kvalitativních metodách, a to konkrétně zúčastněnému pozorování v domácím prostředí klientů odlehčovací služby Charity Příbram s kombinací nestandardizovaných rozhovorů spolu s analýzou dokumentů. Cílem práce je zjistit a popsat, jak probíhá péče u vybraných klientů odlehčovací služby Charity Příbram v domácím prostředí s důrazem na uplatňované aktivizační metody, a zhodnotit, zda rozsah těchto služeb pokrývá individuální potřeby, zdroje a možnosti daného klienta. Klíčová slova senioři, stáří, aktivizace, pečovatelská služba, odlehčovací služba, Charita
Možnoti rozvoje kognitivních funkcí u osob v seniorském věku
Veselovská, Nicola ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Možnosti rozvoje kognitivních funkcí u osob v seniorském věku" se zabývá problematikou aktivizace seniorů, prostřednictvím které dochází k rozvoji či alespoň uchování stávajících schopností seniora. Zároveň je snaha prostřednictvím aktivizace předcházet vzniku poškození kognitivních funkcí, které se vlivem stáří přirozeně oslabují. V teoretické části je popsáno a charakterizováno vývojové období stáří, dále kognitivní funkce a jejich možné poruchy vyskytující se u osob v seniorském věku. Zde se práce zaměřuje na popis demence, Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy nemoci, na možné příčiny vzniku, průběh onemocnění a klinické projevy, důsledky a terapeutické přístupy. Třetí kapitola představuje stěžejní část, neboť se zde práce zabývá možnými nefarmakologickými přístupy a aktivizací osob v seniorském věku. V empirické části jsou popsány aktivizační činnosti, které realizuje Domov pro seniory Háje, kde bylo výzkumné šetření prováděno. Empirická část se zaměřuje na aktivizaci intaktních klientů i klientů trpící Parkinsonovou nemocí. Dále jsou v této části předloženy a popsány ukázky ze čtyř aktivizačních bloků, které byly realizovány jak s intaktními klienty, tak také s klienty s Parkinsonovou nemocí. Následně je uvedeno zhodnocení rozhovorů realizovaných s vybranými...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 142 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.