|
|
Elektronické formy hlasování ve volbách – souvislosti s výkonem volebního práva: Studie č. 1.216
Pecháček, Štěpán
Volební právo je způsob projevu politického názoru jednotlivce. Osvícenský koncept lidských práv chápe volební právo jako nezadatelné právo jednotlivce. Výkon volebního práva je technicky naplňován prostřednictvím volebního zákona. Volební zákon musí být konstruován tak, aby umožňoval výkon práva a nevytvářel pro jeho výkon technické bariéry. Diskutovaný způsob elektronického hlasování může v důsledku vést k odstranění dlouhodobého spojení výkonu voleb s konkrétním místem.
Plný text:  PDF
|
|
|
Korespondenční volba: srovnávací studie č.1, 222
Pecháček, Štěpán
Korespondenční volba je jednou z možností jak umožnit voliči využít aktivního volebního práva a přitom nespojovat výkon volebního práva s nutností fyzické přítomnosti v určitém čase na určitém místě. Korespondenční volba je prostředkem, jak vyvázat volební akt z vymezeného prostoru, a to téměř absolutně. V současné době není korespondenční volba pro volby (na jakékoliv úrovni) v České republice umožněna. V minulých volebních obdobích můžeme nalézt pokusy o její zavedení. Tato práce přináší přehled předmětných návrhů a popis úpravy korespondenční volby ve vybraných zemích.
Plný text: PDF
|
|
|
Smíšený výzkum XIV - 11/1947 říjen ÚVVM/CVVM: Vodní přehrady, cizí jazyky, tělesné tresty ve škole, mateřské školy, Baťa, Svaz české mládeže (SČM), volební právo, časopisy. B 61, B 61
Ústav pro výzkum veřejného mínění
Výzkum byl iniciovaný Plánovacím úřadem, Ministerstvem školství, n. p. Baťa a Svazem české mládeže. Otázky se týkají stavby vodních přehrad, výuky cizích jazyků na obecných školách, tělesných trestů ve škole, povinné docházky do mateřských škol, správkáren firmy Baťa, Svazu české mládeže, volebního práva od 18 let a oblíbených časopisů.
Plný text: PDF
|
|
|
Odraz požadavku všeobecného volebního práva žen v Národních listech 1906-1908
Malínská, Jana
Autorka se v příspěvku zabývala problematikou ženského hnutí na počátku 20. století, v době, kdy ženy byly částečně emancipovány v přístupu ke vzdělání na všech stupních a postupně si uvědomovaly, že k zrovnoprávnění ve společnosti nestačí být vzdělaná, ale že je nutné zúčastnit se rozhodování o nejrůznějších společenských a politických záležitostech. K tomu mělo přispět získání aktivního a pasivního volebního práva, o něž od počátku století ženy usilovaly. Jejich politické požadavky se velmi často objevovaly nejen na stránkách ženských časopisů, ale i v renomovaných denících jako byly např. Národní listy. V referátu jsou zachyceny všechny příspěvky, zabývající se volebním právem žen v období 1906-1908.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.