|
|
Řešení sporů v rámci WTO s přihlédnutím k výkonu rozhodnutí
Machátová, Mariana ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit systém, jakým jsou řešeny spory vznikající mezi členskými státy WTO. Zaměřuje se na finální fázi tohoto procesu, tedy implementaci rozhodnutí a vynucení této implementace. Cílem je odpovědět na otázku, zda je způsob vynucování implementace efektivní a úspěšný, respektive, zda má nějaké nedostatky. Současně práce nabízí varianty možných řešení těchto nedostatků. Práce je členěna do sedmi kapitol. V úvodních částech popisuje funkci Světové obchodní organizace a ozřejmuje nutnost systému, který slouží k řešení sporů a také principy, na kterých je tento systém postaven. Dále jsou podrobně popsány činnosti jednotlivých orgánů podílejících se na vydání konečných rozhodnutí sporů. Ve třech následujících kapitolách je pak analyzován samotný proces řízení upravený v Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (DSU), jeho jednotlivé fáze a činnost zúčastněných osob, kterými jsou nejen strany sporu, ale i třetí strany a orgány WTO. Procesu implementace rozhodnutí a případnému vynucení implementace prostřednictvím institutu vyrovnání nebo pomocí suspendováním koncesí je věnována čtvrtá a pátá kapitola této práce. Stěžejní část práce je obsažena v šesté kapitole, ve které jsou zanalyzována jednotlivá úskalí závěrečné procesní fáze řízení, tedy problémy, se kterými se členské...
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO
Honzíková, Veronika ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Řešení sporů v rámci WTO Veronika Honzíková Abstrakt Mechanismus řešení sporů v rámci WTO představuje výrazné zlepšení ve srovnání s předcházejícím systémem GATTu 1947. Zároveň je ovšem považován za jeho nástupce. Mechanismus řešení sporů v rámci GATT 1947 měl mnoho nedostatků, které vyústily v potřebu reformy. Řízení nerespektovalo zásadu kontradiktornosti a každý člen orgánu pro řešení sporu měl během přijímání nálezů právo veta. Členové si byli vědomi těchto nedostatků a dohodli se na novém mechanismu řešení sporů během Uruguayského kola jednání. Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů je součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. Systém zůstává systémem mezistátním a jeho využití je umožněno pouze členům, tedy státům a autonomním oblastem, a ne jednotlivcům nebo společnostem. Nový způsob řešení sporů respektuje zásady kontradiktornosti a současně umožňuje stranám vybrat si mezi tímto standardním procesem, kterým se zabývá z velké části Ujednání, a zvláštními způsoby jako jsou dobré služby, smírčí řízení, zprostředkování a arbitráží. Mechanismus je sjednocen a stal se více soudním. Jeho výlučný charakter znamená přednost před státními mechanismy a posiluje multilateralismus. Řešení sporů v rámci WTO je spravováno orgánem pro řešení sporů, složeným ze všech členů WTO. Tento orgán ovšem...
|
|
|
Efektivita multilaterálního vyjednávání ve WTO: role nevládních organizací
Gottwaldová, Petra ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dopady působení nevládních organizací na efektivitu multilaterálního vyjednávání ve Světové obchodní organizaci (WTO). V úvodu je představen teoretický rámec celé práce, který je založen na přístupu Victora Kremenyuka a jeho definici základních analytických prvků multilaterálního vyjednávání. Dále je popsán vývoj vztahu WTO s nevládními organizacemi a také jsou představeny nejrůznější možnosti zapojení nevládních organizací do činnosti WTO včetně aktivit nevládních organizací, jejichž pomocí působí na efektivitu vyjednávání. Prostřednictvím analýzy působení nevládních organizací na ministerských konferencích WTO v Singapuru (1996), Ženevě (1998) a Seattlu (1999) je zkoumána účast, možnosti zapojení a aktivity nevládních organizací. Na konkrétním případu kampaně nevládních organizací na podporu přijetí závazku respektovat základní pracovní normy ve WTO jsou analyzovány dopady působení nevládních organizací na jednotlivé prvky vyjednávání - aktéry a jejich strategie, témata, strukturu, proces a výsledky vyjednávání. V poslední části této práce je celkově působení nevládních organizací zhodnoceno a následně jsou analyzovány jeho dopady na efektivitu multilaterálního vyjednávání ve WTO.
|
|
|
Ochrana životního prostředí a Světová obchodní organizace
Šmídlová, Klára ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Ochrana životního prostředí a Světová obchodní organizace Klára Šmídlová Abstrakt Tématem této diplomové práce je vztah Světové obchodní organizace (WTO) k ochraně životního prostředí. Práce se ve svých třech kapitolách zabývá historickými aspekty tohoto vztahu i otázkami, jež jsou řešeny v současnosti. V první kapitole je nastíněn vývoj, kterým prošel vztah mezinárodního obchodu a ochrany životního prostředí od roku 1947, kdy byla uzavřena Všeobecná dohoda o clech a obchodu. Druhá část práce je věnována analýze ustanovení jednotlivých dohod WTO, které různými způsoby přistupují k problematice ochrany životního prostředí. Při rozboru těchto dohod je zvláštní důraz kladen na judikaturu vytvořenou orgány WTO při řešení konkrétních sporů mezi členskými státy. Konečně poslední kapitola je věnována rozboru vztahu WTO k mnohostranným environmentálním dohodám, a to především k takovým, jež k dosažení svých cílů využívají obchodní opatření.
|
|
|
Vstup Ruska do Světové obchodní organizace
Koláček, Ondřej ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
(abstrakt) Proč Rusko vstupovalo do Světové obchodní organizace 19 let? Co jsou hlavní předpoklady pro náročné vyjednávání, které se protáhne na téměř dvě desetiletí? Práce je postavena jako případová studie analyzující vstup Ruska do Světové obchodní organizace z pohledu ekonomického významu a politických aspektů vyjednávání. Pro ověření hypotéz je využito dat o členech, kteří přistoupili do Světové obchodní organizace po roce 1995. ! První část práce je analýzou nastavených pravidel Světové obchodní organizace, která vedou k přijmutí nového člena do organizace. Pravidla a procesy výrazně ovlivňují výslednou podobu vyjednávání. Jako stěžejní se ve Světové obchodní organizaci ukázaly nestanovené ekonomické ukazatele podmiňující vstup, právo veta každého člena organizace a fungování pracovní skupiny, ve které současně probíhají jednání na různých úrovních - bilaterální i multilaterální. ! Druhá část práce se věnuje samotnému ruskému vstupu do organizace. Nejdříve je zkoumán vliv ekonomického významu uchazeče na základě HDP. Z hodnot o 30 uchazečích, kteří vstoupili do Světové obchodní organizace, se ukazuje, že není přímý vztah mezi velikostí a délkou procesu. Dále je výzkum rozdělen do devíti kategorií dle Schellingovy struktury. Z těchto kategorií se jako podstatné ukázalo pokračující vyjednávání,...
|
|
|
Světová obchodní organizace
Jirák, Jaroslav ; Borkovec, Aleš (vedoucí práce) ; Hraba, Zdeněk (oponent)
Cílem práce bylo přehledně popsat vývoj Všeobecné dohody o clech a obchodu a především Světové obchodní organizace. Důraz byl kladen na komplexnost, aktuálnost a samozřejmě vliv na Československo, respektive Českou republiku. Práce je psána chronologicky, s výjimkou poslední části, která se věnuje právě postavení domácí ekonomiky v rámci mezinárodního obchodu. Při její tvorbě byla maximální snaha o vyváženost předkládaných informací a zobrazení důsledků, které pro mezinárodní obchod GATT a WTO přinášejí.
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO
Voglová, Andreya ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Cílem této práce je nejprve popsat vývoj systému řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO), který vznikl ze systému řešení sporů podle mezinárodní smlouvy GATT 47. Původně se jednalo o systém založený čistě na diplomatických konzultacích bez explicitní právní úpravy, který se přeměnil v propracovaný systém založený na předpisech Světové obchodní organizace. Další částí je popis a analýza současného systému, který se řídí Ujednáním o řešení sporů. Jeho součástí zůstaly povinné konzultace, při kterých se státy mají pokusit o společné vyřešení sporu. Pokud k dohodě nedojde, následuje dvoustupňové řízení před panelem odborníků a případně Odvolacím orgánem. Závěrečnou fází je implementace rozhodnutí. V současné době probíhají jednání o změně a odstranění některých nedostatků systému, zatím však nedospěly ke konkrétním výsledkům. V poslední části je podrobně analyzován případ Banana case III.
|
|
|
Demokratická legitimita globálních ekonomických institucí (World Bank, IMF, WTO)
Krajník, Jan ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá demokratickou legitimitou globálních ekonomických institucí - Mezinárodního měnového fondu, Světovou bankou a Světovou obchodná organizací. Zaměříme-li se na formální stránku, tak jedním z hlavních rozdílů mezi těmito organizacemi je způsob hlasování. Ve WTO se hlasuje podle zásady jedna země, jeden hlas, zatímco IMF a Světová banka představují vážené hlasování odvíjející se ekonomické síly. Předpokládá se, že rovnostářský způsob WTO je demokratičtější a přináší větší legitimitu. Aby bylo možné posoudit míru demokratičnosti, jsou použity tři koncepty demokracie. Jedná o klasický athénský model, Schumpeterův model soutěže elit a moderní koncept kosmopolitní demokracie. S narůstající důležitostí těchto mezinárodních organizací, které se zabývají monetární stabilitou, respektive ekonomickým rozvojem a mezinárodním obchodem je nutné se na ně zaměřit i pohledem jednotlivého občana. Proto je vliv občana měřen pomocí Banzhafova indexu moci přepočteného velikostí obyvatelstva daného státu pro všechny tři organizace. A touto perspektivou hlasování ve WTO přináší větší nerovnosti mezi občany různých zemí. Na druhé straně se ukazuje, že odlišné způsoby hlasování nejsou klíčovým faktorem determinujícím demokratickou legitimitu v rámci daných modelů demokracie, v případě Schumpeterova...
|
|
|
Vývoj, výsledek, budoucnost a hrozby aneb multilaterální systém v otázkách
Kozáková, Michaela ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Trojanová, Kamila (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout souhrnný pohled na aktuální vývoj v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a poukázat na směr, kterým se ubírají jednání v rámci Rozvojové agendy z Dohá (DDA) s důrazem na 10. Ministerskou konferenci. V práci jsou průběžně rozebírány postoje a požadavky nejen hlavních hráčů spolu s doplňujícími myšlenkami autorky k průběžnému vývoji. Práce se dotýká též otázky, proč se nejen vyspělí členové WTO odvracejí od multilaterálních k plurilaterálním, bilaterálním a regionálním obchodním dohodám a jaký to může mít dopad na samotný multilaterální systém. K tomuto účelu je práce rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá teoretickým úvodu nezbytným pro komplexní porozumění aktuálnímu vývoji jednání v rámci Rozvojové agendy z Dohá (DDA). Druhá část detailně rozebírá samotná jednání v těchto hlavních oblastech, která proběhla v posledních měsících před letní pauzou a po ní. Je zde dána pozornost na hlavní aktéry, zásadní změny, problémy a posuny, ke kterým došlo. Následuje kapitola třetí plynule navazující na vývoj před letní pauzou a zpracovává vývoj v jednotlivých oblastech, posuny a aktuální otázky okolo příprav a očekávání od Ministeriálu. Dále se kapitola zaměřuje na samotnou Ministerskou konferenci. Otázce následujících scénářů činnosti a cílů Světové obchodní organizace bude věnována závěrečná kapitola.
|
|
| |
host ::
RSS.