|
|
Integrace zemí Visegrádské skupiny do EU a NATO. Spolupráce či samostatný postup?
Brychta, Martin ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se snaží najít odpověď na otázku, zda země sdružené do Visegrádské skupiny, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, spolu spolupracovaly během svého úsilí o vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Práce je rozdělena do čtyř částí, první popisuje počátky visegrádské spolupráce, druhá pak vstup těchto zemí do Severoatlantické aliance, třetí část se věnuje průběhu přistupování do Evropské unie. Poslední část nastiňuje pokračování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny po završení integračního úsilí v roce 2004. Jako teoretické východisko pro Visegrádskou skupinu je použita teorie mezinárodních režimů. Práce nastiňuje průběh přístupového procesu a jednotlivé případné formy spolupráce.
|
|
|
Vybrané aspekty hospodářských vztahů Evropské unie a Čínské lidové republiky na prahu 21. století a jejich reálný dopad na světovou ekonomiku
Smola, Filip ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je rozbor vybraných hospodářských vztahů a aktivit probíhajících mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou. Tato diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které na sebe vzájemně navazují. První kapitola se zabývá historickým vývojem vzájemné spolupráce Evropy s Čínou s maximálním důrazem na nedávné události a aktuální dění. Nejobsáhlejší kapitola této práce, druhý oddíl, se věnuje klíčovým oblastem spolupráce mezi EU a Čínou. Nejvíce prostoru je věnováno zejména obchodním a ekonomickým vztahům, investičním vztahům a dalším oblastem. Současně jsou ve druhé kapitole také řešeny sporné oblasti v rámci vzájemných vztahů EU a Číny. Na rozdíl od druhé kapitoly, která nahlíží na vzájemné vztahy z pohledu celé EU, jsou ve třetí kapitole rozlišovány bilaterální vztahy dvou vybraných zemí EU s Čínou. Smyslem třetí kapitoly je tedy poukázat na odlišný přístup jednotlivých členských zemí EU ve vztazích s Čínou. V závěrečné kapitole se pak snažím o poukázání na rostoucí vliv EU a Číny v rámci světové ekonomiky a v samotném závěru pak o možný nástin budoucího vývoje.
|
|
|
Pirátství jako hrozba mezinárodní bezpečnosti: NATO v Adenském zálivu
Bambušek, Michal ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá novodobou a zcela specifickou hrozbou v bezpečnostních vztazích, pirátstvím. Konkrétně charakterizuje tuto hrozbu v případě Adenského zálivu, kde operovaly somálské pirátské sítě, které vyvolaly mezinárodní reakci a intervenci. V souvislosti s hrozbou pirátství analyzuje v teoretické části jeho historii a vývoj do současné podoby, kde se zaměřuje na vznik pirátství v Adenském zálivu a kořeny problému v této oblasti. Druhá kapitola se zaměřuje na jednotlivé organizace, které v Adenském zálivu operují. Tyto jsou v práci rozděleny na vojenské a nevojenské. Poslední část práce je věnována Severoatlantické alianci, která v oblasti Adenského zálivu operuje od roku 2008.
|
|
|
Evropská bezpečnostní a obranná politika, její vojenské mise a naplňování jejich cílů
Čadílek, Petr
Bakalářská práce se zabývá analýzou důvodůvzniku a záměrůSpolečné bezpečnostní a obranné politiky v kontextu s úspěšností jejich vojenských misí, kde jednotky pod vlajkou Evropské unie operují na území balkánského poloostrova a v Africe. Jako cíl práce je stanovena analýza jednotlivých misí a interpretace naplňování plánůprojektu obranné politiky Evropské unie.Praktická část analyzuje a vyhodnocuje efektivitu tří vybraných vojenských misí provedených pod velením Evropské Unie. Dále poskytuje systematické srovnání těchto misí v kontextu s naplňováním cílůSpolečné bezpečnostní a obranné politiky.
|
|
|
Civilní nouzové plánování v České republice a jeho rozvoj a úloha v rámci Severoatlantické aliance
POPELÁŘ, Ondřej
Předkládaná diplomová práce se zabývá civilním nouzovým plánováním v České republice a jeho rozvojem a úlohou v rámci Severoatlantické aliance. Hlavní část práce v teoretické oblasti, je zaměřena na civilní nouzové plánování (CNP) na úrovni NATO a civilní nouzové plánování na úrovni České republiky. V prvním případě je práce zaměřena na vysvětlení konceptu civilního nouzového plánování, jeho vznik a vývoj v podmínkách Aliance. Je zde popsán průběh vývoje CNP, při změně strategických koncepcí NATO, změny priorit a zaměření CNP v důsledku změny politické situace. Důležité pro pochopení problematiky je vyobrazení úkolů, které CNP v rámci Aliance plní a rovněž Ministerská směrnice, coby hlavní dokument pro civilní nouzové plánování. Podrobně bylo popsáno pět základních úloh, které jsou aktuální již od platnosti první Ministerské směrnice a jejichž platnost přetrvává do dnešních dob. Nedílnou součástí CNP NATO bylo vyobrazení jeho organizační struktury, která je pro pochopení prakticky orientované části nezbytná. Druhá sekce hlavní části je orientovaná na civilní nouzové plánování v podmínkách České republiky. Na této úrovni je civilní nouzové plánování metodickým nástrojem k usměrňování havarijního a krizového plánování, kde zabezpečuje jejich soulad a zabraňuje duplicitě s obranným plánováním. Jsou zde charakterizovány oblasti, na které se CNP zaměřuje a vyobrazeno legislativní i institucionální zajištění. Hlavní část praktické oblasti je zaměřena na plnění hlavních úkolů jednotlivými gestory, kteří fungují v rámci čtyř základních plánovacích skupin. Pro co možná nejlepší přehled realizace úkolů Ministerské směrnice, byl zvolen následující postup: hlavní úkoly Ministerské směrnice a plnění těchto úkolů, bylo rozděleno na tři hlavní části, a to dle kategorií cílů Ministerské směrnice. Jednotlivé cíle jsou plněny v rámci čtyř plánovacích skupin. Plánovací skupiny jsou poté rozděleny do rezortů, které jsou v České republice jejich gestory. Výsledkem je přehledné vyobrazení, kde můžeme vidět hlavní úkoly jednotlivých ústředních orgánů státní správy, plnění těchto úkolů v rámci Aliance a jejich realizaci do podmínek České republiky. U každého úkolu je rovněž možné vidět, zda již byl splněn, či je stále rozpracován a jeho plnění se překlene do období další Ministerské, nyní už Politické, směrnice. V diskuzi je rozebrána problematika plnění jednotlivých úkolů, stejně jako důležitost finančního zajištění civilního nouzového plánování. Na závěr diskuze je kladen důraz na nezbytnost propojení národní a alianční úrovně. Ta je zajištěna přes stálé zástupce ve výboru CEPC a zástupce v jednotlivých plánovacích skupinách. Na příkladu několika členských zemí je ukázáno, jak funguje (i nefunguje) komunikace mezi zástupci v systému CNP na několika úrovních. V závěru práce je zhodnocena legislativní a institucionální provázanost CNP České republiky a Aliance. Na rozdíl od institucionální provázanosti, která je plně dostatečná, tomu tak není u provázanosti legislativní. V systému provázanosti je rovněž zdůrazněna důležitá úloha stálého zástupce CEPC a zástupců plánovacích skupin. Hlavní část závěru je věnována faktům vycházejícím z výsledků a diskuze práce, které vypovídají o naplnění cílů práce. Systém fungování civilního nouzového plánování České republiky byl shledán jako velice efektivní a to i ve srovnání s dlouholetými členy jakými jsou kupříkladu Velká Británie či Francie. Na druhou stranu i přes prokázanou kvalitu a efektivitu by bylo přínosné zanesení civilního nouzového plánování do právního řádu ČR, pro jeho ucelenou legislativní podobu. Tato změna by neměla ani takový vliv na pracovní činnost, jako spíše určitou politickou váhu. Na závěr je kladně zodpovězena výzkumná otázka, jež měla zhodnotit, zda současný stav fungování CNP v České republice pokrývá potřeby Severoatlantické aliance.
|
|
|
Role střední Evropy v bezpečnostně-politických vztazích na pozadí Visegrádu
Siekliková, Lenka ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Bohatová, Martina (oponent)
Předmětem diplomové práce je role střední Evropy v bezpečnostně-politických vztazích se zaměřením na Visegrádskou skupinu jako představitele středoevropské regionální spolupráce. Práce se nejprve věnuje obecně mezinárodním režimům, ke kterým Visegrádská skupina patří, popisuje důvody jejich vzniku a funkce, jež plní. Dále se práce zabývá regionem střední Evropy, jeho vymezením a spoluprací, která v něm probíhá. Stěžejní část práce je věnována konkrétně Visegrádské skupině, jejímu vzniku a vztahům mezi členskými státy a především působení v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. V závěru jsou zhodnoceny úspěchy a neúspěchy v bezpečnostní a obranné oblasti spolupráce visegrádských zemí a nové možnosti, které se v současné době pro takovou spolupráci naskýtají.
|
host ::
RSS.