|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Polná ideální, zámek a v podzamčí
Kapraľová, Kristína ; Sedlák, Jan (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Vo svojej práci sa zaoberám regeneráciou a rekultiváciou formálne dôležitých miest a bodov v meste Polná, na úrovni mesta (časti mesta), zámockého komplexu a nádvoria. Akupunktúrou mesta a zameraním sa na hlavné a podstatné časti, tvorím systém segmentov (plošin), ktoré ako samostatné prvky vytvárajú podobu mesta ako celku. V diplomovej práci som sa zamerala na segment Zámockého komplexu. Postupnou regeneráciou hlavých formálne dôležitých miest a bodov vytváram jeho celkový „ideálny“ stav. Výsledkom mojej práce je celkový návrh alternatívneho využitia zámockého areálu a návrh plošín elementov zámockého nádvoria.
|
|
|
Studie vzdouvací stavby a funkčních objektů v napojení lomu ČSA na Bílinu
Dostál, Kryštof ; Julínek, Tomáš (oponent) ; Říha, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem zemní hráze a funkčních objektů na lomu ČS armády na Mostecku. V tomto lomu má být v blízké budoucnosti ukončena těžba a tato studie může posloužit jako podklad v rozhodovacímí procesu o možné rekultivaci lomu. Výsledkem je návrh tří sypaných homogenních hrází z místních materiálů a sdružený funkční objekt sestávající z bezpečnostního přelivu, spodní výpusti a malé vodní elektrárny. V závěru jsou doporučeny kroky pro další fáze tohoto projektu.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Technologie znovuvyužití odpadních vod v místě potřeby
Podhrázský, Martin ; Ševčík, Jan (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití potenciálu odpadních vod tekoucích v kanalizačních potrubích. Cílem je představit poznatky o technologiích a zkušenostech v oblasti dodávky recyklované užitkové vody a získávání tepelné energie z odpadních vod. Rešeršní část je rozdělena na dvě hlavní témata. První téma je zaměřeno na výběr důležitých informací a zkušeností s návrhem a provozem decentralizovaných technologií pro recyklaci odpadních vod odebraných z kanalizačního potrubí. Jsou zde přebrány zkušenosti ze států, které jsou v těchto technologiích pokročilejší, především kvůli nepříznivějším klimatickým podmínkám v porovnání s ČR. Druhá část práce se zabývá získáváním tepelné energie uchované v odpadních vodách tekoucích v kanalizačních potrubích a možnostmi využití této energie pro chlazení a vytápění objektů. V praktické části je koncepčně posouzena možnost vytápění plaveckého stadionu ve městě Brně využitím tepelné energie odpadních vod. Jako zdroj odpadních vod ve studii slouží kmenová stoka odpadních vod procházející v blízkosti koupaliště. Ve studii je posouzena ekonomická výhodnost investice do vytápění objektu pomocí energie z odpadních vod, ekonomická výhodnost byla investice byla získána porovnáním s vytápěním objektu za pomoci centrálního zdroje tepla, dodávaným společností Teplárny Brno, a.s.
|
|
|
Využití půdních rotačních fréz s horizontální osou rotace v zemědělství a lesnictví
NĚMEČKOVÁ, Michaela
Cílem práce bylo praktické ověření výkonnosti a provedení kvality pracovní činnosti rotačních fréz s horizontální osou rotace při umělé obnově lesa, podpoře přirozené obnovy lesa ve vybraných lesních porostech a v zemědělství v lokalitách s rozdílnými půdními a terénními podmínkami. Měření bylo prováděno na čtyřech různých nosičích fréz, kdy každý stroj byl nosičem jiné půdní frézy. Měření probíhalo v různých prostředích i typech půdy, porostu nebo požadavcích na kvalitu provedené práce. V práci jsou porovnávány výkony daných nosičů, z hlediska agregace s jednotlivými modely fréz. V tabulkách jsou uvedeny nejdůležitější parametry, jako je průměrná spotřeba paliva, průměrná plošná výkonnost a poměr spotřeby paliva k plošné výkonnosti. Dále je zde provedeno hodnocení kvality provedené práce.
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Možnosti rekultivace opuštěných lomů
Müller, Tomáš ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Veselý, Adam (oponent)
Narušení krajiny je nedílnou součástí těžby nerostných surovin. Neustálý růst počtu a rozlohy narušených ploch vede ke stále větší nutnosti tyto plochy znovu začlenit do krajiny. Existují různé metody a přístupy, obecně označované pojmem rekultivace, které toto zpětné začlenění umožňují. Hlavními z nich pak jsou technická rekultivace a přirozená ekologická obnova. Tato práce představí jednotlivé kroky, které je nutné v opuštěném lomu provést pro dosažení předem vytyčených cílů, porovná jednotlivé, v praxi využívané metody a přiblíží, jaký potenciál opuštěné plochy mají v kontextu krajiny. Klíčová slova: rekultivace, opuštěné lomy, vápenec, ekologická obnova, sukcese
|
host ::
RSS.