|
| |
|
|
Stevia rebaudiana - využití v potravinářství a farmacii
Rücker, Matěj ; Drastík, Martin (vedoucí práce) ; Kuchařová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Student: Matěj Rücker Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Drastík, Ph.D. Název diplomové práce: Stevia rebaudiana - využití v potravinářství a farmacii Tato práce se ve své první části zabývá popisem rostliny a obsahovými látkami, mezi nejdůležitější patří steviolglykosidy, především steviosid a rebaudiosid A. V následující kapitole je hodnocena toxicita a bezpečnost, což přímo souvisí s možností využití stévie a steviolglykosidů v potravinářské a farmaceutické praxi. V další části je diskutováno využití v potravinářství, přičemž není ani opomenuta stávající legislativa a je nastíněna škodlivost rafinovaného cukru. Použití ve farmacii není tak rozšířené, proto se tato kapitola zabývá především účinky steviolglykosidů. Stevia rebaudiana Bertoni a steviolglykosidy mají velký potenciál nahradit cukr a další sladidla. Díky svým blahodárným účinkům se těší velkému zájmu výzkumníků, a proto se v blízké budoucnosti můžeme těšit na jejich rozšířené využití jak ve farmacii, tak v potravinářství. Klíčová slova: steviolglykosidy, steviosid, rebaudiosid A, cukr, farmaceutický průmysl, potravinářský průmysl
|
|
|
Komplexní návrh mini sýrárny
Kamarád, Miroslav ; Naď, Martin (oponent) ; Lošák, Pavel (vedoucí práce)
Potravinářský průmysl zaujímá významné místo v odvětví zvaném procesní inženýrství. Z pohledu návrhu procesních zařízení do potravinářství je nutné klást důraz na hygienické požadavky, přesnou výrobu, spolehlivost, a především bezpečnost navržené technologie. Diplomová práce je zaměřena na Komplexní návrh mini sýrárny. Diplomová práce popisuje technologický a konstrukční návrh technologie. Součástí práce je také základní návrh měření a regulace, realizace návrhu, najetí technologie a následné odladění nedostatků.
|
|
|
Využití ICT v potravinářském průmyslu
BEDNÁŘ, Jiří
Hlavním účelem této práce je analýza využívání informačních a komunikačních technologií v potravinářském průmyslu. Informační a komunikační technologie jsou v dnešní době již základním prvkem na cestě k podnikovému úspěchu. S rozvojem těchto technologií se mění prostředí, ve kterém firmy provozují své ekonomické činnosti a přizpůsobují je tomuto dynamickému vývoji. První část práce, tedy literární přehled, nabízí nutný teoretický základ. Zaměřuje se na samotnou podstatu informačních a komunikačních technologií, historický vývoj, informační systémy a jejich komponenty. Práce neopomíjí aktuálně využívané nástroje informačních a komunikačních technologií či prvky konceptu průmyslu 4.0. Praktická část práce vychází z dat získaných z dotazníkového šetření a nabízí analýzu podniků potravinářského průmyslu ve spojitosti s využíváním informačních a komunikačních technologií. K analýze dat byla využita řada statistických nástrojů, získané poznatky byly dále srovnány s obdobnými výzkumy, zabývající se stejnou problematikou. V samotném závěru práce byly poznatky vyhodnoceny a následné došlo k vytyčení klíčových bodů, které by měly firmám pomoci na cestě k efektivnímu využívání informačních a komunikačních technologií a konkurenceschopnosti.
|
|
|
Anaerobní membránový bioreaktor (AnMBR) pro čištění odpadních vod potravinářského průmyslu
Polášek, Daniel ; Bodík,, Igor (oponent) ; Rusník,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Nejvýznamnější problémy životního prostředí související s potravinářským průmyslem jsou spotřeba a znečišťování vody, spotřeba energie a produkce odpadů. Většina vody, která se nestává součástí výrobků, nakonec závody opouští v podobě odpadních vod, jež jsou často vysoce specifické a vyžadují adekvátní nakládání. Pro účely dizertační práce byl zvolen průmysl pivovarnický, protože má v české historii a kultuře velmi dlouhou tradici. Anaerobní technologie se uplatňují při čištění stále širšího spektra průmyslových OV. Anaerobní membránové bioreaktory (AnMBR) mohou obecně velmi účinně čistit OV různých koncentrací a složení a produkovat upravenou vodu vynikající kvality, kterou lze nadále využívat. Mohou současně podpořit energetickou soběstačnost díky produkci bioplynu využitelného v rámci ČOV / podniku. Hlavní negativa jsou nevyhnutelné ucpávání membrán a obecně vyšší investiční / provozní náklady. V rámci doktorského studia a souvisejících výzkumných aktivit byly vytipovány a laboratorně ověřeny (navržena a sestavena laboratorní testovací jednotka) ponorné membránové moduly pro anaerobní aplikace, byla navržena pilotní jednotka AnMBR a tato následně odzkoušena v reálných podmínkách - na ČOV Pivovar Černá Hora (OV z pivovaru a přidružených objektů). Během více než ročního zkušebního provozu (5/2015 11/2016) byla ověřena vhodnost poloprovozní jednotky a samotné technologie - byly nastaveny počáteční a zjištěny doporučené provozní parametry, provedeny drobné stavební úpravy a optimalizace MaR, byl ověřen postup čištění a regenerace membránových modulů. V neposlední řadě byly sumarizovány závěry a doporučení zkušebního provozu, resp. jsou uvedeny stěžejní poznatky a doporučení pro další provoz, využití a úpravy pilotní jednotky AnMBR s ponornými deskovými polymerními membránovými moduly.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.