|
| |
|
|
Pokroky aplikovaného výzkumu v oblasti sanace kontaminovaných podzemních a průmyslových odpadních vod
Kašparová, Johana ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Znečištění vody je jeden z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Kontaminace narušuje vodní ekosystémy a jejich okolí. Velkým problémem je pro některé populace ve světě snižující se dostupnost pitné vody. Aby se předcházelo dalšímu znečišťování, existují ve vyspělých zemí právní předpisy, který mají vodní zdroje chránit. Dalším postupem, jak omezit znečištění, jsou sanační metody. V České republice se sanačním technologiím a inventarizacím kontaminovaných míst zabývají zejména orgány státní správy, vysoké školy, akademie věd a soukromé subjekty působící v ochraně životního prostředí. Jedním z projektů, který se zabývá výzkumem v oblasti odstraňování ekologických škod je "Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost" (č. SS02030008). Dílčím cílem projektu je pak inventarizace dostupných inovativních řešení pro kontaminované lokality pro potřeby státní správy. V rámci řešení předložené bakalářské práce byla ověřena možnost získání potřebných dat z veřejně dostupných databází zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj. Teoretická část této bakalářské práce se zaměřuje na obecnou charakteristiku a ochranu podzemních a povrchových vod v Česku. Dále na popis hlavních znečišťujících látek, staré ekologické zátěže a běžně využívané metody sanace...
|
|
|
Povrchové a podzemní vody v oblasti Libického luhu
Bašta Spinali, Izabela ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Oblast Libického luhu byla v kvartéru utvářena především působením řeky Labe, která zde zanechala soustavu slepých a mrtvých ramen, tůní, mokřadů, lužního lesa a podmáčených luk, propojenou mělkou podzemní vodou kvartérního kolektoru. V období svrchní křídy byla oblast Libického luhu zaplavena mořem a díky tomu se nyní v podloží Libického luhu nachází cenomanský kolektor minerálních vod poděbradské zřídelní struktury, která je součástí české křídové pánve. Tato práce přináší přehled informací o vodách v oblasti Libického luhu, zejména o vývoji povrchových vod během posledních zhruba 2000 let, o podzemních vodách kvartérního kolektoru a o minerálních vodách poděbradské zřídelní struktury. To vše práce zasazuje do kontextu klimatických, geologických, pedologických a v neposlední řadě ekologických podmínek oblasti Libického luhu, který je významným ekosystémem z hlediska biodiverzity v jinak poměrně hustě osídlené zemědělské krajině. Klíčová slova: Libický luh, povrchová voda, hydrologie, Labe, podzemní voda, hydrogeologie, cenomanský kolektor, česká křídová pánev, poděbradská zřídelní struktura, lužní les
|
|
| |
|
|
Metody stanovení evapotranspirace v mokřadech a spotřeba podzemní vody evapotranspirací mokřadů v povodí Liběchovky a Pšovky
Pátek, Karel ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Práce se věnuje studiu evapotranspirace v mokřadech. Teoretickou částí je přehled metod, které se používají pro určování evapotranspirace s důrazem na ty, které lze využít v mokřadech. Experimentální částí je stanovení velikosti evapotranspirace v mokřadech horní Pšovky a Liběchovky. Bylo pozorováno pravidelné denní kolísání průtoku a hladiny podzemní vody v důsledku evapotranspirace. Vliv evapotranspirace závisel na průměrné denní teplotě a denním úhrnu slunečního svitu. Z velikosti kolísání průtoku bylo zjištěno, že ve studovaném mokřadu může maximální denní evapotranspirace v teplých slunečných dnech snižovat průtok o 32%. Maximální objem odpařené vody odvozený z kolísání průtoku dosahoval 86% potenciální evapotranspirace vypočtené pro studovaný mokřad pomocí Oudinovy metody. S pomocí Potenciální evapotranspirace v mokřadech v povodí Liběchovky může v letních měsících snižovat průtok Liběchovky podobně citelně jako odběry podzemní vody.
|
|
|
Gejzíry a jejich místo v režimu podzemních vod
Pleskotová, Nikola ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Kubricht, Jiří (oponent)
Gejzíry jsou jedinečným a vzácným jevem na naší planetě. Především horké gejzíry vznikají pouze v lokalitách, kde se v souladu vyskytuje několik, pro jejich vznik zcela nezbytných, podmínek. Těmi hlavními jsou zdroj vody, zdroj tepla, jedinečný systém puklin, kudy voda přitéká a ventil, kudy voda následně eruptuje na zemský povrch. Většina studených gejzírů vznikla vrty. Jejich okolí je upraveno člověkem a často vypadají jako fontány. Předkládaná bakalářská práce v úvodu pojednává o podzemní vodě, jejím pohybu a vlastnostech, horninovém prostředí, ve kterém proudí, a také minerálních vodách. Gejzíry, které jsou hlavním tématem této práce, popisuji v druhé části. Jednotlivé kapitoly vysvětlují, jak gejzíry fungují a další procesy, které je doprovází.
|
|
|
Přirozené vývěry podzemní vody
Hanušová, Martina ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Lipanský, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce je sestavena, tak aby na sebe jednotlivé kapitoly volně navazovaly. Hlavním pilířem práce je první kapitola, která pojednává obecně o pramenech. Na ní pak navazuje kapitola typologie pramenů, která se zabývá jednotlivými typy pramenů dle geologie, teploty a kolísání vydatnosti. Pokračuje samostatná část o artéské vodě. V další části se zabývám krasovými prameny, termálními prameny, u kterých uvádím příklady z České republiky. Ke kapitole Termální prameny patří i část o gejzírech. V poslední části se zabývám Mělnickou oblastí a Mělnickou Vruticí. Cílem práce bylo zdokumentovat tuto problematiku, která se v literatuře samostatně objevuje jen málo. Hlavním výsledkem práce je shromáždění informací, které se v literatuře objevují jen po částech, a v českých odborných knihách téměř vůbec.
|
|
|
Interpretace a využití monitoringu vodárenských vrtů
Kutnarová, Karolína ; Pastuszek, František (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Životnost hydrogeologického vrtu je důležitá nejen v naftové geologii, ale i ve vodárenství. V současné době, kdy poptávka po vodě stoupá, je nutné zajistit bezproblémový chod vrtů a co nejvíce pečovat o jejich stav. Cílem této práce je pokusit se aplikovat postupy produkční analýzy, které se běžně používají při těžbě ropy v naftovém průmyslu na vodárenské vrty. V práci se zaměřím na sledo- vání produktivity vrtu s ohledem na zvyšování hydraulických ztrát způsobených kolmatací. iii
|
|
|
Problematika farmak v podzemních vodách
Šrot, Martin ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování koncentrací vybraných druhů léčiv v životním prostředí v okolí obce Horní Beřkovice. Jako prostředek k dosažení tohoto cíle slouží monitoring obsahů některých léčiv v povrchových a podzemních vodách lokality Horní Beřkovice. Monitorovací síť je schopna detekovat průchod znečištění od zdroje znečištění, přes čistírnu odpadních vod, nesaturovanou zónu, kolektor až po možného uživatele znečištěné podzemní vody. Práce vychází z terénních dat projektu TAČR. Ve své diplomové práci jsem analyzoval data z šesti odběrů na lokalitě Horní Beřkovice z hlediska obsahu sledovaných léčiv, případně jejich reziduí v povrchových a podzemních vodách. Výsledky byly porovnány z ČOV v povodí Želivky. Klíčová slova: podzemní vody, povrchové vody, čistírna odpadních vod, léčiva, kontaminace
|
|
|
Léčivé radioaktivní minerální prameny v oblasti Skalná - Bad Brambach
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2016-2018 proběhl radiohydrogeochemický průzkum východní části smrčinského plutonu mezi Skalnou - Plesnou - Bad Brambach. Cílem tohoto průzkumu bylo vyhledávání a podrobný průzkum možného výskytu vod s objemovou aktivitou vyšší než 1500 Bq/l. Tato hodnota je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy vody nad 1500 Bq/l jsou již klasifikovány jako radioaktivní (radonové) minerální vody. Nejvýznamnější oblasti je Plesná - jih, kde bylo objeveno několik pramenů přesahujících hodnotu 5000 Bq/l. Nejvýznamnější je pramen "Břetislav - Radonka", který se nachází 1 km jihozápadně od nádraží Plesná, s aktivitou okolo 12,5 kBq/l 222 Rn a průtokem okolo 2,5 l/min. Je to nejaktivnější povrchový vývěr radonové minerální vody na území ČR. Další významná pramenní oblast je severně od Skalné. Tyto prameny objevila před téměř 60 lety Dr. Marie Zukriegelová. Hlavní pramen této oblasti byl pojmenován po jeho objevitelce - pramen "Marie Z" při aktivitě 5800 Bq/l 222 Rn. Dále se výzkum zaměřil i na historický radioaktivní vodovod, který v minulém století přiváděl vodu do Skalné. V obou větvích tohoto vodovodu byly nalezeny významné přítoky radioaktivní vody. Nejvýznamnější je pramen "Pod skalou" západně od Skalné, s nejvyšší naměřenou aktivitou 7950 Bq/l a průtokem okolo 1,5 l/min. Všechny výše uvedené oblasti...
|
host ::
RSS.