|
|
Vliv akutního chladu a stálého světla na levou komoru srdce potkana
Vítková, Ivana ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Akutní chladová expozice zvyšuje riziko náhlých srdečních příhod, podobně expozice stálému světlu negativně působí na kardiovaskulární systém. Nicméně individální působení těchto faktorů a vliv jejich kombinace na kardiomyocyty není dosud znám. Práce se zabývá vlivem 3 denní chladové expozice a stálého světla na expresi β-adrenergních receptorů a spřažených G- proteinů ve spojitosti s apoptotickými signály v levé komoře srdce potkana kmene Wistar. V rámci této práce byly stanoveny apoptotické proteiny BAX, BCL2, kaspáza 8 a významné komponenety β-adrenergní signalizace - β-adrenergní receptory β1, β2, G-proteiny, Gαs, Gi1/2 a Gi3. Relativní exprese proteinů byla analyzována pomocí metody Western blot. Výsledky potvrzují detrimentální vliv chladové i světelné expozice. Avšak synergický účinek těchto dvou stresorů ukazuje překvapivé výsledky.
|
|
|
Mírná léčebná hypotermie a oxidativní stres po srdeční zástavě
Krüger, Andreas ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Souhrn Úspěšná kardiopulmonální resuscitace a obnovení spontánní cirkulace po srdeční zástavě je zcela nezbytným krokem k záchraně života; povšechná ischemie během oběhové zástavy však vede k aktivaci celé řady procesů, které mohou způsobit další poškození. Jedním z klíčových patogenetických pochodů, odpovědných za ischemicko-reperfuzního poškození, je oxidativní stres. Současná evidence o možné účasti oxidativního stresu v patogeneze poresuscitačního syndromu je však zcela nedostatečná. V naší práci jsme testovali následující hypotézy: (i) ischemicko-reperfuzní poškození při srdeční zástavě je provázeno oxidativním stresem a (ii) mírná léčebná hypotermie snižuje oxidativní stres. V experimentální části na zvířecím modelu oběhové zástavy jsme posuzovali účinky hypotermie a normotermie na hemodynamické parametry, na známky orgánového poškození a na ovlivnění oxidativního stresu. Dále jsme srovnávali účinky hypotermie, ischemického postconditioningu a podání oxidu dusnatého při extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci. Zjistili jsme, že mírná hypotermie působí protektivně na sledované parametry a snižuje oxidativní stres jak ve srovnání s normotermií, tak alespoň v některých hodnotách i ve srovnání s ischemickým postconditioningem a oxidem dusnatým. V klinické části byl hodnocen oxidativní stres a...
|
|
|
Možnosti genetického vyšetření u pacientů s feochromocytomem a paragangliomem.
Turková, Hana ; Zelinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Malík, Jan (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
1. Abstrakt Feochromocytom/ paragangliom (FEO/PGL) může vznikat na podkladě dědičné genetické mutace různých genů, pojí se s vysokým rizikem rozvoje sekundární hypertenze, orgánového postižení a metastatického onemocnění, které může mít fatální následky. Cílem práce bylo zaměření na možnosti genetického vyšetření u pacientů s FEO/PGL, zejména u pacientů s maligními tumory. Problematika FEO/PGL se ale týká nejen vyšetření a stanovení rizik z něho vyplývajících, ale i další terapie a sledování včetně vhodných doporučení pro klinickou praxi. Prokázali jsme 20% incidenci kardiovaskulárních (KV) komplikací již před stanovením definitivní diagnózy FEO/PGL, hlavně arytmických, následovaných komplikacemi při myokardiální ischémii a akcentaci aterosklerózy. Vzestup hladiny vitaminu C a pokles hladiny malondialdehydu (MDA) po úspěšném odstranění tumoru pokázal snížení oxidativního stresu pooperačně. Zjistili jsme, že je možné již brzké pooperační testování hladin plazmatických metanefrinů k potvrzení úspěšnosti chirurgického odstranění FEO/PGL, neboť nebyla prokázaná signifikantní korelace mezi hladinami plazmatických metanefrinů a pooperačním vyšetřovacím intervalem. Rozložení četnosti metastatických tumorů s mutacemi v SDHB genu a sporadických tumorů (ST) je u dospělých pacientů přibližně stejné, u dětí bylo...
|
|
|
Morfiem navozené změny membránových a solubilních bílkovin frontální mozkové kůry potkana
Ujčíková, Hana
Cílem této dizertační práce bylo analyzovat změny indukované morfiem ve složení proteinů frontální mozkové kůry potkanů vystavených zvyšujícím se dávkám morfia po dobu 10 dní (10-50 mg/kg). První část práce byla zaměřena na fenomén superaktivace/hypersenzitizace adenylylcyklázy (AC), který je považován za jeden z klíčových molekulárních mechanismů podílejících se na vzniku patologických důsledků drogové závisloti. Vzestup aktivity AC představuje kompenzační odezvu funkčně spojenou se snížením odpovědi G proteinů vlivem dlouhodobé expozice morfiu. Výsledky naší pracovní skupiny již dříve prokázaly desenzitizaci odpovědi G proteinů při stimulaci opioidních receptorů (OR) agonisty DAMGO (µ-OR) a DADLE (δ-OR). Funkční aktivita G proteinů byla měřena pomocí vazby [35 S] GTPγS ve frakcích plazmatických membrán (PM) izolovaných z frontální mozkové kůry potkanů vystavených zvyšujícím se dávkám morfia podle stejného protokolu, jaký je uveden v této práci (10-50 mg/kg, 10 dní). κ-OR-stimulovaná vazba [35 S] GTPγS se nezměnila. Byl stanoven obsah všech typů izoforem AC (AC I-IX) ve frakcích PM izolovaných z potkanů ovlivněných morfiem a kontrolních zvířat usmrcených 24 hodin po aplikaci poslední dávky. Imunoblotová detekce byla provedena s využitím specifických protilátek orientovaných proti AC I-IX. Byl...
|
|
|
Mechanismy potenciálního toxického působení bisfenolu A na endokrinní systém
Zachardová, Lenka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rupert, Marian (oponent)
Bisfenol A (BPA) je používán v chemickém průmyslu už několik desítek let. Za tu dobu se nastřádalo množství in vitro a in vivo výzkumů shrnující molekulární mechanismy BPA narušující endokrinní rovnováhu v nejrůznějších biologických modelech. Do organismu proniká z vnějšího prostředí, ale zejména konzumací potravin a tekutin, které jsou v kontaktu s materiály obsahující zmíněný xenoestrogen. Hydroxylová skupina na fenolovém kruhu BPA umožňuje navázání na transmembránové estrogenové receptory spřažené s G-proteiny a řadu nukleárních receptorů ovlivňující hormonální systém a mající za následek alteraci v signálních kaskádách. Navozuje oxidativní stres a narušuje funkci regulačních faktorů na genové, buněčné i tkáňové úrovni. Disruptivní účinky BPA jsou asociovány s poruchami ve vývojovém, reprodukčním, kardiovaskulárním, imunitním a neurologickém systému. Tato práce má za cíl shrnout dosavadní poznatky o molekulárních mechanismech toxicity BPA v endokrinním systému převážně s použitím modelu Mus musculus. Klíčová slova: BPA, endokrinní systém, nukleární receptory, GPER, oxidativní stres.
|
|
|
Vliv mutovaného huntingtinu na oxidativní stres v primárních fibroblastech izolovaných z knock-in miniprasečího modelu pro Huntingtonovu nemoc
Sekáč, Dávid ; Ellederová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Hanzlíková, Hana (oponent)
Huntingtonova chorea je dominantně dědičné onemocnění způsobené expanzí trinukleotidů (Cytosin-Adenin-Guanin) v genu kódujícím protein huntingtin. Nositelé této mutace vykazují příznaky spojené s motorickým poškozením, kognitivní a psychiatrickou poruchou, která se nazývá Huntingtonova nemoc (HD). Hlavním příznakem HD je striatální atrofie ve středním věku života. Protože je známo, že huntingtinový protein se podílí na mnoha buněčných procesech, jako je transkripční regulace a metabolismus, tyto procesy se mění jeho mutací. Jedním ze znaků pozorovaných v HD patogenezi je přítomnost oxidačního stresu. Cílem práce bylo sledovat molekulární změny, které předchází manifestaci HD v miniprasečím knock-in modelu. Jako materiál pro monitorování molekulárních změn vedoucích k tomuto stavu byly použity primární fibroblasty. Jelikož oxidační stres vzniká z nerovnováhy mezi oxidanty a antioxidanty, byla měřena hladina reaktívnich molekul a peroxidace lipidů spolu s expresí genů spojených s antioxidační odezvou. Současně byla sledována exprese genů souvisejících s metabolismem a opravou DNA. Přestože nebyly zjištěny rozdíly v hladině oxidačního stresu nebo v expresi genů antioxidační odezvy, byly pozorovány změny v expresi genů souvisejících s metabolismem a opravou DNA u fibroblastů z knock-in miniprasat ve...
|
|
|
Míra oxidativního stresu jako marker stresové paměti u vybraných genotypů rostlin bramboru Solanum tuberosum ssp. tuberosum a ssp. andigena
Lotová, Gabriela ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Rostliny jsou během celého svého života vystavovány stresovému působení vnějšího okolí. Musely si proto vyvinout důmyslné mechanismy, jak stresu předejít nebo ho tolerovat. U některých rostlin dochází při opakovaném působení stresu ke zvýšení tolerance, což je známo jako stresová paměť. Cílem této diplomové práce je posouzení stresové paměti z hlediska míry oxidativního stresu. Jako marker oxidativního stresu byl zvolen obsah malondialdehydu (MDA), reaktivních forem kyslíku (ROS) a míra úniku elektrolytů. Hodnocena byla také čerstvá hmotnost, výška rostlin a obsah vody. Míra oxidativního stresu byla posuzována u několika genotypů Solanum tuberosum poddruhů Andigena a Tuberosum. Kultivace in vitro se pro hodnocení stresové paměti neosvědčila, ex vitro částečně ano. Obsah MDA byl u 66B výrazně nižší než u cv. Lada (Tuberosum) v kořeni (in vitro) i prýtu (ex vitro) při nedostatku vody i u kontrol. Působení aklimačního chladu před stresovým chladem mělo proměnlivý efekt na růst a míru úniku elektrolytů podle kultivačních podmínek. V in vitro mělo působení na míru úniku elektrolytů pozitivní vliv u kořenů cv. Lada a negativní na listy 66B (Andigena). V ex vitro byl zjištěn pozitivní vliv na míru úniku elektrolytů v listech 66B, zároveň však negativně ovlivnil výšku prýtu. Působení opakovaného...
|
|
|
Změny v anatomii jehlic v odezvě na antropogenní znečištění
Štěpánová, Kristýna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Anatomická stavba listů jehličnanů je ovlivněna vnějšími podmínkami prostředí. Z abiotických se kromě ozářenosti jedná zejména o faktory klimatické změny - sucho, extrémní teploty. Významné postavení mezi vnějšími abiotickými faktory, které způsobují změny ve struktuře jehlic, má antropogenní znečištění. V současnosti jde především o troposférický ozón, SO2, NOx a pevné částice (PM). Vlivem působení atmosférických polutantů dochází k celé řadě negativních strukturálních změn, mění se zastoupení jednotlivých pletiv v jehlici, podíl mezibuněčných prostor, a struktura buněčných organel, především chloroplastů. Mezofylové buňky vykazují příznaky degradace zejména v okolí nadprůduchové prohlubně. Na jehlicích dochází k viditelnému poškození v podobě chloróz a nekróz. Při působení stresových faktorů prostředí, jako je antropogenní znečištění, dochází u jehlic k urychlení senescence. Cílem práce je shrnout poznatky o změnách ve struktuře listu jehličnatých dřevin, vyvolaných působením antropogenního znečištění, především ozónem, SO₂ a NOx v kombinaci s faktory klimatické změny. Práce je zaměřena na změny v různých anatomických hierarchických úrovních, od viditelného, makroskopického poškození po změny na ultrastrukturální úrovni a přibližuje dopad atmosférických polutantů na fyziologický stav rostlin a...
|
|
|
Biochemická charakterizace rostlin rajčete infikovaných houbovými pathogeny
Oušková, Marie ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Houbové patogeny včetně Verticillium longisporum, způsobujícího verticiliové vadnutí, patří mezi závažná onemocnění hospodářských plodin snadno šiřitelná po celém světě. Jednou z možností, jak se houbovým infekcím bránit je aplikace prostředku biologické ochrany již na semena. Účinná složka tohoto ochranného prostředku, nepatogenní oomyceta Pythium oligandrum, se tak dostává spolu se semenem do půdy, kde později působí symbioticky v kořenovém systému rostliny. Jednak stimuluje obranné mechanismy rostliny vylučováním elicitorů, jednak poskytováním tryptaminu stimuluje růst a zvyšuje zdatnost rostliny pomocí auxinu. V této práci byl sledován vliv ošetření semen rostlin Solanum lycopersicum L. cv. Micro-Tom třemi různými izoláty rodu Pythium (včetně komerčně využívaného izolátu M1 a také dosud nepoužívané izoláty X42 a X48) na aktivity antioxidačních a NADP(H)-dependentních enzymů v listech rostlin infikovaných houbovým patogenem V. longiosporum. Dva týdny po inokulaci patogenu nebyl ve studovaných enzymech nalezen významný rozdíl kromě zvýšené aktivity glukosa-6-fosfátdehydrogenasy a NADP-malátdehydrogenasy (oxalacetát- dekarboxylační) v rostlinách, jejichž semena byla ošetřena izolátem X42 a zvýšená aktivita šikimátdehydrogenasy a antioxidační kapacity v rostlinách ošetřených izolátem M1....
|
|
|
Role oxidativního stresu v etiologii Alzheimerovy choroby
Šuláková, Anna ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Randáková, Alena (oponent)
Oxidativní stres je výsledkem nerovnováhy mezi tvorbou reaktivních molekul kyslíku a schopností těla tyto volné radikály odbourávat. V důsledku této disbalance se v těle začnou hromadit škodlivé látky, především peroxidy a volné radikály a následně dochází k poškození proteinů, lipidů i DNA, které vede k celkové destrukci buněk a jejich zániku. Z tohoto důvodu se oxidativní stres podílí na vzniku mnoha závažných onemocnění mezi které patří ateroskleróza, mnoho typů rakoviny, srdeční selhání či neurodegenerativní onemocnění jako Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza a Alzheimerova choroba. Alzheimerova choroba je chronickým neurodegenerativním onemocněním jehož riziko vzniku se zvyšuje s věkem. Jedná se o zatím nevyléčitelné onemocnění, kterým trpí stále větší procento populace. Mezi časné projevy Alzheimerovy choroby patří dezorientace, ztráta krátkodobé paměti, výkyvy nálad a problémy s vyjádřením myšlenky. Příčiny vzniku ACH nebyly dosud zcela objasněny, spekuluje se však o významné roli tau-proteinů a -amyloidních plaků, které se při progresi ACH vytváří. Významnou roli by též mohl hrát právě oxidativní stres, který by se mohl podílet na vzniku tohoto onemocnění. Tato práce se zaměřuje zejména na roli oxidativního stresu v patofyziologii a progresi ACH. Klíčová slova: neurodegenerace,...
|
host ::
RSS.