|
|
Analýza dlouhověkosti v České republice a Švédsku
Hejnalová, Lucie ; Antovová, Michaela (vedoucí práce) ; Dotlačilová, Petra (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat dlouhověkost v České republice a Švédsku v letech 1969 až 2015. Práce se zaměřuje na popsání problematiky dlouhověkých osob a jejich pohlavní strukturu. Dále shrnuje zdroje dat o dlouhověkých osobách. Analýza se zabývá historickým vývojem a současnou situací problematiky dlouhověkosti. Nakonec je provedena předpověď budoucích hodnot vybraných ukazatelů do roku 2035. Předpověď je prováděna pomocí trendových funkcí. Z analýzy vyplývá, že počet dlouhověkých osob je vyšší ve Švédsku. Mezi dlouhověkými osobami se častěji vyskytují ženy a úroveň České republiky se přibližuje úrovni Švédska. V budoucnu se dá podle předpovědí usuzovat o narůstajícím počtu seniorů a dlouhověkých osob.
|
|
|
Evoluční aspekty Alzheimerovy choroby. V hlavní roli apolipoprotein E
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent)
Alzheimerova choroba patří především kvůli svým společenským a ekonomickým dopadům k nejdiskutovanějším onemocněním současnosti. Zatímco molekulární a genetické podstaty podmiňující časnou formu tohoto onemocnění jsou relativně dobře známy, na rozvoji mnohem běžnější formy s pozdní dobou nástupu se podílí genetická rizika i faktory prostředí, jejichž interakce nebyly doposud zcela objasněny. Hlavním genem ovlivňujícím riziko rozvoje pozdní Alzheimerovy choroby je gen APOE pro apolipoprotein E. Ten se u člověka vyskytuje ve třech běžných variantách, které se v kódující sekvenci navzájem odlišují v jednom nukleotidu. Podobná odlišnost existuje i mezi lidskou a savčí variantou genu APOE, z níž se jednotlivé lidské varianty postupně vyvinuly. Tato práce hovoří o možných scénářích evoluce genu APOE a shromážděné informace dává do souvislosti se současnými poznatky o podstatách vzniku Alzheimerovy choroby.
|
|
|
Latitudinální změny v životních strategiích ptáků
Krejčířová, Zuzana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ptáci jsou intenzivně studovanou skupinou obratlovců, nicméně většina studií se zaměřuje na druhy obývající severní mírné pásmo (temperátní zónu), přestože největší druhová diverzita ptáků se nachází v tropech. Již delší dobu je přitom znám latitudinální kontrast v životních strategiích ptáků a s ním související změny v řešení kompromisu investic, kdy ptačí druhy mírného pásu upřednostňují aktuální reprodukci a tropické reprodukci budoucí. Tyto posuny v životních strategiích patrně souvisí s délkou života, která se zdá vyšší v tropických oblastech nežli v mírném podnebném pásu. Tato bakalářská práce je rešerší literatury zabývající se latitudinálními změnami ve vybraných znacích životních strategií u ptáků, s důrazem na srovnání tropických druhů a druhů mírného pásu. V první části práce jsou uvedeny rozdíly v prostředí mezi tropickou a mírnou podnebnou oblastí, které mohou v evoluci životních strategií ptáků hrát významnou roli. V druhé části je věnována pozornost jednotlivým znakům životní strategie, u kterých byl latitudinální trend v rámci skupiny prokázán, a jsou představeny hypotézy, které je vysvětlují.
|
|
|
Únikové vzdálenosti jako měřítko životních strategií ptáků: srovnání vnotrodruhových a mezidruhových studií
Brzobohatá, Tereza ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
K bližšímu porozumění únikového chování a stresových reakcí ptáků mohou posloužit informace o vzdálenostech, ve kterých ptáci prchají před predátory. Tyto vzdálenosti jsou ovlivněny mnoha life- history znaky a faktory s nimi souvisejícími, a to na úrovni mezidruhové i vnitrodruhové. Tato bakalářská práce se formou literární rešerše snaží shrnout dosavadní poznatky o činitelích ovlivňujících únikové vzdálenosti (FID) ptáků. V první části práce je nastíněna problematika antipredačního chování ptáků, a vysvětlena metodika měření kritických vzdáleností. Druhá část pojednává o konkrétních faktorech, které mají vliv na únikové vzdálenosti ptáků na mezidruhové úrovni. Hlavní důraz je kladen na vliv věkových charakteristik, velikosti těla, investic do potomstva a geografického rozšíření. Třetí část práce shrnuje informace o vztazích mezi FID a life-history znaky na úrovni vnitrodruhové, detailněji je zde popsán efekt stáří jedince, hladin stresových hormonů, sezóny a biotopu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fenomén dlouhověkosti
Krejná, Anna ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem Fenomén dlouhověkosti si klade za cíl popsat a vymezit dnes velmi aktuální téma dlouhověkost. Zmíněn je zde především současný pohled na tento fenomén a také jeho historický vývoj. Práce se rovněž dotýká demografie a střední délky života, které s dlouhověkostí úzce souvisí. Velká pozornost je věnována problematickým místům v životě dlouhověkých osob, především jejich znevýhodněnému statusu. Na tuto kapitolu navazuje též péče a podpora života, které jsou v takto vysokém věku nezbytné. Součástí práce jsou také dvě výzkumná šetření, která umožňují nahlédnout do uplynulého života dlouhověkých seniorů, do jejich zdravotního a funkčního stavu a především se snaží odhalit příčiny dlouhověkosti.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na dlouhověkost dojnic holštýnského skotu
HUBÁČEK, Tomáš
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv vybraných faktorů ovlivňujících mléčnou užitkovost a dlouhověkost vybraného stáda dojnic holštýnského skotu ve firmě PRIMA AGRI a.s. Sledované ukazatele dojnic holštýnského skotu byly genotyp, mléčná užitkovost, pořadí laktace, věk při 1. otelení, délka mezidobí a servis periody, celoživotní užitkovost a důvody vyřazení. Data byla od dojnic, které měly ukončenou minimálně první laktaci v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016. Do sledování bylo zařazeno 385 dojnic s uzavřenou laktací. U vlivu genotypu na mléčnou užitkovost byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi první a čtvrtou a třetí a čtvrtou skupinou na hladině významnosti (P<0,01). Vliv věku při 1. otelení na mléčnou užitkovost v kg mléka na 1. laktaci nebyl statisticky průkazný (P>0,05). U vlivu pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky vysoce významný rozdíl na hladině významnosti (P<0,001), mezi skupinami na 1. laktaci a ostatními laktacemi. Mezi 2. laktací a 4. a vyšší laktací byl zjištěn statisticky významný rozdíl na hladině významnosti (P<0,05). Vliv genotypu na délku mezidobí a vliv pořadí laktace na délku mezidobí nebyl statisticky průkazný (P>0,05). Vliv genotypu na délku servis periody byl statisticky významný na hladině významnosti (P<0,01) mezi skupinou H2 a skupinou H3. Statisticky významný rozdíl (P<0,05), byl zjištěn mezi skupinami H1 a H3, H1 a H4 a také mezi skupinami H2 a R. Vliv pořadí laktace na délku servis periody byl statisticky vysoce významný na hladině významnosti (P<0,001) mezi skupinami na 1. laktaci a ostatními laktacemi a mezi skupinami na 2. a 4. a vyšší laktaci. Vliv genotypu vyřazených dojnic na celoživotní užitkovost v kg mléka byl statisticky vysoce významný na hladině významnosti (P<0,001) mezi skupinami H1 a H2, H1 a H3, H2 a H3, H2 a R, H3 a R. Průměrný počet vyřazených dojnic činil 28,65 %. Nejvíce vyřazených dojnic bylo z důvodu poruch plodnosti a to 35 %. Dlouhověkost u vyřazených dojnic činila 2,7 laktace.
|
|
|
Vztah mezi exteriérem a mléčnou užitkovostí dojených plemen skotu
KOLLMANN, Milan
Do hodnocení vztahů vybraných znaků zevnějšku k dlouhověkosti a výkonnosti dojnic bylo zahrnuto celkem 645 prvotelek českého strakatého skotu, které se otelily v analyzovaném stádě v letech 2000 až 2016. Cílem práce bylo zhodnocení vtahu vybraných znaků zevnějšku na dlouhověkost a výkonnost dojnic. U analyzovaného stáda bylo sledováno vybraných 20 znaků a 4 souhrnné charakteristiky exteriéru. U sledovaných dojnic byl hodnocen vliv vybraných znaků exteriéru na užitkovost na 1. laktaci v kg, celoživotní užitkovosti v kg a funkční dlouhověkosti ve dnech. Výsledky prokázaly významné vztahy mezi následujícími znaky exteriéru a užitkovostí na první laktaci v kg: délka zádě, šířka zádě, hloubka středotrupí, osvalení, spěnka, délka předního upnutí, délka zadního upnutí, závěsný vaz, hloubka vemene a rozmístění struků. Statisticky významné vztahy byly zaznamenány i mezi všemi souhrnnými charakteristikami a užitkovostí na první laktaci. Průkazný vliv mezi vybranými znaky exteriéru a celoživotní užitkovostí byl zaznamenán pro znaky sklon zádě, charakter hlezenního kloubu a rozmístění struků. Vztahy mezi souhrnnými charakteristikami a celoživotní užitkovostí nebyly statisticky prokázány. U sledovaného stáda byl zjištěn průkazný vztah znaků sklon zádě a charakter hlezenního kloubu s funkční dlouhověkostí. Vztahy mezi souhrnnými charakteristikami a funkční dlouhověkostí rovněž nebyly statisticky prokázány. Ve sledovaném stádě bylo za rok 2016 vyřazeno celkem 192 dojnic. Nejčastější příčnou vyřazení dojnice z chovu byly poruchy plodnosti, které se podíleli na celkovém vyřazování dojnic ze 34,9 %.
|
|
|
Závislost rychlosti růstu pstruha obecného Salmo trutta na populační hustotě v oligotrofních tocích
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem početnosti populace na rychlost růstu pstruha obecného Salmo trutta. Výzkum probíhal v Národním parku Šumava, v oligotrofních tocích povodí řeky Vydry a Křemelné. Vzorky byly sbírány v průběhu let 2005 - 2010, vždy na jaře a na podzim. Všechny ryby odlovené pomocí elektrického agregátu byly změřeny, zváženy a individuálně označeny. U části z nich byly odebrány šupiny, které byly fixovány do laboratorních sklíček, vyfotografovány a proměřeny pomocí grafického softwaru. Podle odlišné hustoty přírůstků šupin (anulů) byl určen věk a odvozen délkový přírůstek jedince v jednotlivých letech. Na základě získaných výsledků byl potvrzen negativní vztah mezi početností populace a rychlostí růstu jedinců ve věku 1+. Význam práce spočívá zejména ve srovnání vlivu různých prostorových a časových definic populace na tento vztah. Jako zásadní pro rychlost růstu se prokázal vliv hustoty subpopulace na jaře, tedy na začátku růstového období. Tento fakt poukazuje na význam intenzity kompenzačního růstu po dlouhém zimním období pro celkový růst jedince v podmínkách oligotrofních horských toků. Klíčová slova: růst, početnost, metapopulace, analýza šupin, oligotrofní horské toky
|
|
|
Způsoby hodnocení světlostálosti barevných fotografií
Komárková, Hana ; Havlínová,, Bohuslava (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem současných způsobů hodnocení světlostálosti barevných fotografií. Podává přehled experimentálních metod užívaných při hodnocení životnosti jak klasických, tak digitálně tištěných materiálů. Vzorky zhotovené metodou termosublimačního tisku byly podrobeny zrychlenému a dlouhodobému testu světlostálosti. Změny v barevnosti vzorků byly vyhodnoceny na základě měření odrazových spekter, ze kterých byly vypočteny kolorimetrické veličiny. Ze závislosti úbytku normalizovaného gamutu na osvitu byla stanovena rychlostní konstanta vypovídající o rychlosti blednutí fotografií.
|
|
|
Analýza dlouhověkosti v České republice
Tyuleneva, Anastasia ; Vrabcová, Jana (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Cílem této práce je provedení celkové analýzy dlouhověkosti v České republice na základě výpočtu úmrtnostních tabulek a dalších příslušných ukazatelů, jakými jsou střední délka života, pravděpodobná a normální délka života, které odpovídají statistickým hodnotám rozložení tabulkového počtu zemřelých, jako průměr, medián a modus. V práci budou popsány modely vyrovnaní specifických měr úmrtností pomocí klouzavých průměrů, Gompertz-Makehamova modelu a modifikovaného Gompertz- Makehamova modelu. Poslední kapitola této práce bude obsahovat všechny dosažené výsledky analýzy pro Českou republiku a rovněž pro vybrané země Evropské unie. Bude zhodnocena daná problematika, tedy růst délky života a navíc bude odvozena projekce budoucího vývoje dlouhověkosti v České republice.
|
host ::
RSS.