|
Periferní sídla okresu Jindřichův Hradec a jejich lidský a demografický kapitál
NOVÁK, Štěpán
Bakalářská práce má za cíl vymezit periferní sídla a periferní oblasti okresu Jindřichův Hradec a vyhodnotit jejich lidský a demografický kapitál. Nejprve jsou vymezována sídelní střediska s rozdílnou hierarchií na základě populační velikosti, zastoupení služeb, dojížďky za prací a do škol, a počtu spojů veřejné dopravy v pracovní den. Klíčovými sídelními středisky jsou mikroregionální města, protože vůči nim jsou vymezována periferní a ultraperiferní sídla. Nižšími sídelními středisky jsou velmi malá města, městyse, střediskové, významnější a větší vesnice. Periferní sídla jsou ohraničena půlhodinovou izochronou spojů veřejné dopravy, ultraperiferní sídla hodinovou izochronou této dopravy. Suburbánní sídla mají velké zastoupení suburbánních domů, mezi suburbánními a periferními sídly leží semiperiferní sídla. Navíc jsou vymezena sídla bez spojů veřejné dopravy. Následně byly ohraničeny periferní oblasti skládající se z periferních a ultraperiferních sídel a ze sídel bez spojů. V dalším kroku byl sledován lidský a demografický kapitál periferních a dalších typů sídel, také periferních oblastí a jejich typů, a to pomocí 12 indikátorů. Indikátory analyzují populační vývoj sídel, jejich bilanci obyvatel, věkovou a vzdělaností strukturu obyvatel v sídlech, a ještě další charakteristiky sídel. Hodnoty, které leží v posledních kvartilech, jsou považovány za problematické. Mikroregionálními městy řešeného okresu se staly Jindřichův Hradec, Třeboň a Dačice. V půlhodinové vzdálenosti od nich se rozprostírají rozsáhlé plochy s periferními a ultraperiferními sídly, případně se sídly bez spojů (zejména na území České Kanady, Studenska, Dešenska, Staňkovska a Českovelenicka), které vytvářejí periferní oblasti. Velmi malými městy se staly České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Slavonice, Nová Včelnice, Nová Bystřice, Studená a Kardašova Řečice. Nejpříznivější hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují suburbánní sídla kolem Jindřichova Hradce, periferní sídla mají průměrné hodnoty. Z periferních oblastí na tom byly lépe periferní oblasti mezi mikroregionálními městy okresu, nejhůře periferní oblasti podél státní hranice s Rakouskem.
|
|
Rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Český Krumlov
MAXA, Ondřej
Hlavním cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení lidského a demografického kapitálu periferních a dalších typů sídel v okrese Český Krumlov. V prvním kroku byla vymezena sídelní střediska s různou hierarchií (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a významnější vesnice) na základě ukazatelů jako je počet obyvatel, vybavenost službami pro obyvatele, počet dojíždějících za prací a studiem, počet dopravních spojů v pracovní den (autobus a vlak). V druhém kroku byla v mapě ohraničena periferní sídla na základě 30 minutové izochrony autobusové a vlakové dopravy do mikroregionálních měst (a také ultraperiferní sídla za 60 minutovou izochronu) a ještě sídla suburbánní (na základě znaků suburbanizace) a semiperiferní (zbylá sídla). Ve třetím kroku byl vyhodnocován lidský a demografický kapitál v odlehlostních typech sídel (různě dlouhý populační vývoj, věková skladba, vzdělanost, míra podnikání, výstavba bytů a věk zastupitelů obcí). Ve zkoumaném území okresu Český Krumlov se nachází 2 mikroregionální města (Český Krumlov, Kaplice), 3 velmi malá města, 3 městyse, 10 střediskových vesnic a 10 významnějších vesnic. Přibližně 41 % území okresu a 19 % obyvatel okresu přísluší k periferním a ultraperiferním sídlům. Nejpříznivější hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují kupodivu semiperiferní sídla, u některých indikátorů dokonce i ultraperiferní sídla a sídla bez spojů. Relativně příznivé hodnoty mají také periferní sídla. Tato zjištění značně nabourávají zažitou představu nerozvinutosti periferních území.
|
|
Lidský kapitál pro podporu rozvoje cirkulární ekonomiky
KREJZOVÁ, Dagmar
Tato diplomová práce se zabývá analýzou provázanosti lidského kapitálu a rozvoje cirkulární ekonomiky v České republice. Teoretická část je zaměřena na amortizaci lidského kapitálu v souvislosti s nástupem Průmyslu 4.0. Jsou definovány klíčové pojmy a souvislosti. Je zde provedena analýza amortizace lidského kapitálu a popsána cirkulární ekonomika a její výzvy. Důraz je kladen také na propojení cirkulární a sociální ekonomiky. Empirická část byla zpracována jako kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní část byla realizována formou polostrukturovaných dotazníků s odborníky pohybujícími se v oblasti cirkulární ekonomiky. Na základě vyhodnocení kvalitativní části byl sestaven seznam kroků, které povedou ke zlepšení situace ve spojení cirkulární a sociální ekonomiky. Oslovení odborníci byli požádáni, aby ohodnotili jednotlivé kroky podle jejich naléhavosti. Tato část výzkumu byla zpracována kvantitativní metodou.
|
|
Systém odměňování a produktivita lidských zdrojů v podniku
HEŘTOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá systémem odměňování a produktivitou lidských zdrojů v podniku. Odměňování zaměstnanců je problematika, kterou musí neustále řešit každý podnik. Správně nastavený mzdový systém dokáže přispět ke spokojenosti pracovníků, zvýšit jejich motivaci k pracovnímu výkonu a snížit fluktuaci. Hlavním cílem práce je zhodnotit využívaný systém odměňování ve vybraném podniku Schwan Cosmetics CR, s.r.o., jehož hlavním předmětem činnosti je výroba kosmetických tužek a sídlí v Českém Krumlově. Nejprve je společnost krátce charakterizována, poté se práce zaměřuje na systém odměňování, především na způsob, jakým je stanovena mzda zaměstnanců a jaké benefity využívají. Další část je věnována produktivitě lidských zdrojů a metodám jejího měření v podniku. Potřebné informace jsou získány z veřejně dostupných výkazů, ale také z webových stránek společnosti a interních zdrojů podniku. Na základě dat a zjištěných výsledků jsou navrženy změny na zlepšení výkonnosti lidského kapitálu v podniku.
|
|
Řízení lidských zdrojů ve vybrané organizaci
KUBELOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá problematikou řízení lidských zdrojů ve vybrané organizaci. Cílem práce je zhodnocení současného stavu řízení ve zvolené společnosti. V první části práce jsou shrnuty odborné poznatky dané problematiky. Tato teoretická část je doplněna o současné trendy v oblasti řízení lidských zdrojů. Druhá část obsahuje vlastní průzkum na vybrané pracovní skupině zaměstnanců a shrnutí získaných informací o systému řízení lidských zdrojů ve zvolené společnosti.
|
|
Sociálně-populační rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Klatovy
HOUDKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení lidského, demografického a sociálního kapitálu odlehlostních (perifernostních) typů sídel Klatovského okresu. Nejprve jsou definována sídelní střediska a je stanovena jejich hierarchie (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a větší vesnice) podle čtyř indikátorů střediskovosti (počet obyvatel, počet druhů vybraných služeb, počet dojíždějících za prací a do škol a počet spojů veřejné dopravy). Následně jsou vymezována periferní sídla mikroregionální úrovně na základě nedostatečného počtu spojů veřejné dopravy do mikroregionálních měst a podle příliš dlouhé doby strávené na cestě v těchto spojích. V blízkosti mikroregionálních měst jsou vymezena suburbia/suburbánní sídla. Zbývající sídla jsou sídly semiperiferními. Ve finále je pak analyzován lidský, demografický a sociální kapitál jednotlivých odlehlostních typů sídel a periferních oblastí sídel. Vedle 3 mikroregionálních měst (Klatovy, Sušice, Horažďovice) bylo vymezeno jedno velmi malé město (Nýrsko), 5 městysů (Janovice nad Úhlavou, Švihov, Železná Ruda, atd.), 14 střediskových vesnic a 18 větších vesnic. Poměrně rozsáhlé periferní oblasti byly nalezeny v pohraničí s Bavorskem. Mikroregionální města mají příznivé hodnoty vzdělanosti, suburbánní sídla se vyznačují příznivým populačním vývojem a vyšším podílem dětí, semiperiferní sídla mají příznivou věkovou strukturu a významnou spolkovou činnost. Periferní sídla měla překvapivě příznivý populační vývoj.
|
|
Lidský a sociální kapitál v českém zemědělství
HRZÁN, Lukáš
Diplomová práce se zabývá analýzou lidského a sociálního kapitálu v jednotlivých regionech České republiky.Hlavním zaměřením z hlediska lidského kapitálu je, jakým způsobem zemědělské podniky získávají nové zaměstnace a jakým způsobem se věnují vzdělávání svých zaměstnaců. Sociální kapitál je zkoumán především na členstvím zemědělských podniků v komorách a spolcích a zapojení zemědělských podniků do veřejného života v okolí podniku.
|
|
Podniková kultura a její vliv na pracovní spokojenost
LHOTSKÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo charakterizovat podnikovou kulturu za pomoci specifikace jejich rozhodujících dimenzí a navrhnout změny vedoucí k posílení pracovní spokojenosti v organizaci. Teoretická část objasňuje problematiku podnikové kultury, znalostní ekonomiky a kulturních dimenzí podle G. Hofstede. Zabývá se také tématy stimulace, motivace a pracovní spokojenosti. Součástí teoretické části je metodologická část práce vysvětlující postupy celé analýzy. Praktická část se zabývá charakteristikou podnikové kultury pomocí specifikace kulturních dimenzí vybraného podniku a zjišťuje, zda je společnost zaměřena na znalostní ekonomiku. Data byla získána prostřednictvím dvou šetření - VSM 94 a 2013 a TBSD. Pro určení současné spokojenosti s prací ve společnosti byl vytvořen dotazník, který se nazývá "Dotazník spokojenosti s prací". V závěru práce byly shrnuty všechny podstatné skutečnosti pro větší přehlednost a vypracovány návrhy pro zlepšení zjištěných nedostatků ve zkoumané společnosti.
|
|
Další profesní vzdělávání a rozvoj manažerů ve stavebnictví
Vildner, Roman
Diplomová práce se zabývá problematikou dalšího profesního vzdělávání a rozvoje manažerů v oblasti stavebnictví. Na základě analýzy specifik manažerské práce v tomto odvětví bude navržen vzdělávací (rozvojový) program odrážející zahraniční trendy. Budou modelovány klíčové profesní kompetence manažerů s důrazem na controlling ve stavebnictví (náklady, plánování, reporting, finanční řízení firmy, strategie, management rizika a management změny) a řízení zdrojů. Úkolem manažerů je takové zdroje identifikovat, vč. talentovaných pracovníků. Umění je potom tyto vzácné zdroje, jen těžko napodobitelné a nahraditelné, efektivně využít. Přístup založený na zdrojích zdůrazňuje, podobně jako teorie lidského kapitálu, že investice do lidí zvyšují hodnotu jedince pro organizaci. To souvisí s předpokladem, že určitá firma dosahuje trvalé prosperity a konkurenční výhody, když disponuje špičkovými specialisty, které konkurence nemůže tak snadno získat nebo nahradit. Mezi potenciální zdroje lze počítat také absolventy středních škol. Práce s nimi je v současné době nezbytná, neboť představuje jednu z možností náboru nových pracovníků, kterých je na trhu práce zásadní nedostatek. Celý design výzkumu byl postaven s cílem reflektovat dvě roviny výzkumného problému. První nezávisle proměnná je vymezena jako přístup...
|
|
Další profesní vzdělávání a rozvoj manažerů ve stavebnictví
Vildner, Roman ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou dalšího profesního vzdělávání a rozvoje manažerů v oblasti stavebnictví. Na základě analýzy specifik manažerské práce v tomto odvětví bude navržen vzdělávací (rozvojový) program odrážející zahraniční trendy. Budou modelovány klíčové profesní kompetence manažerů s důrazem na controlling ve stavebnictví (náklady, plánování, reporting, finanční řízení firmy, strategie, management rizika a management změny) a řízení zdrojů. Úkolem manažerů je takové zdroje identifikovat, vč. talentovaných pracovníků. Umění je potom tyto vzácné zdroje, jen těžko napodobitelné a nahraditelné, efektivně využít. Přístup založený na zdrojích zdůrazňuje, podobně jako teorie lidského kapitálu, že investice do lidí zvyšují hodnotu jedince pro organizaci. To souvisí s předpokladem, že určitá firma dosahuje trvalé prosperity a konkurenční výhody, když disponuje špičkovými specialisty, které konkurence nemůže tak snadno získat nebo nahradit. Mezi potenciální zdroje lze počítat také absolventy středních škol. Práce s nimi je v současné době nezbytná, neboť představuje jednu z možností náboru nových pracovníků, kterých je na trhu práce zásadní nedostatek. Celý design výzkumu byl postaven s cílem reflektovat dvě roviny výzkumného problému. První nezávisle proměnná je vymezena jako přístup...
|