|
|
Diurnální vertikální migrace zooplanktonu ve stratifikované horské nádrži
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši na téma diurnální vertikální migrace - popsat a vysvětlit tento jev a vztáhnout jej k podmínkám přehrady Josefův Důl v Jizerských horách. Jizerské hory se nacházejí na velmi citlivém geologickém podloží. Proto neunikly silné antropogenní acidifikaci, která v druhé polovině 20. století drastickým způsobem snížila pH vod a zapříčinila tak silné narušení živé složky ekosystémů. Proces biologického zotavování v této oblasti je studován týmem školitelky od roku 1992. Probíhá odlišně v nádržích Bedřichov s přirozeně vysokým výskytem organických látek, Souš, kde je od roku 1996 vápněním zvyšována hodnota pH vody, a Josefův Důl. Josefův Důl (1982) je nejmladší a zároveň největší přehradou v Jizerských horách, která slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko. Lze předpokládat, že vzhledem k rozloze a členitosti nádrže (120 ha) a její hloubce bude horizontální a vertikální distribuce zooplanktonu nerovnoměrná. Na rozmístění ve vodním sloupci budou mít zřejmě vliv jak abiotické (chemismus vody), tak biotické parametry jako kvalita a množství potravy, kompetice a predace. Vzhledem k výskytu dravých klešťanek v minulosti a současné rybí obsádce (do nádrže byl v roce 1998 úspěšně vysazen siven americký) může docházet k diurnální vertikální migraci...
|
|
|
Kámen v zahradě. Návrh zahrady penzionu s apartmány v Desné v Jizerských horách.
Žitný, Lukáš ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; Vavřík, Ivan (oponent)
Diplomová práce: Kámen v zahradě. Návrh zahrady penzionu s apartmány v Desné v Jizerských horách.
Tato diplomová práce se zabývá použitím kamene, jako vhodného, estetického a odolného přírodního materiálu, v zahradní tvorbě.
V teoretické - literární části diplomové práce je popsána nejprve historie použití kamene jako stavebního materiálu pro účelové či ideové stavby. Následně jako přírodního materiálu užívaného v zahradním umění asijských zemí v kontrastu se zeměmi evropskými. Přesné určení a klasifikování horniny, se zaměřením na žulu, opřené o její nerostné a chemické složení, je nezbytné pro podání informací o jejím výskytu, správném zvolení technologie těžby, zpracování a opracování pro její výsledné použití v zahradní a krajinné tvorbě. Znalost sortimentu kamenných výrobků v kombinaci
se správným použitím je důležitá pro navržení a realizaci funkčních, estetických a stálých zahradních prvků a staveb překonávající i několik generací.
V praktické části - vlastním projektu diplomové práce je zpracován projekt zahrady penzionu s apartmány v Desné v Jizerských horách. Svažitý pozemek v nadmořské výšce v rozmezí 580 - 590 m n. m. a výměře necelých 2000 m2, ze kterých je 531 m2 zastavěné plochy penzionu, je zasazen do krásné horské přírody s bohatou historií. Údolím Desné I protéká po mohutných kamenných splavech řeka Bílá Desná, která byla zejména v druhé polovině 19. století spolustrůjcem zlaté doby zdejšího sklářského průmyslu. Bohužel se podílela i na největší katastrofě sypaných hrází ve Střední Evropě, v roce 1916 došlo k protržení přehrady na Bílé Desné s katastrofickým dopadem, více jak 62 obětí a 100 zničených domů.
Krásám zdejšího okolí v roce 2006 neodolal pan Martin Bajer, kdy se stal majitelem zchátralého a zdevastovaného objektu bývalé podnikové chaty. Již jedenáctým rokem probíhá rekonstrukce budovy penzionu a v současné době by mohly pozvolna začít úpravy zahrady.
Po představení vize majitele o budoucnosti penzionu s apartmány zaměřeným návštěvníkům převážně v podobě mladých rodin s dětmi, ale i seniorům, upřednostňující trávení aktivní dovolené v přírodě, mohl vzniknout koncept zahrady. Koncept byl navržen tak, aby zahrada poskytovala možnosti aktivního i pasivního odpočinku pro hosty penzionu v letním i zimním období, s důrazem na použití přírodních materiálů.
Charakteristickým přírodním stavebním materiálem, pro tuto oblast, je žula. Díky svým vlastnostem - pevnosti a odolnosti i možnostem opracování, se tak stává ideální volbou pro použití v zahradě. Kamenné žulové prvky a stavby bez problému odolají zátěži provozu penzionu i drsným horským podmínkám, především dlouhé zimě s vysokou sněhovou pokrývkou.
Výsledkem praktické části diplomové práce je komplexní návrh projektu realizace zahrady penzionu s apartmány s grafickým zpracováním jejího prostoru, technologickými postupy výstavby jednotlivých prvků a staveb v zahradě, osázení rostlinami a celkové ekonomické rozvahy.
|
|
|
Surface ozone influence on native vegetation: results based on ozone visible symptoms and stomatal flux
Matoušková, Leona ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent) ; Hovorka, Jan (oponent)
Oblastí nejvíce postiženou v důsledku působení přízemního ozonu (O3) jsou, z hlediska zdravotního stavu vegetace, horské oblasti. Naše studie byla realizována v Jizerských horách. Vysoké úrovně O3 společně s vyhovujícími podmínkami životního prostředí pro stomatální vodivost mohou představovat hrozbu pro zdraví zdejších obnovujících se ekosystémů. Cíli této studie bylo vyhodnotit vliv O3 na vegetaci v českém pohoří a uvést doporučení a výhledy pro budoucí použití relativně nových metod hodnocení vlivu O3 na přirozenou vegetaci (viditelné symptomy a modelování stomatálního toku O3 do rostliny); tedy metod, které jsou relevantní pro fyziologii rostliny. Viditelné symptomy pravděpodobně způsobeny O3 byly hodnoceny na sedmi rostlinných druzích na čtyřech stanovištích, a to během vegetačních sezón 2006 a 2007. Pouze na dvou druzích (Fagus sylvatica L. and Rubus idaeus L.) byly symptomy určeny jako O3 skutečně vyvolané. Podle našich znalostí se jedná o první studii v České republice, kdy viditelné symptomy O3 byly ověřeny Centrem pro validaci symptomů O3 pro střední Evropu (Ozone Validation Centre for Central Europe). Naše výsledky založené na poškození rostlinných listů poukázaly na menší vliv O3, pokud přihlédneme ke koncentracím O3 (změřeny pasivními dosimetry) a k příznivým podmínkám životního...
|
|
|
Formy hliníku v acidifikovaných povrchových vodách - toxicita a trendy
Šimková, Petra ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá formami hliníku, které se vyskytují v acidifikovaných povrchových vodách. Velká pozornost je věnována především zastoupení anorganického monomerického hliníku, tedy frakci, která na některé druhy vodní i suchozemské bioty působí toxickými účinky. Hlavní náplní práce je analýza chemismu povrchové, podzemní a půdní vody v rámci celoročního i dlouhodobého monitoringu. Práce probíhaly na experimentálním horském povodí Uhlířská, jehož území je odvodňováno tokem Černé Nisy. Povodí Uhlířská se nachází na území CHKO Jizerské hory a reprezentuje oblast, která byla ve 2. polovině 20. století významně zatížena kyselou atmosférickou depozicí. Dlouhodobá expozice vůči kyselým srážkám vyústila v rozsáhlou antropogenní acidifikaci, došlo ke značnému okyselení půd a vodních toků, k devastaci lesních porostů a k odlesnění velké části povodí. Pokles pH a vzestup koncentrace toxického hliníku zapříčinil i druhové ochuzení vodních ekosystémů. Stanovení monomerických forem hliníku bylo provedeno spektrofotometricky, koncentrace celkového hliníku byla stanovena metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS), v případě nízkých koncentrací elektrotermickou atomovou absorpční spektrometrií (ETAAS). Ve výsledku bylo získáno 5 forem hliníku - Altot, AlAS, Alm, Alo a potenciálně...
|
|
|
Vývoj destinace cestovního ruchu - Bedřichov v Jizerských horách
Němeček, Petr ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kubín, Ewa (oponent)
Cílem práce je posoudit stav, ve kterém se Bedřichov nachází z hlediska cestovního ruchu a upozornit na hrozby a příležitosti plynoucí z jeho dalšího možného rozvoje. V práci je využito modelu životního cyklu turistické destinace (TALC), který je aplikován na Bedřichov a následně srovnán se Špindlerovým Mlýnem za účelem zjištění v jaké fázi životního cyklu se nachází a jaký lze očekávat jeho další vývoj. Výsledky práce by měly být přínosem při otázkách dalšího rozvoje Bedřichova s ohledem na zachování přírodního bohatství.
|
|
|
Regionální morfologické rozdíly údolní sítě Jizerských hor
Hložek, Martin ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakteristikami říční sítě v oblasti Jizerských hor, jejíž vývoj byl poznamenán neotektonickými pohyby. Z tohoto důvodu je hlavním tématem práce vyhodnocení 30 podélných profilů vodních toků, klasifikovaných do čtyř kategorií v závislosti na tvaru profilu. Z průběhu příčných profilů, sestrojených na pěti vybraných tocích, je rovněž patrné tektonické ovlivnění. V oblasti Malé a Velké Jizerské louky byly sledovány změny v průběhu toků Jizerky a Jizery mezi lety 19382012. Na základě vyhodnocených výsledků bylo zjištěno, že oblastí nejvíce postiženou neotektonickou činností je severozápadní (povodí Jeřice) a severní (povodí Smědé) svah Jizerských hor. Neotektonické pohyby se projevují zejména v příčných profilech Smědé, Kwisy a Jizery. Z porovnání průběhu toků v letech 19382012 vyplynulo, že intenzita boční eroze má maximální hodnoty 0,20,5 m/rok.
|
|
|
Modelování množství sněhové pokrývky v malých povodích
Němečková, Klára ; Daňhelka, Jan (vedoucí práce) ; Bercha, Šimon (oponent)
Název: Modelování množství sněhové pokrývky v malých povodích Předkládaná práce se zabývá modelováním množství sněhové pokrývky, respektive vodní hodnoty sněhu, na experimentálním povodí v Jizerských horách. Měření a modelování sněhové pokrývky je důležitou součástí správného hospodaření s vodou na přehradních nádržích a řízení povodňových rizik. První část práce popisuje fyzicko-geografické charakteristiky Jizerských hor, s podrobnějším zaměřením na experimentální povodí Černé Desné - Jezdecká, zejména z klimatologického a hydrologického hlediska, ale i další charakteristiky a podmínky, které mohou mít vliv na dynamiku akumulace a tání sněhu. K simulaci vodní hodnoty sněhu (SVH) byly použity dva přístupy modelování, využívající pozorované hodnoty teploty vzduchu a srážek. Vedle dobře známého modelu SNOW17 byla vypracována jednoduchá metoda, založena na teplotním indexu. Její parametry byly kalibrovány na základě naměřených denních průměrů teploty vzduchu, denních úhrnů srážek a na pozorované SVH pro zimní období 2001 - 2009. Obě metody poskytují přiměřeně přesné odhady SVH pro sledované období, nicméně bylo shledáno, že výsledky zim s extrémními podmínkami (velmi teplé, či velmi studené) jsou méně přesné. Klíčová slova: Jizerské hory, sněhová pokrývka, vodní hodnota sněhu, modelování, SNOW17,...
|
|
|
Vliv vybraných parametrů vod na morfologii žaber sivena amerického a strukturu ichthyofauny Jizerských hor
Hušek, Jiří ; Dušek, Martin (oponent) ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce)
Výskyt ichthyofauny na území Jizerských hor je kromě jiných faktorů limitován i parametry chemismu vod. Mezi nejzásadnější fyzikálně-chemické charakteristiky vody, které ovlivňují přežívání ryb v tocích, patří hodnota pH a s ní související koncentrace toxické frakce hliníku (anorganický monomerický hliník - Ali). Nízké pH a zvýšené koncentrace Ali zapříčiňují u ryb celou škálu poškození. Tato práce pojednává o vlivu zmiňovaných parametrů chemismu vod na rozšíření ichthyofauny v Jizerských horách a morfologii žaberního aparátu sivena amerického (Salvelinus fontinalis), který je dominantním druhem na území náhorní plošiny. Výsledky studie ukazují, že rybí obsádka acidifikovaných toků je z hlediska druhové diverzity chudší než obsádka toků bez výrazných acidifikačních epizod. Analýzy žaberních deformit u sivena obývajícího acidifikovaný tok pak dokládají, že působení nízkého pH a zvýšených koncentrací Ali má do jisté míry časově-kumulativní účinek, jenž se na žábrách ryb projevuje celou řadou změn degenerativního charakteru. Klíčová slova: Jizerské hory, ichthyofauna, siven americký, morfologie žaberního aparátu, chemismus vod, toxická frakce hliníku, acidifikace
|
|
|
Ryby a bentos Černé Nisy a jejich kontaminace kovy v období zotavování z acidifikace
Burdová, Lucie ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Cílem této práce bylo porovnání chemizmu toku Černá Nisa v Jizerských horách na sklonku éry silné antropogenní acidifikace (v polovině 90. let 20. století) a v období současného intenzivního chemického i biologického zotavování z acidifikace, a studium nynějšího oživení Černé Nisy. V průběhu r. 2008 byly sledovány fyzikálně-chemické parametry vody, druhová a věková skladba ryb a kvalitativní a kvantitativní složení makrozoobentosu, který představuje nejdůležitější součást potravy ryb. Zvláštní pozornost byla věnována obsahu toxických kovů (Be, Al, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Cd, Pb, Hg) ve vodě, hlavních zástupcích bentických organizmů a ve vybraných tkáních sivena amerického. Srovnání chemického složení vody s výsledky z let 1994, 1996 a 1997 prokázalo ústup acidifikace, přes sezónní výkyvy chemizmu a stále vysoké množství síranů a nitrátů ve vodě. Tok je od poloviny 90. let osídlen stabilní populací sivena amerického (Salvelinus fontinalis), nepůvodního, dnes dominantního druhu, který je mimořádně odolný vůči kyselosti vody. V současné době se zde nachází také stabilní populace jednoho z původních druhů ryb, střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Druhové zastoupení makrozoobentosu ukazuje na mírně kyselý charakter toku, který umožňuje přítomnost organizmů s nižší tolerancí ke kyselosti vody....
|
|
|
Specifika rozvoje obcí v CHKO na příkladu CHKO Jizerské hory
Poláková, Tereza ; Michlová, Radka (vedoucí práce) ; Vochozková, Jacqueline (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá specifickou situaci obcí ležících v CHKO Jizerské hory. Byla zde hledána odpověď na otázku, zda jsou obce ovlivňovány existencí CHKO na jejich území, a jestli jsou, tak zda je tento vliv pozitivní či negativní. V práci je použita socioekonomická analýza, SWOT analýza a jsou zde vyhodnocena data z dotazníkového šetření mezi zástupci obcí. Výsledkem práce je tvrzení, že CHKO má vliv na rozvoj obcí. Není však jediným rozvojovým faktorem působícím ve sledovaných obcích. Zásadní vliv má lokalizace obce vzhledem k liberecko-jablonecké aglomeraci a její dostupnost. To, zda je vliv spíše negativní nebo pozitivní, je determinováno ostatními rozvojovými faktory.
|
host ::
RSS.