|
|
Help Without Borders? Humanitarian Assistance under International Humanitarian Law
Ošťádalová, Šárka ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
(Czech) Diplomová práce se věnuje problematice humanitární pomoci v rámci mezinárodního humanitárního práva. Téma práce bylo vybráno s ohledem na jeho aktuálnost a také na základě osobního a dlouhodobého zájmu autorky. Práce se zaměřuje na právní prameny, z kterých koncept humanitární pomoci vychází. Dále se věnuje samotné historii humanitární pomoci a jejímu modernímu vývoji a principům, na kterých je založena. Samostatná kapitola je věnována taktéž otázce poskytovatelů a příjemců humanitární pomoci. Speciální pozornost je dána problematice souhlasu s poskytování humanitární pomoci a tomu, zda je takovýto souhlas vyžadován a od koho. Velká část práce se soustředí taktéž na poskytování humanitární pomoci, její distribuci a povinnosti třetích států. První kapitola práce je věnována úvodu, definici samotného pojmu "humanitární pomoci", vymezení cílů práce, hlavních otázek a také způsobů a zdrojů, na základě kterých bude práce zpracována. Druhá kapitola podrobně rozebírá jednotlivé právní prameny, s kterými bude práce pracovat. Nejdříve se zaměřuje na smluvní právo - tedy především na příslušná ustanovení Ženevské úmluvy IV., Dodatkového protokol I a Dodatkového protokolu II. Pozornost je věnována taktéž Haagským úmluvám z roku 1899 a 1907 a Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu. Následně...
|
|
|
Dítě v ozbrojeném konfliktu ve světle článku 38 Úmluvy o právech dítěte
Kučerová, Kateřina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo přehledně zpracovat téma ochrany dětí v ozbrojených konfliktech s ohledem na článek 38 Úmluvy o právech dítěte a zároveň identifikace hlavních problémů s tématem souvisejících a snaha navrhnout jejich řešení. Text práce se rovněž zaměřuje na kontrolní a donucovací mechanismy, kterými mezinárodní společenství disponuje vůči těm, kteří jednají v rozporu s mezinárodním právem ve vztahu k dětem. Text je rozdělen do čtyř částí, z nichž každá obsahuje několik kapitol. V první části své diplomové práce se věnuji vývoji ochrany práv dětí v ozbrojených konfliktech a příslušným dokumentům mezinárodního práva, v nichž byla tato ochrana zakotvena, až do přijetí Úmluvy o právech dítěte, jejíž článek 38 je předmětem této práce. Součástí první části je rovněž kapitola, v níž se snažím identifikovat hlavní problémy mezinárodního systému ve vztahu k ochraně dětí v ozbrojených konfliktech. Druhá část práce je věnována přímo rozboru jednotlivých instrumentů mezinárodního práva na ochranu dětí, tedy samozřejmě Úmluvě o právech dítěte a jejím opčním protokolům a následujícím dokumentům, které z Úmluvy o právech dítěte a jejích opčních protokolů ve vztahu k ochraně dětí vycházejí - Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské...
|
|
|
Úloha a bezpečnost novinářů v ozbrojeném konfliktu
Bártová, Gabriela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Ve své práci se zabývám postavením novinářů v situaci ozbrojeného konfliktu. Jde o kategorii osob, jejíž ochrana je v rámci humanitárního práva už mnoho let předmětem diskusí. Zprostředkování informací z dění válečného konfliktu je fenomén, který stále sílí a díky technickým prostředkům se týká stále více i laiků, nikoli jen profesionálů. Otázka, zda je žádoucí novináře coby zvláštní skupinu osob v situaci válečného konfliktu chránit či nikoli, provázela už přijetí Dodatkových protokolů, zatím posledního pramene ženevského práva. Od té doby se stala předmětem mnoha iniciativ, jejichž cílem je zdůraznit význam a roli novinářů na válečném poli a zajistit jim větší bezpečnost. Na druhou stranu je zřejmé, že novináři a priori nejsou objektem, který by humanitární právo mělo chránit - tedy oběťmi ozbrojeného konfliktu, ať už na straně kombatantů, tak civilistů. Práce se proto snaží v první řadě zmapovat stávající právní úpravu (ztělesněnou zejména ženevským právem) i historický či faktický kontext, z něhož vychází. Ve své druhé části poté představuje a hodnotí různé iniciativy, které na současný právní stav reagují - snaží se postavení novinářů v ozbrojeném konfliktu posílit, nebo naopak považují stávající právní nástroje za dostatečné. Čtenář by měl mít možnost sám uvážit, jakou roli hrají novináři na...
|
|
| |
|
|
Dětský voják v mezinárodním právu
Arlethová, Lucie ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv. Důraz je kladen na jednotlivé smluvní instrumenty, upravující postavení dětí v ozbrojených konfliktech a poskytující jim ochranu. V práci jsou rozebrány rovněž přínosy jednotlivých úmluv a problematika jejich aplikace a kontroly. První kapitola se nejprve zabývá nárůstem zájmu společnosti o problematiku dětských vojáků a příčinami a důvody účasti dětí v současných ozbrojených konfliktech. Následně se pozornost obrací do historie a sleduje úzký vztah mezi dětmi a jejich účastí v ozbrojených konfliktech. K závěru pak zkoumá vliv ozbrojených konfliktů na fyzický a psychický stav dětí a následky, které jejich účastí na konfliktu vznikají. Druhá kapitola se zaměřuje na definici základních pojmů, jako jsou dítě a ozbrojený konflikt. Tyto pojmy pak zkoumá z hlediska jejich odlišné interpretace v jednotlivých smluvních mechanismech. Tato kapitola pak poukazuje na to, že rozhodujícím kritériem pro zapojení dítěte do vládní armády či ozbrojených složek nestátních subjektů, a tudíž i pro jeho ochranu, je věk. Dále je zde podrobněji definován rozdíl mezi mezinárodním ozbrojeným konfliktem a vnitrostátním ozbrojeným konfliktem. V následující kapitole jsou podrobně rozebrány a analyzovány jednotlivé...
|
|
|
Sexuální násilí na ženách za ozbrojeného konfliktu - úloha mezinárodních trestních tribunálů
Sochorová, Eva ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bayerová, Monika (oponent)
Resumé - Sexuální násilí na ženách za ozbrojeného konfliktu - úloha mezinárodních trestních tribunálů Cílem této diplomové práce je z hlediska sexuálního násilí na ženách za ozbrojených konfliktů popsat a analyzovat vývoj právní regulace v mezinárodním humanitárním právu a mezinárodním trestním právu a také přínos judikatury mezinárodních trestních tribunálů pro Rwandu a bývalou Jugoslávii. Důvodem této práce je skutečnost, že v rámci ozbrojených konfliktů jsou ženy vystavovány neustálému nebezpečí sexuálního násilí a proto je třeba se tímto tématem zabývat. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol. Kapitola první uvádí do problematiky a popisuje stav a přístup mezinárodního společenství k sexuálnímu násilí za současných ozbrojených konfliktů. Dále vysvětluje, která odvětví mezinárodního práva se na sexuální násilí aplikují a představuje strukturu diplomové práce. Druhá kapitola se zabývá mezinárodním humanitárním právem a je rozdělena do 4 částí. První část pojednává obecně o mezinárodním humanitárním právu. Druhá část charakterizuje specifika sexuálního násilí. V třetí a čtvrté části je analýza vývoje norem, které poskytují ženám ochranu za ozbrojených konfliktů do přijetí Ženevských úmluv v roce 1949 a po jejich přijetí. Závěr této kapitoly se zabývá nedostatky výše uvedené právní úpravy. Třetí...
|
|
|
Definice terorismu v mezinárodním právu
Sváková, Kristýna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Resumé Definice terorismu v mezinárodním právu Předmětem této diplomové práce bylo prozkoumat problematiku definování terorismu v mezinárodním právu. Přestože se jedná o téma velmi široké, práce se pokusila obsáhnout většinu otázek, které tato problematika nabízí. V první řadě to jsou důvody, proč vůbec terorismus mezinárodněprávně závazně definovat. Dále práce podává informace o tom, jak se vnímání termínu terorismu v minulosti proměňovalo v závislosti na politických a sociálních podmínkách a jak spáchané teroristické útoky ovlivňovaly snahu po hledání definice terorismu. Práce věnuje velkou pozornost regionálním smluvním instrumentům, ve kterých je terorismus definován a jejich porovnání používá jako základ pro nalezení prvků definice, neboť právě v oblasti mezinárodního regionálního smluvního práva bylo v této oblasti dosaženo zatím největších úspěchů. I na úrovni univerzální však bylo v tomto směru poslední dvacetiletí úspěšné, především přijetím Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu, která jako první univerzální smlouva nabídla vymezení terorismu. Práce také seznamuje s nejnovějším vývojem snah o vytvoření Všeobecné úmluvy o potlačování mezinárodního terorismu, který je bohužel spíše žádný než malý. Vzhledem k již desetiletí trvajícím snahám o definování terorismu se práce zaměřila...
|
|
|
Legalita užití dronů
Slabá, Tereza ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Melounová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá legalitou užití dronů ve válečných konfliktech a zkoumá tři konkrétní případové studie. Nejdříve užití ozbrojených dronů v Afghánistánu v letech 2001 a 2002, užití dronů v Pákistánu od roku 2004 a na závěr v Jemenu. K posouzení legality bezpilotních ozbrojených letounů jsou použity právní dokumenty. Práce se také okrajově věnuje morálním a etickým aspektům užití válečných dronů v ozbrojených konfliktech.
|
|
|
Použití bezpilotních letounů v současných ozbrojených konfliktech
Golubenko, Darya ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením aspektů, spojených s použitím bezpilotních létajících prostředků v mezinárodních ozbrojených konfliktech současnosti. Bezpilotní létající prostředky, bezpilotní letouny nebo drony jsou souhrnné názvy pro letadla bez lidské posádky, které se řídí na dálku nebo létají pomocí předprogramovaného letového plánu, a mohou plnit řadu vojenských a civilních účelů. V této práci bude pozornost věnovaná hlavně vojenským bezpilotním létajícím prostředkům, jejíchž použití v poslední době vyvolává široké diskuze v mediích a na politické a odborné úrovni.
|
|
|
Evaluation of the results of the campaign Counter Terror with Justice - Obama and his broken promise
Husárová, Denisa ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Na konkrétnom príklade USA po 9/11 s novodobým heslom americkej zahraničnej politiky tzv. vojny proti teroru sa v práci snažím poukázať na činnosť neziskovej organizácie Amnesty International na poli medzinárodných vzťahov, na váhu jej významu pri formovaní rozhodnutí politických elít so zámerom nájsť koreláciu medzi postojom amerického obyvateľstva vo vzťahu k svojmu vedeniu, resp. lídrovi na základe vyslovených predvolebných sľubov. Za objekt svojej práce som si zvolila aktuálneho prezidenta USA -- Baracka Obamu, ktorý ako jeden z 5 hlavných cieľov svojho prezidentského pôsobenia deklaroval porážku terorizmu, dolapenie a adekvátne potrestanie vinníkov septembrových útokov za spáchané zločiny. Práve tento bod obsahoval významnú zmenu oproti prístupu svojho predchodcu, a to zatvorenie vojenskej základne Guantánamo, ako symbolu novodobého mučenia a odopierania ľudských práv. Posledných 14 rokov slúži ako zadržiavaci tábor pre osoby podozrivé z terorizmu. Šlo o odvážny záväzok, ale u verejnosti si tým získal milióny podporovateľov. Táto varianta nesie so sebou očakávanie prepracovaného riešenia pre desiatky zásadných otázok, vrátane naplnenia trestov pre strojcov teroristických útokov a vytvorenia odstrašujúceho precedensu pre akékoľvek ďalšie podobné pokusy. To sa ale Obamovi nepodarilo naplniť.
|
host ::
RSS.