|
|
Zástavba motoru AR64304
Kubiš, Vojtěch ; Beran, Martin (oponent) ; Svída, David (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zástavbou motoru AR64304 do vozidla Alfa Romeo 75. Hlavním cílem této práce je návrh výfukového systému pro zmiňovaný motor usazený v motorovém prostoru. Při návrhu výfukového systému je dbáno na snížení hluku a emisí na přípustné hodnoty, stejně tak je cílem navrhnout výfukový systém s udržením nebo zvýšením výkonových parametrů původního motoru. Pro simulaci motoru používám program Lotus Engine Simulation s využitím dat získaných z měření hlavy motoru na profukovačce a dat získaných při sejmutí profilu vačkového hřídele. Výstupem práce jsou především konstrukční parametry výfukového systému. V práci uvádím také technické specifikace a řešení použité na motoru AR64304 a také kroky nutné k provedení zástavby motoru.
|
|
|
Zvýšení plnicí účinnosti zážehového motoru na CNG o výkonu 140 kW
Hadrava, Martin ; Vančura, Jan (oponent) ; Svída, David (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu proudění pracovní náplně v přeplňovaném motoru na CNG. Metodou výzkumu je reverzní inženýrství. Sací kanál je odlit a poté naskenován 3D skenerem ATOS. CAD model je vytvořen v programu Creo Parametric 2.0. Vytvořeným interaktivním modelem je simulováno proudění v CFD programu Star CCM+. Sací systém je modifikován pro zvýšení plnicí účinnosti motoru.
|
|
|
Návrh a optimalizace sacího a výfukového potrubí zážehového motoru
Chuchma, Ondřej ; Zháňal, Lubor (oponent) ; Beran, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na konstrukční návrh a optimalizaci sacího a výfukového potrubí motoru C20XE. Jedná se čtyřválcový zážehový motor o zdvihovém objemu 2 l, jenž byl vyráběn automobilkou Opel. Tento agregát je určen pro zástavbu do automobilu Opel Astra F, který je stavěn k závodním účelům. Pro optimalizaci rozměrových parametrů je použit software Lotus Engine Simulation, jenž simuluje jednorozměrné proudění plynů v potrubí. 3D CAD modely jsou provedeny v programu Pro ENGINEER.
|
|
| |
|
|
Přehled sacích systémů traktorových motorů
Pacovský, Tomáš ; Svída, David (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Hlavním zaměřením práce je zpracování textové a obrázkové dokumentace zařízení týkajících se sacích systémů používaných u dnešních traktorů. Autor se nejprve zaměřuje na uvedení jednotlivých částí sacího systému a jejich detailní popis funkce doprovázený obrázkovou dokumentací. Poté je zpracován samostatný přehled sacích systémů traktorů od různých světových značek jako jsou Case IH, Deutz – Fahr, John Deere, Massey Ferguson a New Holland. U každého představitele své značky je uveden přehled a obrázkový doprovod jeho nejvýznamnějších částí týkajících se nasávání vzduchu do motoru. Veškerá obrázková dokumentace přehledu sacích systémů je zhotovena pomocí fotografií vytvořených fotoaparátem u prodejců jednotlivých traktorů a pokud tato dokumentace nepostačila, byla využita fotodokumentace z www stránek prodejce. Tato bakalářská práce má nastínit postupný vývoj jednotlivých zařízení u sacích systémů. Případně může být využita k rozvíjení dalších výzkumných projektů.
|
|
| |
|
|
Posouzení vlivu dojení dojicím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
FIALA, Otakar
Cílem diplomové práce bylo zjištění vlivu dojení automatickým dojícím systémem (AMS) na fyziologické potřeby dojnic do 30 minut po dojení. Etologické sledování zahrnovalo zjištění potřeby příjmu krmiva, příjmu vody a potřeby ulehnutí. V další části práce byla získávána data o užitkovosti dojnic a časové údaje o dojení (doba přípravy k dojení, délka dojení, doba návštěvy v boxu). Pro zjištění vlivu různých technologií na dojnice byly získané výsledky porovnány s údaji zjištěnými na farmě s konvenční technologií dojení (autotandemová dojírna). Potřeba příjmu krmiva do 30 minut po dojení byla zjištěna ve stáji s AMS u 75,71 % dojnic, ve stáji s autotandemem u 84,37 % dojnic. Vyšší množství příjmu silážovaného krmiva po dojení přijímaly krávy dojené konvenčním způsobem. Potřeba příjmu vody byla zjištěna ve stáji s AMS u 41,79 % krav a na farmě s autotandemem u 33,45 % dojnic. Vyšší množství vody po dojení přijímaly dojnice na farmě využívající k dojení dojícího robota. Z hlediska potřeby příjmu krmiva i vody do 30 minut po dojení byly zjištěny u obou porovnávaných technologií prakticky shodné hodnoty, 28,23 % na farmě s AMS a 27,27 % na farmě s autotandemovou dojírnou. Z tohoto společného příjmu byl zjištěn dřívější příjem vody u zvířat na obou farmách z více než 80 % procent. Procento krav, které po dojení pocítily potřebu ulehnutí, bylo zjištěno u obou technologií velice nízké. Na farmě s AMS 3,7 % a na farmě s autotandemem 5,8 %. Na farmě, kde je využíván AMS, bylo možné vyhodnotit zjišťované fyziologické potřeby do 30 minut po dojení v rámci jednotlivých částí dne. Potřeba příjmu krmiva byla nejvyšší mezi 18. a 24. hodinou a naopak nejnižší v ranních a dopoledních hodinách. Potřeba příjmu vody po dojení byla nejvyšší v ranních a dopoledních hodinách (mezi 6. a 12. Hodinou) a nejnižší od 24 do 6 hodin. Potřeba ulehnutí po dojení byla nejvyšší mezi 24. a 6. hodinou a nejnižší mezi 12. a 18. hodinou. Dojivost za jedno dojení byla zjištěna na farmě s AMS 12,89 kg, na farmě s autotandemem 13,35 kg. Průměrná denní dojivost byla na farmě s AMS 36,47 kg a na farmě s autotandemem 26,7 kg. Nižší dojivost za jedno dojení a naopak vyšší průměrná dojivost za den na farmě s AMS je (kromě jiných faktorů) způsobena vyšší četností dojení. Doba přípravy k dojení byla u dojení AMS zjištěna 2:24 minut, u konvenčního dojení 2:02 minut. Čas samotného dojení byl u obou technologií zjištěn přes 5 minut. Zjištěné časy v konvenčním dojení byly delší téměř o 30 vteřin (5:41). Doba návštěvy dojícího boxu byla u technologie AMS zjištěna 7:07 minut, v konvenčním systému 8:16 minut. Návštěvnost dojícího robota v průběhu dne dosahovala nejnižších hodnot mezi 16.-18. hodinou a mezi 4.-8. hodinou. Nárůst počtu dojení po 18. hodině lze spojit se zakrmením silážovaného krmiva v tuto dobu. Při porovnání zkoumaných technologií nebyl zjištěn výraznější rozdíl ve fyziologických potřebách do 30 minut po dojení. Pro ověření těchto závěrů je důležité rozšíření počtu hodnocených podniků s konvenčními systémy dojení.
|
host ::
RSS.