Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 136 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role managementu v péči o zdraví všeobecných sester v hospicích.
MACINAUEROVÁ, Katarína
Cílem výzkumného šetření bylo prozkoumat u všeobecných sester v hospicích jejich psychický a fyzický zdravotní stav, zátěžové situace, copingové strategie, pracovní podmínky a participaci managementu na péči o jejich duševní a tělesné zdraví.
Práce sestry v péči o pacienta v terminálním stádiu
LAŠKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá tématem péče o pacienty v terminálním stádiu. Cílem práce je zmapovat přístup sester při poskytování ošetřovatelské péče u pacienta v terminálním stádiu v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) a v lůžkovém hospici. Tato práce se věnuje odlišnostem v péči o umírající pacienty a v uspokojování jejich potřeb na zmíněných odděleních. V bakalářské práci byly určeny tři výzkumné otázky: 1. "Jak sestra pečuje o biologické potřeby pacienta v terminálním stádiu?" 2. "Jak sestra pečuje o psychické a spirituální potřeby pacienta v terminálním stádiu?" 3. "Jak sestra pečuje o sociální potřeby pacienta v terminálním stádiu?" Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativního šetření pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, které pracují v LDN a v lůžkovém hospici. Rozhovory byly provedeny na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor celkem tvořilo šestnáct sester. Rozhovory byly nahrávány a následně byly písemně zpracovány. Získaná data byla zpracována pomocí metody kódování, technikou "tužka a papír". Výsledky byly poté převedeny do kategorií. Na základě získaných informací z výsledků výzkumu vyplývají rozdíly v péči o pacienty v terminálním stádiu na LDN a v lůžkovém hospici. Sestry v LDN se především zaměřují na biologické potřeby pacientů, zatímco v lůžkovém hospici se sestry, kromě uspokojování biologických potřeb pacientů, zaměřují více na potřeby spirituální a psychosociální. Další rozdíl můžeme spatřit v individuálním přístupu k pacientům, který je spíše v lůžkovém hospici. Sestry z LDN tento fakt vysvětlují velkým počtem pacientů a menším počtem personálu. I přes nelehké podmínky se sestry z LDN snaží, aby pacienti pociťovali
Motivace pracovníků pomáhajících profesí k práci v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích
PUDIVÍTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá motivací pracovníků pomáhajících profesí, zastoupených v hospici, k vykonávané práci. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje motivaci a motivy. Druhá kapitola popisuje smysl života spolu s hodnotami, postoji a cíli. Třetí kapitola se zaměřuje na hospic a multidisciplinární tým. V praktické části se nachází jedna kapitola, která představuje výzkum. Ve čtvrté kapitole, a zároveň poslední, se snažím interpretovat informace, které jsem získala prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu. Soustřeďuji se na motivy, které vedly pracovníky v přímé péči k výběru práce v hospici. Dále zkoumám pohledy pracovníků na smysl života a případné změny postojů v osobním životě po zkušenosti práce v hospicovém zařízení.
Přínos sociálního pracovníka v rámci multidisciplinárního hospicového týmu
KOHELOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zaměřuje na postavení sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu hospice. Jaká je jeho role v multidisciplinárním hospicovém týmu. Jaký je jeho popis práce a jeho pracovní schopnosti a dovednosti. Dále práce popisuje formy hospicové péče a historii v České republice. Také se zaměřuji na potřeby pacienta při umírání. Obecně se zaměřuje na paliativní péči a její rozdělení na obecnou a specializovanou.
Paliativní péče v domovech pro seniory
ŠORALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá možností využití prvků paliativní péče v domovech pro seniory. První část popisuje, co je stáří, a možné komplikace při odchodu do důchodu. Druhá část se zabývá potřebami seniorů a jejich naplňováním. Třetí část popisuje paliativní péči a její principy. Ve čtvrté části pak popisuji domovy pro seniory a možnosti využití paliativní péče v těchto zařízeních.
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění zastavění
Nguyen, Jana ; Spusta, Ondřej (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možným řešením výstavby hospice v lokalitě Nové Sady v Olomouci. Cílem bylo navrhnout místo, kde i přes závažnost onemocnění, dokáží lidé klidně a důstojně prožít své poslední chvíle. Snahou bylo hospic otevřít, a to nejenom fyzicky – směrem k řece, ale i svou funkcí – napojením na středisko pro děti.
Ztráta a nálezy rodiny s dítětem v terminálním stádiu onemocnění
Růžičková Lhotová, Ilona ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o životě rodiny s umírajícím dítětem. Cílem práce je popsat, co prožívají její členové po sdělení diagnózy, v průběhu léčby a po jeho úmrtí, jakými fázemi prožívání nemoci a smrti vlastního dítěte jeho blízcí procházejí a jak mění tato kritická událost v životě rodiny její životní hodnoty a postoje. Teoretická část je věnována prožívání všech fází nemoci dítěte jeho nejbližšími a psychice nemocného dítěte. V tomto kontextu popisuje krátce historii a ideu péče o nevyléčitelně nemocné a možnosti podpory rodině ze strany neziskových organizací. V praktické části je v rámci kvalitativního výzkumu fenomenologickou metodou zjišťováno, jak provázeli rodiče dítě v terminálním stádiu jeho nemoci, jaké bylo jejich prožívání tohoto těžkého životního úseku a jak na něj vzpomínají s časovým odstupem. Respondenty jsou rodiče dětí starších jednoho roku, které zemřely na zhoubné onemocnění.
Psychosociální aspekty onkologického onemocnění v dospělosti
Škardová, Kateřina ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Anotace: Diplomová práce "Psychosociální aspekty onkologického onemocnění v dospělosti" se zabývá problematikou psychosociálních aspektů onkologického onemocnění a jejich zvládání u dospělých pacientů. Teoretická část je věnována jednotlivým fázím onemocnění a jejich důsledkům na život pacienta. Zabývá se také základními etickými problémy, které jsou s tímto onemocněním spojovány. Teoreticko-praktická část uvádí základní formy a metody podpůrné onkologické péče a předkládá návrh jejich členění. Praktická část je vypracována formou rozhovorů. První rozhovor byl proveden s nemocniční kaplankou, následují rozhovory s onkologickými pacientkami. Hlavním cílem práce je upozornit na problematiku psychosociálních aspektů onemocnění, jejichž řešení by mělo být nedílnou součástí komplexní onkologické péče.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 136 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.