|
|
The parasitic microorganisms in immunodeficient and healthy population of honebees (Apis mellifra)
Bičianová, Martina ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Titěra, Dalibor (oponent)
Oslabené včelstvá sú náchylné na napadnutie parazitmi. Aj napriek tomu v súčasnej dobe chýbajú údaje o výskyte parazitických prvokov vo včelstvách v ČR. Cieľom diplomovej práce bola detekcia eukaryotických parazitov (Nosema ceranae, Nosema apis, Crithidia mellificae a Apicystis bombi) vo vybraných českých včelstvách. Detekcia bola vykonaná v 9 lokalitách s rôznym počtom včelstiev a celkovo bolo študovaných 53 včelstiev v roku 2014 a 2015. Z každého včelstva boli odobrané vzorky dospelých včiel z krajného rámu plodového hniezda a vytvorené 3 vzorky po 10 jednincoch včely. V roku 2014 bol zistený liečebný spád roztoča Varroa destructor. Zo vzoriek včiel bola izolovaná DNA. Prítomnosť parazitov bola overená pomocou polymerázovej reťazovej reakcie (PCR) so špecifickými primermi. V prípade Crithidia mellificae bolo použitých 5 druhov detekčných primerov (SEF, SER; SSU, SSU rRNA, Cyt b, Tryp cyt b) a získané amplikóny boli klonované a sekvenované. Porovnaním sekvencií v GenBanku pri zhode 98-100% sekvenčnej identity bolo zistené, že sa jedná o druh Lotmaria passim, druh Crithidia mellificae zistený nebol. Druh Lotmaria passim bol prvýkrát preukázaný v Českej republike, s prevalenciou 79,2%. Pre detekciu Lotmaria passim vo včelách možno doporučiť primer Tryp cytb. Parazit Nosema ceranae bol detekovaný v...
|
|
|
Včelařská expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy a její využití ve výuce
Fialová, Alžběta ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem plánované včelařské expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části popisuji včelu medonosnou (Apis mellifera) - její anatomii, etologii, nemoci a včelí produkty. V závěrečné kapitole teoretické části uvádím příklad možnosti využití včelího klátu ve výuce na ZŠ. Ve druhé části věnované samotné včelařské expozici jsem zařadila dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, v jakém rozsahu se v rámci výuky téma včely medonosné probírá, jestli k tomuto tématu organizují školy nějaké aktivity (besedy, exkurze do ekocenter, apod.) nebo jestli by měly zájem o připravovanou expozici a k ní dostupné materiály (pracovní listy). Dále jsem v této části navrhovanou expozici popsala a uvedla její možné využití ve výuce. Významné včelařské rostliny, které jsou zmiňované v popisu návrhu expozice, jsem dále podrobněji charakterizovala v přehledné tabulce. Na základě návrhu expozice a výsledků dotazníkového šetření jsem na závěr práce zařadila pracovní list pro 2. stupeň ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií. Klíčová slova: včela medonosná, včelařská expozice, dotazníkové šetření, pracovní list
|
|
|
Atraktivita porostů pohanky pro včely
KOSCHANT, Jan
Tato diplomová práce s názvem ,,Atraktivita porostů pohanky pro včely" se zabývá především původem nektaru rostlin ke zpracování včelami na med. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část pojednává o problematice kočování včelstev ať už za nektarodárnými plodinami, tak i za plodinami, které potřebují včely jako opylovače. V části praktické je pomocí pylové analýzy mikroskopicky zkoumáno zastoupení pylových zrn rostlin v medu od včelstev, která byla přemístěna k pohankovému porostu. Bylo provedeno jejich porovnání s výsledky pylových analýz medu od včelstev z podobné lokality, která neměla k porostům pohanky přístup.
|
|
|
Nové trendy v prevenci a zdolávání varoózy
LUKÁŠKOVÁ, Jana
Varroa destructor, též také označovaný jako kleštík včelí, je parazitický roztoč včely východní a včely medonosné, který způsobuje onemocnění varroózu. Kleštík se šíří jako nežádoucí pasažér na těle včel i trubců, kteří zalétávají do cizích úlů a stávají se tak hlavními přenašeči parazita. V České republice se s tímto parazitem bojuje od jeho objevení z počátku 80. let 20. století a to různými způsoby, které nařizuje Státní veterinární správa České republiky a také způsoby, které během let objevili samotní včelaři. Cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou v současné době používané diagnostické postupy při zjišťování varoózy ve včelstvech, způsoby potlačení invaze kleštíka včelího a metody léčení včelstev napadené varoózou. Jaké metody se osvědčily jako nejúčinější a jaké nové metody se od doby výskytu kleštíka včelího na území České republiky vyvinuly. Svůj praktický výzkum jsem prováděla na včelstvech včelařské organizace Trhové Sviny a to v roce 2015 a 2016. Během praktické části byl sledován výskyt kleštíka včelího, následné ošetření včelstev a způsoby ošetření. Na základě výsledků vyšetření kontrolních vzorků zimní měli Státní veterinární správou pro Jihočeský kraj bylo zjišťováno, zda byla prováděná opatření účinná. Ve své práci jsem došla k závěru, že je velmi důležité jednotné ošetřování včelstev a detekování výskytu kleštíka včelího, nejen u včelařských sdružení, ale i u neregistrovaných včelařů. Vzhledem k tomu, že alternativní způsoby léčby varroózy, či cílený chov včelstev na varroatoleranci není v podmínkách České republiky reálný, především pro velké množtví včelstev, není jiné alternativy než plně dodržovat nařízení Veterinární správy a být při prevenci a léčbě varroózy důsledný.
|
|
|
Význam hmyzu pro opylování plodin
RŮŽIČKA, Vít
Opylování je významnou ekosystémovou službou, na které se podílejí kromě přírodních vlivů také živočichové. Mezi nejvýznamnější patří blanokřídlý hmyz. Pro člověka je nejdůležitějším opylovačem včela medonosná (Apis mellifera), kterou chová po tisíce let, její stavy však v posledních desetiletích klesají. Důvody poklesu stavu včelstev hledejme v intenzifikaci zemědělství (použití pesticidů, herbicidů a jiných chemických prostředků) a rozšíření chorob (mor včelího plodu a varroáza). Dalším významným opylovačem, který by mohl případně včelu medonosnou nahradit, jsou samotářské, volně žijící druhy včel. I ty jsou však zasaženy intenzivním zemědělstvím. U těchto druhů se však nejedná pouze o masivní použití chemických prostředků, ale také o změnu struktury krajiny a tím úbytek přirozených lokalit k hnízdění.Důležitým krokem k ochraně včely (medonosné i divoké) je vyčíslení její ekosystémové služby. Na základě toho vlády států postupují při sestavování zákonů, ale jedná se i o ochranu na úrovni krajů.
|
|
|
Produkce a kvalita medu a biomedu
KLEČKOVÁ, Romana
Cílem bakalářské práce bylo porovnat produkci a kvalitu medu a biomedu z oblasti jižních Čech. Byla provedena senzorická a chemická analýza vybraných vzorků medovicového medu z ekologického chovu a vybraných vzorků medu květového z konvenčního chovu. Chemickou analýzou byly stanoveny tyto parametry obsah vody, obsah sacharózy, obsah hydroxymethylfurfuralu a elektrická vodivost. Zjištěné výsledky analýz byly porovnány s legislativními požadavky na jakost medu s vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR č. 76/2003 Sb. a normou Českého svazu včelařů č. 1/1999 Český med. Z porovnávaných medů nebyl udělen certifikát kvality jen biomedu (vzorek č. 2). U vzorku č. 2 byl naměřen obsah vody 19,5 %. Norma Český med uvádí, obsah vody do 18 %. Zvýšený obsah vody způsobil včelař předčasným odebrání medu. Med nebyl dostatečně vyzrálý. Všechny ostatní analyzované vlastnosti vyhověly kvalitativním normám. Nižší produkce medu byla zjištěna v případě ekologických chovů. Běžnou praxí v ekologických chovech včel je ponechávání květového medu včelám, jako hlavní zásobní látky na zimní období, což zásadně ovlivňuje celkové množství produkovaného (získaného) medu. Dále je omezená včelí pastva a ošetřování včel je jen na přírodní bázi. Produkce medu v ekologických chovech se pohybovala mezi 10 až 11,5 kg (bez započtení 7 7,5 kg medu z důvodu potravy pro přezimování) na včelstvo a u konvenčních chovů mezi 23 až 26 kg na včelstvo. Produkce biomedu nespočívá v kvantitě, ale je kladen důraz na pohodu včel welfare.
|
|
|
Diverzita včel (Hymenoptera: Apiformes) na řepkovém poli
VYSKOČILOVÁ, Pavlína
Měření diverzity včel (Hymenoptera: Apiformes) probíhalo na dvou lokalitách (Dešenice a Miletice) s řepkovými poli v západních Čechách, kde byly odchytávány jednotlivé druhy včel na osmi různých stanovištích během dvou období (březen duben, květen červen). Pro odchyt včel byly použity Moerickeho misky (žluté pasti) s koncentrovaným roztokem vody a detergentu.
|
|
|
Včelařství v ekologickém zemědělství
DVOŘÁK, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá včelařstvím v České republice a to porovnáním konvenčního chovu včel s chovem ekologickým. Cílem je podat informovat o nárocích a podmínkách, které ekologické včelařství dle platné legislativy vyžaduje. Práce se zabývá poznatky o životě včel, jejich původem, historii a významem. Dále se věnuje struktuře včelího společenstva a je popsána práce včelaře v průběhu celého roku. Důležitou součástí je část věnující se nemocem a škůdcům včel. Dále jsou uvedeny podmínky pro získání certifikace bioproduktů tj. biomedu a biovosku z ekologické farmy. Na konkrétních příkladech jsou porovnány podmínky a výsledky dvou farem v ekologickém a konvenčním režimu za období od 2010 do 2015. Průměrná produkce medu v konvenčním chovu se pohybovala od 20,86 kg do 26,21 kg medu na včelstvo, v ekologickém chovu činila průměrná produkce od 9,16 kg do 11,54 kg biomedu. Faktorem nižší produkce biomedu jsou legislativní opatření, která nařizují ponechat cca 2/3 medu jako zásobu pro přezimování včelstev. Průměrná cena biomedu byla 250 Kč na rozdíl od medu s průměrnou realizační cenou 150 Kč.
|
|
|
Význam produkce a kvality pylu letní a podzimní pylové snůšky pro včelstvo (případová studie z okolí obce Volary - CHKO Šumava)
PETROVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo určit pomocí pylové analýzy botanický původ rouskovaného pylu odebraného ze včelařského stanoviště Lískovec u města Volary v území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Pylové rousky byly odebírány od jednoho včelstva pomocí pylochytu jednou týdně v letním a podletním období od 22. 6. do 11. 9. 2010. Pylové rousky byly následně usušeny, roztříděny podle barvy, zváženy a mikroskopovány. U pylových zrn byl zjišťován počet a typ apertur, tvar, skulptura a minimálně u 50 pylových zrn jednoho typu byla měřena velikost. V každém mikroskopickém preparátu bylo napočítáno minimálně 500 pylových zrn. Podíl rostlinných druhů ve vzorku byl vyjádřen v procentech a byl vyhodnocen jejich význam v potravě včely medonosné na sledované lokalitě. U vybraných vzorků pylových rousek z lokality Lískovec i z lokality Dobčice byl zjišťován obsah dusíkatých látek a obsah aminokyselin. Pylové rousky Polemonium coeruleum, Trifolium pratense a Trifolium repens byly vyhodnoceny jako velmi důležitý zdroj bílkovin a aminokyselin pro včelu medonosnou. Koncentrace esenciálních aminokyselin, vyjádřené v procentech z celkového obsahu aminokyselin, se významně nelišily mezi jednotlivými vzorky pylových rousek. Cílem práce bylo také porovnat zjištěné výsledky s výsledky zpracovanými v bakalářské práci podle stejné metodiky ze včelařského stanoviště u Dobčic na území severní části Blanského lesa. Součástí práce bylo také statistické vyhodnocení dominance, frekvence, Shanon-Wienerův index diverzity a variability mezi vzorky a odběry. Práce je doplněna fotografiemi pylových zrn včelařsky významných rostlinných druhů.
|
|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny jarního a časně letního aspektu v okolí Volar na území CHKO Šumava
ŠEMRO, Martin
Cílem diplomové práce bylo určit pomocí pylové analýzy botanický původ rouskovaného pylu. Pylová analýza spočívala v rozdělení vzorků na jednotlivé dílčí vzorky. Následně se vzorky vážily a část jich byla rozpuštěna v roztoku glycerinu a vody. Nakonec se rozpuštěné vzorky prohlížely pod mikroskopem. Pyl byl odebrán včelařem Mgr. Milanem Trhlínem pomocí zařízení zvaného pylochyt. Odběr proběhl v roce 2011 v jarním a podletním období ze včelína na lokalitě kopce Lískovce na území CHKO Šumava, 1,8 km západně od města Volary a to v době od 25.3. do 24.6. Dalším cílem bylo vyhodnotit význam jednotlivých rostlinných druhů v potravě včely medonosné na sledované lokalitě. Za pomoci fytocenologické studie území v doletové vzdálenosti 1,5 km od včelařského stanoviště zhodnotit strukturu rostlinných společenstev z hlediska výživy včely medonosné. Součástí práce bylo i statistické vyhodnocení preference včel k určitým rostlinným druhům. Bylo zjištěno, že včely preferují rostliny, které poskytují pro ně nejlépe stravitelný pyl a rostliny, které rostou do 1,5 km od včelařského stanoviště. Celkem bylo rozlišeno 32 typů pylových zrn.
|
host ::
RSS.