|
|
Dynamika organických látek v rybničních ekosystémech
TOMKOVÁ, Iva
Rybniční ekosystémy jsou nejčastějším typem stojatých vod v České republice. Kvalita rybničních vod byla v posledním století velmi ovlivněna intenzivním hospodařením v povodí i v samotných rybnících. V důsledku zvýšených koncentrací živin došlo k eutrofizaci rybníků, která se projevuje nadměrnou primární produkcí fytoplanktonu a vodního květu. Rozkladem nahromaděné organické hmoty dochází k ovlivnění kyslíkového režimu, pH a distribuci živin v rybníce. Organické látky hrají důležitou roli ve fyzikálních, chemických i biologických procesech v ekosystému. Cílem práce bylo popsat dynamiku organického uhlíku v eutrofním rybničním ekosystému s důrazem na jeho rozpuštěnou část (DOC). V rámci práce byly vyhodnoceny koncentrace DOC z 6 rybničních soustav na Třeboňsku z let 2010?11 a porovnány s koncentracemi DOC z roku 2020. Dále byl vyhodnocen vztah DOC k ostatních chemickým parametrům vody. Tím bylo zjištěno, že koncentrace DOC nemá žádnou významnou korelaci s dalšími parametry. Koncentrace živin TN a TP se za posledních 10 let snížily, zatímco koncentrace DOC se zvýšily. Stejným způsobem byly vyhodnoceny podrobnější data z 5 rybníků z let 2008?2011. Pro popis dynamiky DOC byly použity optické metody jako je absorbance a fluorescence. Těmito metodami bylo sledováno 10 rybníků v Třeboňské a Českobudějovické oblasti v letech 2017?2018. Data byla porovnávána mezi těmito oblastmi, protože se lišily ve vodivosti, ale nelišily se v koncentracích DOC a ostatních chemických parametrů. Průměrná koncentrace DOC v rybnících byla 14,8 mg l-1. Absorpční charakteristiky DOM jako S275-295 a poměr sklonů spektrálních křivek SR naznačují autochtonní původ DOM. Hodnoty specifické absorbance při 254 nm SUVA254 se pohybovaly v rozmezí 1,4?3,0 l mgC-1 m-1 a naznačují autochtonní látky s nižší molekulovou hmotností a nižším obsahem aromatických struktur. Hodnoty SUVA254 byly vyšší v Třeboňské oblasti, což naznačuje, že tam bylo více alochtonního DOM s vyšší molekulovou hmotností a s více aromatickými strukturami v DOM na rozdíl od Českobudějovické oblasti. Hodnocením sezónních změn ve složení DOM pomocí optických metod bylo zjištěno, že v letním období bylo více látek autochtonního původu s nižší molekulovou hmotností a nižším obsahem aromatických struktur v molekulách DOM. Hodnoty SR negativně korelují s molekulovou hmotností a v létě byly vyšší, zatímco hodnoty FI a BIX, které naznačují autochtonní a mikrobiální původ DOM, se v letním období zvyšovaly. Optické metody byly použity poprvé k popisu dynamiky organických látek v rybnících.
|
|
|
Fotosyntetická aktivita fytoplanktonu eutrofních vod
TESAŘOVÁ, Blanka
U přirozených populací sinic a sinicových kmenů z kultur byla sledována fotosyntéza. Ve vzorcích přirozeného rybničního fytoplanktonu převládaly druhy rodu Microcystis a drobné {$\mu$}-cyanobakterie. Z kultur byly pro experimenty vybrány různé kmeny Anabaena mendotae a Anabaena lemmermannii. Fotosyntéza byla měřena jako rychlost produkce kyslíku s využitím zařízení Illuminova (Sweden AB) umožňující řídit světelný režim v experimentu. Během měření jsou kontinuálně zaznamenávána data o koncentraci kyslíku, teplotě a intenzitě světla a následně odeslána do počítače. Výsledky byly vyhodnoceny jako závislost fotosyntetické aktivity na intenzitě ozáření (P-I křivky). Celkem bylo uskutečněno 13 experimentů. U přirozených populací, stejně jako u kultivovaných kmenů sinic byla zjištěna vysoká fotosyntetická účinnost při nízkých ozářenostech. V některých případech u přirozených populací sinic, které vytvářejí vodní květ, jako jsou druhy rodu Microcystis, výsledky ukázaly také vysokou fotosyntézu i při silných intenzitách světla. Je zřejmé, že tyto sinice jsou schopné zabránit poškození fotosyntetického aparátu i v situacích, kdy hrozí fotooxidace (fotoinhibice). Tyto závěry ukazují na možný mechanismus, který umožňuje sinicím zvítězit v kompetici nad chlorokokálními řasami v mělkých eutrofních vodních nádržích.
|
|
|
Procesy v lesní vegetaci termofytika v posledních desetiletích
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Szabó, Péter (oponent)
Lesy termofytika, zvláště jejich bylinné patro, jsou významné z ochranářského i kulturního hlediska, protože představují ojedinělá společenstva dlouhodobě přímo i nepřímo ovlivňovaná člověkem. Od 19. století se způsob ovlivnění značně proměnil stejně jako celá společnost a vegetace na tuto změnu odpověděla změnou složení, diversity i prostorové struktury. Tato práce shrnuje nejdůležitější změny vegetace a hlavně procesy, které k nim vedly a jsou relevantní pro naše území. Protože podobný vývoj probíhá v celé Evropě, potažmo celé temperátní zóně, jsou zmíněny i odkazy na ostatní země, zvláště Velkou Británii, kde má historická ekologie bohatou tradici.
|
|
|
Lišejníky a eutrofizace
Jadrná, Iva ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Malíček, Jiří (oponent)
Eutrofizace je procesem obohacování ekosystému o organické živiny, především o dusík a fosfor. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem eutrofizace na lišejníky, zejména působením sloučenin dusíku ve vzduchu a působením kombinace sloučenin dusíku a fosforu na epifytické lišejníky. Definuje eutrofizaci a podává informace o změně abundance a diverzity v rámci lišejníkového společenstva. Dále popisuje mechanismy tolerance eutrofizace u lišejníků. Klíčová slova: lišejníky, epifyty, eutrofizace, amoniak, amonné ionty, oxidy dusíku, fosfor
|
|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
|
|
Management chráněných území na písčinách
Šímová, Kamila ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Bakalářská práce Management zvláště chráněných území na písčinách se zajímá o management biotopu písčin, což je biotop ve středoevropské krajině poměrně vzácný. Písčiny se vyznačují nevyvinutými půdami, suchým vodním režimem, nízkým obsahem živin a psamofytní vegetací. Přirozené písčiny se vyskytují v oblastech kvádrových pískovců, vátých písků a říčních teras. Sekundární lokality nalezneme na územích narušovaných člověkem, jako jsou například pískovny, lomy a vojenská cvičiště. Početnost a diverzita přirozené vegetace písčin postupně klesá, druhy vegetace písčin jsou poměrně citlivé k jakýmkoli změnám prostředí, způsobeným hlavně lidskou činností. Snadni zde dochází k eutrofizaci, acidifikaci a následné zrychlené sukcesi. Klíčová slova: management, písčiny, chráněná území, znečištění, eutrofizace, regulace sukcese, snižování úživnosti, kosení, pastva, vypalování, stržení drnu, NPP Kleneč, hvozdík písečný český Management písčin jsou zákroky určené k regulaci sukcese a snižování úživnosti lokalit. Zahrnují pravidelné kosení a odstraňování náletu, pastvu, vypalování a rozrušování zapojeného drnu. Nejvhodnější je kombinace těchto zákroků. Základem je pravidelné kosení spojené s občasným odstraňováním náletů. Kosení je klasický způsob managementu a má malá ekologická rizika. Extenzivní pastva ovcí a koz je...
|
|
|
Lesní vegetace východního Polabí v polovině 20. století a dnes
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Práce popisuje změnu vegetace opadavých lesů ve východním Polabí mezi obdobími 1958-1968 a 2011-2013. Důraz je kladen na bylinné patro. Z nížinných lesů mírného pásu Evropy a Severní Ameriky jsou dokumentovány posuny vegetace k eutrofnější a mezičtější, způsobené převážně změnou lesního hospodaření a depozicí atmosférických sloučenin, z některých území také vlivem zvěře. Výzkum probíhal metodou opakování fytocenologických snímků. Jako referenční data byly použity snímky ze 190 lesnických typologických ploch, poskytnuté Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, které se podařilo velmi přesně lokalizovat - ve 43 % případů byla dohledána původní půdní sonda. Zjištěn byl posun vegetace směrem k náročnější na živiny, stínomilnější a vlhkomilnější; vegetace se částečně ruderalizovala. K tomuto posunu dochází na úrovni jednotlivých druhů, jejich společenstev i fytocenologických svazů. Bioindikačně bylo zjištěno také zvýšení pH půdy. Výrazně se zvýšila pokryvnost keřového patra a semenáčků dřevin. Dále byla prokázána biotická homogenizace vegetace bylinného patra. Celkový počet druhů a druhová bohatost na plochách se však nezměnily. Zjištěné změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin dusíku a extenzifikací lesního hospodaření: v lesích se hromadí biomasa a živiny, hlavně dusík. Na podsouboru ploch...
|
|
|
Změny epifytické lichenoflóry ČR s důrazem na aktuální stav
Hronová, Nikola ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Palice, Zdeněk (oponent)
V České republice došlo během posledních dvou století k významným změnám druhového složení lišejníkových společenstev. Tato bakalářská práce řeší, které vlivy byly pro proměnu epifytické lichenoflóry významné v historii, a které jsou významné dnes. Kyselé deště způsobené vysokými imisemi SO2 a NOx měly v minulosti nejvýznamnější vliv na změnu druhového složení lišejníků. Jimi způsobená acidifikace substrátů ovlivňuje lišejníky dodnes. Do konce 80. let 20. století byly kyselé deště dominantním faktorem ovlivňující lišejníky. Po zásadním poklesu jejich intenzity v 90. letech 20. stol. se staly dominantními ovlivňujícími faktory eutrofizace a dostupnost dusíkatých látek v krajině. Všemi těmito faktory byla ovlivněna především společenstva makrolišejníků, a zvláště pak cyanolišejníků natolik, že některé druhy v ČR vyhynuly. Recentně významná eutrofizace podpořila rozšíření zejména nitrofilních druhů. Díky poklesu emisí SO2 na hodnoty z konce 19. století došlo k rekolonizaci některých území a návratu řady ohrožených druhů. Proměnu lišejníkových společenstev zásadně ovlivnilo i lesní hospodaření a způsob využívání krajiny. Na základě měnícího se klimatu a změny biotopů se předpokládá další ústup především suboceanických druhů. Rozšíření se očekává u epifytických lišejníků s mediteránním biogeografickým...
|
|
|
Problematika likvidace sinic na vybrané vodní nádrži
Drápalová, Jitka
Bakalářská práce se zabývá problematikou eutrofizace, konkrétně likvidací sinic na vybrané vodní nádrži. Práce je rozdělena na několik částí. V první části se práce zabývá znečištěním vod, fosforem, fytoplanktonem, eutrofizací a metodami a technologiemi omezování výskytu vodního květu. V druhé části se nachází charakteristika zájmového území, kterým je Brněnská údolní nádrž, a fotodokumentace. Poslední část práce podrobně popisuje projekt, který byl realizován na Brněnské údolní nádrži k potlačení masového rozvoje sinic. Zde jsou také uvedené hodnoty, které byly naměřeny v roce 2016. Pomocí těchto hodnot je hodnocena účinnost opatření, která jsou využívána na Brněnské údolní nádrži. V diskuzi jsou poté rozebrány další možnosti, které by mohly zabránit masovému rozvoji sinic v nádrži. Dále jsou porovnány jejich výhody a nevýhody.
|
|
|
Obsah biogenů (N, P) ve vodě a sedimentu vybraných rybníků
Kyselová, Martina
Tato práce obsahuje poznatky o rybnících, jejich vodě a sedimentu. Dále poznatky o eutrofizaci rybníků a biogenech N a P, které v ní sehrávají největší roli. Součástí práce je experimentální část, pro kterou byly odebírány v roce 2016 vzorky vody a sedimentu z rybníků Šumický horní, Zámecký, Bohuslavický I a Ráček I. V laboratoři na oddělení rybářství a hydrobiologie pak byly stanoveny základní ukazatele pro hodnocení kvality vody a dané ukazatele v sedimentu. Výsledky rozborů vody byly porovnány s požadavky Nařízení vlády č. 401/2015 sb. na kvalitu vod. Na základě výsledků rozboru sedimentů byla vyhodnocena možnost jejich využití v zemědělství.
|
host ::
RSS.