|
|
Egoismus - etika dnešní doby
Macko, Milan ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným egoistickým zaměřením člověka. V úvodní části krátce vylíčí historické pozadí a vznik moderních empirických věd. Upozorňuje na vznik nového kulturního paradigmatu, které mělo vliv na celkový vývoj a hodnoty společnosti. Následně popíše jednotlivé jevy, které přispívají k akceptaci principů, jež společnost vyznává. Rozbor jednotlivých faktorů prostřednictvím metod analýzy a syntézy umožní z hlediska širší perspektivy náhled na samotný fenomén egoismu. Práce se zaměří na zodpovězení otázky, zda závislost člověka na současné společnosti vede k rozvoji egoistického charakteru. Pokusí se pomocí filozofické a teologické reflexe, podpořené moderní vědou, najít nástin řešení, jež by přispělo k altruistickému profilu společnosti. Klíčová slova Ježíš, Platón, Sókratés, Dobro, egoismus, empatie, filozofie, geny, inteligence, hodnoty, konformita, konzum, moc, věda
|
|
|
Psychosociální determinanty emoční inteligence u příslušníků Policie ČR
HYPŠOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá možnými vztahy mezi psychosociálními determinantami a emoční inteligencí u příslušníků Policie České republiky. V teoretické části je popsána emoční inteligence, pětifaktorový model osobnosti a psychosociální determinanty emoční inteligence u příslušníků policie. Empirická část si klade za cíl vypočítat, z kolika faktorů je tvořená emoční inteligence měřená dotazníkem SEIS, dalším cílem je porovnat, zda existují rozdíly v celkové emoční inteligenci a jejích faktorech mezi Policií ČR a běžnou populací. U policie jsou následně zjišťovány vztahy mezi demografickými charakteristikami a osobnostními rysy (měřeny dotazníkem NEO-FFI) spolu s celkovou emoční inteligencí. Výzkumný vzorek je tvořen celkem 531 respondenty starších 18 let. Výzkumný soubor je rozdělen na Policii ČR (N = 222) a běžnou populaci (N = 309). Výsledky výzkumu neprokázaly existenci statisticky signifikantního rozdílu mezi Policií ČR a běžnou populací v celkové emoční inteligenci. Byl však nalezen významný rozdíl ve faktoru Porozumění vlastním emocím a emocím druhých a faktoru Využití emocí k řešení problémů mezi Policií ČR a běžnou populací. Ve faktoru Regulace vlastních emocí a emocí druhých nebyl odhalen žádný statisticky signifikantní rozdíl. Nebyly objeveny ani signifikantní rozdíly či vztahy mezi věkem, vzděláním a pohlavím policistů a jejich celkovou emoční inteligencí. Významným zjištěním bylo nalezení vztahů mezi všemi osobnostními dimenzemi dle Big Five a celkovou emoční inteligencí u příslušníků Policie ČR.
|
|
|
Agresivita dětí v mateřské škole
MAJEROVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá agresivitou dětí v mateřské škole, agresivními projevy a jejich příčinami, řešením konfliktních situací a způsoby, jak dětem pomoci agresivitu zvládat. Cílem práce je zjistit, jak mohou pedagogové v mateřských školách pomoci dětem usměrnit jejich agresivitu. Teoretická část uvádí problematiku agresivity z pohledu biologického fungování a vlivu sociálního prostředí. Dále se zabývá příčinami agresivního chování, reakcemi vychovatelů na agresivní projevy a prostředím, které ke snížení jejich četnosti přispívá. Popisuje také cesty vedoucí k rozvoji emoční inteligence, sebeovládání a rozvoji komunikačních dovedností či práci s agresivitou ve výchovách. Praktická část je složena z kazuistik tří dětí, které se častěji projevují agresivně v kolektivu mateřské školy, a u kterých se příčiny agresivního chování liší. Tyto děti jsou pro lepší představu blíže charakterizovány uvedené jsou jejich temperamentové vlastnosti a vztah s ostatními členy třídy. Dále se tato část zabývá popisy aktivit pomáhajících agresivitu usměrňovat. U těchto her a činností jsou zachyceny reakce pozorovaných dětí i celkové působení na kolektiv.
|
|
|
Emoční rovina při zahájení školní docházky
BIELKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem Emoční rovina při zahájení školní docházky se věnuje velmi aktuálnímu tématu, a to důležitosti emoční zralosti při vstupu do první třídy základní školy. Autorka věnuje pozornost seznámení se samotným pojmem emoce, otázce připravenosti na zahájení školní docházky; emoční zralosti, emočním kompetencím, emoční inteligenci; možnostem a zákonitostem rozvoje dětské osobnosti v oblasti emoční gramotnosti, rozdílům mezi mateřskou školou a základní školou a zabývá se také otázkou zvládání úspěchu a neúspěchu. V praktické části najdeme, jak emoční oblast u dítěte podporovat a rozvíjet směrem ke zvládnutí školních nároků. Pomocí metody pozorování a rozhovoru s učitelkami mateřské školy je zde zodpovězeno na otázky týkající se emoční zralosti, a to například: jak se projevují obtíže spojené s emoční nevyzrálostí dítěte, jaké mohou nastat problémy při nástupu takového dítěte do první třídy, prostřednictvím jakých aktivit může k rozvoji emočních kompetencí přispět mateřská škola atd.
|
|
|
"Čarovné obrázky" - rozvoj emoční inteligence u předškolních dětí
BUKAČOVÁ, Iva
Bakalářská práce "Čarovné obrázky" analyzuje práci s didaktickou pomůckou stejného názvu. Práce obsahuje teoretický vhled do problematiky emocí a emoční inteligence. Na teoretickou část navazuje část praktická, která se na svém počátku zabývá vznikem obrázkové pomůcky a provedením prvotního předvýzkumu, jehož cílem je zjistit, zda budoucí série karet bude mít konkrétní či abstraktní podobu. Dále následuje popis využití "Čarovných obrázků" v praxi, konkrétně v kolektivu dětí od 3 do 7 let (mateřské škole a mateřském centru.). Závěrem je uvedeno zhodnocení a potvrzení životaschopnosti navrhované pomůcky. Součástí práce je videozáznam.
|
|
|
Emoční inteligence učitelů
VALIŠ, Jan
Bakalářská práce se zabývá emoční inteligencí učitelů. Cílem této práce je zjistit, jak učitelé vnímají své kompetence v oblasti emoční inteligence. Práce je rozdělena na teoretickou část a část praktickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, které jsou věnovány emoční inteligenci, pomáhající a učitelské profesi a osobnosti učitele. Praktická část je založena na hloubkových rozhovorech a řešení modelových situací. Výzkumný soubor je tvořen pěti učiteli základních škol (tři ženy a dva muži) a pěti učiteli základních škol praktických (také tři ženy a dva muži). Věk respondentů se pohybuje mezi 33-61 lety, přičemž délka praxe se mezi respondenty pohybuje mezi 736 lety. Po analýze dat jsem výsledky rozřadil do jednotlivých kategorií a ty jsou poté interpretovány.
|
|
|
Rozvíjíme emoce dětí v mateřské škole
BENDOVÁ, Veronika
Ve své práci v teoretické části se zabývám významem emocí, emoční inteligencí a emočním vývojem dítěte. Dále popisuji možnosti emočního rozvoje dítěte v mateřské škole. V praktické části provádím pozorování ve čtyřech mateřských školách, kde zmapuji pomůcky a formy práce, které učitelky při práci s emocemi využívají. Poté získané informace využiji při vytvoření hry, zaměřené na rozvíjení vnímání, porozumění a zvládání vlastních emocí.
|
|
|
Emoční inteligence
Jeřábková, Marie ; Kašparová, Eva (vedoucí práce) ; černohorský, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou emoční inteligence a její důležitostí v zaměstnání, zejména pak u vedoucích pozic. Teoretická část práce se zaměřuje na vysvětlení základních pojmů jako jsou emoce, emoční inteligence, sebeuvědomění, sebeovládání, empatie a řízení vztahů. Praktická část se věnuje vyhodnocení výzkumného šetření. Výzkum byl zrealizován metodou dotazníkového šetření a subjekt výzkumu tvořily HR oddělení firem. Výzkum má za cíl zjistit, jestli je emoční inteligence hlavní faktor při výběru zaměstnanců na vedoucí pozice. Dále je také zjišťováno, zdali HR od-dělení měří a rozvíjí emoční inteligenci u současných pracovníků. Dílčím cílem práce je zjistit, jaké vlastnosti emoční inteligence jsou pro vedoucí pozice preferovány. Po sběru dat došlo k detailnímu vyhodnocení dotazníku a srovnání jeho výsledků s předpoklady.
|
|
|
Manažerské styly v různých fázích životního cycklu společnosti svptokladem Applu
Pleshakova, Elena ; Pichanič, Mikuláš (vedoucí práce)
Teorie managementu prošla již od devatenáctého století a velkých myslitelů jakými byli Frederick Taylor nebo Henri Fayol mnoha výraznými změnami. Každý nový odborník se snažil vyvinout novou teorie a po každém takovém pokuse vyvstalo pro management mnoho otázek a výzev. Ani ke dnešnímu dni nebyla ucelena jediná teorie, která by byla univerzálně přijata. Každý kontemporální manažerský koncept tvrdí že je tím jediným správným, aniž by dával jasnou odpověď na to, jak správně a účinně vést společnost a její zaměstnance. Ve dnešním světě nestačí být vzdělán a zvládat obor financí, účetnictví či obchodu k tomu aby jedinec mohl vést dotyčné oddělení či celou společnost. Manažerovat znamená pracovat s lidmi, ze kterých je každý vybaven určitými znalostmi a co více hodnoty, zájmy a svým vlastním způsobem jak konat práci. Moderní zdroje poukazují na potřebu vybrat si správný styl vedení, avšak, různé zdroje si často protiřečí v tom co to znamená být "ideálním manažerem". Ke studijním účelům byla použita nejrozšířenější a nejznámější metodologie manažerských stylů předloženými různými manažerskými školami. Různé teorie jsou spojené a kombinované do uceleného modelu který vyplývá jak z psychologických aspektů lidské povahy tak z funkcí které by každý manažer měl ovládat.
|
|
|
Emoční charakteristiky osobnosti a jejich vliv na vybrané aspekty komunikace v organizaci
Bednářová, Monika ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Balgová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, zda emoční charakteristiky osobnosti mají vliv na vybrané aspekty komunikace v konkrétní organizaci. V rámci výzkumu jsou emoční charakteristiky zastoupeny emoční inteligencí zkoumanou na základě jejích klíčových složek, sociability a emocionální stability. Stav komunikace je zjišťován z hlediska její obsahové a vztahové stránky. Výzkum má za cíl sledovat míru přítomnosti jednotlivých složek emoční inteligence na vybraném pracovišti a stejně tak vnímanou kvalitu jednotlivých složek komunikace; tato fakta jsou shrnuta a vyhodnocena. Následovně jsou hodnoceny vztahy mezi jednotlivými složkami. Data potřebná pro výzkum jsou získána pomocí dotazníkového šetření v organizaci X. Pro sestavení dotazníku je použit výběr z psychologických metodik (dotazníků) popsaný v metodologickém postupu. V závěru této práce jsou shrnuty výsledky, nejdůležitější poznatky a také doporučení pro organizaci X, v níž je výzkum prováděn.
|
host ::
RSS.