Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 59 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dokazování znaleckým posudkem v občanském soudním řízení
Ševčík, Petr ; Frintová, Dita (oponent)
Anotace: Disertační práce se věnuje problematice dokazování znaleckým posudkem v občanském soudním řízení. Vědeckým cílem práce je předložit právní analýzu znaleckého dokazování v občanském soudním řízení, a s tím nedílně spojených problematických teoretických a aplikačních aspektů, které se různým způsobem vztahují jak k osobám účastníků řízení, tak k osobám znalců, a v neposlední řadě také k soudu, jakožto instanční jednotce, která spor mezi stranami za pomoci znaleckého posudku rozhoduje. Hlavní pracovní hypotézou disertační práce je skutečnost, že platná právní úprava znaleckého dokazování v občanském soudním řízení, je v mnoha svých ohledech zastaralá a nevyhovující stávajícím podmínkám, což ve svém důsledku přináší v právní praxi řadu problematických momentů, z nichž některé z nich jsou způsobilé ohrozit i celkový zájem na spravedlivém rozhodnutí ve věci samotné. Úkolem historické pasáže mělo být především vymezení otázek, které se v průběhu času neustále opakují, a k jejichž řešení přistupovali autoři i právní praxe v různých dobách rozdílně. Typickým reprezentantem je například institut znaleckého svědka, kdy tento institut byl nejprve zakotven v rakousko-uherském civilním soudním řádu, následně v době socialistického práva již od tohoto bylo ustoupeno a v souvislosti s přípravou CŘS tato otázka...
Prokazování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty
Rásocha, Filip ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
(v českém jazyce) Diplomová práce "Prokazování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty" je zaměřena na objasnění pravidel a charakteristik specifické oblasti dokazování při správě daní, kterou prokazování nároku na odpočet nepochybně představuje, jakož i na identifikaci a řešení aktuálních sporných otázek této oblasti se týkajících. V jejím rámci je v první řadě řešena daň z přidané hodnoty a její odpočty v obecné rovině, a to v rozsahu nezbytném pro rozebíranou problematiku. Následně jsou v diplomové práci podrobně rozebírány podmínky nároku na odpočet daně z přidané hodnoty, neboť především právě jejich splnění je v rámci dokazování zjišťováno. Po takovém vymezení nezbytných východisek je komplexně, uceleně a kriticky rozebírána problematika prokazování nároku na odpočet, přičemž největší pozornost je v tomto ohledu věnována rozložení důkazního břemene mezi daňový subjekt a správce daně jakož i obsahu a rozsahu tohoto důkazního břemene. V této souvislosti je rovněž vyzdvižena řada problémů, s nimiž se rozhodovací praxe potýká, a to včetně jejich možných řešení. Jedním z nich je problematika prokazování dodavatele zdanitelného plnění, které je věnována zcela samostatná část, neboť otázky s tím spojené jsou pro svůj význam v současné době předmětem rozsáhlých diskusí i sporů, a to především co se...
Dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení
Purket, Daniel ; Bříza, Petr (oponent)
DOKAZOVÁNÍ V MEZINÁRODNÍM ROZHODČÍM ŘÍZENÍ 4 Abstrakt Tato práce se zabývá dokazováním v mezinárodním rozhodčím řízení. Úvodní část práce zahrnuje rozbor právních úprav dokazování v České republice, Německu a Anglii. Následuje komparace s výčtem shodností a odlišností. Druhá část práce obsahuje rozbor ustanovení IBA pravidel dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení. Cílem práce je zhodnocení, zda IBA pravidla dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení zmírňují střety, které vyplývají z odlišných úprav dokazování v právních systémech common law a kontinentálního práva.
Dokazování v civilním procesu se zaměřením na znaleckou činnost
Suchánková, Monika ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Dokazování v civilním procesu se zaměřením na znaleckou činnost Abstrakt Rigorózní práce je rozdělena na dvě části. První část se věnuje obecně dokazování v civilním procesu a při jejím zpracování bylo hlavním cílem komplexně pojednat o základních otázkách dokazování v civilním procesu jako postupu soudu při zjišťování skutkových okolností. Pozornost je zaměřena především na vymezení základních pojmů jako je dokazování, důkazní prostředky, povinnost tvrzení a povinnost důkazní a s nimi spojené břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Důraz je dále kladen na základní principy ovládající proces dokazování a jeho základní fáze, kterými jsou navržení důkazu, jeho opatření, provedení a následné zhodnocení. Na závěr první části práce je uveden demonstrativní výčet jednotlivých důkazních prostředků společně s jejich stručnou charakteristikou. Druhá část práce je zaměřena na téma znalecké činnosti a vše s touto činností související. Nejprve je shrnut historický vývoj znalectví v českých zemích od prvních zmínek, přes současnou právní úpravu účinnou na území České republiky již téměř 53 let až k právní úpravě účinné od 1. 1. 2021. Podstatná část je dále věnována osobě znalce, podmínkám vzniku, pozastavení a zániku oprávnění k výkonu jeho znalecké činnosti, právům a povinnostem, která jsou s výkonem znalecké činnosti...
Důkazní prostředky v civilním procesu
Navrátilík, Šimon ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Téma této diplomové práce je Důkazní prostředky v civilním procesu. Dokazování je nejdůležitější části civilního soudního řízení, a proto tato práce předkládá jeho ucelený souhrn společně s přehledem důkazních prostředků v civilním soudním řízení běžných. Tato práce je členěna do tří hlavních částí s mnoha subkapitolami. První část se zabývá procesem dokazování obecně. Popisuje jeho průběh, hlavní principy a zásady, které jej ovládají. Stejně tak se tato část zaměřuje na dílčí problematiku při dokazování jako je míra důkazu nebo dokazování negativních skutečností. V neposlední řadě se zabývá povinností tvrdit a prokazovat skutečnosti a jejich rozdělení mezi účastníky řízení. Druhá část se zabývá důkazními prostředky výslovně v občanském soudním řádu upravenými. Tyto důkazní prostředky se v praxi nejčastěji vyskytují v řízení před soudem, proto je jejich uplatnění věnuje řada textů i soudních rozhodnutí. Přesto tato část nastiňuje, jak se jednotlivé důkazní prostředku postupem času vyvíjely do současné podoby. Třetí část se zabývá důkazními prostředky v občanském soudním řádu neupravenými. Z těch je nejrozšířenějším zvukový a video záznam, u kterých je však zásadní otázka jejich přípustnosti ve světle práva na ochranu, která v poslední době prodělala značný vývoj s posunem ve směru k jejich častější...
Dokazování negativních skutečností
Škop, Miroslav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Diplomová práce se zabývá dokazováním negativních skutečností, tedy dokazováním neexistence objektu, stavu nebo děje. Autor diplomové práce předkládá definici negativní skutečnosti a uvádí přehled negativních skutečností v rozhodovací činnosti českých orgánů veřejné moci. Autor současně analyzuje vybraná česká soudní rozhodnutí a ilustruje dokazování negativních skutečností na typických případech. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola obsahuje definici pojmu negativní skutečnosti. Autor v této části poukazuje na potenciální problémy spojené s identifikací negativních skutečností, zejména na rozdíl mezi skutkovým poznatkem, negativním tvrzením a právním posouzením. Druhá kapitola pojednává o tom, zda se negativní skutečnosti mohou stát předmětem dokazování jako praktického způsobu zjišťování rozhodných skutečností. Současně obsahuje krátké pojednání o přístupu k dokazování negativních skutečností v zahraničí, konkrétně na Slovensku, ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola obsahuje pojednání o dokazování negativních skutečností vždy v jednom typu řízení, konkrétně v občanském soudním řízení, ve správním řízení a správním soudnictví a konečně v trestním řízení. Autor v jednotlivých kapitolách shrnuje zásady dokazování pro jednotlivé...
Dokazování v civilním sporném řízení se zaměřením na zásadu projednací
Holanová, Linda ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Dokazování v sporném civilním řízení se zaměřením na zásadu projednací Abstrakt Cílem diplomové práce bylo poskytnout ucelený přehled o interpretaci stěžejní zásady civilního sporného procesu - zásady projednací, podle které se řídí činnost procesních subjektů v rámci dokazování. Pod jejím vedením soudy zjišťují skutkový stav v rozsahu tvrzeném účastníky, neboť právě oni mají ve sporném řízení rozhodující úlohu. Rozvíjejí soudní řízení vzájemnými kontradiktorními aktivitami a nesou odpovědnost za zjištění skutkového stavu, neboť zrovna je ve sporu tíží procesní břemena tvrzení a dokazování. Soud má v civilním sporném řízení především objektivně a nestranně rozhodnout na základě jimi shromážděného důkazního materiálu. Nejsou-li strany v procesu patřičně aktivní, vystavují se riziku neúspěšného výsledku vedeného sporu. Projednací zásada je ovšem zákonem a procesními principy modifikována. Jsou proto připouštěny výjimky, na základě kterých může soud svým působením do fáze dokazování zasáhnout. Zákon mu to umožňuje na základě dvou kumulativně spojených podmínek - důkaz musí být ke zjištění skutkového stavu potřebný a musí pro něj být podkladu v obsahu spisu. Ze zákonného znění tedy vyplývá, že míra soudního působení není zcela pevně stanovena, a soudcům je dána příležitost k jejich vlastnímu výkladu ustanovení,...
Dokazování elektronickými důkazními prostředky
Klein, Jakub ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dokazování elektronickými důkazními prostředky Abstrakt Tato práce se zabývá procesními otázkami zajištění a provádění elektronických důkazů v trestním řízení. Elektronické důkazy jako produkt užívání moderních zařízení jsou v dnešní době běžnou součástí života. I proto je žádoucí, aby trestněprávní úprava a praxe orgánů činných v trestním řízení řádně nastavila mechanismy určené k zajišťování a provádění takových důkazů. V kontextu práva na spravedlivý proces, práva na soukromí, práva na ochranu listovního a obecné zásady minimalizace zásahů do života jednotlivce tato práce hledá odpověď na otázku, jakým způsobem lze v souladu s trestním řádem, ústavním pořádkem a mezinárodními závazky České republiky řádně zajistit a provést elektronické důkazy, tak aby bylo dosaženo účelu trestního řízení, a zároveň aby byly přiměřeně šetřena práva jednotlivců. Výklad se jednak soustřeďuje na zajišťování věcí užitím tradičních institutů, například domovní prohlídky, odebráním věci, operativně-pátracími prostředky, ale i relativně moderními prostředky, například odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu. Obecné závěry z dokazování následně práce aplikuje v souvislosti se zajišťováním důkazů u běžně užívaných technologií: e-maily, dokumenty umístěnými na internetových stránkách či na sociálních sítích či zprávami...
Vybrané otázky dokazování ve věcech péče o nezletilé
Behr, Tomáš ; Frintová, Dita (oponent)
Dokazování ve věcech péče o nezletilé vyžaduje multidisciplinární přístup, protože poměry v rodině prochází významnými změnami, přičemž soudní rozhodnutí musí hledat zájem dítěte především pro dobu budoucí. Takový přístup není omezen jen na vlastní dokazování klasickými důkazními prostředky, nýbrž se přihlíží i k výsledkům procesních odklonů, jako např. k mediaci, rodinné terapii, péči na zkoušku. Co do jednotlivých důkazních prostředků je nutné zdůraznit, že názor dítěte nemusí být zjištěn vždy přímo, že pravost a správnost listiny by měla být hodnocena pomocí domněnek, určených hmotným právem, a že znalecké posudky mají představovat až krajní řešení rodičovského konfliktu. Nalézání dohody může pomoci i poskytnutí většího časového rámce, jakož i poučení soudu o délce a nákladnosti řízení, v němž by musel soud vyčkat na znalecký posudek. Správné uchopení dokazování pomáhá řešit nejčastější konflikty rodičů, a to na téma střídavé péče, nebo na téma výše dlužného výživného. Ústavním soudem vyložená presumpce střídavé péče není správná, protože upřednostňuje rovnost rodičů před zájmem dítěte a protože ukládá státu důkazní břemeno, ačkoli je povinen dodržet zásadu vyšetřovací. Sebekriticky a s nadhledem je nutné si uvědomovat limity dokazování, kdy nemůže nahradit životní pouto, např. mezi osvojencem...
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Holubcová, Nikola ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů Abstrakt Cílem mé diplomové práce je podat co možná nejucelenější pohled na problematiku zákonnosti důkazů v českém trestním procesu. Určování zákonnosti důkazů je obecně chápáno jako určité kritérium hodnocení důkazů, ze zákonnosti důkazu poté vyplývá určitý právní následek, tedy účinnost důkazu, přičemž rozlišujeme účinnost absolutní a relativní. Diplomová práce je koncipována celkem do 8 kapitol včetně úvodu a závěru. Kapitoly č. 2 a 3 jsou poměrně obecné a mají za úkol představit proces dokazování a poukázat na případné pochybení zákonodárce a nedostatečnost judikatury v těchto procesních základech. V kapitole č. 2 se věnuji vymezení pojmů. V další se poté zabývám vymezením zásad, které platí pro proces dokazování, a pokládám je za důležité, jelikož i tyto zásady musí být dodrženy, aby proces dokazování byl v souladu se zákonem (tedy zákonný). Kapitola č. 4 je věnována představení jednotlivých procesních fází trestního řízení, rovněž také procesním podmínkám, které jsou na dokazování v jednotlivých fázích trestného řízení kladeny. Další 2 kapitoly (tedy kapitola č. 5 a 6) se dají považovat za těžiště této diplomové práce, kde je rozebírána právě zákonnost důkazů, kritéria určení této zákonnosti. Dále je rozebírána účinnost a neúčinnost, a to...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 59 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.