|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
|
|
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1942 - 1961
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1942- 1961" pojednává o vývoji náboženské obce Církve československé (husitské) v Praze na Vinohradech v období let 1942 až 1961 v kontextu historického vývoje Církve československé (husitské). Úvodní část práce se zabývá dějinnými předpoklady vzniku Církve československé (husitské). Vedle osvícenství to byl především katolický modernismus - obrodné reformní hnutí uvnitř Římskokatolické církve na přelomu 19. a 20. století. Nelze opomenout ani významný vliv první světové války, rozpadu Rakouska-Uherska a vznik svobodné Československé republiky v roce 1918, stojící na myšlenkách demokracie a humanismu. Druhá část práce přibližuje vznik náboženské obce CČS(H) v Praze na Vinohradech, její vývoj od doby založení CČS(H) do jejího státního uznání. Následuje obecný přehled prvních dvaceti let jejího vývoje v období první republiky, těžké období protektorátu se zaměřením na vývoj od roku 1942 až do poválečných let 1945-1950. Třetí část práce se podrobněji zabývá vývojem vinohradské náboženské obce v období let 1951-1961, které bylo poznamenáno vzrůstajícím tlakem ateistického totalitního státu a uplatňováním jeho proticírkevní politiky. Tato část práce blíže seznamuje s vedením náboženské obce, její duchovní správou a činností,...
|
|
|
Vliv odluky církve od státu na sebepochopení Církve československé husitské
Zeitham, Libor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Anotace: Práce popisuje současný stav financování církve po odluce církve od státu. Analyzuje právně finanční vztahy v Církvi československé husitské a snaží se odhadnout budoucí vývoj financování církve a jeho vliv na sebeuvědomění církve jako takové. Peníze v podobě finanční náhrady budou do církve proudit dlouhou dobu (ještě asi 28 let od roku 2015), ale i to je limit, který bude jednou dosažen. Do té doby se uvidí, zda církev bude schopna generovat peníze pro svou činnost z finanční náhrady, kterou po dobu třiceti let dostávala a uzpůsobí svou strukturu a vnitřní vztahy realitě. V opačném případě může dojít i k zániku církve jako instituce.
|
|
|
Historie a vývoj náboženské obce Církve československé husitské ve Tmani
Šmardová Koulová, Jana ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Závěrem mé práce je zjištění o velkém vlivu vlasteneckého cítění v době po I. světové válce (i po II. světové válce), které spolu s charismatickými osobnostmi zakladatele Antonína Kouly a prvního patriarchy Karla Farského, měli zásadní význam při vzniku velké Náboženské obce Církve československé husitské ve Tmani. Působením faráře Antonína Kouly se církev rozrostla i do okolních obcí. Jak je patrné z pamětních knih, ze kterých jsem čerpala nejvíce informací. Porovnáváním těchto zdrojů (Pamětní kniha obce Tmaň, Katolická pamětní kniha, Pamětní kniha Církve československé husitské ve Tmani), společně s odbornou literaturou si lze utvořit objektivnější obraz doby. Částečným vyřešením sporů mezi katolickou a československou církví, pomocí státních subvencí, byl dán podnět ke stavbě zcela nových budov, nového typu architektury, která je pro CČSH typická. Práce mi také dala mnoho podnětů k budoucí obnově této NO. Dalším výstupem by mělo být hlubší zmapování historie, a zpřístupnění těchto informací lidem, jejichž předci místní sbor a obec budovali. V současnosti jsou nenáboženské aspekty pro veřejnost přijatelnější a více zajímavé. Dalším úkolem je zapojení veřejnosti, především dětí, do dění v kostele (koncerty, výstavy, vystoupení dětí, divadlo, rekonstrukce a zvelebování sboru), čímž se pak může...
|
|
|
Teologie objetí Miroslava Volfa v kontextu teologie CČSH se zaměřením na otázku eschatologie vedoucí ke křesťansky angažovanému životu
Sedlák, Filip ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Teologie objetí Miroslava Volfa v kontextu teologie CČSH se zaměřením na otázku eschatologie vedoucí ke křesťansky angažovanému životu Filip Sedlák Abstrakt Počínaje přelomem 19. a 20. století přehodnotila teologie svůj základ, jímž se opět stala eschatologie. Pohled, který byl v osvícenství vyhrazen pouze outsiderům, se stal pohledem všeobecně přijímaným. Intenzita tohoto posunu se měnila různými způsoby, ovšem rozhodně nemůžeme říci, že byl překonán či nahrazen nějakou novou vlnou. Realitu eschatologického paradigmatu v současné teologii musíme brát vážně i z důvodu, že zasáhl v nemalé míře i teologii Církve československé (husitské). Postavení eschatologie v rámci teologie CČS(H) ovšem nenabylo svého významu až vlivem tohoto zlomu, ale má své dějinné opodstatnění v návaznosti na českou reformaci, s níž téma eschatologie nerozlučně souvisí, stejně tak její pojetí eschatologie jako podnětu k praktickému jednání, vnímanému jako příprava cest pro příchod Páně, které může dorůst až do revolučního rozměru. Tuto návaznost také hned velmi záhy po svém založení nově vzniklá církev proklamovala heslem: "dokončení české náboženské reformace". Je nepochybné, že CČS(H) již od svého počátku chtěla být církví křesťansky angažovanou a to převážně v sociální oblasti, ale i v působení na politické klima v mladé republice....
|
|
|
Ex 20,4 v teologii Církve československé husitské
Franková, Johana ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá výkladem 2. přikázání, známého jako přikázání Nezobrazíš, respektive Ex 20,4 v pojetí teologie CČSH, zastoupené zde především pojetím Zdeňka Trtíka, hlavního autora oficiálního katechismu církve. Trtík používá jako předlohu pro svůj výklad překlad Bible kralické, který usiluje o co nejvěrnější překlad původního hebrejského znění a který je v pojetí 2. přikázání v linii nejdůležitějších historických překladů Bible v čele s Vulgátou. Těmto překladům ve své většině odpovídají také jejich výklady, které o nezobrazování Boha nehovoří. Trtíkův výklad však zřetelně vychází z výkladové tradice, orientované zřejmě spíše Biblí Curyšskou, která nezobrazování Boha jako výklad 2. přikázání zdůrazňuje. Tuto tradici Trtík navíc osobitým způsobem přetváří. Protože tyto dvě hlavní vykladačské linie jsou od sebe do jisté míry vzdáleny, pokusila jsme se určit konkrétní důvody, které mohly Trtíka vést k upřednostnění jedné z tradic, a zároveň určit konkrétní prameny či inspirační zdroje, které Trtík ve svém výkladu mohl uplatnit. Současně se pokouším poukázat na sporná místa Trtíkova výkladu a navrhnout částečné řešení naznačených problémů.
|
|
|
Nástin dějin pietismu a jeho odraz ve zbožnosti CČSH
Brejtrová, Jitka ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce se věnuje popisu dobového pozadí pietismu, pramenům, ze kterých čerpal a jeho různým formám. Všímá si způsobu řešení krize církve a společnosti. Popisuje základní důrazy pietismu, všímá si nosných a varovných prvků. Druhá část se věnuje době a důvodu vzniku Církve československé husitské, projevům praktické zbožnosti jejích členů a příklonu její teologie k biblickému personalismu. Důraz na osobní vztah k Bohu a k druhému člověku živený studiem Písma ve společenství a důraz na nového aktivního a zodpovědného znovuzrozeného člověka, který je činný ve světě, je stěžejním tématem pietismu i nové generace v Církvi československé husitské.
|
|
|
Vliv etiky Karla Statečného na etiku Aloise Spisara a na formování etiky církve československé
Franková, Johana ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se snaží zhodnotit dosud nepublikovaný fragment etiky Karla Statečného, jež byla připravována pod názvem Úvod do etiky a práva přirozeného (cca 1921-1924), a porovnat jej s Ethikou v duchu církve československé (1948) od Aloise Spisara. Srovnání obou prací potvrzuje vliv etické reflexe Karla Statečného na další vývoj etiky Církve československé. Přináší dostatek argumentů, svědčících o tom, že Alois Spisar byl obeznámen s etickou koncepcí Karla Statečného, ačkoli jeho práci ani jeho osobu ve svém díle nikde nezmiňuje. Nejvíce shod lze nalézt v rozvržení etické látky a v kapitolách, které se věnují pramenům etiky a poměrům etiky k dalším disciplínám.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.