|
|
Povinné zastoupení advokátem v komparativním pohledu
Fořt, Jaroslav ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem povinného zastoupení v civilním procesu sporném. Tedy situací, kdy musí být strany takového sporu povinně zastoupeny advokátem. Diplomová práce poskytuje ucelený pohled na tento institut a jeho úpravu de lege lata včetně exkurzů do úpravy povinného zastoupení mimo civilní proces. Dále provádí komparaci s historickou úpravou povinného zastoupení na území dnešní České republiky a dále také komparaci se zahraniční právní úpravou, konkrétně s úpravou povinného zastoupení v procesním kodexu rakouském, německém a slovenském. Diplomová práce klade důraz na úpravu povinného zastoupení de lege ferenda. Vedle úvah nad jednotlivými aspekty možné budoucí úpravy a obecnou prospěšností či naopak zápory zavedení povinného zastoupení provádí komparaci jednak s návrhem zákona o hromadném řízení a jednak s Věcným záměrem Civilního řádu soudního. Ačkoliv jeden z návrhů je ke dni uzavření rukopisu této diplomové práce již v režimu legislativního procesu a druhý je spíše souborem základních tezí znění určených k další diskuzi, zavádí oba návrhy do českého civilního procesu povinné zastoupení také jinak než v dovolacím řízení, což je možno bez přehánění označit za zásadní změnu koncepčního charakteru. Ve své poslední kapitole se diplomová práce věnuje vybraným otázkám úzce spjatým se...
|
|
|
Právněfilozofické aspekty hledání pravdy v civilním procesu
Gazda, Viktor ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Právněfilosofické aspekty hledání pravdy v civilním procesu DIPLOMOVÁ PRÁCE Viktor Gazda Abstrakt Cílem této práce je pojednat o určitých právněfilosofických aspektech zjišťování skutkového stavu v civilním soudním řízení sporném. Zjednodušeně řečeno je tato práce zaměřena na zkoumání možnosti stanovení hodnoty pravdivosti skutkové otázky při aplikaci práva. Šesti kapitolami této práce se prolínají tři základní témata. Prvním je zkoumání odrazu filosofických koncepcí pravdy v procesu zjišťování skutkového stavu, druhým je objasnění povahy ideových cílů skutkových zjištění v podobě principů formální a materiální pravdy a třetím tématem je povaha soudcova přesvědčení o pravdivosti skutkových tvrzení a úloha pravděpodobnosti v tomto soudcově přesvědčení. V práci nejdříve stručně představuji fenomén pravdy v širším filosofickém kontextu, abych následně mohl přejít k nastínění vybraných teorií pravdy. Poté, co objasním základní podstatu procesněprávních principů, které mají největší vliv na proces zjišťování skutkového stavu, přecházím ve zvláštní části práce k samotnému rozboru těchto principů prismatem vybraných teorií pravdy. Na ve čtvrté kapitole ukázaný odraz filosofických koncepcí pravdivosti na principy formální a materiální pravdy, navazuji v páté kapitole nastíněním vlivu koherenční teorie pravdy na...
|
|
|
Dovolání v civilním soudním řízení
Horáček, Petr ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
a klíčová slova v českém jazyce Název rigorózní: Dovolání v civilním soudním řízení. Abstrakt: Tématem Rigorózní práce je mimořádný opravný prostředek upravený zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to "dovolání". Mimořádnost tohoto opravného prostředku spočívá v tom, že jím lze napadnout soudní rozhodnutí pravomocné a vykonatelné. Práce je strukturována do sedmi kapitol. První dvě kapitoly jsou zaměřeny na obecné základy civilního procesu, opravné systémy, opravné prostředky a vývoj institutu dovolání. Součástí druhé kapitoly je pasáž věnovaná připravované rekodifikaci civilního soudního řízení vycházející z věcného záměru civilního soudního řádu, který byl připraven v roce 2017. Třetí kapitola je jádrem této práce a obsahuje především podmínky přípustnosti dovolání a náležitosti dovolání. V této kapitole je popsáno, kdo a kde může podat dovolání a jaká je lhůta pro jeho podání. Jádrem dovolání a řízení o něm jsou dvě svébytné náležitosti, a to (a) vymezení podmínek přípustnosti dovolání a (b) popis důvodů dovolání. Přípustnost dovolání je dána zájmem na sjednocení judikatury nebo na vyřešení otázky, která doposud judikována nebyla a důvodem dovolání je nesprávné právní posouzení věci, kdy se může jednat o posouzení otázky hmotného práva nebo procesního práva. V...
|
|
|
Soukromoprávní řízení a spotřebitel
Málek, Radek ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Soukromoprávní řízení a spotřebitel Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá problematikou soukromoprávního řízení ve vztahu ke spotřebiteli a zejména uplatňování jeho práv. Současný stav právní úpravy v této oblasti je značně rozvrstvený a víceúrovňový. Vedle tradiční možnosti domáhat se svých individuálních práv cestou soukromoprávního řízení soudního před civilním soudem, se do popředí zájmu v oblasti spotřebitelské problematiky dostávají z důvodu posílení vymáhání vysoce harmonizované hmotněprávní právní úpravy rovněž metody řešení sporů, které by měly poskytnout lepší přístup ke spravedlnosti a k uplatňování svých práv spotřebitelům rovněž cestou účinného přístupu k orgánům, které by o takovém sporu rozhodovaly. V souvislosti s výraznou novelou zákona o ochraně spotřebitele došlo k institucionalizování spotřebitelské ochrany práv cestou zavedení mechanismů tzv. alternativního řešení sporů, která je rozdělena mezi více orgánů majících pravomoc a působnost v konkrétním sporu, a to buďto závazně rozhodnout nebo vést strany ke smíru, příp. uzavření soukromoprávní dohody. Vedle této relativně nové právní úpravy alternativního řešení spotřebitelských sporů zaujímá místo v oblasti řešení sporů rovněž pro obchodní vztahy tradiční metoda řešení sporů v rámci rozhodčího řízení. Český zákonodárce však poslední...
|
|
|
Odvolání v civilním procesu
Bednárová, Veronika ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
1 Odvolání v civilním procesu Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se věnuje problematice odvolání v civilním procesu s důrazem na řízení sporné. Jedná se o jediný řádný opravný prostředek, který lze dle platné právní úpravy v civilním řízení uplatnit. Z hlediska systematiky je práce členěna na jedenáct částí, které se pak z hlediska přehlednosti a logického členění rozebírané problematiky dále rozdělují na kapitoly a ty následně na body. Dvě úvodní části jsou věnované obecnějším úvahám o zvoleném tématu. První z nich obsahuje úvod do problematiky přezkumu soudních rozhodnutí, konkrétně se zaměřuje na obecný výklad otázek opravného řízení, opravných systémů, a nakonec rozčlenění opravných prostředků na řádné a mimořádné. Druhá část se zaměřuje na historický vývoj právní úpravy odvolání v českých zemích, a to jak před rokem 1918, tak i po něm. Druhá sekce rigorózní práce, tvořená zbývajícími devíti částmi již pracuje s problematiku odvolání z pohledu platné právní úpravy. Zahrnuje obecnou charakteristiku institutu odvolání v civilním řízení, podmínek přípustnosti odvolání, ale i problematiky podání odvolání, konkrétně se věnuje jeho formě a náležitostem. Dále věnuje pozornost účinkům odvolání a možnosti vzdát se odvolání a vzít odvolání zpět. Osmá část představuje rozbor samotného odvolacího řízení, část...
|
|
|
Základní koncepce projednací zásady v českém a československém civilním procesu
Koževnikov, Michael ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Základní koncepce projednací zásady v českém a československém civilním procesu Abstrakt Předmětem práce je projednací zásada a její podoba od vzniku Československa po současnost. Ve vztahu k jednotlivým koncepcím se zabývám několika otázkami. Zaprvé se zabývám otázkou, zda lze o jednotlivých pojetích hovořit opravdu jako o jednotných celcích, tj. zda doktrína a judikatura následovala východiska autorů jednotlivých koncepcí. Zadruhé se zabývám otázkou, zda v československém a posléze českém civilním procesu přetrval Kleinův model projednací zásady, případně zda jednotlivé koncepce projednací zásady spojuje nějaký prvek. Těmito dvěma otázkami se věnuji s ohledem na vztah stran a soudu co do procesu obstarávání skutkového stavu a vázaností soudu na právo sledované stranami. Na základě analýzy dobové literatury a judikatury dospívám k názoru, že co do procesu objasňování skutkového stavu se v průběhu století neudržela ani základní východiska projednací zásady, natož východiska rakouského modelu. První polovina trvání socialistického procesu totiž pod vlivem zásady materiální pravdy nahradila procesní odpovědnost účastníků doplňující činností soudu, která nerespektovala subjektivní břemeno tvrzení. Společné prvky lze nalézt mezi koncepcí projednací zásady prosazovanou doktrínou druhé poloviny trvání...
|
|
|
Hromadné žaloby
Karim, Martin ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Hromadné žaloby Abstrakt Tato práce pojednává o hromadných žalobách. Ty jsou v současné době (oprávněně) velmi diskutovaným tématem. Vláda předložila předsedovi Poslanecké sněmovny 6. 3. 2020 vládní návrh zákona o hromadném řízení, který je kontroverzní zejména svou inspirací v americké class action. Hlavním trnem v očích kritiků vládního návrhu je odhlašovací řízení, tedy řízení, ze kterého se členové skupiny musí odhlásit. To v současném návrhu figuruje vedle řízení přihlašovacího, které funguje na opačném principu. Tato práce zkoumá zejména vhodnost přijetí úpravy hromadného řízení a možné problémy, které může navrhovaná úprava přinést. Rovněž byly zkoumány úpravy hromadných žalob v USA (které bylo od počátku ideovým zdrojem návrhu) a Nizozemí (jehož úpravě po lednové novelizaci se v některých aspektech současný návrh podobá). Hlavním cílem práce bylo přispět k odborné diskusi o návrhu zákona o hromadném řízení a poukázat na některé potenciální problémy. Z metodologického hlediska byly při tvorbě práce zejména užity analytický, normativní, komparativní a syntetický přístup. Nejprve byla provedena analýza legislativy, odborné literatury i judikatury. Aktuální vládní návrh zákona o hromadném řízení byl rozsáhle normativně komentován a byla provedena komparace s vybranými zahraničními právními úpravami....
|
|
|
Znalecký posudek a jeho hodnocení
Karpíšková, Klára ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Znalecký posudek a jeho hodnocení Abstrakt Znalecký posudek je významným institutem pro odbornou evaluaci skutkových okolností a je hojně využíván ve veřejnoprávní i soukromoprávní oblasti. Tato práce se primárně zaměřuje na zkoumání znaleckého posudku jako důkazního prostředku z pohledu občanského práva procesního. V rámci občanského soudního řízení znalecký posudek mnohdy slouží jako základní podklad pro vydání soudního rozhodnutí. Z tohoto důvodu jsou také kladeny vysoké nároky jednak na osoby znalců a jednak na znalecké posudky jako takové. Tato diplomová práce se zaměřuje na soudní hodnocení znaleckého posudku, tedy na soudní posouzení toho, zda znalecký posudek splňuje všechny předpoklady, které ze zákona splňovat má. Zvláštní důraz je dán na přezkoumatelnost znaleckého posudku, protože ta činí předpoklad jakéhokoliv hodnocení. Dále jsou v této práci stanovena a definována kritéria pro soudní přezkum znaleckých závěrů. Jsou jimi zákonnost, relevance a pravdivost. Blíže zkoumáno je kritérium věcné správnosti, jehož uplatnění je v rámci odborných kruhů nejvíce konfliktní. Tato práce však argumentuje a uzavírá, že soud by měl znalecký posudek podrobit plnohodnotnému přezkumu, a to včetně přezkumu věcné správnosti, jinak by v konečném důsledku mohlo jít o rozhodovací činnost znalce a nikoliv soudu....
|
|
|
Vedlejší intervence
Hrma, Michal ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Vedlejší intervence Diplomová práce se věnuje institutu vedlejší intervence, jeho definici, problematice výkladu ustanovení upravující vedlejší intervenci a porovnání s rakouskou právní úpravou. První kapitola obecně definuje účastenství, zejména způsobilost být účastníkem řízení či procesní způsobilost. Dále obsahuje stručnou definici hlavní intervence a její rozdíly oproti vedlejší intervenci. Následující kapitola pojednává a vývoji právní úpravy tohoto institutu. Třetí kapitola definuje vedlejší intervenci a její přípustnost, tzn. veškeré podmínky, které musí být splněny, aby mohlo dojít ke vstupu vedlejšího intervenienta do řízení. Jádrem diplomové práce je čtvrtá kapitola, kde se autor snaží vystihnout hlavní problémy právní úpravy, zejména a nikoli jen postavení vedlejšího intervenienta v řízení před soudem prvního stupně či v řízení o opravných prostředích. Předposlední kapitola přibližuje chystané změny v úpravě vedlejší intervence v připravovaném civilním řádu soudním. V závěrečné kapitole autor stručně porovnává českou právní úpravu s rakouskou právní úpravou. Výsledkem studia toho institutu je zjištění, že stručnost právní úpravy vedlejší intervence způsobuje výkladové problémy, kdy v různých řízeních dospívá soud k odlišným závěrům. Změnu by mohla přinést chystaná rekodifikace, které se...
|
|
|
Předběžná opatření v civilním řízení sporném
Bartoňová, Gabriela ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Předběžná opatření v civilním řízení sporném Abstrakt Předběžná opatření slouží k zajištění soudní ochrany subjektivních práv toho, kdo se domáhá jejich nařízení do té doby, než o těchto právech bude moci být meritorně rozhodnuto, nebo než se stanou vykonatelnými. Jedná se pouze o dočasné opatření a jeho trvání je podmíněno následným zahájením řízení ve věci samé. O návrhu na předběžné opatření musí být rozhodnuto rychle a pokud možno bez vědomí druhé strany, aby si předběžné opatření zachovalo svou překvapivost, jinak hrozí, že účel předběžného opatření bude zmařen. Z tohoto důvodu má navrhovatel v řízení o předběžném opatření určité procesní výhody. Plně se zde tedy neuplatní zásada rovnosti účastníků, což je odůvodněno specifickým charakterem předběžných opatření a jejich dočasností. Na ochranu účastníka, proti kterému předběžné opatření směřuje naopak slouží instituty jistoty, doplatku jistoty a odpovědnosti navrhovatele za škodu vzniklou v souvislosti s předběžným opatřením. Rovnost postavení účastníků je významně narušena zejména v první fázi řízení, kdy o návrhu rozhoduje soud prvního stupně, neboť této fáze řízení se účastník, proti kterému návrh směřuje, v podstatě neúčastní. Současná právní úprava obecných předběžných opatření se nachází v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění...
|
host ::
RSS.