|
|
Inovativní vakcíny proti chřipkovému viru
Satoriová, Martina ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Chřipkové viry ročně nakazí 3-5 milionů celosvětové populace, způsobí každoročně mnoho hospitalizací, 250 000-500 000 úmrtí a značné ekonomické ztráty. Nejúčinnější ochranou v boji s chřipkovými viry stále zůstávají vakcíny. Stávající vakcíny, produkované ve vejcích, jsou používány již přes 60 let. Ačkoliv jsou bezpečné, mají řadu nevýhod. Jejich hlavní nevýhodou je relativně nízká účinnost a časově omezená indukovaná imunita. Za nevýhodu lze také považovat nutnost každoroční aktualizace složení kvůli antigenní variabilitě povrchových proteinů viru. Navíc závislost na dodávce vajec a příliš dlouhá doba přípravy mohou být limitující a to obzvláště v případě pandemie. Vytvoření univerzální vakcíny, která by vyvolala imunitní odpověď vůči mnoha různým kmenům chřipkového viru a navodila dlouhotrvající ochranu, je tak celosvětovou prioritou.
|
|
|
Chřipkové viry
Kaufmanová, Lucie ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou chřipkových virů a jimi způsobenými onemocněními. Chřipka je jedna z nejčastějších infekčních nákaz, která každoročně postihuje téměř 10 % světové populace, v době pandemie dokonce 40 až 50 %. Velice často dochází k mylným představám, že chřipka je jakékoliv postižení horních cest dýchacích s provázející rýmou a kašlem. Práce je rozdělena na dva důležité segmenty. První část se věnuje obecné charakteristice virů, jejich zařazení do taxonomických jednotek, strukturnímu a stavebnímu složení virů, dále životnímu cyklu, a koloběhu virů v přírodě. Druhá část bakalářské práce shrnuje dosavadní poznatky týkající se chřipky; obecného vymezení, historie chřipkových virů včetně důležitých pandemií 20. století, obsahuje i epidemiologické charakteristiky chřipky. Zabývá se důležitostí očkování, poskytuje informace o jednotlivých druzích očkovacích vakcín. Můžeme zde najít i vysvětlení pojmů jako je epidemie a pandemie včetně rozdílů mezi nimi. Dále se v mé práci vyskytují nejdůležitější organizace zabývající se sledováním chřipky i samotný pojem surveillance. Práce shrnuje hlavní rozdíly mezi chřipkou a jinými respiračními infekcemi. Konkrétně se zaměřuje na jednotlivé typy chřipkových virů, jejich rozdělení, výskyt a variabilitu. Jsou zde uvedeny statistické údaje týkající...
|
|
|
Vliv jednobodových mutací hemaglutininu na patogení potenciál chřipkového viru
Nitkulincová, Lucie ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Chřipkový virus v posledních letech vzbudil hned několikrát celosvětové obavy ze vzniku pandemie. Nejzávažnějším problémem v boji proti tomuto viru je jeho schopnost neobvykle rychle měnit antigenní specifitu jednak přeskupením genových segmentů, jednak pomocí bodových mutací, a to především v povrchových glykoproteinech - hemaglutininu a neuraminidáze. V této práci jsem se zaměřila na bodové mutace zasahující hemaglutinin chřipkového viru, které způsobují změnu vazebné preference. Tato změna následně umožňuje chřipkovému viru jednak přenos mezi různými hostiteli a také neomezené šíření v jejich tkáních. Neustálá změna aminokyselinové sekvence a tím i povrchu hemaglutininu také do značné míry znemožňuje imunitnímu systému hostitele virus efektivně zlikvidovat a dostatečně rychle rozpoznat při další nákaze. Každý ze subtypů hemaglutininu má ovšem jiné pozice aminokyselin ovlivňující jeho vazebnou preferenci. Jejich souhrn je obsažen v této práci. Klíčová slova: chřipka, jednobodové mutace, pandemie, patogenita, hemaglutinin
|
|
|
Připravenost ČR na pandemii chřipky
JURZYKOWSKÁ, Lucie
Onemocnění chřipkou se hromadně vyskytuje v lidské populaci po celá staletí. Chřipka je akutní infekční onemocnění virového původu. V současnosti se chřipka vyskytuje na celém světě. Viry chřipky neustále cirkulují ve všech kontinentech světa nejen v lidské, ale i zvířecí populaci. Chřipka se poměrně snadno přenáší vzdušnou cestou a šíří dále. Každým rokem zasáhne obyvatelstvo v různě rozsáhlých sezonních epidemiích. Onemocnění chřipkou představuje významný zdravotní, sociální a ekonomický problém. Kromě každoročních sezónních epidemií může chřipka za několik desítek let způsobit pandemii. Pandemie chřipky by znamenala celosvětové rozšíření infekčního onemocnění způsobené novou variantou chřipkového viru. Pandemie chřipky v minulosti způsobily úmrtí milionům lidí na celém světě, hluboké ekonomické ztráty a sociální rozvrat států. Proto jednotlivé státy zpracovávají národní pandemické plány. Včasná připravenost na případnou pandemii chřipky v podobě národních pandemických plánů a z nich vyplývajících opatření představují prostředek ke zmírnění rozsahu, dopadu a následků pandemie. Úroveň připravenosti může mít vliv na hospodářský chod států, zdravotní dopady onemocnění a konečné počty obětí. Cílem diplomové práce je porovnat navržená opatření pro reakci na pandemii chřipky vyplývající z národních pandemických plánů České a Slovenské republiky, zjistit stav připravenosti na pandemii chřipky vyplývající z pandemického plánu České republiky a stav informovanosti civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na epidemiologickou charakteristiku chřipkového onemocnění. V rámci tématu je objasněna problematika pandemií chřipky z hlediska jejich historie a další oblast diplomové práce je zaměřena na pandemické plány. Pro vypracování teoretické části byla použita rešerše dostupné literatury, internetových zdrojů a platné legislativy. Výzkumná část diplomové práce je zaměřena na řešení stanovených výzkumných otázek. Pro splnění definovaných cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak se liší přístupy a opatření v pandemických plánech České a Slovenské republiky? Jaká je informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice? V rámci první výzkumné otázky ve vztahu k dané problematice metodika práce zahrnovala analýzu obsahu pandemických plánů České a Slovenské republiky a provedení metody checklistu k získání přehledu o přístupu, postupech a úrovni připravenosti na území obou států a možnosti jejich vzájemného porovnání. V rámci druhé výzkumné otázky pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. K získání dat pro výzkumné šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Vytvořen byl dotazník obsahující 20 otázek. V dotazníku byla první část otázek zaměřena na obecné znalosti o chřipce a druhá část otázek na pandemii chřipky a související opatření. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí. Při výběru respondentů nebyl použit náhodný výběr. Dotazník vyplnilo 50 respondentů nereprezentativního vzorku k získání základního přehledu a zjištění teoretických znalostí o pandemii chřipky. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných údajů pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Z výsledků rozboru dotazníku vyplývá, že znalosti o onemocnění chřipkou a pandemii chřipky u respondentů z civilního obyvatelstva tedy laické veřejnosti existují, ale jsou nižšího rozsahu a neodpovídají normálnímu rozdělení četností.
|
|
|
Očkování proti chřipce u dospělé populace
FILIPOVÁ, Kateřina
Téma bakalářské práce je Očkování proti chřipce u dospělé populace. Práce se v teoretické části zabývá rozborem samotné chřipky, její historií, klinickým obrazem, chřipkovými viry, jejich strukturou a proměnlivostí. Tato část se dále zaměřuje na přenos, inkubační dobu, léčbu, prevenci a výskyt chřipkového onemocnění. Kromě toho se tato část zabývá i přímo očkováním proti chřipce. Zaměřila jsem se zde na očkovací látky, indikaci, kontraindikaci, nežádoucí účinky a interakci a očkování u dospělé populace. Nutností bylo zmínit i pandemický plán České republiky a surveillanci chřipky. Jako zajímavost byla na konec teoretické části zařazena kapitola "Chřipka v České republice v roce 2015", kde je zaznamenán výskyt chřipkového onemocnění v týdnech od začátku tohoto roku. Názory na očkování proti chřipce jsou velmi různorodé a práce tedy zaznamenává názory pro i proti. V praktické části jsou stanoveny tři cíle. Cílem práce je zjistit názory dospělé populace na chřipkové onemocnění, dále názory na očkování proti chřipce a v neposlední řadě zjistit, jaká je proočkovanost dnešní dospělé populace. Součástí práce je kvantitativní výzkum, který je postaven na metodě dotazování. Dotazník sestavený dle výzkumných předpokladů byl uveřejněn na internetu, aby k němu mělo přístup co nejvíce lidí. Za tři týdny na dotazník odpovědělo 322 dotazovaných. Výsledky šetření byly poté zpracovány do grafů. Po vyhodnocení dotazníku bylo zjištěno, že se potvrdily výzkumné předpoklady č. 1 a 2. Lidé v dospělém věku tedy očkování proti chřipce nevěří a proočkovanost proti chřipce v tomto věku je nízká. Výzkumný předpoklad č. 3 se nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Větší část respondentů nepovažuje chřipku za závažné onemocnění. Na druhou stranu si však větší část myslí, že je chřipka může ohrozit na životě. Bakalářskou práci lze využít pro lepší orientaci v dané problematice, kdy si lidé mohou ucelit informace o chřipce a očkování proti chřipce nebo si tyto informace rozšířit.
|
|
|
Míra informovanosti a postoje rodičů k nadstandardnímu očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram.
PODLENOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá mírou informovanosti a postoji rodičů k nadstandardnímu očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram.Mezi nadstandardní očkování dětí 0-3 roky řadíme očkování proti pneumokokovým nákazám, rotavirovým infekcím, meningokokovým invazivním onemocněním (způsobených meningokokem skupiny C, A+C, nebo A, C, W 135 a Y, nově také skupiny B), klíšťové meningoencefalitidě, planým neštovicím, chřipce a virové hepatitidě A (nebo kombinace typ A+B). První část práce se věnuje této problematice s teoretického hlediska. Nastiňuje základní charakteristiky nákaz, proti kterým jsou nadstandardní očkování dětí 0-3 roky nabízena. Dále je zaměřena na očkovací látky proti těmto onemocněním, které jsou dostupné v České republice. Ve výzkumné části je shrnuto dotazníkové šetření. Výběrový soubor provedeného výzkumu tvořili rodiče dětí navštěvující některou z 12 mateřských škol v městě Příbram.Výsledky byly zpracovány do tabulek absolutních a relativních četností, případně grafů. Byly stanoveny tři základní cíle, které byly naplněny pomocí pěti hypotéz. Prvním z nich bylo provést monitoring postoje rodičů k nadstandardnímu očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram. K tomuto cíli se vztahují hypotézy H1: Rodiče mají zájem o nadstandardní očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram, H2: Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním mají statisticky významně vyšší zájem o nadstandardní očkování dětí 0-3 roky a H3: Rodiče mají statisticky významně vyšší zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě než o ostatní nadstandardní očkování dětí 0-3 roky, z důvodu endemické oblasti výskytu klíšťové encefalitidy na Příbramsku. Tyto hypotézy se statisticky nepotvrdily. Druhý cíl zjišťoval hlavní důvod případného nezájmu o nadstandardní očkování dětí 0-3 roky v městě Příbram. Cíl byl naplněn hypotézou H4: Hlavní důvod případného nezájmu rodičů o nadstandardní očkování dětí 0-3 roky je vysoká cena vakcín, která byla statisticky vyvrácena. Třetím cílem bylo zmapovat znalosti rodičů o nemocech, proti kterým je nadstandardní očkování dětí 0-3 roky nabízeno. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza H5: Rodiče mají dostatečné informace o onemocněních, proti kterým jsou nabízena nadstandardní očkování dětí 0-3 roky. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotézy byly ověřeny chí-kvadrát testem na hladině významnosti 5%, který je nástrojem verifikace či falzifikace hypotéz. Tato práce může být v praxi využita jako náhled na informovanost a zájem rodičů o nadstandardní očkování dětí 0-3 roky. Také jako souhrnný informační materiál pro laickou i odbornou veřejnost o nadstandardním očkování dětí 0-3 roky.
|
|
|
Problematika očkování proti chřipce u seniorů
VÁVROVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá problematikou očkování proti chřipce u seniorů. Jejich informovaností o onemocnění chřipkou, její závažnosti, komplikacích a rizicích. Chřipka patří v České republice mezi velmi častou nákazu. Každoročně jí onemocní statisíce obyvatel a v průměru téměř dva tisíce na ní umírá. Přesto je většinou naší po-pulace vnímána za banální a nerizikové onemocní. Mnoho lidí zaměňuje běžné nachla-zení a infekci horních cest dýchacích, které probíhají většinou mírně, s chřipkou, která může způsobit velice vážné, až smrtelné komplikace. K rizikovým skupinám patří zejména lidé starší 65 let, kterým se ve své práci a výzkumu věnuji. Práce je rozdělena na dvě základní části, teoretickou a praktickou část. Teoretickou část tvoří v první řadě seznámení s největšími chřipkovými pande-miemi, následují kapitoly, které zpracovávají základní charakteristiku chřipkového viru, popis onemocnění chřipkou a komplikace chřipky u seniorů. V dalších částech teoretické práce je seznámení s léčbou, prevencí a očkováním proti chřipce. Ve výzkumné části se snažím zjistit, jaká je informovanost seniorů o tomto onemocnění, jestli ho chápou jako závažné onemocnění, či nikoli. Jestli znají rizika a komplikace, které jim v jejich věku hrozí. V práci jsou stanoveny 3 cíle. Mým prvním cílem je zjistit jaká informovanost seniorů o závažnosti chřipkového onemocnění, dalším z cílů je zmapovat proočkovanost seniorů proti chřipce na Českokrumlovsku a třetím cílem je zjistit, zda je rozdíl proočkovanosti v domech pro seniory a u senioru žijících samostatně. K získání dat je použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Pro zpracování je použito 100 dotazníků vyplněných respondenty starší 50 let na Českokrumlovsku. Sběr dat byl prováděn v čekárnách praktických lékařů a v domovech pro seniory. Dotazník je tvořen 20 jednoduchými a srozumitelnými otázkami. První část dotazníku je tvořena identifikačními otázkami, druhá část je pak zaměřena na informovanost seniorů o závažnosti chřipkového onemocnění, o vakcíně, její ceně a kde převážně tyto informace získávají. Dále dotazník mapuje proočkovanost a další druhy nejčastěji používané prevence proti chřipce. V souvislosti s cíli mé práce jsem si zvolila 2 hypotézy, které jsem obě násle-dovně vyvrátila. Má první hypotéza zněla: Většina seniorů pokládá chřipkové onemoc-nění za závažné. Druhá hypotéza: V domovech pro seniory je vyšší proočkovanost než u seniorů žijících samostatně. Z výsledků dotazníkového šetření dále vyplývá, že informovanost o chřipce je v sledovaném vzorku seniorů poměrně vysoká, například komplikace a rizika chřipky zná 86% dotazovaných. Nižší už je podíl těch, kteří ji považují za závažnou chorobu, jen 60%. V tomto ohledu je velký rozdíl mezi pohlavími, jak již bylo řečeno ? muži obecně více chřipku bagatelizují. Informovanost o vakcíně a její ceně je ve sledovaném vzorku nižší, lepší situace je pak u seniorů, kteří žijí v domově pro seniory. Informace o vakcí-ně a její ceně většinou pocházejí od ošetřujícího lékaře, z tisku a medií. Mapování pro-očkovanosti ukázalo, že očkovaných seniorů proti chřipce bylo jen 23 ze 100 dotazova-ných (tj. 23 %). Procento očkovanosti nezávisí na věku, pohlaví, místě pobytu ani vzdě-lání. Bohužel, zjistit, zda je rozdíl proočkovanosti v domech pro seniory a u senioru žijících samostatně se nepodařilo, rozdíl není statisticky průkazný. Stanovené cíle byly na základě získaných dat splněny. Bakalářská práce může v budoucnu sloužit odborným pracovníkům, jako zdroj informací, které dále zprostřed-kují seniorům buďto v ordinacích praktických lékařů, nebo v domovech pro seniory. Jako zdroj informací o závažnosti chřipkového onemocnění může také posloužit široké veřejnosti.
|
|
|
Proočkovanost na sezónní chřipku a důvody odmítání očkování u zdravotních sester
RODOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá hodnocením proočkovanosti proti sezónní chřipce u zdravotních sester, jejich názory a důvody odmítání očkování proti chřipce. Práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a část praktickou.V kapitolách teoretické části byly zpracovány poznatky o epidemiologii, historii chřipky, původci, léčbě a možnostech prevence chřipkového onemocnění. Déle jsem se v teoretické části zabývala očkováním proti tomuto onemocnění. Ke zpracování byly použity monografické publikace, lékařské články z odborných časopisů a elektronické zdroje. Ve výzkumné části jsem zkoumala, jak respondenti chápou chřipku jako nemoc. Zda považují toto onemocnění za závažné, či nikoliv. Dále mě také zajímal názor zdravotních sester na očkování proti sezónní chřipce, vzhledem k tomu, že jde o skupinu osob, která si je vědoma případných rizik tohoto onemocnění. Cílem práce je rozbor důvodů, které vedou k nízké proočkovanosti této skupiny a zjištění, jak proočkovanost zvýšit. V bakalářské práci jsem si stanovila 3 cíle. Prvním cílem bylo provést průzkum proočkovanosti proti sezónní chřipce u zdravotních sester v Nemocnici Písek a ambulantních pracovištích praktických lékařů v Písku. Druhým cílem bylo zjistit a analyzovat důvody neproočkovanosti proti sezónní chřipce u zdravotních sester a třetím cílem bylo zjistit a analyzovat důvody, které zdravotní sestry vedou k očkování proti sezónní chřipce. K získání dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků. Konečný počet pro zpracování dat tvořil 106 dotazníků. Data, která byla získaná dotazníkovým průzkumem, byla vyhodnocena pomocí grafů a tabulek. Cílem praktické části bylo zjistit proočkovanost chřipky u zdravotních sester v Nemocnici Písek a ambulancích praktických lékařů v Písku. Výzkumu předcházel předvýzkum k ověření vhodnosti zvolené metody sběru dat. Sběr dat se uskutečnil formou dotazníku. Tento dotazník byl zcela anonymní a byl tvořen z 18 otázek. Tyto otázky byly zaměřeny na problematiku proočkovanosti na sezónní chřipku u zdravotních sester. Také jsem zjišťovala nejpodstatnější důvody zdravotních sester, které je vedly k rozhodnutí se neočkovat proti sezónní chřipce. V souvislosti s prací jsem stanovila 2 hypotézy a 1 výzkumnou otázku. Ty jsem na základě vyhodnocení šetření potvrdila nebo vyvrátila. První hypotézou jsem zjišťovala, zda proočkovanost u zdravotních sester na sezónní chřipku je vyšší než v běžné populaci. Tato hypotéza se mi potvrdila. V druhé hypotéze jsem se zabývala, zda zdravotní sestry pracující v Nemocnici Písek nemají zájem o očkování proti sezónní chřipce oproti sestrám v ambulantních pracovištích. Tato hypotéza se nepotvrdila, z důvodu malého souboru zdravotních sester. Výsledky šetření ukázaly, že nejčastější důvod neočkování u respondentů je nedůvěra v účinky očkování proti sezónní chřipce. Z toho vyplývá i to, že většina respondentů nevnímá chřipku jako závažné onemocnění. Ráda bych proto touto prací zdůraznila význam informací, které mohou zdravotním sestrám pomoci zvážit rizika chřipkového onemocnění a motivovat je k využití očkování. Očkování je důležitým prostředkem prevence před chřipkovými viry, zvláště pro rizikové skupiny obyvatel. Dále z výsledků výzkumu vyplývá, že zdravotní sestry podceňují očkování a většina z nich nebyla nikdy proti tomuto onemocnění očkována. Přesto je podle výsledků informovanost u zdravotních sester dobrá a jsou si vědomy rizik, která toto onemocnění přináší. Očkování proti chřipce je stejně jako očkování všeobecně, v naší společnosti stále diskutovaným tématem. Předcházení chřipky vakcinací u zdravotnických sester zmírňuje dopady chřipkového onemocnění, zvláště pak u rizikových skupin, jimiž klienti v nemocničních zařízeních bezpochyby jsou. Často si lidé pletou chřipku s lehčím nachlazením respiračního traktu. Chřipka se v pracovních kolektivech šíří velice rychle. To poté přináší řadu komplikací.
|
|
|
Prevence chřipky u osob starších 65 let a u osob zdravotně stigmatizovaných v okrese Český Krumlov a jejich postoj k očkování.
ĎURIŠOVÁ, Markéta
Tématem mé bakalářské práce je problematika prevence chřipky u osob starších 65 let a u osob zdravotně stigmatizovaných v okrese Český Krumlov a jejich postoj k očkování. Práce je rozdělena na dvě základní části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem komplexně zpracovala poznatky o epidemiologii, původci, léčbě a možnostech prevence chřipkového onemocnění. Praktická část je zaměřena na zmapování proočkovanosti a názorů na očkování u osob starších 65 let a osob zdravotně stigmatizovaných v okrese Český Krumlov a analýzu výsledků získaných průzkumným šetřením. Cílem práce je rozbor důvodů, které vedou k malé proočkovanosti těchto skupin a zjistit, jak proočkovanost zvýšit. K získání dat jsem použila metodu kvantitativního výzkumu pomocí anonymního dotazníkového šetření. Celkem bylo rozdáno 300 dotazníků. Konečný počet pro zpracování dat tvořil 190 dotazníků. V souvislosti s prací jsem stanovila 4 hypotézy. Ty jsem na základě vyhodnocení šetření potvrdila nebo vyvrátila. Výsledky šetření ukázaly, že nejčastější důvod neočkování je nedostatek informací, které respondenti mají o chřipkovém onemocnění a o očkování proti chřipce. Z toho vyplývá i skutečnost, že většina respondentů nevěří účinkům očkování a mnoho osob starších 65 let a zdravotně stigmatizovaných osob nevnímá chřipku jako závažné onemocnění. Ráda bych proto touto prací zdůraznila význam informací, které mohou lidem pomoci zvážit rizika chřipkového onemocnění a motivovat je k využití očkování.
|
|
|
Zhodnocení proočkovanosti proti chřipce u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RUDKOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá hodnocením proočkovanosti proti chřipce u studentů Jihočeské univerzity, jejich názory a přístupem k problematice očkování proti chřipce. Teoretická část práce je zaměřena na historické, klinické, diagnostické, virologické, imunologické a epidemiologické aspekty chřipky, vývoj vakcín a očkování proti chřipce. Cílem praktické části bylo zjistit poočkovanost chřipky u studentů Jihočeské univerzity Českých Budějovicích, zmapovat jejich postoj k tomuto očkování a zhodnotit jejich informovanost týkající se očkování proti chřipce a chřipky obecně. Pro potřeby výzkumu bylo realizováno dotazníkové šetření u studentů Jihočeské univerzity. Výběr respondentů probíhal náhodným stratifikovaným výběrem tak aby bylo pokryto přibližně 5% obsazenosti každé fakulty. Výzkumu předcházel předvýzkum k ověření vhodnosti zvolené metody sběru dat. Jako nástroj sběru dat byla zvolena metoda dotazování formou dotazníků. Kvótou pro výzkum bylo studium respondentů na Jihočeské univerzitě a studovaná fakulta. Celkem bylo vyhodnoceno 468 dotazníků. Z výsledků realizovaného výzkumu vyplývá, že studenti Jihočeské univerzity podceňují očkování a většina z nich nebyla proti tomuto onemocnění nikdy očkována. Přesto je podle výsledků informovanost studentů o této problematice dobrá a mezi jednotlivými fakultami, s výjimkou Zdravotně sociální fakulty, v ní není výrazný rozdíl. Zdravotně sociální fakulta dosáhla v celkovém hodnocení informovanosti výrazně vyššího výsledku než ostatní fakulty. Byla tak potvrzena hypotéza, že existují rozdíly mezi informovaností studentů Zdravotně sociální fakulty a studentů jiných fakult. Cílem diplomové práce je upozornit studenty Jihočeské univerzity na klady očkování proti chřipce, zvýšit jejich informovanost v této oblasti.
|
host ::
RSS.