|
|
Společné znaky judaismu a náboženské společnosti "Svědkové Jehovovi" se zřetelem k území České republiky
Kutinová, Zuzana ; Kohout, Ivan (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání společných znaků mezi náboženskou společností Svědkové Jehovovi ajudaismem na území České republiky. Nejprve se věnuje historickému vzniku samotné náboženské společnosti a jejím kořenům na našem území. Dále struktuře afungování této organizace a událostem druhé světové války, které příslušníkům obou zkoumaných vyznání přinesla mnoho utrpení. Poté sleduje podobnosti mezi tradicemi a zvyky a s tím spojeným způsobem života. Na závěr zkoumá vlastní vnímání vztahu členů náboženské společnosti Svědků Jehovových k judaismu. K tomuto účelu jsou použity kvalitativní rozhovory se stávajícími i s bývalými členy a kvantitativní dotazníky, které byly předány členům vjednotlivých sborech. Terénní výzkum byl proveden ve sborech náboženské společnosti Svědků Jehovových a to konkrétně ve sboru v Benešově a na území hlavního města Prahy.
|
|
| |
|
|
Osudy židovského obyvatelstva v rámci transportů z Ostravy v letech 1939-1945
Grögerová, Anetta ; Roginer Hofmeister, Karin (vedoucí práce) ; Heroldová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje regionálně-historickému tématu v souvislosti s vypravenými židovskými transporty z Ostravy v letech 1939-1945. Hlavním záměrem práce je analýza vybraných svědectví přeživších transportů, průběh těchto deportací a poskytnutí dosud chybějícího náhledu na tento historický a regionálně specifický fenomén. Důraz je především kladen na opomíjenou kapitolu dějin, tedy na první transport evropských Židů, který odjel z ostravského nádraží v roce 1939. Posléze se práce zaobírá vypravenými transporty do ghetta v Terezíně v letech 1942-1945. K tomuto zkoumání a následnému srovnání transportů a jejich reflexe využívá jak odborných literárních zdrojů, tak svědectví z Archivu vizuální historie, USC Shoah Foundation, díky přístupu z Centra vizuální historie Malach.
|
|
|
Nová synagoga Česká Lípa
Tomický, Ondřej ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce je návrh nové synagogy a komunitního centra židovské obce v České Lípě. Řešené území se nachází na ulici U Synagogy na jihovýchodním okraji historického centra města, na místě, kde se v minulosti nacházelo židovské město. Dlouhou historii českolipské židovské obce, která zde měla svou synagogu, židovskou školu a rabinát, rituální lázeň mikve a další, však zpřetrhaly události druhé světové války a následného poválečného vývoje v Československu i ve světě. Původní synagoga byla vypálena nacisty v roce 1938, mnoho památek židovské komunity v České Lípě postupně zmizelo a stejně tak samotná komunita. Mým cílem je navrhnout nové zázemí židovské obce. Navrhuji proto novou synagogu a komunitní centrum, zahrnující administrativu židovské obce s archivem židovské literatury, výstavní a přednáškové prostory, rituální lázeň mikve a kosher restauraci pro členy obce i širokou veřejnost. Návrh dále počítá s celkovou úpravou veřejného prostoru a jeho zprůchodnění pro pěší, výsadbou nové zeleně a umístění dvou nových památníků židovské minulosti České Lípy. Navržený objekt by pak neměl sloužit jen členům židovské obce, ale široké veřejnosti jako nový veřejný prostor, který nabídne nové možnosti setkávání, vzdělávání a trávení volného času v důstojném prostředí. Určujícím prvkem návrhu je místo bývalé synagogy, které zůstane ponecháno volné jako nové nádvoří, které bude ze tří stran obklopeno novou synagogou a komunitním centrem. Oba objekty jsou svými hlavními fasádami a hlavními vstupy otočené k centru města. Synagoga i komunitní centrum budou spočívat na vyvýšené terase přístupné po schodišti, symbolizující Chrámovou horu v Jeruzalémě. Zvolené tvarosloví a materiálové řešení staveb má v kolemjdoucích vzbudit pocit mohutnosti, stability, důstojnosti a bezpečí. Na ose nádvoří budou umístěny dva nové památníky – stéla a kašna. Stéla na místě někdejšího vchodu do bývalé synagogy, symbolizující varovně vztyčený prst. Kašna na místě, kde se v synagogách nachází bima, posvátný prostor, kam kromě rabína nemá nikdo přístup. Vodní hladina tak z toho místa symbolicky vyloučí pohyb chodců, kteří toho posvátné místo budou obcházet. Dnes se na místě bývalé synagogy nachází veřejné parkoviště a celé území bývalého židovského města je v zanedbaném stavu. Pevně doufám, že svým návrhem přispěji k připomenutí židovské minulosti České Lípy, porozumění mezi lidmi a že se z dnes zanedbaného místa stane důstojný veřejný prostor.
|
|
|
Život a podnikání Jindřicha Fišera a jeho potomků
Kreuz, Vojtěch ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce pojednává o Jindřichu Fišerovi, ale i o několika jeho potomcích, kteří se ve svém životě věnovali zejména provozu různých gastronomických podniků na území hlavního města Prahy. Při psaní práce jsem vycházel zejména z různorodých archivních materiálů, které jsou uložené v Archivu hlavního města Prahy, Národním archivu nebo ve Státním oblastním archivu v Praze. Oporou mi však byly i novinové články nebo materiály pocházející ze soukromých archivů žijících osob. Vedle již zmiňovaného Jindřicha Fišera, který na přelomu 19. a 20. století provozoval pivo- var v Přerově nad Labem, se text zaměřuje na životní příběhy dvou z jeho synů - Václava, který mezi léty 1938 a 1948 provozoval se svým synem Zdeňkem pražskou kavárnu Slavia poblíž Národního divadla, a Jindřicha, jenž svůj život spojil s barem nepříliš dobré pověsti na Staro- městském náměstí. Část druhé kapitoly je pak věnována i podnikatelským aktivitám jednoho z Jindřichových vnuků, Jaroslava Fišera, a jeho cukrárně v Hybernské ulici na Novém Městě pražském. Práce se však vedle životních příběhů zmiňovaných osob snaží zachytit taktéž právní záležitosti spojené s podnikáním za první republiky nebo okolnosti rasové diskriminace Židů v době nacistické okupace Čech.
|
|
|
Židovská rada starších v okupované Praze (1943-1945)
Felgr, Luboš
Diplomová práce se zabývá Židovskou radou starších v Praze, jejíž existence je vymezena léty 1943-1945. Správní orgán, který formálně vznikl přejmenováním válečné Židovské náboženské obce v Praze v únoru roku 1943, byl povinen vykonávat příkazy nadřízených orgánů a plnit funkci prostředníka mezi nacistickým vedením a pronásledovaným židovským obyvatelstvem. Dřívější vystěhovalecké, přeškolovací či pečovatelské aktivity byly vystřídány likvidačními úkoly a vedením dalších činností, které měly ve svém důsledku směřovat k úplnému zániku židovského života na území okupovaných Čech a Moravy. Diplomová práce se zaměřuje na historický a organizační vývoj výše jmenované židovské rady od jejího vzniku až do likvidace v poválečném období, dále také na činnosti jednotlivých oddělení a osudy některých zaměstnanců. Organizace je zasazena do kontextu závěrečné fáze židovského pronásledování, které se ve sledovaném období zaměřovalo převážně na tzv. míšence a židy ze smíšených manželství, a nacistické politiky likvidace náboženských obcí a zakládání židovských rad. Práce je zpracována na základě užití a srovnání archivních zdrojů, dobových periodik, pramenných edic či vzpomínek pamětníků. Podstatná část primárních zdrojů je čerpána z Archivu Židovského muzea v Praze a dokumentačních sbírek Židovského muzea v...
|
|
| |
|
|
Pozemková kniha židovských domů v Týně nad Vltavou v letech 1680-1750
HRBKOVÁ, Kristýna
Hlavním tématem této diplomové práce je pozemková kniha židovských domů v Týně nad Vltavou z let 1680-1750. První kapitola se věnuje obecné problematice židovských obyvatel v českých zemích do 18. století. Následují stručné dějiny Židů a jejich soužití s křesťanskými obyvateli na panství Týn nad Vltavou. Součástí práce je i kapitola zabývající se pozemkovými knihami a jejich rolí v historickém bádání. Nejdůležitější část celé práce zahrnuje rozbor zkoumané pozemkové knihy spolu se stručným výpisem židovských domů, které jsou v ní obsažené. U každého domu je zmíněno, kdo jej vlastnil, kolik za něj splácel a jaké pozemky k němu připojil. Kapitola je zakončena stručným nastíněním správy panství i samotného města na přelomu 17. a 18. století. Na závěr je v příloze obsaženo ediční zpracování zmíněné pozemkové knihy.
|
|
|
Black Characters in British Literature of the 19th century
BENEŠOVÁ, Tereza
Cílem mé diplomové práce je analýza černošských postav v britské literatuře devatenáctého století. Pro tuto analýzu jsem vybrala Thackerayho román Vanity Fair, Mansfield Park a Sanditon Jane Austenové, Ivanhoe od Sira Waltera Scotta, Jane Eyre od Charlotte Bronteové, Wuthering Heights od Emily Bronteové a The Moonstone od Wilkie Collinse. Do své analýzy jsem také zařadila historické pozadí dané doby a shrnula jsem historii otroctví. Také jsem ve své práci brala v úvahu společenské otázky na toto téma.
|
|
| |
host ::
RSS.