|
|
Újma na zdraví v českém a německém právu : komparativní studie
Kabáčová, Lucie ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou újmy na zdraví v českém a německém právním řádu. Pro srovnání byla vybrána německá právní úprava z toho důvodu, že nový občanský zákoník z ní vychází. Cílem práce bylo zjistit, v čem se právní úpravy liší či shodují, popřípadě uznat jaká z nich se zdá být vhodnější či spravedlivější a zároveň najít hlavní změny, které přinese nový občanský zákoník. K nalezení odpovědí bylo užito metody komparace s právní úpravou de lege ferenda a německou. Práce je rozdělena na tři části, přičemž v první části je obsažena problematika újmy na zdraví v českém právu a ve druhé v německém. Poslední, třetí část se věnuje komparaci daných právních institutů v obou právních úpravách. Hlavní rozdíly můžeme hodnotit podle toho, zda jsou ve prospěch poškozeného či škůdce. Pozitivní pro procesní postavení poškozeného se zdá být především deliktní úprava odpovědnosti v německém právu, neboť dle ní jsou za své zaviněné protiprávní jednání způsobující vznik újmy na zdraví odpovědné k náhradě všechny osoby zúčastněné, což rozšiřuje okruh povinných osob. Další výhodou pro poškozeného v německém právu je to, že při výši bolestného je soudci ponechána volná ruka a není mu přesně stanovena výše, jako je tomu v českém právu. Naopak pro škůdce se zdá být výhodná především absence § 420a...
|
|
|
Újma na zdraví jako zásah do ochrany osobnosti
Koliha, Michael ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Újma na zdraví jako zásah do ochrany osobnosti Účelem této diplomové práce je popsat, jaké nároky plynou poškozeným v případech neoprávněného zásahu do ochrany osobnosti, zejména při újmě na zdraví. Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž první kapitola uvádí stručný přehled právních předpisů, kterými je upraveno právo na ochranu osobnosti a zdraví v České republice. Druhá kapitola se detailněji zabývá ochranou osobnosti a ochranou zdraví fyzické osoby ve stávajícím občanském zákoníku a je teoretickým základem pro další kapitoly, když zejména popisuje, co je obsahem práva na ochranu osobnosti a ochranu zdraví člověka a kdo jsou aktivně i pasivně legitimované subjekty ochrany osobnosti a zdraví. Dále popisuje, v jakých případech jsou zásahy do ochrany osobnosti přípustné a zejména jaké jsou prostředky ochrany osobnosti. Hlavní část této diplomové práce je zaměřena na vztah peněžitých i nepeněžitých nároků plynoucích z neoprávněných zásahů do ochrany osobnosti podle § 11 a následujících občanského zákoníku a odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění podle § 444 odst. 2 občanského zákoníku, a to jak z pohledu právní teorie, tak z pohledu rozhodovací praxe soudů. Zabývá se otázkou, v jakých případech je možné souběžné uplatnění žalob na ochranu osobnosti a žalob na náhradu škody na...
|
|
|
Občanskoprávní aspekty ochrany zdraví
Vopěnková, Zdenka ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou občanskoprávní aspekty ochrany zdraví. Jejím cílem je analýza stávající občanskoprávní úpravy práva na ochranu zdraví a její srovnání s právní úpravou v novém občanském zákoníku. Vzhledem k obsáhlosti tématu se práce nezabývá všemi aspekty dané problematiky, ale zaměřuje se zejména na některé v praxi nejvíce diskutované otázky. Přihlíží při tom nejen ke znění zákona a příslušné literatuře, ale zvláštní důraz je kladen zejména na související judikaturu. V některých pasážích je zohledňováno též vrcholné dílo evropské deliktní doktríny - Principles of European Tort Law (PETL). Obsah diplomové práce je rozdělen do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými aspekty tématu. První kapitola se zabývá mezinárodními a vnitrostátními prameny práva na ochranu zdraví. V druhé kapitole je popsán koncept práva na ochranu zdraví jako součást práva na ochranu osobnosti a charakterizován je také jeho předmět, obsah a subjekty. Kapitola tři je věnována neoprávněnému zásahu do práva na ochranu zdraví a jeho následkům. Kapitola čtyři se zaměřuje na občanskoprávní odpovědnost, předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu na zdraví a rovněž také na subjekty této odpovědnosti. Závěrečná kapitola se zabývá prostředky, které mohou být při neoprávněném zásahu do práva na ochranu zdraví...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče v českém a německém právu (srovnání)
Resl, Matěj ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce srovnává českou úpravu občanskoprávní odpovědnosti za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče s úpravou německou, která díky svému stabilnímu vývoji může představovat zdroj inspirace. Odlišnosti obou právních úprav lze hodnotit podle toho, zda jsou výhodnější pro škůdce nebo pro poškozeného. Co se týče odlišností německé úpravy výhodnějších pro pacienta, jedná se například o vznik odpovědnosti všech osob zúčastněných na poskytování zdravotní péče za újmu na zdraví, kterou způsobí svým zaviněným protiprávním úkonem, včetně přímé odpovědnosti osoby tzv. použité při činnosti. Díky širšímu pojetí škody v německém občanském zákoníku má dále pacient právo i na náhradu obecně definované nemajetkové újmy, jejíž výše je ponechána na úvaze soudu po zohlednění skutkového stavu konkrétního případu. Zejména pro mladší poškozené pacienty je dále výhodnější a spravedlivější německá úprava určení výše náhrady za ztrátu na výdělku, která nevychází pouze z průměrného výdělku poškozeného před poškozením, ale reflektuje i výši výdělku, který by poškozený dosahoval, pokud by k újmě na zdraví nedošlo. Některé rozdíly německé právní úpravy jsou ale naopak výhodnější z pohledu poskytovatele zdravotní péče. Jedná se například o absenci obdoby § 421a ObčZ v německém občanském zákoníku. Podstatným...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy v ČR a SRN
Vítková, Klára ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hásová, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá náhradou nemajetkové újmy v ČR a SRN se zaměřením na újmu na zdraví a specifickou otázku žalob wrongful birth a wrongful life. Jejím cílem je přiblížit rozdíly mezi oběma právními úpravami. V první části se práce věnuje teoretickému rozboru předpokladů odpovědnosti za škodu v deliktním právu v obou zemích. Druhá kapitola navazuje definováním pojmů majetková a nemajetková újma a způsobu a rozsahu jejich náhrady. Třetí část je zaměřena přímo na újmu na zdraví, představuje tento pojem a okruh osob oprávněných k náhradě a analyzuje způsob a rozsah náhrady nemajetkové újmy na zdraví (především bolestné) v ČR a SRN, se zvláštním důrazem na Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Čtvrtá kapitola se zabývá eticky i právně složitou otázkou žalob wrongful birth a wrongful life.
|
host ::
RSS.