|
|
Jazyková analýza barokního textu
VOJTOVÁ, Kateřina
Hlavní náplní bakalářské práce je jazyková analýza barokního textu. Práce je rozdělena do dvou častí {--} teoretické a praktické. V teoretické části podávám stručnou charakteristiku barokního období, barokního jazyka a kazatelství. V praktické části se zabývám tiskem textu, hláskoslovím a morfologií textu. Rozbor barokního kázání je založen na výzkumu formálních prostředků, kterých autor využívá v textu. Tyto prostředky pak porovnávám s prostředky současné češtiny. Zároveň se snažím na tomto barokním textu dokázat, že čeština doby barokní nebyla jazykem úpadkovým.
|
|
|
Člověk, smrt a onen svět v čase baroka
DUDA, Zdeněk
Diplomová práce řeší otázku tzv. posledních věcí člověka, tedy téma smrti, umírání a představ o tomto a onom světě, a to především v první a ve druhé třetině 18. století v prostředí jihočeského města Písku. Problematika posledních věcí člověka je zde studována na příkladu dvou možných dobových diskursů, a sice diskursu pololidového a lidového. Dobový lidový diskurs byl konstruován na základě analýzy píseckých měšťanských testamentů ze třicátých let 18. století, jako prameny dobového pololidového diskursu byly využity knihy příprav na dobrou smrt a kancionály. Tento a onen svět se prostupovaly především v čase pohřbu; všemohoucí Bůh skrze smrt a rituál pohřbu vstupoval na tento svět a zjevoval svou spravedlnost i své milosrdenství. Skutečnost barokního světa byla pohřebními obřady v rovině lidového diskursu stále znovu potvrzována a přijímána.
|
|
|
Jazyková analýza barokního textu
NOVÁKOVÁ, Marie
Hlavní náplní této diplomové práce, nesoucí název Jazyková analýza barokního textu, je rozbor morfologické a syntaktické roviny tisku barokního traktátu Cvičení v dokonalosti a ctnostech křesťanských v překladu Jiřího Konstance. Zaměřuji se především na jevy, které se od současného stavu jazyka odlišují, jako jsou například v oblasti morfologie některé koncovky substantiv, složené tvary při skloňování přivlastňovacích adjektiv, některé dnes již nepoužívané spojky či částice a v oblasti syntaxe např. postavení přísudku ve větě, postavení přívlastků. Na samém konci práce pak nabízím i krátké vysvětlení významů některých slov použitých v textu. Podotýkám, že práce nepřináší vyčerpávající informace, neboť text obsahuje množství dalších jevů, které zde nedostaly prostor.
|
|
|
Jazyk legendy z doby barokní
DOLEŽALOVÁ, Zdeňka
Téma se bude týkat jazykové stránky textu z doby barokní, a to v komplexním pohledu na obsahové pojetí a příznakové rysy plánu hláskoslovného a tvaroslovného. Plán syntaktický a lexikální z důvodu značné rozsáhlosti práce zkoumán nebude. Předmětem analýzy bude dílo pátera Jiřího Davida Medicus Hercinius, to jest: Velko-lesní hojitel a uzdravitel, aneb Život S. Vintíře, jináč Gunthera neb Guntýře {\dots} Spis byl vytištěn v Praze roku 1713. V úvodní části se věnujeme obecným informacím o autorovi, o době, ve které žil a tvořil, a o jeho současnících. Zmíníme se také o legendistické literatuře u nás, o životě svatého Vintíře a o obsahu samotného díla vůbec. Další dvě kapitoly informují o významných humanistických a barokních autorech. Poté se již seznámíme s jednotlivými hláskoslovnými a tvaroslovnými jevy, jak z hlediska teoretického tak i praktického. Cílem práce bude dílčím způsobem přispět k poznání češtiny doby pozdního baroka.
|
|
|
Barokní poutní místo Římov
HULCOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá historií, stavebním vývojem a popisem významné jihočeské barokní památky. V Římově jsou spojeny dva typy poutních staveb - loretánská kaple obklopená ambitem a křížová cesta s pětadvaceti zastaveními. První část je věnována důvodům k výstavbě, možným vzorům a stavební historií areálu. Další část práce je zaměřena na popis a současný stav jednotlivých staveb, malířské a sochařské výzdoby a přináší také krátké medailonky umělců, kteří se na těchto dílech podíleli. V poslední části se věnuji srovnání poutního místa ve Starém Hrozňatově s římovským areálem, který posloužil jako vzor pro chebské jezuity.
|
|
|
Komenský - Třanovský - Božan
NÁDVORNÍKOVÁ, Libuše
Práce se zabývá rozborem a porovnáním tří barokních kancionálů autorů Jana Amose Komenského, Jiřího Třanovského a Jana Josefa Božana. Kancionál Amsterdamský, Tranoscia Citharu sanctorum a Slavíček rájský jsou analyzovány z hlediska konfese jejich autorů a dobového kontextu a vzájemně porovnávány podle jejich obsahu a řazení zpěvů.
|
|
|
Architektura venkovských panských sídel na Táborsku
VAVÁČEK, Miloslav
Diplomová práce s názvem {\clqq}Architektura venkovských panských sídel na Táborsku`` se zabývá problematikou stavebně historického vývoje zámků a tvrzí venkovské šlechty umístěných v oblasti Táborska. Dokument ukazuje, v jakém stavu byly vybrané objekty v letech 2007-2008. Do práce nejsou zařazeny všechny objekty tohoto typu na Táborsku. Vzorek je však zvolen tak, aby reprezentoval co nejširší spektrum architektonických stylů od gotiky, přes renesanci, až po historizující slohy 19. století. Autor vychází jednak z poznatků uvedených v rozličných odborných i turistických publikacích, jednak z výsledků vlastního průzkumu.
|
|
|
Srovnání dvou kázání z doby pozdního baroka
SLAVÍČKOVÁ, Lucie
Tématem práce je srovnání jazykových a stylistických prostředků i kompozičních postupů užitých ve dvou kázáních z doby barokní, a to z roku 1709 a z roku 1724. Oba texty pocházejí z knihovny konventu servitů v Nových Hradech. V úvodní části jsou shrnuty základní rysy slovesného baroka se zaměřením na homiletiku a nejvýznamnější barokní kazatele. Dále je soustředěna pozornost na srovnávané texty, nejprve na stránku kompoziční a stylistickou, tedy členění textů na dílčí kompoziční úseky a repertoár řečnických a ozdobných prostředků. Poté následuje rozbor jednotlivých jazykových rovin, a to hláskoslovné, morfologické a lexikální. Syntaktická rovina zkoumána nebyla. Cílem práce je přispět k hlubšímu poznání úrovně češtiny z počátku 18. století, ukázat, jak jazyk kazatele působí na citovou stránku posluchače, ovlivňuje jeho myšlení, utváří jeho názory a plní funkci přesvědčovací.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.