|
| |
|
|
Imunogenní nádorové buňky jako zdroj nádorových antigenů pro léčbu aktivní buněčnou imunoterapií DCVAC/OVCa u pacientek s karcinomem ovarii v I./II. fázi klinického testování.
Slavíčková, Lucie ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent)
Autor: Lucie Slavíčková Název: Imunogenní nádorové buňky jako zdroj nádorových antigenů pro léčbu aktivní buněčnou imunoterapií DCVAC/OvCa u pacientek s karcinomem ovarií ve II. fázi klinického testování Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Poznání ústřední funkce dendritických buněk při prezentaci antigenu a indukci primární imunitní odpovědi prostřednictvím aktivace naivních nediferencovaných T lymfocytů vedlo k jejich využití jako imunologické modality v imunoterapii nádorů. Vhodným zdrojem antigenů jsou nádorové buňky z buněčných linií usmrcených vysokým hydrostatickým tlakem, který indukuje imunogenní buněčnou smrt a zabezpečuje účinnou aktivaci imunitní odpovědi. Tato práce si klade za cíl popsat recentní poznatky oboru protinádorové imunoterapie karcinomu ovaria se zaměřením na vakcínu na bázi dendritických buněk a v experimentální části zhodnotit možný krok k optimalizaci výrobního protokolu této protinádorové vakcíny. V rámci experimentální části práce jsem sledovala kinetiku imunogenních parametrů u nádorových buněk linie SKOV3 ovariálního karcinomu ošetřených aplikací vysokého hydrostatického tlaku, coby induktoru imunogenní buněčné smrti. Stanovení probíhalo v různých časových intervalech a vedlo k ověření možnosti...
|
|
| |
|
|
Srovnání dvou kázání z doby pozdního baroka
SLAVÍČKOVÁ, Lucie
Tématem práce je srovnání jazykových a stylistických prostředků i kompozičních postupů užitých ve dvou kázáních z doby barokní, a to z roku 1709 a z roku 1724. Oba texty pocházejí z knihovny konventu servitů v Nových Hradech. V úvodní části jsou shrnuty základní rysy slovesného baroka se zaměřením na homiletiku a nejvýznamnější barokní kazatele. Dále je soustředěna pozornost na srovnávané texty, nejprve na stránku kompoziční a stylistickou, tedy členění textů na dílčí kompoziční úseky a repertoár řečnických a ozdobných prostředků. Poté následuje rozbor jednotlivých jazykových rovin, a to hláskoslovné, morfologické a lexikální. Syntaktická rovina zkoumána nebyla. Cílem práce je přispět k hlubšímu poznání úrovně češtiny z počátku 18. století, ukázat, jak jazyk kazatele působí na citovou stránku posluchače, ovlivňuje jeho myšlení, utváří jeho názory a plní funkci přesvědčovací.
|
host ::
RSS.