|
Plošné hlavolamy a jejich užití ke zvýšení matematické gramotnosti u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
Brázdová, Barbora ; Dvořák, Petr (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala různými způsoby využití hlavolamů Pentomino a Tangram ve vyučování matematiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V teoretické části jsem tyto hlavolamy představila, na jejich jednotlivých dílcích vysvětlila zobrazení v rovině, zanalyzovala jsem podobné úlohy v učebnicích matematiky pro 1. stupeň základních škol a přiblížila jsem problémy žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V praktické části jsem popisovala několik hodin experimentální výuky, které jsem vykonávala s šesti žáky základní školy praktické. V prvním roce jsme se zabývali hlavolamem Tangram. Vyrobili jsme si jednotlivé dílky z papíru, manipulovali jsme s dřevěnými kostkami, používali jsme tangramové obrázky k rozvíjení zrakové percepce a přiblížení zobrazení v rovině. Další rok si žáci nejdříve sami jednotlivé kostky pentomina vymysleli a potom s nimi pracovali. Zakreslovali je do čtvercové sítě, skládali obrázky, hráli hru pro dva… Ve vlastním hodnocení jsem potom výsledky práce shrnula.
|
|
Vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy
CÁBOVÁ, Lenka
Ve východní části Šumavského a Novohradského podhůří v Jižních Čechách, okrese Český Krumlov byly sledovány tři nejmenované lokality. Orná půda byla zatravněna trvalou jetelotravní směskou složenou ze 7 druhů trav a 1 druhu jeteloviny. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj trvalých travních porostů po osetí orné půdy. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se porosty zapojují, stabilizují a postupně obohacují o další druhy. Sledována byla průměrná pokryvnost bylinného patra, průměrný počet druhů bylinného patra a průměrná pícninářská hodnota. V době fytocenologického sledování byl porost na lokalitě 1 (L1) šestiletý, na lokalitách 2 (L2) a 3 (L3) tříletý. Fytocenologickým snímkováním byl podchycen jarní, letní i podzimní aspekt. Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že nejstarší lokalita 1 má nejmenší pokryvnost trav a příliš vysokou pokryvnost jetelovin a bylin. Tato lokalita vykazuje také nejnižší průměrný počet druhů a pícninářskou hodnotu v porovnání s ostatními lokalitami. Všechny tři lokality prokázaly enormní prosazení smetanky lékařské v porostu. Pokryvnost vysetých druhů trav se snížila téměř na všech lokalitách, výjimku tvoří kostřava luční na lokalitě 2 a lipnice luční na lokalitě 1. Pokryvnost vysetého jetele lučního se zvýšila pouze na lokalitě 1. Totální vymizení jílku mnohokvětého z porostu byl zaznamenán u všech třech lokalit. Sledované lokality jsou zatím velmi mladé, lze očekávat další sukcesi a stabilizaci porostu přibližně za 10 let. Ze zjištěných výsledků je patrné, že druhové složení lokalit je ovlivněno nejen způsobem obhospodařování (kosením), stářím porostu od založení ale také sukcesí.
|
|
Evoluce olfaktorických receptorů
Klempt, Petr ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o největší genové rodině savců, která kóduje olfaktorické receptory. Olfaktorické receptory náleží do podrodiny rhodopsin-like GPCRs, staré 600 až 800 milionů let. Minimálně od této doby hrají olfaktorické receptory, součást jednoho z nejstarších smyslů (čich), zásadní roli v detekci chemických látek ať už ve vodě, nebo ve vzduchu. Ohromný repertoár olfaktorických receptorů a jeho změny v průběhu evoluce u důležitých taxonů živočichů je v práci zmapován s důrazem na množství a podíl funkčních a nefunkčních genů pro olfaktorické receptory. Tyto hodnoty jsou totiž jedním z kritérií hodnocení olfaktorických schopností zvířat. Olfaktorické receptory jsou umístěny typicky na povrchu senzorického neuronu čichového epitelu, kde váží různé odoranty a spouští signalizační kaskádu vedoucí k depolarizaci membrány neuronu. Přibližně polovina práce proto shrnuje poznatky o molekulární biologii olfaktorických receptorů, jako je jejich struktura, zásadní složky signalizační kaskády (Gαolf, ACIII, CNG kanál, Ca2+ dependentní Cl- kanál), stejně jako složky potřebné k návratu do stavu steady-state. Určitá úroveň exprese olfaktorických receptorů ve velkém množství non-olfaktorických tkání (svaly, sperma, mozek atd.) ukazuje na možné důležité biomedicínské role těchto receptorů.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po perkutánní implantaci aortální chlopně
Jamrich, Lukáš ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Kočka, Viktor (oponent)
V bakalářské práci je zpracována případová studie ošetřovatelské péče o 84-letého nemocného hospitalizovaného pro aortální stenózu. Pacient byl v Kardiocentru Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze léčen poměrně novou metodou - perkutánní implantací aortální chlopně. V úvodu práce jsou uvedeny poznatky z anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému se zaměřením na srdce a chlopně srdeční. V části o patofyziologii jsou popsány onemocnění srdečních chlopní s důrazem na stenózu aortální chlopně. Popsány jsou diagnostické i léčebné postupy onemocnění. Následují základní informace o nemocném a jeho zdravotním stavu. Ošetřovatelská část popisuje ošetřovatelský proces podle modelu Teorie základní ošetřovatelské péče, jehož autorkou je Virginia Henderson. Podle uvedeného modelu byl zpracován ošetřovatelský procesu u vybraného 84-letého pacienta. Součástí je krátkodobý i dlouhodobý ošetřovatelský plán. Krátkodobý ošetřovatelský plán je zpracován pro druhý den hospitalizace, tedy nultý pooperační den. Dlouhodobý ošetřovatelský plán je stanoven na období cca 7 dnů. V bakalářské práci se uvedena také sociální problematika a psychologie nemocného a zabývá se také tématem edukace u vybraného pacienta.
|
|
Trestní právo a euthanasie
Dřímal, Pavel ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Euthanasie představuje jedno z vůbec nejkontroverznějších témat. Jak je zmíněno v první kapitole této práce, ve světě nepanuje jednoznačný názor, který by byl pro nebo proti uzákonění aktivní přímé euthanasie. Cíl této diplomové práce nespočívá v jakémkoliv přesvědčování. Na přibližně 60 stranách textu předkládám čtenářům informace o právní úpravě euthanasie nejen v České republice, ale i o její právní a teoretické úpravě v zahraničí. První kapitola se snaží zlákat čtenáře, aby pokračovali ve studiu této práce. Rovněž je zde nastíněno, čemu se budu ve své práci věnovat. "Pojem euthanasie" je název druhé kapitoly. V této části se zabývám: a) rozborem několika definic a b) historickým vývojem v nahlížení na euthanasii. Termín euthanasie vychází ze dvou řeckých slov. Eu, což znamená dobrý, popř. normální a Thanatos, což znamená smrt. Euthanasie tak může být přeložena jako "dobrá smrt". Je však potřeba zmínit, že v průběhu staletí došlo k určitým změnám v chápání tohoto termínu. Dnes se euthanasií rozumí usmrcení jiného, nevyléčitelně nemocného, který trpí nesnesitelnými bolestmi, na jeho vlastní žádost. Nemocný přitom musí být schopen porozumět vážnosti takové žádosti. Převážná část evropské právní úpravy rozlišuje čtyři základní kategorie euthanasie. Euthanasii aktivní a pasivní, euthanasii aktivní...
|
|
Alloriho portrét Marie de Medici v Kunsthistorisches Museum ve Vídni
Kunešová, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Alloriho portrét Marie de'Medici v Kunsthistorisches Muzeum ve Vídni Veronika Kunešová Resumé Ústředním tématem mé bakalářské práce je portrét Marie de'Medici(1540-1557),který je dnes součástí sbírek Obrazárny Kunsthistorisches Muzea ve Vídni.Maria de'Medici je zde zachycena přibližně ve svých patnácti letech,v této době již byla zasnoubena s Alfonsem II. d'Este a měla se stát vévodkyní z Ferarry.Ve svých sedmnácti letech zemřela,příčinou smrti byla zřejmě malárie.Její předčasná smrt je pravděpodobně také důvodem,proč máme o jejím životě tak málo informací.Ve své práci jsem se nezabývala jen portrétem samotným,ale snažila jsem se ho hodnotit v souvislosti s ostatními portréty žen z okruhu florentského medicejského dvora,které Alessandro Allori vytvořil a v kontextu s Mariiným životem a dobou ve které žila.Zvláštní kapitolu jsem věnovala Alloriho tvorbě portrétních miniatur,které byli v této době na florentském dvoře Cosima I. de'Medici velmi oblíbené. Alessandro Allori byl jedním z nejvýznamnějších florentských umělců druhé poloviny 16.století.Již od dob mládí mu Medicejové ve Florencii svěřovali důležité zakázky a v roce 1572 se po smrti svého mistra Bronzina stal hlavním dvorním umělcem florentského dvora Cosima I. de'Medici.Proto jsem do své práce zahrnula i důležité mezníky v životě a tvorbě Alessandra...
|
|
Středověké nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci
Keprt, Vratislav ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Vratislav Keprt: Středověké nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci (bakalářská práce 2009) Résumé Nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci představují mariánsko- christologický cyklus, který se odvíjí ve dvou přibližně 170cm vysokých pásech na stěnách pětibokého presbytáře. Ikonografický program výzdoby kněžiště je v klenebních polích dále doplněn o vyobrazení církevních otců, starozákonních proroků, evangelistů a andělů nesoucích nástroje Kristova umučení. V rámci českého monumentálního malířství jsou levohradecké malby významnou památkou, která mimořádným způsobem doplňuje pohled na umělecký vývoj v poslední čtvrtině 14. století. Cílem této bakalářské práce je pomocí metod formální a ikonografické analýzy zasadit studované malby do souvislostí dobové tvorby a na základě shrnuté literatury k tématu a dohledání analogií k jednotlivým výjevům naznačit význam maleb v kontextu českého a evropského umění. Koncem 14. století náleželo patronátní právo ke kostelu sv. Klimenta ženskému benediktinskému klášteru při kostele sv. Jiří na Pražském Hradě. Vedle svatojiřského kláštera mohli mít na vznik levohradeckých nástěnných maleb též vliv i páni z Mühlhausenu, kteří v 70. letech 14. století zakoupili nedalekou roztockou tvrz. Stylová příbuznost výmalby tamní kaple s levohradeckými malbami...
|
|
Dotazníková analýza zneužívání přírodního opia v olomouckém a prostějovském regionu
Kučeravcová, Jitka ; Klusoňová, Hana (vedoucí práce) ; Kračmarová, Lenka (oponent)
Souhrn Má diplomová práce se zabývá problematikou zneužívání přírodního opia v olomouckém a prostějovském regionu. Vychází z dotazníkového šetření, které bylo provedeno v Kontaktním centru Walhalla v Olomouci a Kontaktním centru Želva v Prostějově v období května až července 2006. Průzkumu se zúčastnilo celkem 32 klientů obou K-center (20 olomouckých a 12 prostějovských klientů). Do souboru byli zařazeni pouze ti respondenti, kteří mají zkušenost s užíváním přírodního opia. Po vyhodnocení informací získaných tímto dotazníkem bylo zjištěno, že věkový průměr OL (olomouckých) uživatelů je 25,6 let a PV (prostějovských) uživatelů 24,4 let. V obou centrech je nadpoloviční zastoupení mužů v šetřeném souboru. 36% klientů K-center uvedlo, že žijí sami. Polovina klientů OL centra má vzdělání základní, polovina klientů PV centra je vyučena. V době vyplňování dotazníku bylo 35% OL klientů nezaměstnaných, naopak 25% PV klientů mělo stálý pracovní poměr. Na VHC (virovou hepatitidu typu C) bylo testováno 73% klientů a to s negativním výsledkem. Na HIV byla vyšetřena také většina klientů obou K-center, ve všech případech s negativním výsledkem. Dříve se ze závislosti léčilo 31% klientů, nyní pouze 7% klientů. Spektrum klienty užívaných látek je poměrně široké. První nelegální drogou bylo pro 77% THC a to průměrně ve věku...
|
|
Plošné hlavolamy a jejich užití ke zvýšení matematické gramotnosti u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
Brázdová, Barbora ; Kloboučková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Anotace: Klíčová slova: Pentomino Tangram Zobrazení v rovině Ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami Orientace na ploše Resumé: Ve své práci jsem se zabývala různými způsoby využití hlavolamů Pentomino a Tangram ve vyučování matematiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V teoretické části jsem tyto hlavolamy představila, na jejich jednotlivých dílcích vysvětlila zobrazení v rovině, zanalyzovala jsem podobné úlohy v učebnicích matematiky pro 1. stupeň základních škol a přiblížila jsem problémy žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V praktické části jsem popisovala několik hodin experimentální výuky, které jsem vykonávala s šesti žáky základní školy praktické. V prvním roce jsme se zabývali hlavolamem Tangram. Vyrobili jsme si jednotlivé dílky z papíru, manipulovali jsme s dřevěnými kostkami, používali jsme tangramové obrázky k rozvíjení zrakové percepce a přiblížení zobrazení v rovině. Další rok si žáci nejdříve sami jednotlivé kostky pentomina vymysleli a potom s nimi pracovali. Zakreslovali je do čtvercové sítě, skládali obrázky, hráli hru pro dva… Ve vlastním hodnocení jsem potom výsledky práce shrnula.
|
|
Rozšíření jilmů v Novohradských horách a podhůří (historie a současnost)
SROGONČÍK, Jakub
Cílem této práce bylo zjistit a zmapovat výskyt jilmů v Novohradských horách a části jejich podhůří. V zájmovém území se přirozeně vyskytuje jilm drsný (Ulmus glabra), což bylo mým výzkumem potvrzeno a nalezl jsem i šest jilmů habrolistých (Ulmus minor), které se zde přirozeně nevyskytují. Přirozený výskyt a cílené pěstování jilmu drsného (Ulmus glabra) dokazují i historické záznamy sahající až do 17. století, kdy bylo zájmové území součástí panství Buquoyů. Vlastním terénním průzkumem jsem nalezl 40 lokalit s celkem 783 evidovanými jilmy s výškou nad 3 m. Z evidencí Lesů ČR jsem získal a podařilo se mi vyhledat dalších deset lokalit, kde jsem evidoval pouze 12 dospělých jilmů, jelikož zbylých cca 580 jilmů do 5 m výšky bylo vysázeno v posledním decéniu a jejich počty se budou v následujících desetiletích měnit v důsledku pěstebních opatření. Jedná se většinou o jilmy nacházející se v lesních školkách, či v plastových ochranách proti okusu zvěří. Zajímavé je, že se zde v celkovém pohledu na zájmové území vyskytuje několik přestárlých jedinců, především ve starých alejích a všechny ostatní jilmy nepřesahují odhadované stáří 50 let.
|
host ::
