|
|
Zánětlivá odpověď po implantaci absorbovatelných koronárních stentů vs. lékových stentů druhé generace.
Novotný, Vojtěch ; Šťásek, Josef (vedoucí práce) ; Kala, Petr (oponent) ; Kočka, Viktor (oponent)
Souhrn Koncept vstřebatelných stentů (BVS) vznikl již v 90. letech 20. století, prvním komerčně dostupným koronárním vstřebatelným stentem byl nicméně Absorb BVS v roce 2011. Disertační práce se zabývá aspekty práce s tímto typem BVS a jeho použitím v reálné praxi. Zaměřili jsme se na zkoumání zánětlivé odpovědi po implantaci Absorb BVS ve srovnání s osvědčeným metalickým lékovým stentem 2. generace (DES). V úvodu práce je systematicky rozebrána problematika BVS od historie, přes složení BVS a techniku implantace až po dostupná literární data. Druhým tématem je zánětlivá odpověď po implantaci koronárních stentů, přinášíme přehled dostupných dat ze studií a představení zánětlivých markerů, které jsme v hlavní práci stanovovali. Předkládaná práce zahrnuje tři hlavní studie. Pilotní studii, ve které jsme ověřili v literatuře popisovanou systémovou zánětlivou odpověď na trauma koronární tepny způsobenou provedením perkutánní koronární intervence. Ověřili jsme, že zvolené laboratorně stanovené markery systémového zánětu (hs-CRP, IL-6 a sérový amyloid A) signifikantně stoupají v čase 24/48 hodin od provedení PCI oproti bazální hodnotě. Na tuto pilotní studii přímo navazovala Randomizovaná studie, ve které jsme na základě randomizace implantovali pacientům se stabilními formami ICHS dva různé typy stentů -...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po perkutánní implantaci aortální chlopně
Jamrich, Lukáš ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Kočka, Viktor (oponent)
V bakalářské práci je zpracována případová studie ošetřovatelské péče o 84-letého nemocného hospitalizovaného pro aortální stenózu. Pacient byl v Kardiocentru Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze léčen poměrně novou metodou - perkutánní implantací aortální chlopně. V úvodu práce jsou uvedeny poznatky z anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému se zaměřením na srdce a chlopně srdeční. V části o patofyziologii jsou popsány onemocnění srdečních chlopní s důrazem na stenózu aortální chlopně. Popsány jsou diagnostické i léčebné postupy onemocnění. Následují základní informace o nemocném a jeho zdravotním stavu. Ošetřovatelská část popisuje ošetřovatelský proces podle modelu Teorie základní ošetřovatelské péče, jehož autorkou je Virginia Henderson. Podle uvedeného modelu byl zpracován ošetřovatelský procesu u vybraného 84-letého pacienta. Součástí je krátkodobý i dlouhodobý ošetřovatelský plán. Krátkodobý ošetřovatelský plán je zpracován pro druhý den hospitalizace, tedy nultý pooperační den. Dlouhodobý ošetřovatelský plán je stanoven na období cca 7 dnů. V bakalářské práci se uvedena také sociální problematika a psychologie nemocného a zabývá se také tématem edukace u vybraného pacienta.
|
|
|
Ischemická choroba srdeční-od patofyziologie ischemické mitrální regurgitace k perkutánní koronární intervenci
Kočka, Viktor ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Mates, Martin (oponent) ; Želízko, Michael (oponent)
Ischemická choroba srdeční - od patofyziologie ischemické mitrální regurgitace k perkutánní koronární intervenci As. MUDr. Viktor Kočka Souhrn Patofyziologický vztah mezi ischemickou mitrální regurgitací (IMR) a koronární revaskularizací myokardu je těsný. Definovali jsme incidenci IMR v současné kardiologii na 129 pacientů na 1 milion obyvatel ročně a zjistili vysokou mortalitu 54% v pětiletém sledování. Prokázali jsme, že patofyziologická představa o souvislosti viabilního myokardu a zlepšení IMR po revaskularizaci je správná - přítomnost alespoň 5 viabilních segmentů předpovídá zlepšení IMR po revaskularizaci. Zajímavý je také fakt, že dlouhodobou prognózu pacientů s IMR lépe predikuje velikost levé komory vztažená na plochu těla než stupeň významnosti IMR. Až překvapivě silný byl vztah předchozí revaskularizace myokardu na lepší vyhlídky pacientů i za10 let po tomto zákroku. Dále jsme se zaměřili na zkoumání perkutánních koronárních intervencí (PCI). Patofyziologii neointimální hyperplázie (NIH) jako podkladu klinického problému restenózy ve stentu jsme zkoumali na animálním modelu. S pomocí nanotechnologie jsme vyvinuli nový potah koronárního stentu; použili jsme teoreticky velmi atraktivní nanokrystalický diamant (NCD). Po nezbytných přípravách in vitro jsme přistoupili k randomizovanému animálnímu...
|
|
|
Ischemická choroba srdeční-od patofyziologie ischemické mitrální regurgitace k perkutánní koronární intervenci
Kočka, Viktor ; Widimský, Petr (vedoucí práce) ; Mates, Martin (oponent) ; Želízko, Michael (oponent)
Ischemická choroba srdeční - od patofyziologie ischemické mitrální regurgitace k perkutánní koronární intervenci As. MUDr. Viktor Kočka Souhrn Patofyziologický vztah mezi ischemickou mitrální regurgitací (IMR) a koronární revaskularizací myokardu je těsný. Definovali jsme incidenci IMR v současné kardiologii na 129 pacientů na 1 milion obyvatel ročně a zjistili vysokou mortalitu 54% v pětiletém sledování. Prokázali jsme, že patofyziologická představa o souvislosti viabilního myokardu a zlepšení IMR po revaskularizaci je správná - přítomnost alespoň 5 viabilních segmentů předpovídá zlepšení IMR po revaskularizaci. Zajímavý je také fakt, že dlouhodobou prognózu pacientů s IMR lépe predikuje velikost levé komory vztažená na plochu těla než stupeň významnosti IMR. Až překvapivě silný byl vztah předchozí revaskularizace myokardu na lepší vyhlídky pacientů i za10 let po tomto zákroku. Dále jsme se zaměřili na zkoumání perkutánních koronárních intervencí (PCI). Patofyziologii neointimální hyperplázie (NIH) jako podkladu klinického problému restenózy ve stentu jsme zkoumali na animálním modelu. S pomocí nanotechnologie jsme vyvinuli nový potah koronárního stentu; použili jsme teoreticky velmi atraktivní nanokrystalický diamant (NCD). Po nezbytných přípravách in vitro jsme přistoupili k randomizovanému animálnímu...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po perkutánní implantaci aortální chlopně
Jamrich, Lukáš ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Kočka, Viktor (oponent)
V bakalářské práci je zpracována případová studie ošetřovatelské péče o 84-letého nemocného hospitalizovaného pro aortální stenózu. Pacient byl v Kardiocentru Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze léčen poměrně novou metodou - perkutánní implantací aortální chlopně. V úvodu práce jsou uvedeny poznatky z anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému se zaměřením na srdce a chlopně srdeční. V části o patofyziologii jsou popsány onemocnění srdečních chlopní s důrazem na stenózu aortální chlopně. Popsány jsou diagnostické i léčebné postupy onemocnění. Následují základní informace o nemocném a jeho zdravotním stavu. Ošetřovatelská část popisuje ošetřovatelský proces podle modelu Teorie základní ošetřovatelské péče, jehož autorkou je Virginia Henderson. Podle uvedeného modelu byl zpracován ošetřovatelský procesu u vybraného 84-letého pacienta. Součástí je krátkodobý i dlouhodobý ošetřovatelský plán. Krátkodobý ošetřovatelský plán je zpracován pro druhý den hospitalizace, tedy nultý pooperační den. Dlouhodobý ošetřovatelský plán je stanoven na období cca 7 dnů. V bakalářské práci se uvedena také sociální problematika a psychologie nemocného a zabývá se také tématem edukace u vybraného pacienta.
|
host ::
RSS.