|
|
Monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči
VRÁNOVÁ, Anna
Tématem bakalářské práce je monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči. Pojednává tedy o nezbytné součásti vyšetření pacienta předcházející účelnou léčbu. V teoretické části je definována přednemocniční neodkladná péče a charakterizována zdravotnická záchranná služba, která tuto péči poskytuje. Je zde nastíněna anatomie a fyziologie srdce. Dále se zde pojednává o krevním tlaku a jeho měření. Popsána je i elektrokardiografie a jsou uvedeny informace k základní orientaci v EKG záznamu. Praktická část byla realizována pomocí smíšeného výzkumu. První metodikou bylo kvantitativní výzkumné šetření formou standardizovaného anonymního dotazníku. Respondenty se stali pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje zaměstnaní na pozici zdravotnického záchranáře. Kvalitativní výzkumná strategie spočívala v pozorování zdravotnických záchranářů při monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči. Výzkumná část bakalářské práce měla za cíl zmapovat stavy a situace, jež vedou zdravotnické záchranáře k rozhodnutí monitorovat krevní tlak a srdeční činnost pacienta, popsat způsoby monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti v přednemocniční neodkladné péči a v neposlední řadě zjistit zkušenosti zdravotnických záchranářů s dostupnými přístroji. Posledním cílem bylo podrobné seznámení se s monitorováním krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG. Výsledky poukazují na dále uvedené informace. Zdravotničtí záchranáři měří krevní tlak u každého nebo téměř u každého pacienta. Monitorování srdeční činnosti pomocí EKG zahajují vždy při bolestech na hrudi, bezvědomí, riziku arytmií a u oběhově nestabilních pacientů. Auskultační metoda zprostředkovaná pomocí aneroidního tonometru je nejběžnější způsob monitorování krevního tlaku v přednemocniční neodkladné péči. S přístroji a pomůckami k monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti jsou zdravotničtí záchranáři spokojeni. Všechny dosažené poznatky slouží k podrobnému seznámení se s problematikou, se kterou se každý zdravotnický záchranář ve své práci dennodenně potkává a musí ji mít plně pod kontrolou.
|
|
| |
|
|
Reporting a ověřování dotací z EU
Truhlářová, Eva ; Pelák, Jiří (vedoucí práce) ; Roubíčková, Jaroslava (oponent)
Tato práce je zaměřena na oblast dotací, které plynou do České republiky z rozpočtu Evropské unie. V textu jsou tak popsány mechanismy, díky nimž finanční prostředky z evropského rozpočtu do České republiky plynou, z jakých fondů je možné prostředky získávat a čerpat, prostřednictvím jakých operačních programů jsou v právě probíhajícím programovacím období tyto prostředky přerozdělovány konečným příjemcům. Klíčovou částí je samotná problematika reportingu (dle terminologie používané v oblasti EU fondů - monitoringu) a dále problematika ověřování neboli auditu. Jelikož se celá oblast dotací neustále vyvíjí (a v případě České republiky jde o poměrně "novou záležitost"), probíhá stále celá řada školení a informačních workshopů, která by měla podpořit kvalitní a "správné" čerpání a nakládání s těmito prostředky a také pomoci příjemcům podpor v oblasti sestavování monitorovacích zpráv.
|
|
|
Měření osobních dávek pacientů v radioterapii mimo centrální svazek ionizujícího záření pomocí elektronického osobního dozimetru
CHYLÍKOVÁ, Renáta
V úvodní části diplomové práce jsem se zaměřila především na historický vznik radioterapie, z čeho vznikla a jak se vyvíjela, protože radioterapie je jeden z nejdůležitějších oborů v medicíně, a to zejména proto, že každý den dochází k ozařování tisíců osob pro různá nádorová i nenádorová onemocnění. Proto jsem se také zaměřila na oblast, kde popisuji ionizující záření. Vzhledem k tomu, že toto záření je nezbytnou součástí při ozařování nádorového onemocnění. S ionizujícím zářením souvisí také radiační ochrana. V této části jsem se zaměřila na historický přehled vzniku radiační ochrany a část jsem věnovala principům a veličinám v této oblasti. Dále jsem vybrala z české legislativy zákony, vyhlášky a nařízení vlády, kde jsou definována různá opatření, která právně ošetřují tuto problematiku. Z radiační ochrany vychází i monitorování pacientů, pracoviště a personálu. To vše je spjato s měřením a vyhodnocením obdržených osobních dávek. Zde se dostávám do oblasti dozimetrie, kdy jsem v práci popsala různé dozimetry, které se v praxi používají. Cílem této diplomové práce je měření osobních dávek pacientů při ozařování hlavy a krku pomocí elektronického osobního dozimetru na radioterapeutickém pracovišti v Nemocnici České Budějovice a. s. Vycházela jsem z hypotézy, zda dávky ozařování, jež dostávají pacienti s nádory hlavy a krku mimo primární svazek záření jsou nezanedbatelné. Ve své práci jsem využila všech dostupných zdrojů, jak zahraniční literatury, tak i české literatury pro teoretickou část. V praktické části jsem využila metodu číselné statistiky, tedy kvantitativní metody. Výzkumná část práce probíhala na radioterapeutickém pracovišti v Nemocnici České Budějovice a. s. Ozařování pacientů s nálezy v oblasti hlavy a krku probíhalo na lineárním urychlovači. Každý pacient měl vyrobenou masku, na kterou se v době ozařování, připnul osobní elektronický dozimetr. Pomocí tohoto dozimetru se následně zjistily obdržené dávky mimo centrální svazek záření. Z naměřených hodnot se poté provádělo vyhodnocení pomocí vzorců. Pacienti, kteří podstoupí onkologickou léčbu, dostávají poměrně vysoké dávky záření, proto se mým hlavním úkolem stalo měření osobních dávkových ekvivalentů na referenčním místě. Při porovnávání procentuálního zastoupení počtu vyšetření s webovým portálem Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice bylo zjištěno, že ozařování v oblasti krku je více než ozařování v oblasti hlavy. Celkové hodnoty osobních dávkových ekvivalentů jsou u každého pacienta poměrně vysoké, ale jelikož se jedná o léčebný proces, tak tyto limity nepodléhají limitům ozáření. Při porovnávání ozařovaných oblastí je patrné, že ozařování v oblasti krku má malé hodnoty osobních dávkových ekvivalentů na 1Gy oproti ozařování hlavy.
|
|
|
Návrh implementace poloautomatického zakládání incidentů v rámci provozního monitoringu České pojišťovny a.s.
Sabolová, Anna ; Mildeová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hochmeisterová, Gabriela (oponent)
Tématem a hlavním cílem diplomové práce je návrh poloautomatického zakládání incidentů v rámci provozního monitoringu České pojišťovny , a to na základě propojení dvou samostatně fungujících aplikací, využívaných v současné době DoC (Dohledovým centrem) ČPOJ. Účelem zavedení nového řešení je úspora času, potřebného pro založení incidentu do SD (Service Desku) a jeho předání konkrétnímu řešiteli, což má v konečném důsledku dopad na celkové snížení času řešení incidentu. Návrh poloautomatického zakládání incidentů je v diplomové práci zpracován v návaznosti na provedenou analýzu aktuálního stavu eskalace incidentů, čehož součástí je i měření délky trvání zakládání incidentů za konkrétní období. Zpracováním návrhu bylo následně uskutečněno jeho testování v neprodukčním prostředí ČPOJ a provedeno měření časů založení incidentů. Na základě výsledků získaných empirickou metodou měření, bylo navrhnuté a otestované řešení doporučeno k nasazení do produkčního prostředí z hlediska konkrétních přínosů pro provozní monitoring ČPOJ.
|
|
|
Problematika monitorace tělesné teploty ve zdravotnických zařízeních na JIP a ARO
TŮMOVÁ, Pavlína
Monitorování fyziologických funkcí je na JIP či ARO jedním z nejdůležitějších ošetřovatelských výkonů. Mezi fyziologické funkce monitorované v intenzivní péči patří sledování tělesné teploty, jejíž správně naměřené výsledky jsou nezastupitelnou částí ke stanovení diagnózy a následné prognózy. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se sestry orientují v problematice monitorace tělesné teploty. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou. Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami pracujícími na JIP a ARO v šesti zdravotnických zařízeních Západočeského kraje. Po schválení výzkumného šetření hlavními sestrami nebo náměstkyněmi pro ošetřovatelskou péči bylo rozdáno celkem 150 dotazníků. Celkové množství řádně vyplněných dotazníků pro zpracování bylo 120 a tento údaj byl uváděn jako 100 %. Z dotazníků pro sestry vyplynulo, že měření tělesné teploty vnímají jako automatickou, rutinní součást své práce, při níž je důležitým předpokladem technická vybavenost každé sestry a znalost manipulace s jednotlivými pomůckami. Prvním cílem bylo zmapovat, zda sestry chápou důležitost správné monitorace tělesné teploty na ARO a JIP. Sestry udávaly správné hodnoty tělesné teploty a nejsou jim lhostejné jakékoliv výkyvy. Druhým cílem bylo zmapovat měřicí techniky, které sestry používají, což bylo splněno a výsledek se odráží v teoretické části, kde jsou všechny měřicí metody popsané. Třetím cílem bylo zjistit dostupnost vhodných pomůcek k monitoraci tělesné teploty. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda mají sestry vypracovaný standard k monitoraci tělesné teploty. Pátým cílem bylo zjistit, zda umějí sestry správně používat dostupné pomůcky k monitoraci tělesné teploty. Tyto cíle byly naplněny. Posledním šestým cílem bylo zjistit, zda mají sestry podporu managementu v nákupu nových pomůcek. Bylo zjištěno, že sestry potřebují k návštěvě přednášek na téma monitorace tělesné teploty motivaci a pokud budou přednášky zajímavě připravené i pro sestry, budou pro ně přínosem.
|
|
|
Nakládání s radiačními odpady na oddělení nukleární medicíny
VENCLÍK, Zdeněk
Nakládání s radiačními odpady na oddělení nukleární medicíny je složitým procesem, kdy je třeba, aby byla dodržena celá řada zákonných předpisů, které jsou postaveny na základě fyzikálních a chemických vlastností jednotlivých radionuklidových zářičů. V současné době mezi tyto předpisy patří zejména zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění a jeho prováděcí vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně (ruší vyhlášku č. 184/1997 Sb.) ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Tato legislativa upravuje nakládání s radioaktivními odpady jako celku a prostřednictvím příloh se zabývá již konkrétními radionuklidy. Je tedy nutné, aby byla dodržena, ať už se jedná o radioaktivní odpady vzniklé při samotné výrobě radionuklidů nebo při jejich aplikaci ve smyslu diagnostiky a terapie. Všechny výrobní i aplikační procesy mají za následek vznik určitých materiálů, kontaminovaných radionuklidovými zářiči, avšak bez možnosti jejich dalšího využití. Takto kontaminované a dále již nepoužitelné materiály se nazývají radioaktivní odpady. Radioaktivní odpady vzniklé provozem nukleární medicín se v zásadě dělí na pevné, kapalné a plynné. Pevné radioaktivní odpady se shromažďují v lednicích a olověných trezorech v závislosti na tom, zda se jedná o odpad infekční nebo neinfekční. Kapalné odpady se ve většině případů řeší procesem ředění, kdy dochází k poklesu jejich objemové aktivity pod stanovené limity a k následnému vypouštění do kanalizace. A odpady plynného skupenství tvoří zanedbatelnou složku radioaktivních odpadů vznikajících na odděleních nukleární medicíny, tudíž nakládání s nimi není ve většině případů podrobněji řešeno. Ať už se jedná o odpady kteréhokoli skupenství, proces jejich likvidace má společný cíl, kterým je snížení aktivity těchto odpadů pod stanovené limity (uvolňovací úrovně), kdy odpad může být bez větších rizik expozice přemístěn či uvolněn a zlikvidován tak jako jiné, neradioaktivní odpady.
|
|
|
Monitorování provozu multicastu v lokální síti
Korbelář, Jakub ; Pavlíček, Luboš (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce řeší problematiku ohledně multicastového vysílání, konkrétně možnosti pro monitorování využívanosti jednotlivých multicastových skupin. V první části představím protokoly, které se používají pro multicastové vysílání a vysvětlím jejich princip fungování. Dále popíšu, jaké existují možnosti, pokud bychom chtěli multicastové vysílání monitorovat. V druhé části demonstruji vybraný způsob monitorování na IPTV vysílání, které se provozuje v síti VŠE. Realizuji aplikaci pro sběr dat a poté i aplikaci pro následnou prezentaci nasbíraných dat.
|
|
|
Monitorování změn výskytu obojživelníků v Novohradských horách a jejich podhůří
ŽALUD, Štěpán
Změny ve výskytu obojživelníků byly monitorovány v oblasti Novohradských hor a jejich podhůří v sezónách 2009-2010. Sledování bylo zaměřeno na přítomnost 11 druhů obojživelníků ve vybraných 31 lokalitách. Výsledky potvrdily výrazný pokles četnosti druhů: čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Mesotriton alpestris), čolek velký (Triturus cristatus) a synklepton ?zelených? skokanů (Pelophylax synklepton esculentus). Mírný pokles u rosničky zelené (Hyla arborea) a blatnice skvrnité (Pelobates fuscus). Vyrovnaný stav byl zjištěn u kuňky obecné (Bombina bombina) a kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana ostronosého (Rana arvalis) a skokana štíhlého (Rana dalmatina). Druhy byly determinovány podle morfologických znaků. Zjištěná data byla porovnávána s výsledky průzkumů monitorovaných lokalit z let 1999-2004.
|
|
| |
host ::
RSS.