|
|
Společenstva útesotvorných korálů v historii Země
Křížová, Barbora ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Kočí, Tomáš (oponent)
Práce shrnuje současný stav poznatků o vývoji útesových ekosystémů v historii Země, počínaje nejistými prekambrickými nálezy až do konce terciéru. Práce je rozdělena do tří tematických celků podle jednotlivých eratémů. V úvodu každého celku nejprve popisuji prostředí výskytu útesů a jejich zeměpisné rozšíření v daném období. Dále zmiňuji hlavní skupiny útesotvorných organismů a změny jejich zastoupení v čase. Hlavní části jednotlivých kapitol jsou pak věnované vývoji korálnatců daného eratému, jejich prosperitě při příznivých podmínkách i dopad zhoršení podmínek na jejich výskyt. Součástí práce je tedy i popis dopadu jednotlivých událostí velké pětky vymírání na prostředí korálových útesů. Práce rovněž obsahuje srovnání systematické klasifikace korálnatců přístupem biologických a geologických věd. Klíčová slova: korálové útesy v geologické historii, evoluce, paleoekologie, složení
|
|
|
Vztah diverzity pylového spektra k diverzitě vegetace - aplikace pro studium minulosti
Koďousková, Lucie ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem pylové diverzity a rozmanitosti rostlin. Diverzita je komplexní veličina sestávající z počtu druhů, početností jedinců a relativní frekvence druhů, tzv. vyrovnanosti. Charakterizuje rozmanitost na úrovni druhové, genetické či v rámci společenstev. Její vztah s pylovou diverzitou je problematický zejména kvůli nedostatečné taxonomické přesnosti v palynologii, rozdílným pylovým produkcím a depozicím konkrétních druhů rostlin a velikostem porovnávaných vzorků - neboť s velikostí vzorku roste počet druhů v nich obsažených. Práce se dále zaměřuje na výzkumy, které se snažily pozitivní vztah mezi diverzitou pylu a rozmanitostí vegetace prokázat a popisuje, jaké postupy byly v těchto studiích použity. Druhá část práce je věnována metodice sběru vegetačních a pylových dat a jejich následnému zpracování.
|
|
|
Analýza vybraných rybích koprolitů na lokalitě Loučka (Morava; Oligocén, "menilitové souvrství")
Vala, Vladimír ; Přikryl, Tomáš (vedoucí práce) ; Zajíc, Jaroslav (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou vybraných rybích koprolitů nalezených na lokalitě Loučka (Morava; menilitové souvrství). Bylo vybráno 11 kusů (označených I-XI), z nichž dva byly macerovány (I a II). Zbylých 9 koprolitů bylo studováno na povrchu vrstevních ploch. Rozpoznatelné elementy byly zařazeny k těmto taxonům: Keasius parvus, Alopias exigua, Squalus cf. alsaticus, Sardinella sardinites, Anenchelum glarisianum, Palimphyes sp., Palaeogadus sp., Gonostomatidae (gen. et sp. indet.), Perciformes (gen. et sp. indet.) a Teleostei (gen. et sp. indet.). Při studiu stavebních komponent jednotlivých koprolitů bylo zjištěno, že pravděpodobnými původci koprolitů I, II a IV byli žraloci druhů Alopias exigua nebo Squalus cf. alsaticus. Koprolity číslo V, VIII, X a XI byly vyprodukovány blíže neurčenými typy dravých ryb (pravděpodobně rybožravými predátory). U koprolitů III, VI, VII a IX producenta nelze určit.
|
|
|
Belemniti spodní křídy lokality Štramberk: taxonomie, stratigrafie, paleoekologie, paleobiogeografie
Vaňková, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1200 exemplářů belemnitů ze spodnokřídových sedimentů lokality Štramberk (S Morava). Studovaná rostra pochází převážně z kolekce Dr. V. Houši, který ji pořídil během 70-80. let minulého století v době intenzivní těžby spodnokřídové kapsy Š-12 v lomu Kotouč. Rostra byla systematicky studována zařazena do 7 rodů a 18 druhů. Podstatná část společenstva je stáří spodního valanginu, zastoupené jsou však také druhy charakteristické pro období tithonu, berriasu a hauterivu, což jasně ukazuje na přítomnou redepozici. Problematická zůstává přítomnost belemnitů ze skupiny mesohibolitů, kteří se objevují až v období barremu. K pochopení redepozic slouží výplně jejich alveol obsahující několik generací sedimentu. Jejich studium nastiňuje vývoj sedimentační oblasti bašské elevace Vnějších Západních Karpat. Předběžné výsledky analýzy stabilních izotopů δ18 O a δ13 C získaných z roster belemnitů ukazují možnost, že juvenilní jednici žili blíže při dnu, zatímco dospělí se zdržovali v mělčích/teplejších vodách. Negativní hodnoty generačních výplní alveol korelují s hodnotami známými z období valanginského eventu, který zasáhl mořský ekosystém v průběhu spodní křídy. Jednotlivé taxony jsou diskutovány v kontextu SZ Tethydy a jsou stratigraficky korelovány s amonitovou zonací....
|
|
|
Taxonomie, ekologie a paleogeografický význam rodu Euorthisima (Brachiopoda) v pražské pánvi
Bartošová, Kateřina ; Mergl, Michal (vedoucí práce) ; Sklenář, Jan (oponent)
Systematické postavení ramenonožce rodu Euorthisina HAVLÍ EK 1950 z ordoviku pražské pánve ( eská republika) bylo v minulosti asto p edm tem diskuzí a spor . Rod byl nejprve azen do nad eledi Syntrophiiacea ( ád Pentamerida). Posléze pro n j byla Havlí kem (1977) definována samostatná ele Euorthisinidae. V sou asnosti je tato ele azena do ádu Orthida a zahrnuje rody Euorthisina HAVLÍ EK, 1950, Lesserorthis BENEDETTO, 2007, Notorthisina HAVLÍ EK & BRANISA, 1980 a Protorthisina BENEDETTO, 2007. V rámci p edkládané diplomové práce byla provedena revize rodu Euorthisina HAVLÍ EK 1950 s d razem na taxonomické za azení, paleoekologii a paleogeografický výskyt druh E. moesta a E. minor popsaných z ordoviku pražské pánve. Klí ová slova: Euorthisina, ramenonožci, ordovik, pražská pánev, eská republika.
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent) ; Florjan, Slawomir (oponent)
Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot-ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco-váním poměrů kordaitů vůči koniferám v jednotlivých fosiliferních jednotkách byla provedena částečná rekonstrukce...
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav
V. Mencl: Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve 4 Abstrakt Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot- ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco- váním...
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
|
Jurský vápnitý nanoplanktón severních Čech
Martincová, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Hrbek, Jan (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dosavadní znalosti o jurském vápnitém nanoplanktonu v souvislosti s oblastí severních Čech formou literární rešerše. Charakterizuje vápnitý nanoplankton z hlediska životního cyklu, ekologie a poukazuje na jeho značný význam pro biostratigrafii. Dále práce popisuje jurské sedimenty Českého masivu a vývoj společenstev vápnitého nanoplanktonu v juře. Součástí práce je shrnutí rozšíření jurského vápnitého nanoplanktonu v Evropě a vytvoření jeho přehledu formou tabulky. Dále práce naznačuje možnost využití vápnitého nanoplanktonu pro upřesnění biostratigrafie severních Čech.
|
|
|
Paleoekologie přirozených lesních disturbancí
Moravcová, Alice ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Má bakalářská práce pojednává o disturbancích, které tvoří nedílnou součást mnoha ekosystémů. Zaměřuji se výhradně na přirozené disturbance (v kontrastu k disturbancím antropogenním) v lesích temperátního a boreálního vegetačně-klimatického pásma. Zabývám se příčinami vzniku hlavních disturbančních faktorů (požáry, větrné bouře, nákazy hmyzem a patogeny) a jejich dopady na ekosystém. Podrobně jsem se zaměřila na požáry, protože tvoří nezbytnou součást vývoje mnohých ekosystémů a jejich průběh v minulosti lze poměrně dobře studovat pomocí řady paleoekologických analýz - dendroekologických, antrakologických a pylových v kombinaci se studiem mikrouhlíků (micro-charcoal analysis). Poslední část práce pojednává o roli disturbancí v sekulárním vývoji holocénní vegetace na území střední Evropy. Obsahuje též kapitolu, ve které navrhuji výzkumnou strategii studia disturbancí paleoekologickými metodami na konkrétní lokalitě (Rynholec ve Středních Čechách). Klíčová slova disturbance, vegetační dynamika, požárová dynamika, sekulární sukcese, paleoekologické metody
|
host ::
RSS.