|
|
Stanovení vybraných kovů v půdách a v houbách v těsné blízkosti dálnice D1
HORÁKOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo stanovit koncentrace těžkých kovů ve vzorcích jedlých hub a pod nimi odebraných půd. Měřenými prvky byla především měď, železo a zinek, dále pak mangan, stroncium a rubidium. Literární rešerše obsahuje stručné informace o jednotlivých prvcích a jejich obsahu v půdách a plodnicích hub v jiných studiích. Teoretická část rovněž obsahuje kapitoly věnované houbám, půdám a jejich kontaminaci, vlivu automobilové dopravy na obsah těžkých kovů v půdách a použité analytické metodě, kterou byla atomová absorpční spektrometrie. Pro praktickou část bylo na podzim v letech 2020 a 2021 v těsné blízkosti dálnice D1 nasbíráno 24 vzorků osmi různých druhů jedlých hub. V rámci sběru byla odebírána i půda pod houbou do hloubky zhruba 15 cm. Vzorky byly nejdříve dokonale vysušeny, následně zpracovány mikrovlnným rozkladem, a nakonec analyzovány metodou AAS. Veškeré práce byly prováděny v laboratořích Katedry aplikované chemie Zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky měření byly zaneseny do tabulek a zpracovány statisticky a graficky. Nakonec byly zhodnoceny v diskuzi. Analýza ukázala, že nejméně ve svých plodnicích kumuluje těžké kovy křemenáč březový a kozák březový. Ve velkém měřítku pak akumulují kovy václavka smrková, muchomůrka růžovka, čirůvka zelánka a hřib hnědý. Celkově bylo v sušině hub naměřeno 4,2-45 mg.kg-1 Cu, 97,4-4 166 mg.kg-1 Fe, 52,1-338,7 mg.kg-1 Zn, 3-61,4 mg.kg-1 Mn, 1,3-7 mg.kg-1 Sr a 7,7-300,9 mg.kg-1 Rb. V půdách byly hodnoty následující: 5,2-78,6 mg.kg-1 Cu, 2965-41 983 mg.kg-1 Fe, 25,8-174,2 mg.kg-1 Zn, 49,7-1 868 mg.kg-1 Mn, 6,2-25,2 mg.kg-1 Sr a 12,2-114,5 mg.kg-1 Rb v sušině. Z toho vyplývá, že nejméně zastoupeným zkoumaným těžkým kovem bylo stroncium a nejvíce železo.
|
|
|
Obsah mikroprvků v konzumních vejcích
DUŠOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo analyticky ověřit aktuální stav mikroprvků (jódu, mědi, zinku a manganu) v konzumních vejcích. Výsledky výzkumu přináší informace o obsahu sledovaných mikroprvků ve vaječném žloutku a významu vajec jako zdroje těchto mikroprvků pro výživu člověka. Vejce pocházela v roce 2007 i 2008 ze 13 malochovů a ze 7 velkochovů. Průměrný obsah jódu v čerstvém žloutku vajec z velkochovů byl v roce 2007 1285,2 {$\pm$} 861,6 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, zinku 63,71 {$\pm$} 31,08 mg{$\bullet$}kg-1, mědi 7,42 {$\pm$} 4,88 mg{$\bullet$}kg-1 a manganu 1,02 {$\pm$} 0,84 mg{$\bullet$}kg-1. Průměrný obsah jódu v čerstvém žloutku vajec z malochovů byl v roce 2007 387,1 {$\pm$} 214,3 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, mědi 10,90 {$\pm$} 5,28 mg{$\bullet$}kg-1, zinku 73,54 {$\pm$} 44,33 mg{$\bullet$}kg-1 a manganu 1,28 {$\pm$} 0,75 mg{$\bullet$}kg-1. V roce 2008 byla průměrná koncentrace jódu v čerstvé hmotě žloutku vajec z velkochovů 1071,9 {$\pm$} 543,9 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, Cu 20,63 {$\pm$} 8,85 mg{$\bullet$}kg-1, Zn 29,59 {$\pm$} 8,67 mg{$\bullet$}kg-1 a Mn 1,42 {$\pm$} 0,62 mg{$\bullet$}kg-1. V roce 2008 byla průměrná koncentrace jódu čerstvé hmotě žloutku vajec z malochovů 340,7 {$\pm$} 330,6 {$\mu$}g{$\bullet$}kg-1, mědi 17,95 {$\pm$} 6,19 mg{$\bullet$}kg-1, zinku 33,10 {$\pm$} 7,97 mg{$\bullet$}kg-1 a manganu 1,22 {$\pm$} 0,54 mg{$\bullet$}kg-1. Vejce z velkochovů kryjí denní potřebu jódu dospělého člověka z 6,8 {--} 13,5%, mědi z 13 -17,3%, zinku z 2,5 {--} 3,1% a manganu z 0,4 {--} 1,1%. Ze získaných výsledků vyplývá, že pouze obsah jódu ve žloutku je zřetelně ovlivněn jeho příjmem krmnou dávkou, intenzitou snášky a stádiem snáškového cyklu. U ostatních prvků uvedené závislosti nebyly jednoznačné. Koncentrace jódu ve vaječném žloutku byla stanovena spektrofotometricky metodou podle Sandell-Kolthoffa, modifikovanou Bednářem et al., (1964). Obsahy zinku, manganu a mědi ve vaječném žloutku byly stanoveny metodou plamenné absorpční spektrofotometrie (AAS).
|
|
|
Složky monitoringu prostředí a jejich vyhodnocení na lokalitě MAPE Mydlovary.
NEJEDLÝ, Miroslav
Na lokalitě MAPE Mydlovary byla činností chemické úpravny uranových rud vytvořena odkaliště, kam byl ukládán rmut. Odkaliště je významný krajinný prvek, který výrazně ovlivňuje životní prostředí. Proto je nutné provádět monitoring pro získání podkladů k zjišťování vlivu odkališť na životní prostředí. Cílem diplomové práce je vyhodnocení složek monitoringu prostředí a zhodnotit úspěšnost provedených rekultivací na lokalitě MAPE Mydlovary.
|
|
|
Determination of selected elements in coffee samples using ICP-MS method
Švecová, Pavla ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
CZ Bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných stopových prvků (mangan, železo, měď, zinek) ve vzorcích mleté a instantní kávy. Byly analyzovány čtyři vzorky mleté kávy a jeden vzorek instantní kávy. Vzorky byly rozloženy mikrovlnným rozkladným zařízením a analyzovány metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem z hlediska prvkového obsahu. Kromě stanovení celkového množství vybraných prvků ve všech vzorcích kávy, byly pro jeden vzorek mleté kávy uskutečněny dva dodatečné experimenty, u kterých bylo cílem sledování vlivu doby louhování kávy ve vroucí vodě a vlivu teploty vody na prvkový obsah výluhů. Obsah stopových prvků v analyzovaných vzorcích vykazuje poměrně široké rozmezí koncentrací. Koncentrace kovů představují následující rozmezí: mangan 7,58 - 34,4 µg/g, měď 0,21 - 13,6 µg/g, zinek 1,58 - 5,35 µg/g a železo 12,2 - 55,8 µg/g. Obecně nejmenší obsah prvků byl pozorován v případě instantní kávy, která díky tomu není vhodným zdrojem stopových prvků pro člověka. Jeden vzorek mleté kávy byl podroben dvěma extrakčním experimentům ve vodě. Získané výsledky pro oba experimenty ukazují, že množství prvků v mleté kávě převyšuje vyextrahované množství ve výluzích. Sledováním vlivu doby louhování bylo zjištěno, že se zvyšující dobou louhování roste i množství vyextrahovaného prvku,...
|
|
|
Studium obsahu rizikových prvků v půdách a rostlinném materiálu
Vlčková, Renáta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem obsahu vybraných těžkých kovů (Zn, Ni, Fe, Mn) v půdách a houbách. Pro stanovení obsahu těžkých kovů byla použita metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie. Vzorky hub a půd byly odebrány na 18 lokalitách v oblasti Jeseníků. Koncentrace těžkých kovů v houbách se pohybují v rozmezích, které klesají v pořadí 140–582 mg/kg Zn, 48–380 mg/kg Fe, 5–19 mg/kg Mn a 3–8 mg/kg Ni. Nejvyšší hodnotu koncentrace u všech druhů hub měl zinek. V půdách se koncentrace těžkých kovů pohybovaly v rozmezích 10–72 g/kg Fe, 52–1 000 mg/kg Mn, 29–115 mg/kg Zn a 6–50 mg/kg Ni. Nejvíce zastoupeným prvkem v půdách bylo železo. Na studované oblasti bylo vyhodnoceno znečištění hub jako zdravotně rizikové. Znečištění lesních půd však bylo vyhodnoceno jako vyhovující a není tak narušena produkční funkce půdy. Bylo zjištěno, že druh lesního porostu má na chemické složení půd minimální vliv.
|
|
|
Studium vlivu myokardiální fibrózy na prvkovou distribuci v měkkých tkáních potkana pomocí laserové ablace ve spojení s ICP-MS
Machalová, Martina ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou smrti v České republice, navzdory tomu, že se terapie v oblasti srdečního selhání stále dále posouvá. Přesto je myokardiální fibróza jedním z následků i příčin srdečního selhání, na které účinná léčba neexistuje. Řešením by mohla predikce rozvinutí fibrózy či časná diagnostika fibrózy a preventivní terapie. V tomto ohledu se rozvíjí mnohé lékařské metody. Analýza distribuce prvků v zasažených tkáních by k tomu mohla dopomoci. Proto byla v této práci zkoumána distribuce prvků v srdcích potkanů, u kterých byla vyvolána myokardiální fibróza. V průběhu analýzy byl zjištěn i vliv barvení vzorků na výsledek analýzy. Zvláštní pozornost je pak věnována distribuci železa ve tkáních postižených fibrózou a její korelace s histologickým nálezem. Zdá se, že právě distribuce železa by mohla být nápomocná pro včasné rozpoznání poškození myokardu.
|
|
|
Stanovení selenu a manganu v likvoru atomovou absorpční spektrometrií
Jiráková, Lucie ; Kotaška, Karel (vedoucí práce) ; Klapková, Eva (oponent)
Cílem práce bylo posoudit vhodnost použití atomové absorpční spektrometrie pro stanovení selenu a manganu v likvoru a stanovit koncentrace Se a Mn ve vybraném souboru pacientů. Pro selen byla stanovena mez detekce 2,9 μg/l a pro mangan 0,26 μg/l. Bylo vyšetřeno 73 pacientů (31 žen, 42 mužů), jejichž průměrný věk činil 14,1 let. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin podle věku (56 dětí, 17 dospělých) a do dvou podskupin podle diagnóz (onkologické, neurologické). Kontrolní skupinu tvořilo 18 jedinců (5 žen, 13 mužů, průměrný věk 21,7 let) s neonkologickými a neneurologickými diagnózami. Prokázali jsme statisticky významně zvýšené koncentrace selenu v likvoru v kontrolní skupině oproti skupině neurologické (medián = 14,4 μg/l vs. 12,4 μg/l, p < 0,05). Zvýšené hladiny manganu v likvoru jsme zaznamenali v dětské skupině s onkologickými onemocněními v porovnání s kontrolní skupinou pacientů (1,2 μg/l vs. 0,5 μg/l, p < 0,05). Stanovení selenu a manganu v likvoru může být diagnosticky významné u vybraných skupin pacientů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Využití atomové absorpční spektrometrie pro stanovení vybraných prvků z oblasti potenciální ekologické zátěže
Juránková, Lada ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných prvků (Fe, Mn, Zn, Cr, Na, K, Mg a Ca) v místě potenciální ekologické zátěže pomocí plamenové atomové absorpční spektrometrie. Potenciální ekologickou zátěž představují pneumatiky použité jako stavení materiál i jako prostředí pro růst okrasných i konzumních rostlin. Analyty byly stanovovány ve vzorcích rostlinného původu. Tyto vzorky byly nejprve vysušeny v laboratorní elektrické sušárně. Navážené množství vysušeného vzorku (asi 0.2 g) bylo rozloženo s přídavkem kyseliny dusičné a peroxidu vodíku v mikrovlnném rozkladném zařízení. Před vlastním měřením byla provedena optimalizace metody stanovení konkrétního prvku, resp. optimalizace výšky paprsku nad hořákem, která byla pro většinu prvků zvolena 8 mm. Dále byly zjištěny pro každý prvek zvlášť základní charakteristiky metody. Mezi tyto charakteristiky patří mimo jiné i mez detekce, která pro tyto prvky Fe, Mn, Zn, Cr, K, Ca, Mg a Na činila 0,05; 0,01; 0,08; 0,21; 0,02; 0,01; 0,01; 0,01 mg L-1 v tomto pořadí. Rovněž byla pro jednotlivé prvky provedena měření pro zjištění meze stanovitelnosti, citlivosti a opakovatelnosti. Velká pozornost byla věnována obsahu zinku ve studovaném materiálu v souvislosti s možnou kontaminací z okolního prostředí. Zvýšený obsah zinku (v koncentračním rozmezí 150- 200...
|
|
|
Role akumulace železa a dalších kovů v patofyziologii neurodegenerativních onemocnění
Mašková, Jana ; Dušek, Petr (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Bártová, Petra (oponent)
Vliv kumulace kovů v patofyziologii neurodegenerativních onemocnění je dlouhodobě diskutovaným tématem zejména kvůli možnosti ovlivnění pomocí chelátů. Ačkoliv mechanismy neurodegenerace jsou dobře prozkoumané, role kovů v nich je stále nejasná. Hlavním úskalím je omezená vyšetřitelnost koncentrace kovů v CNS in vivo. Nejdostupnější neinvazivní metodou je magnetická rezonance (MR). Naším cílem bylo posouzení možností užití transkraniální sonografie (TCS) v diagnostice neurodegenerativních onemocnění a bližší zkoumání podkladu echogenity. V první studii jsme pomocí fúze TCS se snímky MR ověřili přesnou lokalizaci běžně hodnocených struktur (zejména substantia nigra a nucleus lentiformis) a zaměřili se na přítomnost ložiskových strukturálních změn potenciálně ovlivňujících TCS nálezy u Wilsonovy nemocí (WN) a Parkinsonovy nemocí (PN). Získané snímky MR byly použity i k semikvantitativnímu porovnání s TCS. Ačkoliv se potvrdila vysoká přínosnost TCS v diferenciální diagnostice WN a měla by se stát běžným screeningovým vyšetřením extrapyramidových pacientů s atypickým obrazem, zjevnou vazbu na depozita kovů se nepodařilo prokázat. Druhá studie využila získaných výsledků fúze k navržení měření echogenity další mozkové struktury − inzulární oblasti − pro diferenciální diagnostiku WN. V poslední studii...
|
|
|
Design a syntéza selektivních chelatantů dvojmocného manganu
Míka, Luděk ; Kotek, Jan (vedoucí práce) ; Tauchman, Jiří (oponent)
Název: Design a syntéza selektivních chelatantů dvojmocného manganu Řešitel: Luděk Míka Ústav: Katedra anorganické chemie, Přírodovědecká fakulta Školitel: doc. RNDr. Jan Kotek, Ph.D. E-mail školitele: modrej@natur.cuni.cz Abstrakt:Abstrakt:Abstrakt:Abstrakt: Cílem této bakalářské práce byla příprava nových makrobicyklických ligandů odvozených od ethylenem přemostěného cyklamu, potenciálně vhodných pro komplexaci Mn2+ . U těchto komplexů se předpokládá jejich použití jako kontrastní látky v tomografii magnetickou rezonancí. Bylo nasyntetizovány celkem 3 ligandy. U syntetizovaných ligandů byla studována jejich schopnost komplexovat manganatý ion ve vodném a nevodném prostředí pomocí hmotnostní spektrometrie. Dále byly pomocí cyklické voltametrie studovány elektrochemické vlastnosti komplexů Mn2+ s běžnými chelatujícími ligandy a jedním nasyntetizovaným ligandem. Klíčová slova:Klíčová slova:Klíčová slova:Klíčová slova: cross-bridged cyklam, fosfonát, fosfinát, pendantní skupina, mangan
|
host ::
RSS.