|
|
Spirituální potřeby seniorů v charitním domově
Ježková, Jiřina ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Brezíková, Eva (oponent)
Výzkumná práce je zaměřena na problematiku spirituálních potřeb řeholních sester žijících v charitním domově. Výzkumné šetření probíhalo formou anonymního dotazníku a strukturovaného rozhovoru. Dotázáno bylo 59 respondentek ve věku od 72 do 97 let, které byly rozděleny do tří skupin: řeholní sestry žijící v charitním domově (28), řeholní sestry žijící v klášteře (15), seniorky žijící v domově pro seniory (16). Výzkum potvrdil důležitost spirituálních potřeb řeholnic v oblasti praktikování víry a ve srovnání se seniorkami větší míru spokojenosti s naplněním těchto potřeb.
|
|
|
Působení vybraných ženských řeholních řádů v sociální a zdravotní oblasti
BÁRTOVÁ, Hana
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat působení vybraných ženských řeholních řádů v sociální a zdravotní sféře a klasifikovat cílové skupiny, s nimiž řádové sestry pracují. Zároveň sleduje prolínání duchovního života a hodnot řeholního řádu s praxí, již řeholnice vykonávají, a sleduje také zkušenosti jednotlivých řeholních sester s působením v běžném životě mimo jejich komunitu. Důležitou oblastí je i jejich pojetí sociální a zdravotní péče vzhledem k jejich řeholi, jejich pojetí vzhledem k pojetí světskému. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně metoda polostrukturovaného rozhovoru, který umožnil na jedné straně volné vyprávění jednotlivých řeholnic a případné doplňující otázky tazatelky pro vysvětlení popisovaných jevů. Na základě jednotlivých polostrukturovaných rozhovorů byly v kapitole Výsledky vypracovány portréty jednotlivých řeholnic, které si zachovávají svoji autenticitu, i když byla vypuštěna vycpávková slova a nářeční a nespisovné výrazy byly převedeny do obecné češtiny. Přínosem diplomové práce je především to, že předkládá ucelený přehled jednotlivých zařízení, v nichž řeholnice působí. Tato zařízení jsou buď v majetku jednotlivých kongregací, což je situace boromejek a brněnských františkánek, jimž se tato zařízení vrátila do spravování v 90. letech 20. století, nebo řeholnice působí v zařízeních, která vlastní někdo jiný, což je případ vincentek. Zásadním přínosem práce jsou ucelené počty příslušnic jednotlivých řeholí, které jsou pro názornost zaneseny do tabulky vypracované na základě studia jednotlivých dílů Katalogu mužských a ženských řeholních institutů v České republice. Tabulka 12 uvádí počty příslušnic jednotlivých řeholí od konce 90. let 20. století do roku 2015 a tabulka 13 udává počet příslušnic vybraných řeholí ve zdravotnictví a sociální oblasti v současnosti.
|
|
|
Vývoj hospicové paliativní péče se zaměřením na Německo a Českou republiku
Kubíčková, Ruth ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Vývoj hospicové paliativní péče se zaměřením na Německo a Českou republiku Development of hospic-paliative care with focus on Germany and Czech Republic Ruth Kubíčková Cílem diplomové práce je zmapovat vývoj, stěžejní okamžiky a současnou podobu hospicové paliativní péče, a zároveň potvrdit tezi, že péče o duchovní stránku umírajících byla již od počátku organizovaného rozvoje hospicové péče její integrální součástí a i dnes tvoří jeden z jejích základních nosných pilířů. První kapitola je věnována rozboru a uvedení do oborové terminologie, jejíž jasné vymezení je stěžejní nejen pro dialog uvnitř sítě poskytovatelů a specialistů na poli paliativní péče, ale rovněž pro komunikaci a spolupráci interdisciplinární, která je dle definic paliativní péče základem jejího holistického přístupu k pacientům. Z kapitoly druhé a třetí, které se zabývají vývojem ošetřovatelské péče od starověku až po diversifikaci moderní hospicové paliativní péče na konci dvacátého století, vyplývá, že stěžejní roli jak v pojetí institutu pečovatelství, tak ve formách a způsobech poskytování péče sehrálo křesťanství, které svým ústředním přikázáním lásky k bližnímu navždy změnilo přístup k péči o potřebné a trpící. V reakci na převratný rozvoj možností medicíny a lékařské intervence v polovině devatenáctého století, doprovázený...
|
|
|
Spirituální potřeby pacientů z pohledu sester
Rosypalová, Marta ; Hlaváčová, Marie (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována spirituálním potřebám pacientů a důležitosti jejich naplňování. Cílem práce bylo zjistit povědomí sester o daném tématu a jejich vztah k této problematice. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá potřebami v ošetřovatelství obecně. Pro přehled jsou vysvětleny základní pojmy jako spiritualita, náboženství, víra, ateismus, agnosticismus a následně je podrobněji rozveden pojem spirituální potřeby a možnosti jejich naplňování. Vysvětlena je duchovní péče o nemocné z hlediska jednotlivých církví a náboženství. Empirická část je tvořena průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost sester a jejich postoje týkající se problematiky spirituálních potřeb a jejich saturování.
|
|
| |
|
|
Spirituální služby v Domově pro seniory v Jindřichově Hradci
HOUSEROVÁ, Lucie
Spirituální péče ve všech domovech pro seniory, je vnímána jako součást celkové péče o klienty. Současné holistické pojetí rozlišuje biologickou, psychickou, sociální a spirituální dimenzi lidské osoby. Všechny tyto sféry tvoří celek, jsou od sebe neoddělitelné a vzájemně se ovlivňují. Úkoly péče o klienta jsou charakterizovány nejen jako péče o biologické potřeby, ale také jako pomoc v řešení sociálních potřeb, psychologických potřeb a pomoc při naplňování potřeb spirituálních. Spirituální potřeby má každý člověk, bylo by tedy mylné se domnívat, že spirituální potřeby mají pouze lidé věřící. Míra uspokojování těchto potřeb se v průběhu života klienta mění a dosavadní zahraniční výzkumy ukazují, že potřeba duchovna se ve stáří a v nemoci zvyšuje. Klienti mohou spirituální péči vyhledat, když potřebují povzbuzení v náročném období života, chtějí si pohovořit o duchovních nebo existenciálních tématech, anebo když mají zájem o informace o církvích. V některých zemích je již běžné, že nemocnice zaměstnává svého duchovního nebo přímo nemocničního kaplana. V naší republice se v současné době také začíná diskutovat o zavedení funkce nemocničního kaplana, dokonce některé nemocnice je již zaměstnávají. Cílem této práce je zmapovat nabídku a poskytování spirituální péče v Domově pro seniory v Jindřichově Hradci, zda zde jsou tyto služby seniory využívány a jaké nejčastější spirituální služby klienti využívají. Práce zjistila, o jaké spirituální služby mají zájem a jaké množství klientů tyto služby využívá. Také ze strany duchovního, kněze, ukázala, jaké duchovní služby nabízí klientům a ze strany sociální pracovnice zjistila, že většina klientů, kteří přicházejí do zařízení, se setká s informací, že tam fungují duchovní služby, a může je využívat. Hypotézy byly ověřovány kvantitativním výzkumem. Za účelem zjištění zájmu pacientů o uspokojování jejich spirituálních potřeb byla použita metoda řízeného rozhovoru, totéž i v případě rozhovoru s duchovním a sociální pracovnicí.
|
|
|
Začleňování spirituálních a duchovních potřeb do ošetřovatelské péče v Nemocnici Tábor, a. s.
PETERKOVÁ, Blanka
Spirituální a duchovní potřeby v nemoci hrají významnou roli, přestože jejich saturování dosud není přikládán takový význam jako uspokojování potřeb biologických, psychických či sociálních. Prvním cílem práce bylo zjistit, jak je spirituální a duchovní péče začleňována do ošetřovatelského procesu na lůžkových odděleních Nemocnice Tábor, a. s. Druhým cílem bylo zjistit spokojenost klientů/pacientů s poskytováním takové péče. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno na základě polostandardizovaných rozhovorů se sestrami a klienty Nemocnice Tábor, a taktéž s duchovními a pastoračními asistentkami, kteří v nemocnici duchovní péči poskytují. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester lůžkových oddělení, 10 hospitalizovaných klientů, 2 nemocniční kaplani a 2 pastorační asistentky. V závislosti na prvním cíli šetření bylo zjištěno, že duchovní a spirituální péče je v Nemocnici Tábor začleňována formou bohoslužeb, udílení svátostí, rozhovorů duchovních a pastoračních asistentek s klienty. Sestry se podílejí spíše na emocionální podpoře klientů a jejich duchovní potřeby v podstatě nesaturují, zejména pro svou pracovní vytíženost a neznalost této problematiky. Klienti s poskytováním spirituální a duchovní péče spokojeni nejsou, protože taková péče jim zejména ze strany sester poskytována není.
|
|
|
Terminálně nemocný senior v nemocnici
KOZÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá zajištěním lidsky důstojné péče o terminálně nemocné seniory jako úkolu sociální práce v prostředí nemocnice. Zdravotnická zařízení patří k místům, kde senioři nejčastěji umírají a kde je také nejvíce ohrožena jejich důstojnost. Podkladem pro zpracování je popsání pohledu na člověka jako bytosti celistvé a zároveň jedinečné, v čemž se nám ukazuje jeho důstojnost. Následující oddíl práce je věnován paliativní péči jako garantu zachování důstojného a kvalitního života až do jeho závěru. Pro poskytování paliativní péče je nezbytná znalost pojetí terminálně nemocného seniora, jeho potřeb a hodnot. Část práce pojednává o specifičnosti sociální práce v paliativní péči, profesních a osobnostních kompetencím sociálního pracovníka. V prostředí nemocnice je poskytování podpory terminálně nemocným a jejich blízkým zajištěno pouze částečně. Na podkladě shromážděných informací je práce věnována nastínění zajištění lidsky důstojné péče jako úkolu sociální práce. Sociální pracovník se může v roli doprovázejícího a poradce pro pozůstalé na uvedeném spolupodílet. V obou zmiňovaných rolích je sociální pracovník často blízko spirituální dimenzi člověka, jejíž možnost podpory je přiblížena v závěrečné části práce.
|
|
|
Spirituální péče v nemocnicích v Jihočeském kraji
HRUBÁ, Jitka
Spirituální péče v nemocnicích v Jihočeském kraji Podle současného holistického pojetí vnímáme člověka jako integrovanou bytost, která se skládá ze čtyř základních dimenzí. Jsou to dimenze biologická, psychická, sociální a spirituální. Všechny tyto sféry tvoří jednotu, jsou od sebe neoddělitelné a vzájemně se ovlivňují. Úkoly péče o nemocného jsou proto charakterizovány jako péče o biologické potřeby, pomoc v řešení sociálních potřeb, vystižení a realizace psychologických potřeb a pomoc při naplňování potřeb spirituálních. Spirituální potřeby jsou vlastní všem lidem, a bylo by tedy mylné se domnívat, že spirituální potřeby mají pouze lidé věřící. Intenzita uspokojování těchto potřeb se v průběhu života mění a dosavadní zahraniční výzkumy ukazují, že potřeba spirituality se ve stáří a v nemoci zvyšuje. V některých zemích je již běžné, že nemocnice zaměstnává spirituála nebo nemocničního kaplana, a v naší republice se v současné době také diskutuje o zavedení funkce nemocničního kaplana, a některé nemocnice je již zaměstnávají. Cílem této práce je zmapovat nabídku a poskytování spirituální péče v jednotlivých nemocnicích v Jihočeském kraji a zjistit, zda nabídka spirituální péče v těchto nemocnicích odpovídá potřebě a zájmu pacientů. Práce by měla zjistit, o jaké spirituální služby pacienti mají zájem, zda by uvítali, kdyby nemocnice zaměstnávala nemocničního kaplana nebo jim stačí pouze občasné návštěvy duchovního a kdo by měl funkci zdravotního kaplana vykonávat, zda duchovní nebo kvalifikovaný laik. Hypotézy budou ověřovány kvantitativním výzkumem. Za účelem zjištění zájmu pacientů o uspokojování jejich spirituálních potřeb a jejich spokojenosti s nabízenými službami bude použita metoda dotazování technikou standardizovaného dotazníku a řízeného rozhovoru v případě pacientů, kteří nemohou vyplnit dotazník. Možnosti uspokojování spirituálních potřeb budou zjišťovány metodou dotazování technikou řízeného rozhovoru s hlavními sestrami jednotlivých nemocnic v Jihočeském kraji.
|
|
|
PASTORACE VE VĚZNICÍCH A NÁSLEDNÁ DUCHOVNÍ PÉČE O PROPUŠTĚNÉ
PEŠEK, Pavel
Práce se zabývá úrovní poskytované duchovní služby ve věznicích a vazebních věznicích v České republice a pastorací v azylovém domě sv. Petra v Záblatí. Teoretická část vymezuje pojmy křesťanská církev a pastorace, dále se zaměřuje na věznice v České republice a na poskytovanou duchovní službu. Rozlišuje pojem Vězeňská duchovenská péče a Vězeňská duchovní služba. Dotýká se složité situace člověka po propuštění na svobodu. Výzkumná část obsahuje metodiku výzkumu, charakteristiku zkoumaného vzorku a popis výzkumné metody. Pro získání dat od vězeňských duchovních je použita metoda dotazníkového šetření. Pro získání dat od respondentů ? uživatelů je použit polostrukturovaný rozhovor. Po zpracování dat následuje celkové shrnutí. Celá práce má za úkol zjistit pozitivní vliv pastorace na člověka, který se ocitl v tíživé životní situaci.
|
host ::
RSS.