|
|
Relevance výživových doporučení získaných elektronickou formou z různých zdrojů
Neprašová, Marie ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chrpová, Diana (oponent)
Práce se zaměřuje na výživová doporučení jako informace podávané národními a nadnárodními institucemi, které se dostávají k jednotlivcům. Může to být jejich společenskou aktivitou a tvorbou edukačních materiálů nebo možností je oslovit přímo ohledně specifického problému. V teoretické části je představeno téma obecných výživových doporučení, která jsou koncipována především celospolečensky nebo pro určitou skupinu obyvatel (děti, senioři...). Následně jsou rozebírána přesná témata, která v obecných výživových doporučení pro populaci zpravidla nejsou zahrnuta. Jedná se zejména o zdravotní stavy, kdy je nutný specifický směr stravování a strava má dané restrikce. Témata byla vybrána na základě jejich popularity a aktuálnosti v populaci. Práce analyzuje témata jako je příjem soli v potravinách, nedostatek železa, poruchy příjmu potravy, možné deficity živin ve vegetariánské stravě ale také metabolické poruchy typu fenylketonurie, alergie na mléčnou bílkovinu či laktózové intolerance. Vzhledem k zaměření na česká výživová doporučení bylo čerpáno především z českých publikací renomovaných osobností v oboru výživy, medicíny a potravinářství, které byly doplněny současnými odbornou literaturou, která byla publikována buď České republice nebo v zahraničí. Praktická část se zaměřuje na dotazy odeslané...
|
|
|
Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku
KÁCHOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem "Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá problematikou laktózové intolerance, vápníkem, pojednává o významu mléka a mléčných výrobků ve stravě a také se věnuje dietnímu řešení. Praktická část je zaměřena na všeobecnou informovanost osob s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku a jejich vyhodnocení. Cílem bylo zmapovat zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku u pacientů s laktózovou intolerancí a zhodnotit, zda je jídelníček pacientů s laktózovou intolerancí adekvátní z hlediska příjmu energie, makroživin a vápníku. Výzkum byl realizován kvantitativní metodou pomocí dotazníku. Respondenty, osoby s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, jsem získala pomocí lékařů a nutričních terapeutů, ale i mnou osobně v průběhu praxí. Dále jsem vyhodnocovala týdenní zápisy jídelníčků pomocí programu Nutriservis Professional. Ze získaných dat jsem zjistila, že pacienti s laktózovou intolerancí zařazují do stravy mléko a mléčné výrobky ojediněle. Jejich bezlaktózové varianty jsou do jídelníčku zařazovány častěji, avšak z průzkumu bylo zjištěno, že více preferují rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků. U vybraných respondentů nebylo dosahováno doporučeného příjmu vápníku, pokud vápník nesuplementují. Příjem vápníku ze stravy dosahuje v průměru 394 mg/den. U více než poloviny respondentů není dosaženo požadovaného příjmu energie, makronutrientů ani vápníku. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro pacienty s laktózovou intolerancí, případně pro studenty zajímající se o tuto problematiku, odborníky i pro širokou veřejnost. Poukazuje na nedostatky v jídelníčcích pacientů s laktózovou intolerancí.
|
|
|
Zastoupení vápníku ve vybraných mléčných výrobcích
ŠINDELÁŘOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá nejvýznamnějšími minerálními látkami, které jsou zastoupeny v mléce, a úlohou vápníku v lidském těle. Dále je zde charakterizován obsah vápníku a jeho dostupnost ve vybraných mléčných produktech a dalších potravinách. Další část se věnuje problematice laktózové intolerance - definice, projevy, diagnostika a léčba. Poslední část se věnuje analytickým metodám sloužícím ke stanovení obsahu vápníku v mléce.
|
|
|
Výskyt laktózové intolerance v české populaci
CHÁNOVÁ, Jiřina
Cílem této diplomové práce je shrnout současné poznatky o problematice velmi časté poruchy gastrointestinálního traktu - laktózové intolerance. V experimentální části byl sledován výskyt genotypových frekvencí v genu MCM6. Konkrétně výskyt dvou jednonukleotidových polymorfismů C/T-13910 a G/A-22018, které jsou spojeny s primární laktózovou intolerancí. Dílčím cílem práce bylo zhodnotit možnou genetickou asociaci mezi intolerancí laktózy a syndromem dráždivého tračníku.
|
|
|
Laboratorní funkční diagnostika malabsorpčních syndromů se zaměřením na laktózovou intoleranci
Pluhařová, Apolena ; Kocna, Petr (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá laboratorní funkční diagnostikou malabsorpčních syndromů. Především potom funkční diagnostikou laktózové intolerance. Zlatým standardem funkční diagnostiky laktózové intolerance je dechový test. Cílem výzkumu bylo zjistit prevalenci laktózové intolerance (LI) pomocí laktózového dechového testu při konzumaci dávky 20 g laktózy u pacientů s gastrointestinálními příznaky a dále u dobrovolníků, u kterých se gastrointestinální obtíže neprojevují. Součástí výzkumu také bylo zkoumání obtíží, které jedince vedly k navštívení lékaře a následně k laktózovému testu. Metoda sběru dat spočívala ve vyhodnocení výsledků dechových testů, které byly provedeny u pacientů i dobrovolníků v gastroenterologické laboratoři 1. LF UK a VFN. K vyhodnocení příznaků LI a jevům vedoucím k malabsorpci byl dán každému jedinci dotazník. Laktózová intolerance byla potvrzena u 92 % pacientů a 79 % dobrovolníků. Nejčastěji uváděnými příznaky ve vzorku pacientů byly typické gastrointestinální obtíže související s LI, tedy žaludeční a střevní obtíže po konzumaci mléka (85 % pacientů), po konzumaci mléčných výrobků (85 % pacientů), nadýmání (100 % pacientů) a nástup obtíží ½ až tři hodiny po jídle (100 % pacientů). Ve skupině dobrovolníků se většinou jednalo o kombinaci příznaků netypickou pro LI. U mnoha...
|
|
|
Příjem vápníku u jedinců s dietním omezením mléka a mléčných výrobků
Novák, Ondřej ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Raška, Ivan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat příjem vápníku u jedinců s omezeným nebo úplně vyloučeným příjmem mléka a mléčných výrobků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vychází z velké části ze zahraničních vědeckých článků a popisuje vápník z mnoha pohledů. Informuje o celé řadě jeho funkcí v různých oblastech lidského těla, přibližuje jeho metabolismus a faktory, které ho ovlivňují. Stejně tak popisuje homeostázu a uvádí, co se stane, když dojde k jejímu narušení. Kromě toho práce rozvádí onemocnění související s poruchou kalciofosfátového metabolismu, jako jsou osteoporóza, osteomalacie a rachitida a mimo jiné i laktózovou intoleranci a alergii na bílkovinu kravského mléka, tedy onemocnění vyžadující restrikci mléka a mléčných výrobků. Dále se se v teoretické části můžeme dočíst o obsahu a využitelnosti vápníku v různých potravinách a najdeme zde i doporučené denní dávky s ohledem na věk a pohlaví jedince. Praktická část se formou dotazníkového šetření snaží zjistit, jaký je příjem vápníku ve výzkumném souboru. Mimo jiné se zaměřuje na životní styl respondentů a s ním související rizikové faktory onemocněních jako je osteoporóza. V potaz bere i další rizikové faktory osteoporózy, zejména onemocnění a užívání léků s možným vlivem na kalciofosfátový metabolismus a...
|
|
|
Laktózová intolerance
Kašpárková, Týna ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Trachta, Pavel (oponent)
(v ČJ) Bakalářská práce pojednává o problému zvaném laktózová intolerance. Teoretická část je zaměřena primárně na to, co je to laktóza, laktáza a laktózová intolerance. Její typy, příčiny a příznaky, výskyt v populaci (Čechách i celosvětově), možnosti diagnostiky, a to jak genetické, tak negenetické a možné způsoby prevence a léčby této metabolické poruchy. Dalšími zpracovanými body jsou výživové hodnoty mléka a mléčných výrobků, jejich důležitost ve stravě, zpracování mléka a mléčných výrobků a jejich možné alternativy ve formě bezlaktózových mléčných přípravků a tzv. rostlinných mlék. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit povědomost respondentů o laktóze a laktózové intoleranci. Jejich konzumaci mléka a mléčných výrobků a znalost a konzumace jeho rostlinných náhrad. Výsledky byly zkoumány pomocí dotazníkového šetření, kterého se účastnila jak ,,laická" veřejnost, tak osoby zdravotnicky vzdělané nebo pracující ve zdravotnictví. Mým výsledkem bylo zjištění, že většina respondentů ví o problému laktózové intolerance a její charakteristice, až 89,5 % všech testovaných. Menší povědomí má veřejnost však o důležitosti mléka a mléčných výrobků ve stravě z hlediska prevence některých onemocnění. klíčová slova: Laktózová intolerance, laktóza, laktáza, diagnostika, alergie na kravské mléko,...
|
|
|
Problematika laktózové intolerance
Dolanská, Pavla ; Humlová, Zuzana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou laktózové intolerance a zkoumá její vliv na kvalitu života pacientů, kteří jí trpí. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou. Teoretická část má dvě části. První z nich se věnuje problematice laktózové intolerance. Ta je zde charakterizována na základě epidemiologických dat, jsou uvedeny její příčiny, vliv genetiky na její výskyt, patofyziologie, možné komplikace a klinické projevy. Nedílnou součástí jsou i metody sloužící k její diagnostice a možnosti její terapie. Druhá část teoretické práce klade důraz na výživová doporučení spojená s laktózovou intolerancí. Hlavním cílem praktické časti práce je zmapovat vztah dospělých pacientů k laktózové intoleranci. Dozvědět se, jakým způsobem jim byla laktózová intolerance diagnostikována, a jaká diagnostická metoda je v praktických podmínkách nejčastěji využívána, jaký je nejčastější časový interval od subjektivních potíží pacientů k diagnóze, a jak pacienti vnímají svou kvalitu života v rámci dietních opatření spojených s laktózovou intolerancí. Z dat získaných pomocí dotazníkového šetření vyplývá, že respondenti laktózovou intoleranci nevnímají jako výrazně omezující problém a jsou dobře informováni o možnostech terapie s tím, že nejčastěji volí terapii v podobě úpravy diety. Dále je z...
|
|
|
Vyšetření laktózové intolerance metodou sekvenování
JAVŮRKOVÁ, Petra
Laktózová intolerance patří mezi nejčastější potravinové intolerance. Je způsobena úbytkem enzymu laktázy v epitelu tenkého střeva, což vede k nedostatečnému zpracování laktózy přijaté potravou a jejímu hromadění. Úbytek laktázy může být buď vrozený, primární nebo sekundární. První dva zmíněné typy jsou podmíněny geneticky. Velký zájem o tuto problematiku v posledních letech vedl k identifikaci polymorfismů, které jsou za laktózovou intoleranci zodpovědné. V evropské populaci se vyskytují dva nejvýznamnější polymorfismy asociované s laktózovou intolerancí: C/T-13910 a G/A-22018. Patří tedy k prakticky jediným vyšetřovaným polymorfismům v naší populaci. Každý známý SNP je označen dle NCBI identifikačním číslem (ID), podle kterého může být identifikován a dohledán v genových databázích, odborných publikacích apod. Polymorfismus C/T-13910 je dle NCBI označován kódem rs4988235 a G/A-22018 kódem rs182549. Zatímco ale o dopadu homozygotního i heterozygotního genotypu na jedince v obou polymorfismech víme, v odborné literatuře se téměř nelze dočíst o kombinovaném genotypu. V praktické části této bakalářské práce jsem se proto zaměřila mimo jiné na jedince, kteří jsou homozygotní pouze v jednom z polymorfismů. Všichni pacienti byli vybráni na základě předběžných výsledků získaných pomocí metody PCR-RFLP a byli znovu vyšetřeni druhou nezávislou metodou, sekvenováním. Soubor tvořilo celkem 20 vzorků s různým genotypy, z nichž poloviční zastoupení měl právě genotyp kombinovaný. Na základě porovnání výsledků získaných metodou sekvenování a metodou PCR-RFLP byly zjištěny neshody u 20 % vzorků. Po porovnání obou výše zmíněných diagnostických přístupů v diskusi jsem zhodnotila metodu sekvenování jako spolehlivější, na straně druhé je tato metoda náročnější na technické vybavení laboratoře a je také nákladnější než metoda PCR-RFLP. Také z tohoto důvodu se sekvenování pro rutinní diagnostiku laktózové intolerance nepoužívá.
|
|
|
Validace metody PCR-RFLP pro stanovení laktózové intolerance
PROSOVÁ, Denisa
Laktózová intolerance je nejběžnější potravinovou intolerancí, vyskytující se celosvětově. Jedinci s laktózovou intolerancí nedokáží v tenkém střevě tvořit enzym laktázu, který by štěpil laktózu obsaženou v mléce. Existuje několik možností, jak k tomuto postižení dochází. Praktická část této bakalářské práce je zaměřena na genetický původ laktózové intolerance. V evropské populaci se nejčastěji vyskytují dva polymorfismy genu MCM6, zásadně ovlivňujícího tvorbu laktázy C/T 13910 a G/A 22018. Principielně se jedná se o nové mutace v genu, které zajišťují tvorbu enzymu laktázy i v dospělosti. Cílem práce je vypracovat rešerši vycházející s recentních poznatků publikovaných v odborné literatuře. Kdy budou popsány všechny typy laktózové intolerance a možnosti její diagnostiky, dále např. princip alergie, laboratorní metody použité v mé práci, pravidla pro validaci metody apod Vysvětleny budou také výhody i nevýhody každého testovacího přístupu. V praktické části je cílem provedení validace genetického testu použitého pro stanovení laktózové intolerance a vypracování validačního protokolu, který bude sloužit jako podklad pro mou práci. Genetické vyšetření je založeno na principu PCR RFLP, v rámci metodiky budou popsány laboratorní postupy používané v genetické laboratoři. Výsledkem validace bude zjištění, zda je použitá metoda dostatečně validní pro diagnostiku. Genetická analýza bude zaměřena na dva vybrané polymorfismy C/T 13910 a G/A 22018. Pro validaci bude použit vzorek se známým genotypem, který byl již dříve ověřen sekvenací.
|
host ::
RSS.